Nyíregyháza

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nyíregyháza
Centrum města s katedrálou
Centrum města s katedrálou
Nyíregyháza – znak
znak
Nyíregyháza – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška120 m n. m.
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
RegionSeverní Velká nížina
ŽupaSzabolcs-Szatmár-Bereg
OkresNyíregyháza
Administrativní dělení24 městských částí
Nyíregyháza
Nyíregyháza
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha274,46 km²
Počet obyvatel116 799 (2019)[1]
Hustota zalidnění425,6 obyv./km²
Etnické složeníMaďaři
Náboženské složeníKřesťanství
Správa
StatusŽupní sídlo, město s župním právem
StarostaFerenc Kovács (od 2010)
Oficiální webwww.nyiregyhaza.hu
Telefonní předvolba(+36) 42
PSČ4400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nyíregyháza [ňíreďháza] je město v severovýchodním Maďarsku. Leží v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, jejímž je správním centrem. Je také sídlem spojené římskokatolické diecéze Debrecín–Nyíregyháza. Žije zde přibližně 117 tisíc[1] obyvatel.

Prehistorie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší archeologické doklady osídlení této lokality pocházejí z mladšího pravěku: pohřebiště se stovkou hrobů se datuje do doby bronzové. Během 5.–4. století před naším letopočtem zde pobývali kočovní Sarmati, po nichž se dochovala mohyla s žárovými hroby.[2] Archeologické nálezy jsou vystavny ve zdejším regionálním muzeu Andráše Jósy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínka o obci Nyír (maďarsky Bříza) pochází z roku 1209. Z roku 1326 je doložen název Nyíregyháza, podle něj se předpokládá existence zdejšího kostela, protože egyháza v maďarštině znamená kostel. V 15. století zde již žilo okolo 400 obyvatel. Během turecké nadvlády bylo sídlo zničeno, znovuosídleno až v 30. letech 17. století. V dobách protirakouské vzpoury se město rozvíjelo, stěhovali se sem hlavně Slováci. Na konci 18. století zde žilo již 7 500 lidí, bylo to největší město v celém okolí. Postupně se vymanilo z feudálního vlivu; v tereziánské a josefinské době byly postaveny dvě školy, během 19. století nemocnice a nová radnice. Železnice sem byla zavedena roku 1858, díky ní vznikly také pošta a telegrafní úřad. Na začátku minulého století, v roce 1911 byly zavedeny tramvaje. Během 1. světové války 10 měsíců okupovali Nyíregyházu Rumuni, ve druhé světové válce zahynulo kolem 10 000 zdejších obyvatel. Ve městě tradičně žila početná slovenská i rumunská národnostní menšina. Žil zde János Esterházy (1901–1957), československý a slovenský politik maďarské národnostní menšiny.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Významný ekonomický přínos pro město má díky termálním pramenům lázeňství a turistika. Město pořádá masopustní oslavy s průvodem masek a filmový festival.

Památky a turistika[editovat | editovat zdroj]

Portál františkánského kostela sv. Antonína Paduánského (2017)
  • Luteránský kostel – trojlodní barokní bazilika s emporami ze 17. století, upravovaná ve 2. polovině 18. století, nejstarší dochovaná stavba ve městě[3]
  • Kostel sv. Antonína Paduánského s klášterem františkánů, přestavěným pro konvent v roce 1938, nyní slouží jako centrum pro sociálně vyloučené; původní portál chrámu z let 1750-1780 patří k nejstarším dochovaným památkám ve městě
  • Římskokatolická katedrála Panny Marie – novorománská trojlodní a dvouvěžová bazilika, sídlo římskokatolické diecéze Debrecín-Nyíregyháza
  • Řecký ortodoxní kostel – novobyzantská stavba z roku 1909
  • Bývalá synagóga
  • Radnice – novoslohová stavba z roku 1992 – na Kossuthově náměstí, centru města
  • Divadlo Zsigmonda Móricze – klasicistní budova
  • Secesní budova banky Szabolcs Takarék
  • Jósa András Múzeum – regionální muzeum Andráše Jósy
  • Muzeum v přírodě – v přilehlé vsi Sósos: lidová architektura regionu
  • Rozhlasový vysílač – nejstarší v Maďarsku, 119 m vysoký, postaven roku 1925
  • Pomník politika Lájoše Košúta (1848)
  • Bronzová socha husara z roku 2017; památník uherského regimentu husarů, který město proslavil v letech 1869–1940
  • Zoologická zahrada – založena roku 1998

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • Gyula Krúdy (1878–1933), maďarský prozaik, představitel literatury symbolismu
  • Elisabeth Maria Hajós (1900–1982), maďarsko-americká historička umění židovského původu; pracovala ve Vídni, r. 1938 emigrovala do USA
  • Oláh Ibolya (* 1978) – maďarská rocková zpěvačka
  • Márton Fucsovics – maďarský profesionální tenista

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2019. január 1.. 14. srpna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-08-14]
  2. archeologický archiv caboodle. www.caboodle.hu [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-11. 
  3. fotodokumentace na webu města

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]