Tasovice (okres Znojmo)
| Tasovice | |
|---|---|
 Fara a věž kostela Nanebevzetí Panny Marie | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Znojmo |
| Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°50′10″ s. š., 16°9′20″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 420 (2025)[1] |
| Rozloha | 15,90 km²[2] |
| Katastrální území | Tasovice nad Dyjí |
| Nadmořská výška | 210 m n. m. |
| PSČ | 671 25 |
| Počet domů | 477 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Tasovice 67 671 25 Hodonice obec.tasovice@quick.cz |
| Starosta | Petr Vašina |
| Oficiální web | www |
  Tasovice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 594920 |
| Kód části obce | 165123 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tasovice (německy Tasswitz[4]) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije v ní přibližně 1 400[1] obyvatel. Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Znojemské (viniční tratě Kamenný vrch, Stará hora, Staré vinohrady). Sousedními obcemi sídla jsou Znojmo, Těšetice, Dyje, Hodonice, Bantice, Práče, Strachotice a Krhovice. Obec je členem Svazku znojemských vinařských obcí Daníž.
Název
[editovat | editovat zdroj]Základem jména vesnice bylo osobní jméno Tas, domácká podoba latinského jména Prothasius (řeckého původu). Jméno vsi bylo původně pojmenováním obyvatel vesnice (Tasovici), které znamenalo Tasovi lidé.[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1234. Zdejší panství náleželo zčásti ke znojemskému klášteru klarisek a zčásti rakouskému klášteru v Brucku. Obec byla osídlena z větší části bavorskými kolonizátory. Roku 1578 sem přišli novokřtěnci. V době barokní šlo o mariánské poutní místo – slaví se 15. srpen, svátek Nanebevzetí Panny Marie. Zástavba utrpěla třicetiletou válkou, válkami o slezské dědictví i napoleonskými válkami. Roku 1801 vesnice vyhořela. V roce 1921 zde žilo 1498 obyvatel, z toho 38 Čechoslováků a 1423 Němců.[6] V letech 1938 až 1945 byly Tasovice (v důsledku uzavření Mnichovské dohody) přičleněny k nacistickému Německu.[7]
Roku 1945 bylo do té doby většinové německé obyvatelstvo nuceně vysídleno.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Vesnice leží v Dyjsko-svrateckém úvalu. Do jihovýchodní části jejího katastrálního území zasahuje část přírodní památky Kamenná hora u Derflic.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svatého Klementa Marii Hofbauera z roku 1933, oltářní reliéf od Othmara Hillitzera, pamětní deska o narození Klementa Marii Hofbauera
- Kostel Nanebevzetí Panny Marie, založen roku 1234, obraz na hlavním oltáři od Matthiase Adolfa Charlemonta, věž roku 1900 zvýšena na 56 metrů
- Kaple vystavěná na památku obětí první světové války (1925)
- Výklenková kaplička
- Boží muka se sochou Loučení Krista
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Sousoší Panny Marie, svatého Šebestiána a svatého Jana Nepomuckého
- Tasovičky – klášterní rezidence sester svaté Hedviky, převzatá v letech 1850-1929 redemptoristy
- Pozdně barokní fara z roku 1780
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Klement Maria Hofbauer (1751–1820, rozený Klement Maria Dvořák), kněz činný v Rakousku a Polsku, světec
- Johann Jahn (1750–1816), katolický kněz a orientalista
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Nanebevzetí Panny Marie -
Kaple -
Kostel svatého Klementa Maria Hofbauera -
Socha svatého Klementa Maria Hofbauera -
Střed vesnice
_Tasovice_nad_Dyj%C3%AD-Ta%C3%9Fwitz_.JPG)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 97.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 574, 575.
- ↑ Chytilův místopis Československé republiky. Praha: [s.n.], 1930. Dostupné online. S. 1241.
- ↑ Seznam obcí a okresů republiky Česko-Slovenské, které byly připojeny k Německu, Maďarsku a Polsku (Stav ke dni 28. listopadu 1938). [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 59.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČERNÝ, Jiří. Poutní místa jihozápadní Moravy. Milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti. Pelhřimov: Nová tiskárna Pelhřimov, 2008. 302 s. ISBN 80-86559-15-7.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Tasovice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Tasovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Tasovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
