Hevlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hevlín
Centrum Hevlína
Centrum Hevlína
Znak obce HevlínVlajka obce Hevlín
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0647 594032
Pověřená obecHrušovany nad Jevišovkou
Obec s rozšířenou působnostíZnojmo
Okres (LAU 1)Znojmo (CZ0647)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 424 (2021)[1]
Rozloha26,94 km²
Katastrální územíHevlín
Nadmořská výška185 m n. m.
PSČ671 69
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduHevlín 224
67169 Hevlín
ouhevlin@volny.cz
StarostaIng. Antonín Pichanič
Oficiální web: www.hevlin.cz
Hevlín
Hevlín
Další údaje
Kód obce594032
Kód části obce38784
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Hevlín (německy Höflein[2]) se nachází v okrese ZnojmoJihomoravském kraji. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel. Řeka Dyje protéká jižně od obce v napřímeném korytě (regulace a stavba hrází v letech 1830-1833). Těží se zde cihlářská hlína, severovýchodně od obce je hliniště a moderní cihelna (Heluz). Zemědělská výroba je zastoupena zejména společností Agrospol, ve směru na Hrabětice se nachází velkokapacitní vepřín Větrná. V obci je mateřská škola, úplná základní škola, pošta, tři prodejny potravin, několik restaurací a penzionů. Při silnici do Laa an der Thaya za bývalou celnicí se nachází několik bývalých bezcelních obchodů postavených v 90. letech, dnes prodejny, restaurace a zařízení služeb. Na náměstí budova přeshraničního informačního centra (2007).

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1282 (v souvislosti se sporem hevlínského faráře s lávským měšťanem). K obci patřily dvory Koppenhof, Rohrhof (zaniklé), Annahof (Anenský dvůr, dnes ruiny statku jihozápadně od obce při staré cestě do Laa an der Thaya), Höfleiner Hof a Ruhhof (dnes v Rakousku). K hevlínské farnosti byl přifařen Dvůr Anšov (Anschauhof) u Šanova a rakouský Ruhhof. Hevlín byl v letech 1524-1848 součástí hrušovanského panství. V letech 1805-1809 velké škody způsobila francouzská vojska.

Cihelna u Černé strouhy (Schwarzbach) zřízena r. 1908 (již neexistuje, vedle dnešního jezera Hliník), nová cihelna vybudována v letech 1967-1970 (stropní desky Hurdis). Původně závod Cihelen Gustava Klimenta, transformace přes Hevlínské cihelny (1990-1994), od 1994 závod firmy Heluz cihlářský průmysl v.o.s.

V obci končí regionální železniční trať Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov – Hevlín, pozůstatek trati Rakouské společnosti státní dráhy Stadlau - Laa an der Thaya - Hrušovany n./Jev. - Střelice u Brna. V roce 1945 bylo přerušeno spojení do Laa an der Thaya, na trati chybí část náspu a most přes Dyji. Od roku 2010 není na trati z Hrušovan n./Jev. osobní doprava objednávána.

Znak[editovat | editovat zdroj]

13. června 1996 byl usnesením předsedy Poslanecké sněmovny udělen Hevlínu znak, jehož popis je: stříbrno-modře rozpolcený štít s kolmo postavenou rybou a radlicí obrácených barev. V hlavě štítu tři červené růže se zlatými semeníky, v patě štítu jedna táž růže. List praporu tvoří bílý a modrý vodorovný pruh, v bílém pruhu modrá ryba dlouhá dvě třetiny délky listu.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

V letech 2012 až 2014 byl starostou Jiří Dohnal. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 ho ve funkci vystřídal Antonín Pichanič (Moravané).[3]

Vývoj počtu obyvatel[4][editovat | editovat zdroj]

Sčítání Obyvatel celkem Národnost
Rok Němci Češi Jiní
1880 1883 1834 44 5
1890 1990 1957 31 2
1900 2006 2001 5 0
1910 2205 2204 0 1
1921 2384 2120 195 69
1930 2423 1967 289 67

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hevlíně.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Josef Brunner (1861, Hevlín - 1941, Hevlín) - zemědělec, obchodník a politik. Poslanec rakouské Říšské rady (1907-1918), Moravského zemského sněmu (1913-1918) a neuznaného Prozatímního národního shromáždění Německého Rakouska (1918-1919) za Německou lidovou stranu a Německou agrární stranu.

Karl Hörmann (1915, Hevlín - 2004, Vídeň) - rakouský katolický duchovní a vysokoškolský učitel, děkan katolické teologické fakulty (1963-1964, 1973-1974) a rektor Vídeňské univerzity (1966-1967). Kněžské svěcení r. 1939, profesorem morální teologie na Vídeňské univerzitě r. 1953. papežem Pavlem VI. jmenován r. 1969 čestným prelátem. Kromě teologických prací autor několika knih o historii Hevlína a okolních obcí.

František Maňas (1921, Sehradice - 2004, Brno) - kapelník a skladatel dechové hudby. V letech 1945-1961 žil v Hevlíně, zde složil např. Jihomoravskou polku (1947) a Pohádku z Podyjí.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 111. 
  3. KRUTIŠ, Dalibor. Hodonice a Hevlín mají nové vedení obcí. Znojemský deník [online]. 2014-11-10 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online. 
  4. HÖRMANN, Karl. Höflein an der Thaya in Vergangenheit und Gegenwart. Laa an der Thaya: Thayaland Höflein, 1982. 
  5. DOHNAL, Jiří; KRYM, Jaroslav. Hevlín slovem a obrazem. 1.. vyd. [s.l.]: F.R.Z. Agency, 2011. ISBN 978-80-87332-39-9. S. 69–70. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]