Homologie (biologie)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anatomie končetiny různých savců ukazuje, jak jsou jednotlivé kosti homologické

Homologie (z řec. homologiā, souhlas; homologos, souhlasný) je v evoluční biologii označení pro znak, který dva či více druhů zdědilo od společného předka.

Podoba znaku může být vlivem divergentního vývoje u jednotlivých druhů poněkud odlišná. Homologické jsou například komorové oči všech obratlovců, nikoli však komorové oko obratlovců a hlavonožců. (To jsou naopak homoplázie, analogie či také konvergence, které vznikly nezávisle a ne ze společného předka.) Křídla odlišných skupin obratlovců (ptáků, savců, plazů) jsou po funkční stránce analogická, anatomicky jsou však příkladem homologie. Mezi křídly obratlovců a hmyzu již homologie není.

Homologie jsou zcela zásadní k sestavování fylogeneze (evolučního vývoje) organismů a je důležité je vždy odlišovat od homoplázií.[1]

Typickým druhem homologických znaků jsou tzv. historické homologie čili ortologie, při kterých se stejný znak u několika druhů odvozuje ze společného předka. Ještě existují tzv. biologické homologie čili paralogie, při kterých existují dva homologické znaky na jednom jedinci: příkladem je hmyzí tykadlo a hmyzí noha, které se vyvinuly ze stejného základu, z končetiny členovců.[2]

Mnohdy je obtížné až nemožné určit, zda jsou dané znaky homologické, či analogické. Takzvané Hennigovo pomocné pravidlo říká, že to dokonce není a priori možné, a tak je nutno s každou podobností předběžně pracovat, jako by to homologie byla. Obvykle se přistupuje ke kvantitativní analýze počtu jednotlivých evolučních novinek vyhodnocených tzv. maximální parsimonií – a ty znaky, které se v takové fylogenetické analýze mění společně, jsou považovány za pravděpodobně homologické.[2]

Homologie mezi pohlavími[editovat | editovat zdroj]

Kromě mezidruhových homologií lze zkoumat také anatomické souvislosti mezi různými anatomiemi jedinců stejného druhu, ale různých pohlaví.

Zjevně podobné jsou například prsní bradavky: u samic savců jsou funkční, u samců se jeví nadbytečné. A naopak např. prostata u samců má jako svou obdobu Skeneho žlázy, nazývané též ženská prostata.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FLEGR, Jaroslav. Úvod do evoluční biologie. 2. vyd. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1539-6. 
  2. a b ZRZAVÝ, Jan; STORCH, David; MIHULKA, Stanislav. Jak se dělá evoluce: od sobeckého genu k rozmanitosti života. Praha: Paseka, 2004. (Fénix, sv. 9). ISBN 80-7185-578-2. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]