Podhradí nad Dyjí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Podhradí nad Dyjí

Hrad Frejštejn nad Podhradím
Znak obce Podhradí nad Dyjíznak
Lokalita
Status obec
LAU  (obec) CZ0647 594636
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Znojmo (CZ0647)
Obec s rozšířenou působností Znojmo
Pověřená obec Vranov nad Dyjí
Historická země Morava
Katastrální území Podhradí nad Dyjí
Katastrální výměra 6,17 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 52 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 368 m n. m.
PSČ 671 06
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Podhradí nad Dyjí 48
67106 Šafov
Starosta Petr Čálek
Oficiální web: www.podhradinaddyji.cz
Email: ou.podhradi@tiscali.cz
Podhradí nad Dyjí
Red pog.svg
Podhradí nad Dyjí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Podhradí nad Dyjí (do r. 1949 německy Freistein, česky Frejštejn)[2] se rozprostírá západně od Vranova nad Dyjí na česko-dolnorakouské hranici a na pravém břehu malebného údolí řeky Dyje při ústí Křeslického potoka, který vsí protéká. Na levém břehu obec ohraničují skaliska chráněného území Podhradské skály. Na jihu se nad vsí vypíná zřícenina hradu Frejštejna. Freistein / Frejštejn se stal od konce 19. století vyhledávaným letoviskem a výchozím bodem pro turistické výlety po moravském a dolnorakouském Podyjí. Městečko obývalo až do roku 1945 převážně německé obyvatelstvo. Po vyhnání německého obyvatelstva zde žije přibližně 50 trvale usedlých obyvatel. Obec Podhradí nad Dyjí leží v Jihomoravském kraji, v okrese Znojmo.

Nejstarší historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Frejštejn a Uherčice (zámek).

Polní trati / Flurnamen: Krautgärten, Petreinische, Sonnleite, Penkerleiten, Bauwald, Baufeld, Spitzwiese, Fuchsnazlzipf, Böhmische Wiese, Böhmischer Graben, Hofstätte, Stockacker, Steinige Leiten, Lichtgraben, Rabenfelsen, Stierwiese, Steinerner Tisch, Tonleiten, Tannenwald, Lehmg’stetten, Kohlstatt, Heruntere Hochwiese, Weihgraben, Neuweg, Schallergraben, Obere Hochwiese, Ohnwiesleiten, Ohnwiese, Saugraben, Saugrubenleiten, Fichtleben, Fichteln, Hartgraben, Loibingwald, Augraben, Bruckleiten, Stalleker Graben, In der Thaya oben, Banngartleiten, Banngarten, Röhren, Große Äcker, Bergackerln, Gemeindeackerln, Große Luß, Hasenleiten, Frainerische, Gemeindewald, Bachleiten, Hasenleiten, Gemeindeweide.

Části obce: Enta-Örtl, Bach-Örtl, Oberörtl, Unterörtl, Markt.

Wernhard de Trnowa, ministeriál hrabat z Perneku, získal za své služby moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi právo kolonizovat moravské příhraničí. Severně od rodového sídla hradu Trnava / Thürnau (nad dolnorakouskou obcí Dolní Trnávka / Unter-Thürnau) založili jeho potomci hrad Frejštejn, na kterém se v roce 1251 připomínají příbuzní pánů z Trnavy, Oldřich (Ulrich) zvaný Liber (Svobodný, německy Frei) a jeho syn Gaytmar. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286. V roce 1422 získal hrad od krále Zikmunda do dědičné državy hejtman Lipolt Krajíř z Krajku. V 15. století se za Krajířů z Krajku ve vsi nacházely dva mlýny.[3] S novým krajířovským centrem panství v Uherčicích sdílela ves osudy uherčického panství. V roce 1561 daroval Václav Krajíř z Krajku Frejštejnu právo odúmrti. V roce 1563 je Frejštejn nazýván městečkem. Za Štrejnů ze Švarcenavy (r. 1628) patřily k dominiu městečka mimo výše zmíněných mlýnů s pilami, přilehlé pusté vísky (Krezynk / Křeslík, Stojačice a Šatice), lovné vody, lesy a lesní revír pro divokou (Wildbahn). Na dolním mlýně se nacházelo bydlení panského myslivce (Hofjäger). Městečko disponovalo řeznickým regálem (Fleischregal) a právem nižšího soudu (Gericht).[4] Posledním majitelem panství se stali Collaltové.

Farnost Stálky[editovat | editovat zdroj]

V roce 1286 je ve Stálkách připomínán farář Herbeich a v roce 1391 tamní farní kostel P. Marie. Hradní kaple sv. Kateřiny, jež je s beneficiem připomínána na Frejštejně roku 1347, 1390 a později za Lipolta z Krajku v roce 1501, sloužila pravděpodobně jako filiální kostel farnosti.[5][6] Novou kapli zasvěcenou sv. Janu a Pavlu nechal v roce 1721 ve vsi vystavět majitel uherčického panství (Heisslerové z Heitersheimu). Dne 7. června 1780 udělil papež Pius VI. kapli mešní licenci. Po velkém požáru v roce 1832, kdy až na mlýn a čtyři stavení lehlo městečko popelem, byla kaple nákladem majitele panství a obce obnovena. V roce 1884 obdržela novou věž, v roce 1883 a 1884 dva zvony a do roku 1893 se v ní nacházely varhany. Duchovní službu stěžovalo zejména zimní počasí, takže se farář Josef Sochor ze Stálek rozhodl založit v roce 1888 sbírku ke zřízení vlastního frejštejnského kostela a fary.[7] Ke stálkovské farnosti bylo přifařeno nejen městečko s kaplí, ale také škola ve Frejštejně a dvůr Grössing / Křeslík. Matriky byly vedeny na faře ve Stálkách od roku 1822.

Škola[editovat | editovat zdroj]

V nejstarších dobách se vyučovalo ve vsi v najatých místnostech po selských staveních. V roce 1861 je připomínána rozestavěná školní budova, ve které se započalo vyučovat v roce 1871. Ve stejném roce vyhlásila okresní školní rada ve Znojmě a školní rada ve Frejštejně konkurz na místo učitele do jednotřídní školy s německým vyučovacím jazykem.[8] Budova nebyla příliš prostorná a ležela v záplavovém území. Učitelé se často střídali. Školní kronika byla založena v roce 1890 a školní knihovna čítala na přelomu století kolem 220 svazků. Ve školním roce 1905/1906 bylo na škole započato s vyučováním ručních prací.[9] Nové školní budovy se městečko dočkalo až za druhé světové války v roce 1941.[10]

Pošta[editovat | editovat zdroj]

V roce 1855 zřízený vranovský poštovního obvod zahrnoval obce: Vranov (Braitava, Horní Hamry, Luitgardin dvůr, mlýny „Mittermühle“, „Pointermühle”, Švýcarské údolí - myslivna, statek „Wolfshof”), Vracovice, Horní Břečkov, Milíčovice (hostinec „Hirschenwirthshaus“ a myslivna), Lančov, Liliendorf, Lukov (Nová ves, Nový Hrádek, mlýn „Umlaufmühle”), Onšov, Podmyče, Šumvald-Vranov a Čížov. Z vranovského obvodu se postupně vydělily samostatné poštovní obvody Vranov (poštovní a telegrafní úřad) se sběrnou v Lančově (1906), Liliendorf / nyní Lesná (poštovní úřad), Šumvald / nyní Šumná (železniční poštovní a telegrafní úřad) a Šafov (poštovní a telegrafní úřad).[11]

Poštovní expediční úřad (Postexpedition) v Šafově, zřízený pro dopisní poštu a malé poštovní zásilky od 1. června 1862, obsluhoval: Šafov (Schaffa), Stálky (Stallek), dvůr Křeslík (Größinghof), Jazovice (Jasowitz), Starý Petřín (Alt-Petrein, Größingmühle, Perngmühle), Nový Petřín (Neu-Petrein, Frauenhof) a dolnorakouské obce Riegersburg, Felling a Neustift.[12] Od 1. února 1884 zavedlo c. k. ředitelství pošt a telegrafů mezi pošt. úřadem v Šafově a dolnorakouským poštovním úřadem v Retzu denní povozní poštu, která přepravovala mimo listovní a balíkové pošty také cestující. Otevřením nového poštovního kurzu do Retzu byla povozní pošta z Gerasu do Šafova nahrazena poštovní pochůzkou. Od 1. srpna 1887 zahájilo c. k. ředitelství pošt a telegrafů v poštovním obvodu Šafova pochůzku venkovského poštovního doručovatele, který obsluhoval poštovní schránky v obcích Starý Petřín, Jazovice, Nový Petřín, Frejštejn a Stálky.[13]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Letovisko a letní byty[editovat | editovat zdroj]

Frejštýn nad Dyjí, železniční dráha Wien — Gmünd a Šumvald — Vranov na státní dráze Znojmo — Jihlava — 435 m — mírné klima — městečko se 450 obyvateli — pošta a telegraf v Šafově — pekař — obchodníci — říční koupaliště — veslování — rybaření — lov — hostince: Müller, Walter.


Frejštýn leží 16 km západním směrem od železniční stanice Šumvald-Vranov / Schönwald- Frain a 18 km od železniční stanice Hötzelsdorf —Geras (cena za drožku 6.— K) na pravém břehu Dyje v malebné, ze severu a východu chráněném údolí. Městečko je obklopeno překrásnými lesy, které nabízí možnost k procházkám a výletům po zčásti značených trasách do Vranova, Lančova, Starého Petřína, Bítova, Chýje (Kaja) atd.

—Illustrierter Wegweiser durch die österreichischen Kurorte, Sommerfrischen und Winterstationen: Mähren und Schlesien 1913 (překlad)

Průvodce po rakouských letoviscích udával také průměrné ceny základních potravin v místě, které se ve Frejštejně v letní sezoně 1910 pohybovaly v rozmezí: hovězí maso 1,60 korun, telecí maso 1,60 korun, vepřové maso 1,60 korun, vepřové sádlo 1,90 korun, máslo 2,70 korun, mléko 0,18 korun, vajíčka 0,04 korun. Vedle majitelů hostinců («Müller», «Walter») nabízelo zdejší obyvatelstvo ubytování také v soukromí. Letní byty (pokoje) bez kuchyně: Laurenz Hüttel čp. 31, Theresia Petz čp. 1, Anton Karlberger čp. 65, Franz Steinbrecher čp. 74, Josef Schindlböch, Matthias Theuerer, Matthias Straschak. Větší komfort pak měly letní byty:[14]

čp. POKOJ KABINET KUCHYNĚ CENA JMÉNO
8 1 - 1 160 K Cyrill Matzinger
8 2 - - 120 K Cyrill Matzinger
10 2 - 1 80 K Franz Jagenteufel
15 1 1 - 40 K Alois Steinbrecher
23 1 1 - 50 K Johanna Turek
24 9 - 1 40 - 80 K Robert Müller
27 1 - 1 50 K Franz Hofbauer
33 1 - 1 40 K Ernst Meyerhofer
35 1 1 - 30 K Franziska Schmidt
41 1 1 - 60 K Franz Brazda
45 2 - - 50 K Wenzel Karlberger
57 1 1 - 40 K Karl Eder
71 1 1 - 40 K Elisabeth Kotlik
1 - 1 80 K Karl Schmid
1 1 - 60 K Alois Walter
14 - 5 cena podle ubytování Josef Schleinz
3 - 1 cena podle ubytování Laurenz Hüttel



Podhradí nad Dyjí (do roku 1949 Freistein), památník padlým hrdinům v první světové válce

Památník hrdinům první světové války[editovat | editovat zdroj]

Památník je umístěn u hřbitova naproti zřícenině hradu Frejštejn. Pamětní deska nese nápis: 1914 – 1918 s německým textem „IHREN HELDEN DIE GEMEINDE FREISTEIN” a jména padlých: Karl Zach, Stefan Regen, Johann Beer, Johann Karlbergen, Johann Walter, Franz Hüttel, Otto Pfeifer, Karl Winter, Lambert Bach, Josef Walter, Johann Pelzer, Josef Bastl, Franz Jelinek, Karl Hüttel, Johann Ensfelder, Franz Matzinger, Johann Boigner.[15]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podhradí nad Dyjí.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

V roce 2009 měla zdejší farnost 4 stálé návštěvníky a počet obyvatel byl 46. Jedná se o turisticky zajímavou lokalitu v rámci rybaření či lesní turistiky popřípadě cyklistiky. Je zde několik rekreačních zařízení(Králinda, Hotel Zátiší...), 3 hospody, malý obchod a Zámeček Lubo - Sbírka dosavadního celoživotního díla Lubo Kristka.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Bartholomäus Zach, starosta městečka Frejštejna. V roce 1862 mu císař František Josef I. udělil za zásluhy během rozsáhlých povodní stříbrný záslužný kříž s korunou (silberne Verdienstkreuz mit der Krone).[16]
  • Josef Schleinz, rakouský zpěvák, narozen ve Frejštejně, kde také ve věku 91 let 6. října 1936 zemřel. Dlouholetý (69 let) člen vídeňského mužského pěveckého sboru Wiener Schubertbund a penzionovaný ředitel obecné školy.[17]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. Vyhláška 3/1950 sb.o změnách úředních názvů míst v roce 1949
  3. Moravské zemské desky II. 1480-1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496-1506, str. 54, č. 178
  4. Novotný Jaroslav: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12.
  5. Geras, Stiftsarchiv Urkunden (1188-1992) 1286 VII 25, in monasterium.net: Ulrich de Frei se vzdává ve prospěch kláštera v Gerasu ročního daru.
  6. Jokeš Petr: Farní organizace na středověké západní Moravě, 2011 Matice Moravská, s. 41. Též Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften: Abt. II, Brünner Diöcese; Bd. IV, Svazek 2, Vydání 4, 1861, farnost Stálky s. 205.
  7. Peřinka, František Václav: Vlastivěda moravská, Díl VI., kraj Znojmo, okres Vranovský, 1906
  8. Brünner Zeitung, 17.10.1871, č. 237, s. 1701
  9. Znaimer Tagblatt, Do, 20. April 1905, s. 3
  10. Das kleine Volksblatt, Fr, 10. Januar 1941, s. 6
  11. Vlastivěda moravská, okres vranovský, 1906
  12. Brünner Zeitung, 1862. Příloha: Brünner Zeitung. 122, s. 974
  13. Znaimer Wochenblatt, Sa, 6. August 1887, s. 8
  14. Illustrierter Wegweiser durch die österreichischen Kurorte, Sommerfrischen und Winterstationen: Mähren und Schlesien 1913, strana 123-124
  15. Pomník Obětem 1. světové války na www.vets.cz
  16. Das Vaterland, So, 27. April 1862, S. 5
  17. Salzburger Chronik, Sa, 10. Oktober 1936, S. 8

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]