Hluboké Mašůvky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Hluboké Mašůvky

Celkový pohled na vesnici od kostela Navštívení Panny Marie
Znak obce Hluboké MašůvkyVlajka obce Hluboké Mašůvky
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0647 594041
Kraj (NUTS 3) Jihomoravský (CZ064)
Okres (LAU 1) Znojmo (CZ0647)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Znojmo
Historická země Morava
Katastrální území Hluboké Mašůvky
Katastrální výměra 12,83 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 814 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 298 m n. m.
PSČ 671 52
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Hluboké Mašůvky 10
67152 Hluboké Mašůvky
Starosta Ing. Jiří Malec
Oficiální web: www.hlubokemasuvky.cz
Email: info@hlubokemasuvky.cz
Hluboké Mašůvky
Hluboké Mašůvky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hluboké Mašůvky (německy Tief Maispitz) je obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde 814[1] obyvatel. Jedná se o poutní místo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220. Středně velká, čistě česká obec 8 km severně od Znojma. Na návrší za obcí významné archeologické naleziště z období neolitukultury s moravskou malovanou keramikou, místo nálezu unikátní ženské plastiky (tzv. hlubokomašůvecká venuše). Roku 1319 součást statku hradu Bukovina u Hostimi. V jejich držbě se střídala převážně drobná šlechta. Kolem roku 1600 připadly panství v blízkých Jevišovicích a náležely tam až do zrušení patrimoniální správy. Od 17. století významné poutní místo.

Poutní místo[editovat | editovat zdroj]

Poutní kostel Navštívení Panny Marie byl původně kaplí, vystavěnou po roce 1680 polním maršálem Janem Ludvíkem Raduitem de Souches u vodního pramene, známého již roku 1620. V kostele uctívána milostná soška Panny Marie de Foy (též Foi), zvané podle belgického poutního místa u Dinantu, sošku získal zakladatel kaple na svých válečných taženích. Pověst vyprávi o chromém, který po svém uzdravení nechal po cestě z Přímětic do Mašůvek postavit sedm kapliček s vyobrazením sedmi radostí Panny Marie. Všechny jsou pod názvem Devět poklon vedeny jako kulturní památka. U kaple existovaly malé lázně (v provozu až do roku 1866). V 19. století sem přicházelo na hlavní pouť (Navštívení Panny Marie) až 80 procesí, ale poutě se konaly i na sv. Annu a na Jméno Panny Marie. Chodila sem procesí i z Rakouska. Toto poutní místo dodnes patří k nejživějším na jižní Moravě. V roce 1947 byl kostel opraven a v roce 1948 byl položen základní kámen přístavby. Kapli rozšířil na kostel P. Josef Parma v letech 1948–1950 podle projektu Theobalda Krátkého. V roce 1953 bylo dokončeno budování areálu. V údolí za kostelem vznikla Lurdská jeskyně s oltářem a prostranstvím pro sloužení bohoslužeb.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hlubokých Mašůvkách.
  • Poutní kostel Navštívení Panny Marie
  • Lurdská jeskyně pod kostelem
  • Kaple svaté Anny před kostelem
  • Kaple Panny Marie Pomocné u pramene
  • Výklenková kaplička - devět poklon
  • Křížová cesta a Kalvárie ve svahu nad vsí
  • Obrázky poutních míst Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska v lesní cestě k soše Panny Marie Lasalettské
  • Cesta Panny Marie Sedmiradostné (7 kaplí)
  • Barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Iva (původně snad sv. Jana Sarkandra)
  • Sochy českých patronů před kostelem z roku 1953.
  • Smírčí kámen
  • Hradiště Královec, archeologické naleziště
  • Hradiště Nivy, archeologické naleziště
  • Vodní mlýn
  • Fara
  • Budova staré školy
  • 7 soch českých světců od znojemského sochaře Fischera
  • Pomník padlých

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]