Burgenland

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o rakouské spolkové zemi. Další významy jsou uvedeny v článku Hradsko.
Burgenland
Burgenland
Zemský znak
Burgenland Wappen.svg
Zemská vlajka
Flag of Burgenland.svg
Základní údaje
 Hlavní město  Eisenstadt 
 Kód ISO 3166-2  AT-1 
 Zemská hymna  Mein Heimatvolk, mein Heimatland 
Mapy
Burgenland na mapě Rakouska
Karte A Bgld.svg
Členění Burgenlandu
Karte A Bgld ohne.svg
Obyvatelstvo
 Počet obyvatel  288 229 [1]  (9.) 
 Hustota zalidnění  73 obyvatel/km² 
Geografie
 Rozloha  3961,803 km²  (7.)
 Nejvyšší bod  Geschriebenstein (884 m n. m.
 Nejnižší bod  Apetlon (114 m n. m.
Politika
 Zemský hejtman  Hans Niessl (SPÖ
 Vládnoucí strany  SPÖ a FPÖ 
 Složení zemského sněmu
(36 křesel)
 SPÖ 15
ÖVP 11
FPÖ 6
Zelení 2
Liste Burgenland
 Poslední volby  31. května 2015 
 Příští volby  květen 2020 
Správní členění
 Počet okresů  2 statutární města
7 okresů 
 Počet obcí  171 
 • z toho města  13 
 • z toho městyse  59
Oficiální stránky

Burgenland (česky též Burgenlandsko či Hradsko[2], maďarsky Őrvidék, chorvatsky a hradsky Gradišće, zámuřsky Gradišče) je nejvýchodnější a třetí nejmenší rakouská spolková země, ležící podél rakouské hranice s Maďarskem. Má rozlohu 3 962 km² a necelých 300 tisíc obyvatel (nejméně ze všech spolkových zemí). Správním centrem je Eisenstadt, nejmenší rakouské zemské hlavní město. V Burgenlandu žijí především německy hovořící Rakušané, ale také významné menšiny Chorvatů (asi 7 %), Maďarů (2 %) a Romů. Nejvyšším legislativním orgánem země je Burgenlandský zemský sněm.

Dějiny a název[editovat | editovat zdroj]

Burgenland je tvořen územím, které od středověku až do 20. století patřilo k Uhrám, a je tak jedinou částí Rakouska, která nikdy nebyla součástí Svaté říše římské, Rakouského arcivévodství ani Předlitavska. Hranice Burgenlandu se zbytkem Rakouska odpovídá právě někdejší rakousko-uherské hranici.

Toto převážně (tehdy 74 %) Němci osídlené území připadlo Rakousku teprve po první světové válce v rámci Pařížských dohod, roku 1921. Pouze město Sopron se zázemím, původně zamýšlené středisko oblasti, zůstalo rozhodnutím plebiscitu součástí Maďarska. Poté, co území dnešního Burgenlandu opustila maďarská armáda, nakrátko zde vznikl samozvaný maďarský stát jménem Litavský banát (Lajtabánság, Leitha-Banat), než bylo území 5. 11. 1921 fakticky ovládnuto Rakouskem. Náhradním hlavním městem země byl roku 1925 určen Eisenstadt.

O pás území, který propojoval Západní a Jižní Slovany a byl i Slovany (hlavně Chorvaty) zčásti obydlen, měla zájem i československá diplomacie, která zde chtěla zřídit tzv. Český koridor, který by fyzicky odděloval německý živel od podunajského prostoru a naopak posílil slovanskou jednotu. Tyto návrhy byly ovšem zamítnuty.

Název nové spolkové země, která neměla v Rakousku žádnou tradici, byl původně navržen jako Vierburgenland ("Čtyřhradsko"), podle toho, že měla být tvořena částmi území čtyř uherských žup, jejichž německé názvy obsahovaly -burg ("hrad") - Ödenburg (Šoproňská župa), Wieselburg (Mošoňská župa), Eisenburg (Vas) a Pressburg (Prešpurská župa). Po zmenšení skutečného území byl ponechán název Burgenland, který měl odkazovat také obecně k velkému množství hradů v této pomezní krajině. Odsud je pak odvozen chorvatský název Gradišće. Maďarské pojmenování Őrvidék znamená "strážní kraj" (odkaz na pohraniční polohu) a označuje vlastně širší území i na maďarské straně hranic. Proto se pro rakouskou spolkovou zemi běžně užívá i název Burgenland.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Burgenland má protáhlý tvar zhruba směru SSV-JJZ. Šoproňským výběžkem Maďarska je témeř rozpolcen, v nejužším místě má šířku jen 5 km. Hraničí na východě s Maďarskem, na severním konci se Slovenskem (Bratislava) a na jižním konci se Slovinskem. Vnitrostátní hranici má na severozápadě s Dolními Rakousy a na západě se Štýrskem.

Geomorfologicky je území Burgenlandu nejednotné a svým klínovitým tvarem zasahuje do rozličných krajinných celků. Na severovýchodě se prostírá svým západním okrajem Malá dunajská kotlina, plochá nížina, jíž dominuje mělké stepní Neziderské jezero, největší vodní plocha v Rakousku. Východně od něj v oblasti Seewinkel ("Jezerní kout") se nachází nejnižší bod Rakouska (114 m n.m.). Severozápadně nad jezerem se zvedají Litavské hory se svahy pokrytými vinicemi. Dále na severu přetíná území Burgenlandu řeka Litava (Leitha), která výše na svém toku tvoří část zemské hranice s Dolními Rakousy.

Do střední části Burgenlandu zasahuje podhůří Alp, svažující se k východu do Maďarska a rozbrázděné řadou údolí. Zde v masivu Kysackých hor (Günser Gebirge) leží nejvyšší bod Burgenlandu, pohraniční Geschriebenstein (884 m). Jižní část země pak pokrývá zvlněná pahorkatina na horním povodí Ráby, přecházející plynule mezi Štýrskem a Zadunajím.

Kromě severní části, která je pod vlivem Vídně, Bratislavy a dalších větších center, je Burgenland převážně zemědělskou, řídce zalidněnou oblastí. Kromě zmíněného vína se pěstuje hlavně kukuřice, pšenice, cukrovka a ovoce.

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Burgenland se administrativně člení na 7 okresů a 2 statutární města.

Okresy (Bezirke):

Statutární města (Statutarstädte)

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Burgenland je svou povahou zejména tranzitní území ve směru východ-západ. Nejsevernější částí procházejí dálnice A4 (Ostautobahn, E60) a A6 (Nordostautobahn, E58), propojující Vídeň a Budapešť, resp. Bratislavu, jižněji vede dálnice A3 (Südostautobahn) z Vídně k Eisenstadtu (dále pokračuje státní silnice B16 směr Sopron). Ta se zde kříží se silnicí B50, dopravní osou Burgenlandu, která vede z Kopčan u Bratislavy přes Nezider, Eisenstadt, Mattersburg, Oberpullendorf a Oberwart a u Markt Allhau se napojuje na dálnici A2 (Südautobahn, E59). Silnici B50 doplňuje v úseku Eisenstadt - Oberpullendorf rychlostní silnice S31 (Burgenland Schnellstrasse). Dále na jih Burgenlandu pokračují silnice B56 (podél hranic) a B57, které se setkávají v Güssingu a dále v Heiligenkreuz im Lafnitztal křižují silnici B65 na trase Graz - Székesfehérvár (E66). Do nejjižnějšího cípu země vede přes Jennersdorf silnice B58.

Krajinná a historická nesourodost Burgenlandu se ještě výrazněji promítá do rozmístění jeho železnic, které jsou roztříštěny do několika izolovaných částí. Ucelená síť existuje pouze na severu, kudy prochází mezinárodní trať Vídeň - Budapešť. Z ní ve stanici Parndorf vychází trať do Bratislavy-Petržalky (přes Kittsee) a trať směr Nezider - Eisenstadt - Wulkaprodersdorf. Na tyto tratě ÖBB navazují tratě rakousko-maďarské společnosti Győr-Sopron-Ebenfurti Vasút (Raaberbahn) z Ebenfurtu do Sopronu a z Nezideru přes Pamhagen do Fertőszentmiklóse. Od Vídeňského Nového Města vede opět trať ÖBB do Mattersburgu a peáží přes Sopron do Deutschkreuzu. V celé jižní polovině Burgenlandu pak dnes najdeme železnici pouze jako krátký úsek trati ÖBB 530 Graz - Feldbach - Szentgotthárd vedoucí přes Jennersdorf.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.cestovani.cz/zeme/rakousko/burgenland/
  2. http://www.cestovani.cz/zeme/rakousko/burgenland/

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]