Nagykálló

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nagykálló
Nagykálló légifotó.jpg
Nagykálló – znak
znak
Nagykálló – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Nagykálló
Nagykálló
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 68,5 km²
Počet obyvatel 9 214 (2018)[1]
Hustota zalidnění 137,2 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.nagykallo.net
Telefonní předvolba 42
PSČ 4320
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Poloha župy Szabolcs-Szatmár-Bereg a města v Maďarsku

Nagykálló je malé město v okrese Nagykálló[2] v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg v regionu Severní velká planina na východě Maďarska. Před druhou světovou válku patřilo k župě Szabolcs.

Má rozlohu 6 855 ha a žije zde 10 043 obyvatel (2010).

Poloha[editovat | editovat zdroj]

14 km od sídelního města župy Nyíregyháza.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Již ve 14. století bylo Nagykálló opidem (tržním městem). Jeho jméno pochází pravděpodobně ze starého slova kalló znamenající "shromaždiště". Nagy znamená "velký"; tato předpona byla použita, aby se rozlišilo mezi Nagykálló a blízkým Kiskálló ("malé Kálló"), které se později stalo součástí Nagykálló.

V roce 1315 přiznal král Karel Robert městu práva pořádat trhy, později se zde konalo župní shromáždění a tím pádem se město stalo centrem regionu. Poté, co v roce 1556 Osmani zapálili město, postavili obyvatelé na obranu kamenný hrad. Roku 1603 se usídlili ve městě Hajdúové Istvána Bocskaie. Po jeho smrti se přestěhovali do Hajdúböszörmény, ale Nagykálló zůstalo důležitým průmyslovým centrem. Bylo majetkem rodiny Kállay de Nagy-Kálló.

V roce 1630 okupoval město Jiří II. Rákoczi a vydal zde prohlášení nezávislosti. 29. července 1703 zaútočil na hrad František II. Rákoczi (první bitva války za nezávislost) a následující den ho okupoval. V roce 1704 nařídil, aby byl hrad zničen (byl ale zničen později, v roce 1709). V roce 1747 se město stalo sídelním městem župy Szabolcs, ale v roce 1867 převzala tuto úlohu Nyíregyháza. Statut města získalo Nagykálló opět v roce 1989.

Turistické zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • hlavní náměstí s protestantským kostelem, stará radnice a Svoboda
  • Památník milénia (1896)
  • protestantský kostel, postavený kolem roku 1710: jeho zvonice, Rákocziho věž (60 m, jedna z nejvyšších staveb na Velké maďarské planině) byla postavena z kamenů zničeného hradu
  • římskokatolický kostel (18. století, pozdní baroko)
  • řeckokatolický chrám (18. století, nejstarší budova města)
  • židovské hřbitovy
  • hrobka Velkého učitele Itzhaka Isaaca Kaliva, svatyně, kterou navštěvují ortodoxní Židé
  • městské muzeum
  • paměťní dům Frigyese Korányiho
  • Harangod: statek v blízkosti Nagykálló. Podle místní legendy utekli vesničané během mongolské invaze do Maďarska (polovina 13. století) z Nagykálló před mongolskými hordami, na cestu ke knězi s sebou vzali zvon z kostela, aby nemohl být zničen Mongoly při pálení vesnice, ale nešťastnou náhodou jim zvon upadl do bažiny za městem. Nepodařilo se jim ho zachránit, ale později, když se vraceli do města, prý někdy slýchávali zdáli zvuk zvonu. (Název Harangod v maďarštině znamená "váš zvon"; podle legendy řekli lidé knězi, když slyšeli z bažiny zvuk zvonu: "poslouchejte, Otče, to je váš zvon".)
  • Hladový kopec: 12 m vysoký kopec s rozhlednou na vrcholu. Podle místní legendy byl postaven v roce 1780, když lidé trpící hladem požádali svého statkáře, aby jim dal jídlo a on řekl, že ano, pokud pro něho postaví kopec.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nagykálló na anglické Wikipedii.

  1. Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2018. január 1.. 27. září 2018. Dostupné online. [cit. 2018-09-27]
  2. http://www.jaras.info.hu/lap/nagykalloi-jaras

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]