Ploutev

Ploutve jsou orgány ryb, paryb a některých vodních plazů a savců, jejichž funkcí je zajišťovat pohyb, hydrodynamiku a případně i ochranu organismu ve vodě. Stavba ploutví u ryb a savců se liší, což je dáno jejich původem. Zatímco u ryb se jedná o primitivní končetiny, které jsou vyztužovány kostěnými paprsky, u savců mají párové ploutve kostru, neboť vznikly přizpůsobením končetin vodnímu prostředí.

Ploutve nesou název podle svého typického umístění na těle živočicha. Ploutve se dělí na párové a nepárové. Počet paprsků v nepárových ploutvích je důležitým rozpoznávacím znakem ryb. Paprsky jsou vlastně podpůrnou kostrou ploutví a podle stavby se dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé paprsky jsou obvykle ostré, často i s drobnými zoubky, měkké bývají rozvětvené a článkované.

Ploutve ryb[editovat | editovat zdroj]

párové (sudé) ploutve
- prsní ploutve – pro značnou část druhů ryb pohybový orgán
- břišní ploutve – zajišťují stabilitu ryb
nepárové (liché) ploutve
- hřbetní ploutev – u některých druhů se objevují i několik oddělených hřbetních ploutví (např. okounovití nebo také samostatné paprsky před hřbetní ploutví (např. koljuškovití)
- řitní ploutev – je umístěna za řitním otvorem, u některých skupin ryb (např. živorodkovití) je přeměněna na speciální pohlavní orgán
- ocasní ploutev – orgán pohybu pro naprostou většinu druhů

Zvláštní modifikaci ploutví mají např. úhoři, kterým nepárové ploutve splývají v celistvý ploutevní lem.

Tuková ploutvička je zvláštní tukový výstupek za hřbetní ploutví, který se vyskytuje u některých druhů (např. lososů), nejedná se však o pravou ploutev.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu ploutev na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo ploutev ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.