Dyje (okres Znojmo)
| Dyje | |
|---|---|
 | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Znojmo |
| Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°50′50″ s. š., 16°6′59″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 508 (2025)[1] |
| Rozloha | 4,60 km²[2] |
| Katastrální území | Dyje |
| Nadmořská výška | 214 m n. m. |
| PSČ | 669 02 |
| Počet domů | 163 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dyje 128 669 02 Znojmo 2 obecdyje@volny.cz |
| Starosta | David Matoušek |
| Oficiální web | www |
  Dyje | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 593991 |
| Kód části obce | 34177 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dyje (dříve Milfron,[4] německy Mühlfraun[5]) je obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Leží čtyři kilometry východně od Znojma, na levém břehu řeky Dyje v místech, kde řeka proráží masiv Načeratického kopce a vplouvá do roviny Dyjsko-svrateckého úvalu. Žije zde 508[1] obyvatel (v letech 2006 až 2015 se počet obyvatel zvýšil o osminu). Jedná se o vinařskou obec ve vinařské oblasti Morava, podoblasti Znojemské (viniční tratě Babičák, Kamenný vrch). Sousedními obcemi sídla jsou Znojmo, Suchohrdly, Těšetice, Dobšice a Tasovice. Obec je členem dobrovolného Svazku obcí Znojemska.
Název
[editovat | editovat zdroj]Původně se vesnice jmenovala Mülfren (nejstarší doklady psány Mulwren, Muluren, Mulvren). Velmi pravděpodobně jde o spojené sousloví Mühl Fran, v němž druhé slovo je hlásková úprava českého jména Vranov; celek tedy měl význam "mlýn Vranov". Méně pravděpodobné je, že se původní jméno vyvinulo ze spojení zu Mül vrouwend ("patřící k mlýnu"). Zakončení jména bylo v němčině posléze přikloněno k Frau, čímž vznikla podoba Mühlfraun; z jeho německé nářeční výslovnosti pak vzniklo počeštěné Mil(i)frón. Dnešní jméno bylo dáno po druhé světové válce podle polohy na řece Dyji.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Archeologické průzkumy v okolí přinesly poznatky o osídlení v mladším paleolitu (aurignacien), neolitu (kultura s lineární keramikou), únětické kultury starší doby bronzové, mohylové kultury ze středního období, velatické a podolské z mladší a pozdní doby bronzové. V obci se kromě toho našel hrob z doby stěhování národů.
První písemná zmínka o obci "Mulwren" pochází z roku 1283, kdy synové zesnulého Dětřicha z Dobronic prodali ves s příslušenstvím premonstrátům v nedaleké Louce. V jejich majetku zůstal Milfron až do zrušení louckého kláštera v roce 1784. Poté náležel náboženskému fondu, ze kterého jej roku 1802 odkoupil jako samostatný statek Jan Jiří z Scherfu. Od roku 1805 pak vlastnili obec páni z Liebenberku. R. 1809 během bitvy u Znojma byla obec značně poškozena. Roku 1918 byl milfronský statek koupen Karlem rytířem Felbingerem. Po pozemkové reformě v roce 1925 byl Karlu Felbingerovi ponechán právě milfronský statek a k němu ještě nedaleký Kateřinský dvůr.[7] Majoritní německé obyvatelstvo obce bylo odsunuto v divoké fázi v létě 1945.[8] V rámci předpojaté degermanizace byla obec roku 1949 ahistoricky přejmenována.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 493 | 464 | 454 | 455 | 461 | 489 | 519 | 480 | 448 | 391 | 425 | 374 | 356 | 420 | 492 |
| Počet domů | 99 | 104 | 108 | 110 | 116 | 116 | 127 | 115 | 101 | 97 | 102 | 111 | 117 | 141 | 163 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1850–1980 byla Dyje obcí v okrese Znojmo. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřila jako část města k Znojmu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.[11]
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. dubna 2024.[12]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Katastrem obce částečně prochází silnice první třídy I/53, zcela jim prochází silnice druhé třídy II/408 a železniční trať Břeclav–Znojmo.
Obci obsluhují vlakové linky S8 a autobusové spoje linky 821, ty jsou zaintegrovány v IDS JMK.[13]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Smírčí kříž na návrší nad obcí
- Milfronský zámek – letní rezidence pro loucké opaty a přestárlé členy řádu z 18. století; po roce 1945 byl účelově využíván JZD a devastován.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 100.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 70–71.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 1. vyd. Praha: Společnost přátel starožitností československých v Praze, 1938. 1144 s. S. 100.
- ↑ GESSMANN, Marianne; KRAFKA, Elke. Okres Znojmo, Jižní Morava. Vyhnání Němců z vlasti 1945–1946. 1. vyd. Geislingen an der Steige: Svaz jihomoravských Němců, 2018. 374 s. ISBN 978-3-927498-44-0. S. 54–55.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 115.
- ↑ Udělené symboly – Dyje [online]. 2024-04-12 [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Plan-site-jihozapad. IDSJMK [online]. [cit. 2026-07-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Jiří Černý: Poutní místa jihozápadní Moravy – milostné obrazy, sochy a místa zvláštní zbožnosti, Pelhřimov 2005
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyje na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Dyje v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
