Vysočany (okres Znojmo)
| Vysočany | |
|---|---|
 | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Vranov nad Dyjí |
| Obec s rozšířenou působností | Znojmo (správní obvod) |
| Okres | Znojmo |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°56′28″ s. š., 15°41′23″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 89 (2025)[1] |
| Rozloha | 7,26 km²[2] |
| Katastrální území | Vysočany u Znojma |
| Nadmořská výška | 435 m n. m. |
| PSČ | 671 07 |
| Počet domů | 55 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Vysočany 14 671 07 Uherčice u Znojma ouvysocany@cmail.cz |
| Starosta | Bohuslav Hort |
| Oficiální web | www |
  Vysočany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 595144 |
| Kód části obce | 187852 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vysočany (německy Wissokein) jsou obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Leží 28 kilometrů severozápadně od Znojma. Žije zde 89[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Dešov, Korolupy, Bítov, Oslnovice, Zblovice a Kostníky.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1498.[4]
Václav Peřinka popsal obec Vysočany v roce 1906 ve své Vlastivědě moravské. Vysočany tehdy patřily pod hejtmanství Znojemské a soudní okres Vranovský. Obec se nacházela na jeho nejzápadnější výspě.
Vysočany
německy Wissokein, samostatná katastrální a politická obec, 11 km severozápadně od Vranova, ani ne čtvrt hodiny od Bítova, na příkrém kopci. Rozloha obcce je 723 hektarů 38 arů, z čehož ploch stavebních 3 hektary 27 ary.
Obyvatelstva bylo roku 1790 ve 34 domech 179, rok 1834 ve 30 domech 224, rok 1880 ve 40 domech 198, rok 1890 ve 40 domech 217 a rok 1900 ve 39 domech 246 duší, Čechů, katolíků, zemědělců.
Přifařena je osada do Bítova, kde je i hřbitov a pošta, nejbližší nádraží je v Šumvaldě (dnes Šumná). Faráři bítovskému náležel kdysi nynější grunt čís. 6. Nejstarší rod na gruntě je rod Černého, již od roku 1755.
Roku 1905 byla zřízena ve Vysočanech pro osady Oslnovice a Vysočany školní expositura s vyučovací řeči českou, do té doby byly obě osady přiškoleny do Bítova.
Jména tratí: Deka, Dráha, Cípatá, Žlíbky, Klínky, Kudrnů kopec, Nívky, Poloudělí, Sedlíšek, Zadní Březí, Kroužky, Kopaninky přední a zadní.
Místní jméno značí dle dra. Dvorského obyvatele osady Vysoké, znělo tedy Vysočan-(é). Ale také možno jméno vykládati po vysoké poloze místa, kterýž výklad u našich Vysočan je velmi případný.
Ve Vysočanech byl kdysi lán pole majetkem oltáře svatého Vavřince v Bítově. Roku 1424 kaplan od svatého Vavřince, Ješek, postoupil lánu se dvěma nivami a kopcem porostlým lesem kromě louky pod Holubovým žlebem a kromě desátku s panským povolením sedlákovi Janu Mertovi, aby mu za to na den svaté Doroty dával ročně 3 měřice ovsa, 6 kur, 20 vajec, půl hřivny a 15 gr. platu a jednou pro vždy 3 kopy gr.
Roku 1498 byly příslušenstvím hradu bítovského. Král Vladislav II. propustil je spolu s ostatními osadami páně Burjanovými Lichtemburského z Bitová ze svazku manského. Roku 1574 Lidmila Bítovská z Lichtemburka propustila obec Vysočany z práva odúmrtního.
Vysočany byly vždy příslušenstvím bitovským a s tímto statkem měnily majetníky. Roku 1612, když Volf Strejn ze Švarcenavy prodal Bítov Bočkovi Jankovskému z Vlašimě, byl již ve Vysočanech panský dvůr, který je dosud.Pečinka V., Vlastivěda Moravská. Místopis. Vranovský okres
Zákaz pobytu v obci a v okrese
[editovat | editovat zdroj]KSČ se připravovala na rozvrácení a zničení selského stavu od převzetí moci v únoru 1948, vhodné podmínky se jí podařilo nastavit až na podzim roku 1951, kdy byla 1. listopadu vydána Směrnice ministra národní bezpečnosti, ministra vnitra a ministra spravedlnosti o uspořádání některých poměrů rodinných příslušníků odsouzených vesnických boháčů. V rámci této „Akce Kulak“ mohli být spolu s odsouzeným a vystěhovaným sedlákem odsunuti i rodinní příslušníci, kterým mělo být určeno jiné pracovní místo. Akce byla pro nedostatek pracovních míst na státních statcích pozastavena v létě 1951 a obnovena 1. listopadu 1952 rozkazem ministerstva národní bezpečnosti ze dne 25. října 1952 s názvem „Vysídlování rodinných celků odsouzených vesnických boháčů – zahájení akce“. Z obce Vysočany a okresu Moravské Budějovice byl po zabavení veškerého majetku vystěhován sedlák Rupert Veidenthaler a Alois Černý s rodinami.[5]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 226 | 198 | 217 | 246 | 222 | 238 | 293 | 211 | 192 | 187 | 159 | 140 | 118 | 117 | 94 |
| Počet domů | 40 | 40 | 40 | 39 | 40 | 43 | 53 | 58 | 45 | 44 | 38 | 46 | 56 | 57 | 55 |
Obecní symboly
[editovat | editovat zdroj]Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. června 2013.[8]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Palliardiho hradiště, archeologické naleziště
- Panský zemědělský dvůr – na okraji obce
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Historická fotografie Vysočan, datace 1. leden 1906
Domy u křižovatky
Hospoda
Kaple sv. Floriána
Dům č. p. 19
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 648.
- ↑ SOkA Třebíč, ONV, k. 203, in. č. 216, In: Kalábová Markéta: Represe venkovských boháčů v 1. pol. 50. let 20. stol. na příkladu obce Mladoňovice, 2008, Příloha: Seznam rodin odsouzených sedláků k zákazu pobytu v obci a v okrese navždy.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Udělené symboly – Vysočany [online]. 2013-06-14 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- František Václav Peřinka: Vlastivěda moravská - Vranovský okres, Brno, Musejní spolek v Brně 1906.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysočany na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysočany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Vysočany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
