Ploutev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o rybích orgánech. O potápěčském vybavení pojednává článek ploutve (plavání).
Ploutve
(1) prsní ploutev, (2) břišní ploutev, (3) hřbetní ploutev, (4) tuková ploutvička, (5) řitní ploutev, (6) ocasní ploutev

Ploutve jsou orgány ryb, paryb a některých vodních plazů a savců, jejichž funkcí je zajišťovat pohyb, hydrodynamiku a případně i ochranu organismu ve vodě. Stavba ploutví u ryb a savců se liší, což je dáno jejich původem. Zatímco u ryb se jedná o primitivní končetiny, které jsou vyztužovány kostěnými paprsky, u savců mají párové ploutve kostru, neboť vznikly přizpůsobením končetin vodnímu prostředí.

Ploutve nesou název podle svého typického umístění na těle živočicha. Ploutve se dělí na párové a nepárové. Počet paprsků v nepárových ploutvích je důležitým rozpoznávacím znakem ryb. Paprsky jsou vlastně podpůrnou kostrou ploutví a podle stavby se dělí na tvrdé a měkké. Tvrdé paprsky jsou obvykle ostré, často i s drobnými zoubky, měkké bývají rozvětvené a článkované.

Ploutve ryb[editovat | editovat zdroj]

  • párové (sudé) ploutve
    • prsní ploutve – pro značnou část druhů ryb pohybový orgán
    • břišní ploutve – zajišťují stabilitu ryb
  • nepárové (liché) ploutve
    • hřbetní ploutev – u některých druhů se objevují i několik oddělených hřbetních ploutví (např. okounovití nebo také samostatné paprsky před hřbetní ploutví (např. koljuškovití)
    • řitní ploutev – je umístěna za řitním otvorem, u některých skupin ryb (např. živorodkovití) je přeměněna na speciální pohlavní orgán
    • ocasní ploutev – orgán pohybu pro naprostou většinu druhů

Zvláštní modifikaci ploutví mají např. úhoři, kterým nepárové ploutve splývají v celistvý ploutevní lem.

Tuková ploutvička je zvláštní tukový výstupek za hřbetní ploutví, který se vyskytuje u některých druhů (např. lososů), nejedná se však o pravou ploutev.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]