Dyjsko-svratecký úval

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dyjsko-svratecký úval
Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu (šrafovaně)
Mapa umístění Dyjskosvrateckého úvalu

Nejvyšší bod355 m n. m. (Výhon)
Rozloha1 453 km²
Střední výška210 m n. m.

Nadřazená jednotkaZápadní Vněkarpatské sníženiny
Sousední
jednotky
Drahanská vrchovina, Vyškovská brána, Litenčická pahorkatina, Ždánický les, Dolnomoravský úval, Mikulovská vrchovina, Jevišovická pahorkatina, Boskovická brázda, Bobravská vrchovina
Podřazené
jednotky
Jaroslavická pahorkatina, Drnholecká pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Dunajovické vrchy, Rajhradská pahorkatina, Pracká pahorkatina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyVIIIA-1
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dyjsko-svratecký úval je geomorfologický celek na jižní Moravě v geomorfologické oblasti Západních Vněkarpatských sníženin.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, nivy a terasy řek Dyje, Jevišovky, Jihlavy a Svratky se sprašemi. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří Výhon (355 m n. m.),[1] nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti Novomlýnských jezer.

Úval vyplňuje jihovýchod okresu Znojmo, severozápadní okraj okresu Břeclav a jižní část okresu Brno-venkov, na jeho okraji se nacházejí i města Znojmo a Brno. Na severozápadě je ohraničen Jevišovickou pahorkatinou a Bobravskou vrchovinou, na severu Drahanskou vrchovinou, zatímco na jihovýchodě je Ždánickým lesem a Mikulovskou vrchovinou oddělen od Dolnomoravského úvalu. Na severovýchodě je Vyškovskou bránou propojen s Hornomoravským úvalem. V jižní části přesahuje do Rakouska.

Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění kriticky ohroženého dropa velkého v Česku, v současnosti už hnízdění není prokázáno.

Do roku 1945, tedy konce druhé světové války, byla většina úvalu (zhruba západně od Svratky) obydlena převážně Němci, v okolí Novosedel také Chorvaty. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní předměstí Brna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 3. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. OCLC 913564995 S. 150–151. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Geografický místopisný slovník, Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9
  • Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989, H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]