Dyjsko-svratecký úval
| Dyjsko-svratecký úval | |
|---|---|
 Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu | |
| Nejvyšší bod | 355 m n. m. (Výhon) |
| Rozloha | 1 453 km² |
| Střední výška | 210 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Západní Vněkarpatské sníženiny |
| Sousední jednotky | Drahanská vrchovina, Vyškovská brána, Litenčická pahorkatina, Ždánický les, Dolnomoravský úval, Mikulovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Boskovická brázda, Bobravská vrchovina |
| Podřazené jednotky | Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
 | |
| Souřadnice | 49° s. š., 16°30′ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VIIIA-1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky, Jihlavy a Svratky se sprašemi. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.),[1] nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer.
Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.
Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého v Česku, v současnosti už hnízdění není prokázáno.
Do roku 1945, tedy konce druhé světové války, byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní předměstí Brna.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 150–151.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
- Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dyjsko-svratecký úval na Wikimedia Commons
