Komárno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o slovenském městě. O obci na Kroměřížsku pojednává článek Komárno (okres Kroměříž).
Komárno
Komárno
Budova radnice na Klapkově náměstí
Budova radnice na Klapkově náměstí
Komárno – znak
znak
Komárno – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 110 m n. m.
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
kraj Nitranský
okres Komárno
tradiční region Podunajsko
Komárno
Komárno
Komárno, Slovensko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 103,17[1] km²
Počet obyvatel 33 927[2] (31. 12. 2018)
Hustota zalidnění 328,8 obyv./km²
Správa
Status město
Starosta László Stubendek
Vznik 1075
Oficiální web www.komarno.sk
E-mail primator@komarno.sk
Adresa obecního úřadu Mestský úrad Komárno
Nám. Gen. Klapku 1
945 01 Komárno
Telefonní předvolba 035
PSČ 945 01
Označení vozidel KN
NUTS 501206
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Komárno (maďarsky Komárom nebo také Révkomárom na odlišení od města se stejným názvem v Maďarsku, německy Komorn) je město na Slovensku, na jihu země, u maďarské hranice, v Nitranském kraji. Slovenská národní řeka Váh zde ústí do Dunaje. Žije zde zhruba 34 000 obyvatel.

Název[editovat | editovat zdroj]

Podle sporných dokladů o historii osídlení města Komárna se roku 1075 připomíná název Camarum. Další dokumenty zmiňují toto osídlení jako Kamarn(iensis), Komarn(iense) – 1218, Kamarum – 1266, Camarum – 1268, Kamar – 1283 atp. Vila Camarun byla jedna z 23 osad, které patřily pod správu Komárenského hradu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na strategickém místě, kde se Váh vlévá do Dunaje, existovalo souvislé osídlení, které bylo pod uherskou vládou již v 10. století. Později zde byla vystavěna pevnost, která je doložena již v 16. století. Ta byla jedna z nejvýznamnějších v celém tehdejším Uhersku; nebyla nikdy dobyta silou a patřila k významným bodům vojenského odporu proti postupujícím vojskům Osmanské říše. V 17. století byla hned vedle původní postavena nová, další pevnost.

Město bylo čistě maďarské až do roku 1918. Ačkoliv vyhlášením Československa se stalo [zdroj?] součástí nové země Slovenské, Maďaři se ho nechtěli vzdát a vypukl tak ozbrojený boj, který byl nakonec neúspěšný. Původní jedno město bylo rozděleno ve dvě; jižní část, přesněji jen malé předměstí (Újszőny), které bylo připojené v roce 1896, zůstalo Maďarsku, začalo být reorganizováno na město a dnes patří k významným železničním křižovatkám. Komárno se naopak stalo významným československým přístavem na Dunaji.

V roce 1937 byly na břehu Dunaje postaveny železobetonové bunkry v rámci soustavy československého opevnění. Maďarská správa zde byla obnovena až v předvečer 2. světové války a odstoupení jihovýchodního pohraničí ČSR, kdy Maďarsko získalo celý jih Slovenska s maďarskou menšinou až po Nové Zámky.

Po druhé světové válce bylo město spolu s celým jižním Slovenskem opět připojeno k Československu, avšak maďarská menšina tu stále zůstává, čítá kolem šedesáti procent. Město tak má převážně maďarský charakter a dvojjazyčné nápisy jsou běžné. Právě v Komárně je koncentrováno největší maďarské osídlení na Slovensku; nacházejí se zde četné menšinové kulturní instituce, školy (maďarská univerzita, jediná na Slovensku). Několik let po válce byl dle návrhu slavného českého architekta Bohuslava Fuchse postaven soubor obytných domů.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Registre obnovenej evidencie pozemkov [PDF 999 kB]. Bratislava: Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, 2014-07-22 [cit. 2014-08-30]. S. 1. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Obyvateľstvo a migrácia. slovak.statistics.sk [online]. Štatistický úrad Slovenskej republiky, 2019-04-16. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]