Okoun říční

Okoun říční
	Okoun říční
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Nadtřída	ryby (Osteichthyes);
Třída	paprskoploutví (Actinopterygii);
Řád	ostnoploutví (Perciformes);
Čeleď	okounovití (Percidae);
Rod	okoun (Perca);
Binomické jméno
	Perca fluviatilis; Linnaeus, 1758
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okoun říční (Perca fluviatilis Linnaeus, 1758) je sladkovodní paprskoploutvá ryba z čeledi okounovitých (Percidae). V Česku má od roku 2017 dobu hájení. Lov je povolen od 16. 6. do 31. 12. V České republice byl tento druh velice hojně rozšířen.

Popis

Tělo je poměrně vysoké. Z vrchu zelenočerné, na bocích žlutohnědé s mosazným leskem a břicho je bělavé či nažloutlé.^[2] Na hřbetě se nacházejí dvě samostatné hřbetní ploutve. V první se nachází 14–20 tvrdých paprsků, ve druhé 1–2 tvrdé a 13–16 měkkých paprsků. Břišní, řitní a ocasní ploutve mají obvykle načervenalý nádech. Ústa jsou tzv. koncová. Šupiny jsou drobné, ostré a ktenoidní. Na bocích je 5–9 tmavě hnědých až černých pruhů, někdy se rozpadajících do písmene "Y". Dorůstá do maximální délky okolo 50 cm (velmi výjimečně může dorůst až přes 60 cm a hmotností okolo 6 kg), tam kde se mu nedaří dobře třít nebo je na něj silný proud nebo velký tlak ostatních dravců a nedostatek přirozených úkrytů, obvykle tvoří zakrslé formy. Nejvyšší uváděná hmotnost činí 4,820 kg.^[3]

Výskyt

Obývá stojaté i tekoucí vody. Je rozšířen prakticky v celém mírném pásu Evropy, vyskytuje se i v Asii. Tento okoun se aklimatizoval například i v Austrálii, Jižní Africe či na Novém Zélandu.

Způsob života

Okoun vyhledává místa zarostlá vegetací. Je to ryba věrná svému stanovišti, kde tvoří hejna, která se na noc rozpadají. ^[4]

Největší aktivitu má za soumraku a za svítání. Pohybuje se rychlím vyražením vpřed s častými zastaveními. Na podzim se hejna okounů stahují do hlubších vod a aktivita mladých jedinců se snižuje, staří jedinci loví i pod ledem. Na jaře vyhledávají mělčiny a mohou i migrovat proti proudu.^[5]

Potrava

Okoun patří mezi říční predátory. Tvoří hejna, v nichž napadá menší, či nemocné ryby, běžný je i kanibalismus. Jeho hlavní složkou potravy jsou zejména bezobratlí a rybí potěr.

Sportovní rybáři loví tradičně okouny na dešťovky, moučné, či bílé červy. Velice oblíben je pak také lov na přívlač (tj. na woblery, třpytky, twistery, či gumové nástrahy).^[6] Jeho záběry bývají velice prudké.

Rozmnožování

Tření probíhá od dubna do června, při teplotě vody okolo 5–19 °C^[7]. Samice klade jikry na vodní rostliny nebo jiné potopené předměty. Jikry jsou spojeny do větších provazcovitých útvarů. Okoun říční stejně jako jeho poddruh okoun žlutý má jikry spojené v dlouhých pentlicovitých pásech, které se snadno zachytí na kamenech a spadaných větvích v mělkých a pomalu tekoucích vodách. Samci pohlavně dospívají v 1–3 letech, samice ve 3–4 letech.

Plůdek okouna říčního se po vylíhnutí přesouvá z litorálu na volnou vodu, kde se živí zooplanktonem, přičemž byly zjištěny dvě strategie výskytu na volné vodě, a to epipelagický a batypelagický. Bylo provedeno několik výzkumů za účelem zjistit, zda jsou tyto strategie podmíněny na základě genetické odlišnosti populací, ale bylo zjištěno, že zde hrají roli hlavně faktory jako teplota vody, predace a konkurence.^[8]

Význam

Jelikož okoun konkuruje jiným chovným rybám, tak v rybnících není úplně vítaným hostem. Rychle se rozmnožuje a velmi často pojídá jikry jiných chovných ryb, především kapra. V údolních nádržích mladí jedinci okouna vyžírají velký zooplankton.^[9]

Tento druh ryby je především předmětem sportovního rybolovu. Maso okouna je velmi chutné.

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
↑ DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.
↑ LUNA, Susan M.; BAILLY, Nicolas. Perca fluviatilis, European Perch : fisheries, aquaculture, gamefish [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2009-08-14]. Dostupné online. (anglicky)
↑ DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.
↑ DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.
↑ ROZSYPAL, Tomáš. Okoun : pruhovaný bandita. 1. vyd. Plzeň: Fraus 148 s. ISBN 9788072386697. OCLC 228501769
↑ DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.
↑ PETRTÝL, Miloslav; KALOUS, Lukáš; FROUZOVÁ, Jaroslava; ČECH, Martin. Effects of habitat type on short- and long-term growth parameters of the European perch (Perca fluviatilis L.). S. 13–20. Internationale Revue der gesamten Hydrobiologie und Hydrographie [online]. 2015-02. Roč. 100, čís. 1, s. 13–20. Dostupné online. doi:10.1002/iroh.201301675. (anglicky)
↑ DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.

Literatura

TEROFAL, Fritz; MILITZ, Claus. Sladkovodní ryby. Praha: Ikar, 1997. ISBN 80-7202-140-0.
DUNGEL, Jan a ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1282-6.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu okoun říční na Wikimedia Commons
Taxon Perca fluviatilis ve Wikidruzích
Okoun říční v atlasu ryb na CHYTEJ.cz
Okoun říční – Naše Ryby
Okoun říční – Aktivní rybolov

[b7b4550291cff3a085bd5aa13c2a0851a43a360e-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

[2] DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.

[fishbase-3] LUNA, Susan M.; BAILLY, Nicolas. Perca fluviatilis, European Perch : fisheries, aquaculture, gamefish [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2009-08-14]. Dostupné online. (anglicky)

[4] DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.

[5] DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.

[Rozsypal-6] ROZSYPAL, Tomáš. Okoun : pruhovaný bandita. 1. vyd. Plzeň: Fraus 148 s. ISBN 9788072386697. OCLC 228501769

[7] DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.

[Petrýl_et_al._2015-02-8] PETRTÝL, Miloslav; KALOUS, Lukáš; FROUZOVÁ, Jaroslava; ČECH, Martin. Effects of habitat type on short- and long-term growth parameters of the European perch (Perca fluviatilis L.). S. 13–20. Internationale Revue der gesamten Hydrobiologie und Hydrographie [online]. 2015-02. Roč. 100, čís. 1, s. 13–20. Dostupné online. doi:10.1002/iroh.201301675. (anglicky)

[9] DUNGEL, Jan; ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 181 s. ISBN 978-80-200-1282-1.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]