Zámek Uherčice (1946–1989)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zámek Uherčice se nachází ve východní části obce Uherčice v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Jeho čtyři nádvoří tvoří jádro celého zámeckého komplexu - na jih situované arkádové nádvoří, centrální nádvoří, hospodářské nádvoří směrem západním a vnitřní nádvoří v takzvaném starém zámku. Budovy soukromé, reprezentativní a hospodářské rámují výše jmenovaná prostranství. Jihozápadním a severozápadním směrem jsou rozprostřeny zahrady, které doplňuje na severu a východě prostorný zámecký park. V těsné blízkosti navazují na zámecký areál další hospodářské budovy bývalého velkostatku. Zámek Uherčice byl rodu Collaltů roku 1946 zkonfiskován a přešel rovnou do národní správy Československých státních statků Jaroměřice nad Rokytnou a posléze Československého státního statku Lesná. Zámek správce objektu pronajal táboru nucených prací a dále rotě Pohraniční stráže. Část objektu využívaly statky jako byty nebo kancelářské prostory. Během 34 let prošel zámek masivní devastací. V roce 1985 se dokonce uvažovalo o jeho demolici. Zámek je nyní přístupný veřejnosti.[1]

Národní správa státních statků[editovat | editovat zdroj]

Uherčický zámek se nacházel pod národní správou od roku 1946. Během zkoumaných let se v jeho správcovství vystřídalo hned několik podniků, ale žádný neměl na zámecký komplex pozitivní vliv. Po krátkém správcovství Státních lesů a statků přešel zámek roku 1949 pod správu Státního statku Jaroměřice nad Rokytnou, čímž začalo období devastace (Citace).[2].

Na základě Benešových dekretů přešel zkonfiskovaný majetek Oktaviána Collalto et San Salvatore přímo do národní správy. Zemský národní výbor v Brně jmenoval vrchního lesního radu ing. Stanislava Krupicu jeho národním správcem. Po jeho smrti byl v dubnu 1947 nově jmenován František Stejskal. Roku 1948 národní správa celého komplexu zámeckých nemovitostí prodělala rozdělení na velkostatek a zámek. Rozloha velkostatku činila přibližně 360 ha a zahrnovala mimo hospodářských budov také lihovar, cihelnu na katastru v Korolupech a vápenku. Rozhodnutím ministerstva zemědělství 1. října 1948 putoval velkostatek do správy Čs. státních lesů a statků. Zámecký komplex zůstal v této době ještě pod národní správou.[3] 11. listopadu 1948 rozhodlo ministerstvo o zbylém collaltovském majetku - zámku, zahradním domu s oranžerií, zahradách a lesoparku. 1. srpna 1949 se správcem zbylého zámeckého areálu stal národní podnik Československé státní statky - Státní statek Jaroměřice nad Rokytnou. Po sloučení státních statků a JZD přešel zámek od roku 1960 na národní podnik Státní statek Lesná.[4]

Obec Uherčice zámkem volně disponovala. Většinou zde ubytovávala brigádníky. V roce 1947 vystavěla například na banketním sále jeviště, 7. května 1949 zde pořádala oslavu Dne vítězství a Svátek matek, roku 1950 oddávala ve zřízené svatební síni a o rok později už v zámeckých prostorech provozovala závodní jídelnu. Roku 1957 si z bohatě zdobené collaltovské jídelny zřídila sokolovnu.[5][6] 5. května 1952 podepsal vedoucí oddělení Uherčice Čs. státního statku Jaroměřice nad Rokytnou pan Vejmola protokol o převzetí zámku.[7] V protokolu byl zaznamenán špatný stav střešní krytiny, uváděly se nesrovnalosti s nádržemi na samospádový vodovod, ale figurovalo v něm také ještě množství starožitného nábytku, lustry a kachlová kamna skoro v každé místnosti.[8]

V zámecké kapli se konaly církevní obřady až do 12. května 1952. Pak už sloužila jako skladiště veškerých předmětů, které se ještě v zámku nacházely - nábytek, starožitnosti a jiné zámecké relikvie. Kvůli kasárnám pohraniční roty musela být přemístěna z objektu i sňatková síň MNV.[9] Roku 1956 zmizel švýcarský domek v zámeckém lesoparku, jednoduše "přijela dvě nákladní auta, jejichž posádka zachovalý švýcarský domek rozbourala a cihly z něj si odvezla". Obecní mládež zdemolovala dřevěnou verandu a schody vedoucí do jídelny, poškozena byla oranžerie v zámeckém parku, ale také pavilon z dob knížete Eduarda Collalta. Celý zámek chátral.[10]

Rakouský nábytek[editovat | editovat zdroj]

Oktavián Collalto et San Salvatore se stal někdy na počátku roku 1945 dočasným správcem nábytku ze Schönbrunnu, který do zámku nechali odvést Němci před bombardováním Vídně. 13. října 1949 prováděla Národní kulturní komise třídění interiérového zařízení. Podle pokynů Dr. Zdeňka Wirthema se tak následně nacházel inventář, který měl "kulturní hodnotu", na zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou. Národní pozemkový fond měl rozhodnout o zbytku nacházejícím se stále v Uherčicích.[11] V lednu 1960 při předání zámku PS-útvarem 5688 Znojmo ředitelství Státních statků v Jaroměřicích nad Rokytnou se ale zjistilo, že například čalouněný nábytek je naházen v zámecké kapli, kde trpí vlhkem a uložený nábytek je značně poničen. Rada Krajského národního výboru v Jihlavě sice požadovala řádné zacházení, ale došlo pouze z nařízení soudruha Jandery k pořízení seznamu, vyčištění a přenesení nábytku z kaple do banketního sálu.[12] K nábytku se Rakousko dostalo až v roce 2006 a to po dohodě mezi Ministerstvem kultury ČR, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, Spolkového ministerstva hospodářství a práce Rakouské republiky a Ministerstva zahraničních věcí Rakouské republiky. Vláda republiky ČR rozhodla, aby byl majetek určený k předání rakouské straně předtím restaurován, což si vyžádalo částku 6 500 000 Kč. Návráceno bylo celkem 229 kusů nábytku. Za škodu na rakouském nábytku a následně vzniklou finanční částku nebyl nikdo povolán k zodpovědnosti.[13]

Šedesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Roku 1957 byla do zámecké místnosti, která za Collaltů sloužila jako jídelna s nádhernou malířskou výzdobou, umístěna sokolovna.

1. srpna 1960 se stal, poté co došlo ke sloučení okolních statků a JZD do Čs. státního statku Lesná, národním správcem objektu František Stejskal.[14] Část zámku měl stále ještě pronajatou PS-útvar 5688 Znojmo, z části byl využíván k ubytování brigádníků a zaměstnanců statku, ale také jako kanceláře statku. Sokolovnu v zámecké jídelně provozoval tělovýchovný spolek bez jakékoliv nájemní smlouvy. Zbytek zámku už nebyl kvůli špatnému stavu v provozu vůbec. Ve zprávě o dohlídce, o správě a ochraně národního majetku zámku Uherčice se uvádí:

„...Celkový stavební stav zámku je neuspokojivý, či dokonce velmi špatný a naléhavě vyžaduje generální opravu hlavně krytiny, fasády, podlah, oken, dveří, elektroinstalace, vodoinstalace a jiné....závěrem nutno znovu konstatovat, že státní statek, n. p. po celou dobu správy naprosto nerespektoval skutečnost, že v tomto případě se jedná o cenný národní majetek, zvýšený o umělecko-historickou hodnotu, jehož dnešní stavební stav je jím zapříčiněn z nedbalosti a neodpovědnosti...“

—Zpráva ze dne 20. 6. 1962.[15]

Zámek byl už v této době v dezolátním stavu a bylo také zřejmé, že potřebuje okamžitý zásah. Nábytek uskladněný v zámecké kapli byl znovu používán, hlavně jako vybavení kanceláří, ubikací brigádníků a bytů zaměstnanců statku. Jak správce Státní statek Lesná, tak i rota Pohraniční stráže zámek neudržovaly a podílely se vzájemně na zchátrání stavebního stavu uherčického zámku. V dubnu 1963 ONV Znojmo konstatoval, že „hlavně zámek v Uherčicích a v Moravském Krumlově se nacházejí v bezútěšném stavu”. Okresní národní výbor také ve zprávě uváděl, že muselo dojít k omylu, aby takový zámek jako jsou Uherčice, dostal do národní správy Státní statek Lesná, který nejenže neprovádí jeho údržbu, ale právě jeho stavebními úpravami kulturní hodnotu ještě více snižoval. Zrovna tak odsoudil i pronájem kasáren. Náklady jen na nutné opravy odhadl kolem 2 milionů Kčs.[16] Nakonec ONV doporučil, aby areál zámku spravovala pověřenější organizace, která k tomu má finanční prostředky a stavební odborníky. Doporučením ONV ve Znojmě se nikdo neřídil.[17]

Obecní kronika ve svých zápisech z roku 1964 popisuje rozbitá okna, vytrhané parkety, poničené nástěnné malby a vzhledem k tomu, že se místní mládež na devastaci kulturní památky podílela, popisuje i důvody MNV pro udělení zákazu vstupu mládeži do areálu zámku. Místním rozhlasem vyhlašoval MNV apelace na mládež a následně proběhlo i poučení žáků prostřednictvím školy. Taktéž národní výbor přemístil i vybudované jeviště v banketním sále. Na příkaz ONV Znojmo místní výbor zajistil a uzavřel všechny dveře, okna a vstupy do zámeckého objektu. Státní statek Lesná připomínek Okresního národního výboru ve Znojmě nedbal a umístil v bývalé jízdárně výkrmnu telat. Kamenné sochy rytířů pod podloubím ničili nájemníci dál. Zbytek nábytku v zámecké kapli s vytlučenými okny vlhl a podléhal řádění molů a myší.[18] Teprve až roku 1966 nechal Státní statek na zámku vyměnit poničená okna a poklidil. Započal také s výměnou střešní krytiny. Poničený nábytek z kaple byl převezen na zámek do Vranova nad Dyjí (také čalouněné židle ze Schönbrunnu). Jedna zámecká místnost sloužila nadále mládeži ke klubovním účelům.[19]

Státní statek Lesná si nadále v zámku ubytovával své brigádníky, například v roce 1968 umístil v collaltovském sídle vojenský útvar z Hodonína, který vypomáhal po tři měsíce v dřevařském závodě (tehdejší pila Prager). Po jejich odchodu byla zjištěna další devastace soch.[20] Zámeckou kapli po odvozu nábytku využíval k uskladnění výrobků národního podniku JDZ Uherčice.[21] Zpráva o katastrofální situaci putovala až na ministerstvo. Celá problematika byla přehlížena i z míst nejvyšších. Na konci listopadu roku 1967 provedl Ústav geodezie a kartografie v Brně vyměření zámeckého areálu.[22]

Sedmdesátá léta[editovat | editovat zdroj]

Listopad roku 1970 byl pro zámek pohromou. V tuto dobu, přesně 23. listopadu 1970 ve čtyři hodiny ráno, se zřítila část vstupní věže vedoucí na arkádové nádvoří a zůstalo stát pouze její průčelí, které ale bylo o 17 let později z nejasného důvodu strženo i s částmi původních koníren. Z původní renesanční věže tak zbylo neparné torzo. V době tohoto neštěstí zde naštěstí nikdo nebyl. Kromě telat, která zřícená věž zasypala, protože telata byla ustájena v přilehlé stáji, nebyl nikdo zraněn. V současnosti na torzo renesanční věže navazuje nové zdivo. Věž je vystavena do prvního patra, je záměr dostavit ji do původního stavu, tj. třech pater (Citace).[23]

23. listopadu 1970 ve čtyři hodiny ráno se zřítila část vstupní věže vedoucí na arkádové nádvoří. Pohromu vydrželo pouze její průčelí, které bylo o 17 let později i s částmi původních koníren strženo.[24] Postupně se objevuje prolamování stropů a následné poškození dřevěných podlah i nástěnné výmalby.[25] V roce 1971 po mnoha různých jednáních nakonec poskytlo ministerstvo zemědělství a ministerstvo národní obrany na opravy zámku finanční částku 4 milionů korun. Opravy neproběhly, podle dokumentovaných zpráv se nenašel podnik, který by opravy realizoval.[26][27] Jihomoravský KNV, který řešil otázku devastace památkového objektu Uherčice v březnu 1974, ve své zprávě konstatoval, že „stavem tohoto objektu se zabývaly snad všechny orgány a instituce bez jakéhokoliv úspěchu.“[28]

Na zámku v Uherčicích proběhlo setkání zástupců Jihomoravského KVN v Brně, Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody v Brně, ministerstva kultury ČR, ministerstva národní obrany ČR, Čs. státního statku Lesná, Okresní zemědělské správy Znojmo, Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze, KVUSS Brno, vojenského stavebního úřadu KVUSS Brno a Okresního národního výboru ve Znojmě. Byla dokonce i vypracována studie pro rekonstrukci vstupní věže a stanoven plán oprav. Přesto se opět nepodařilo zakázku žádnému podniku zadat. Autorka (Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979) Monika Krejčová se ve své práci domnívá, že práce snad neměly být provedeny. Opět probíhala jednání a korespondence mezi shora uvedenými institucemi, kdy už se objevovalo řešení převést objekt zámku na Krajské středisko památkové péče a ochrany přírody v Brně (KS SPPOP Brno).

V roce 1976 už se nacházel zámek v takovém desolátním stavu, že Čs. státní statek Lesná dokonce přistoupil na návrh zámek předat. V této době využíval ještě některé možné místnosti před hlavním traktem ke kancelářím, fungovala statková kovárna a tři byty v areálu. Zástupci Jihomoravského KNV, ONV Znojmo, Jihomoravské muzeum Znojmo se znovu přesvědčili o zchátralém zámku, „nalezly se poškozené krovy, krytiny, podlahy, okna, dveře a zárubně. Od minulých zjištění se nedospělo k ničemu novému. Bylo zjištěno, že zavedené elektrické vedení do zámku neodpovídalo tehdejší ČSN. Zámecký park rozprostírající se kolem zámeckého komplexu byl neudržovaný”. Finanční částku na opravy měli poskytnout viníci - ministerstvo vnitra a ministerstvo zemědělství (za uživatele PS-útvaru 5688 Znojmo a Čs. státních statků Jaroměřice nad Rokytnou a Lesná).[29] Obec Uherčice se také dožadovala lepšího využití a navrhovala dokonce „zřízení průmyslové provozovny, kde by byly zaměstnány místní ženy z domácnosti a mládež, která jinak z obce odcházela”.[30]

Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody[editovat | editovat zdroj]

Jihomoravský krajský národní výbor v Brně zřídil na základě zákona č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách za účelem péče o kulturní dědictví a přírodu Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody (KS SPPOP Brno) a to zahájilo svou činnost 1. července 1958. Spadalo pod ministerstvo kultury, ale bylo řízené přímo Krajským národním výborem v Brně. Stěžejním úkolem KS SPPOP měl být soupis nemovitých kulturních památek Jihomoravského kraje.[31] Zámek v Uherčicích byl zapsán do státního seznamu památek pod č. 6846.[32] 1. ledna 1979 se KS SPPOP v Brně stalo správcem zámecký komplexu a to až do 31. prosince 1986. Pro státní kulturní památku se prakticky nic nezměnilo.[33] 1. ledna 1987 převzal uherčický zámek nový správce objektu a to Jihomoravské muzeum, které započalo s opravami toho nejnutnějšího.

Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 zahrnulo Ministerstvo kultury zámek do seznamu historických památek k prodeji do soukromého vlastnictví. V roce 1995 převzal správu Památkový ústav v Brně, čímž po tolika letech chátrání a neustálého vyjednávání bylo odstartováno období kompletní památkové obnovy. Zámek byl poprvé zpřístupněn veřejnosti v roce 1996. Restaurátorským procesem prošlo zatím vstupní nádvoří, zámecká kaple, salony západního křídla a postupně došlo i na střechy. Při stále se snižujících dotacích se přesto podařilo zrekonstruovat novobarokní terasu, zahradní schodiště vedoucího do letní jídelny, zřícené stropy v tzv. starém zámku, ale i malby a štuky v interiéru zámku.[34] Návštěvníci mohou také obdivovat Banketní sál, letní jídelnu a klenutý salonek.[35] Od července 2013 je na zámku otevřena nová trasa B - v prostorách tzv. starého zámku a to včetně věže. Uherčice byly zařazeny do Programu záchrany architektonického dědictví, který poskytuje finanční podporu stavebních a restaurátorských prací.[36] Zámek Uherčice bude zrekonstruován o 113 milionů korun.[37]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Článek čerpá převážně z uvedené literatury v odkazech a prameny z archivů jsou uvedeny In : Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013
  2. Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013
  3. SOA Jihlava, fond Brtnice - konfiskát Collalto, inv. č. 19, kart. 5, ZNV v Brně čj. 160/3/IX/31-1948.
  4. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Zpráva ze dne 20. 6. 1962.
  5. Obecní kronika obce Uherčice, s. 58.
  6. MZA, fond 248 Jaroměřice nad Rokytnou, kart. 43.
  7. MZA, fond Jaroměřice nad Rokytnou, kart. 43.
  8. MZA, fond Jaroměřice nad Rokytnou, kart. 43.
  9. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Protokol ze dne 5. 5. 1952.
  10. Obecní kronika obce Uherčice, s. 57.
  11. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Státní památková správa – 23. 7. 1958.
  12. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, KNV čj. 126/60, SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, KNV čj. fin/3-204/1960-Z, SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, MNV dne 15. 10. 1962.
  13. Ministerstvo kultury.[1] (Stahováno: březen 2013).
  14. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Ministerstvo financí čj. Fin/37-1963-72/Na.
  15. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, Zpráva ze dne 20. 6. 1962.
  16. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, ONV Znojmo – zpráva z 10. 4. 1963.
  17. SOA Znojmo, fond Zámek Uherčice, kart. 29, ONV Znojmo – zpráva.
  18. Obecní kronika obce Uherčice, s. 70.
  19. Obecní kronika obce Uherčice, s. 78.
  20. Obecní kronika obce Uherčice, s. 79.
  21. Jihomoravské dřevařské závody, n. p., Brno – závod Uherčice se specializoval na objekty občanské vybavenosti, zařízení staveniště, zahradní besídky, systémy STAMO, příhradové vazníky, lepené nosníky s PDP stojinou a kusovou ruční výrobu. Závod lifroval do celého okolí dřevostavby určené pro bydlení, tedy rodinné domy a bytové domy, a stavby občanské vybavenosti jako školky, školy a prodejny. (řadové domy TL 70, prodejna P3 systém TL, RD STAMO 61 aj.), In - Panelové dřevostavby v reálném socialismu, Luděk Liška.
  22. Tamtéž. Obecní kronika obce Uherčice, s. 79.
  23. Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013
  24. SOA Znojmo, fond Uherčice – zámek, kart. 43, Jihomoravské muzeum čj. VB-106/69.
  25. Písařík, Boleslav: Zámek Uherčice. Brno 1973, s. 19. Diplomová práce. Univerzita J.E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta, katedra dějin umění a muzikologie.
  26. Obecní kronika obce Uherčice, s. 147.
  27. SOA Znojmo, fond Uherčice – zámek, kart. 43, ONV čj. 3281/1969 PP.
  28. SOA Znojmo, fond Uherčice – zámek, kart. 43, Jihomoravské KNV – zámek Uherčice – stížnost na devastaci památkového objektu
  29. SOA Znojmo, fond Uherčice – zámek, kart. 43, Zápis ze dne 21. 6. 1976.
  30. Obecní kronika obce Uherčice, s. 201.
  31. Lefnerová Libuše: Vznik a rozvoj Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. In: 30 let Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Brně, Brno 1989, s. 364-375.
  32. Písařík, Boleslav: Zámek Uherčice. Brno 1973, s. 20. Diplomová práce. Univerzita J.E. Purkyně v Brně, Filozofická fakulta, katedra dějin umění a muzikologie.
  33. Průvodcovský text. Národní památkový ústav.
  34. Štěpánová Eva: Krátkých 14 let v dlouhé historii zámku v Uherčicích (přednáška). Moravská galerie 2009.
  35. Uherčice - zámek [online]. Npu.cz [cit. 2014-10-18]. Dostupné online. 
  36. Web zámek Uherčice
  37. Zámek v Uherčicích kdysi unikl demolici, teď ho za 113 milionů opraví

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Krejčová Monika: Příběh uherčického zámku. Poválečná historie v letech 1945 - 1979, Brno 2013
  • Skrabanek Alena: Architektur des Renaissanceschlosses Ungarschitz/Uherčice in Südmähren“, Wien, im Juli 2008 (německy)
  • Havlíčková Petra: Dopad Konfiskace 1945 na vlastnické právo, konfiskace Collaltů, Brno 2011

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]