Vranov nad Dyjí (zámek)
| Zámek Vranov nad Dyjí | |
|---|---|
_crop.jpg) pohled na ostroh se Sálem předků | |
| Základní informace | |
| Sloh | Gotika, baroko |
| Výstavba | od 10. století |
| Přestavba | 17. a 18. století |
| Stavebník | Přemyslovci |
| Další majitelé | Lichtenburkové, Althannové, Ditrichštejnové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Vranov nad Dyjí, čp. 93, 94,  Česko |
| Ulice | Zámecká |
| Souřadnice | 48°53′33,89″ s. š., 15°48′43,3″ v. d. |
  Vranov nad Dyjí | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 28917/7-6897 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Vranov nad Dyjí je hrad přestavěný na barokní zámek ve Vranově nad Dyjí. Je v majetku České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav; je přístupný veřejnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Barokní zámek byl původně vybudovaný jako jeden z prvků podyjské obranné soustavy při jižní hranici země. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Zpočátku to byl královský majetek. V 15. století ho získal bohatý a mocný rod Lichtenburků, v průběhu 16. století se tu střídali v krátkých intervalech různí majitelé jako například Ditrichštejnové, Štrejnové ze Švarcenavy, Čertorejští, Meziříčtí z Lomnice ap. Za třicetileté války hrad obléhali a poškodili Švédové a zkázu pak dovršil rozsáhlý požár v roce 1665.
Po částečném zničení hradu v roce 1665 zahájili tehdejší majitelé Althannové podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu přestavbu na barokní zámek. Architektonickým těžištěm zámku se stal Sál předků o rozměrech 25 × 15 × 15 m se sochami předků pánů z Althannu a freskou v kupoli od Johanna Michaela Rottmayra. Další součástí zámku je barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice z přelomu 17. a 18. století. Z nejstaršího období se dochovala pouze hradební zeď a tři věže. Další stavební úpravy následovaly ještě v 18. století (po roce 1724) za spoluúčasti Antona Erharda Martinelliho.[1] V 18. stol. bylo upraveno i zámecké okolí na přírodní park s řadou drobných staveb.
V 19. století vlastnili vranovské dominium i se zámkem dva spřízněné rody polského původu: Mniszkové a Stadničtí, kteří se mimo jiné zaměřili na dovršení úprav krajinářského parku budovaného již za Althannů v druhé polovině 18. století. Za druhé světové války koupil zámek jako říšský konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Po jejím skončení se zámek stal státním majetkem.
Současnost[editovat | editovat zdroj]
Jako majetek státu je zámek přístupný veřejnosti a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Dnešní návštěvnická instalace této národní kulturní památky nabízí prohlídku původních barokních interiérů sálu předků a kaple a dále více než 20 místností naznačujících kulturu vranovského bydlení z konce 18. a z celého 19. století. Zvláštní důraz je v nich položen na produkci proslulé vranovské továrny na kameninu, která v prvních dvou třetinách umělecky i technologicky ovlivňovala výrobu kameniny v českých zemích i za jejich hranicemi.
Zámek ve filmu[editovat | editovat zdroj]
Vranovský zámek se stal oblíbenou kulisou filmařů.
Nesmrtelná teta, ČR 1993, režie: Zdeněk Zelenka
Císařovy nové šaty, ČR/Německo 1994, režie: Juraj Herz
Andělská tvář, ČR 2002, režie: Zdeněk Troška
Vranovský zámek je také velmi oblíben filmaři, vznikly zde filmy a snímky např. Historické drama Zdeňka Trošky Andělská tvář, Zdeněk Zelenka zde natáčel pohádku s Filipem Blažkem a Jiřinou Bohdalovou Nesmrtelná teta, Juraj Herz zde natáčel pohádku Císařovy nové šaty nebo zde třeba vznikl Americký film XXX. České televize zde natáčela svoje pořady: Kde bydlely princezny, O pokladu Anežky České, Toulavá kamera, Kluci v akci.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ ŠANDA, Martin. Anton Erhard Martinelli (1684-1747) : vídeňský architekt ve schwarzenberských službách. Ceske Budejovice: [s.n.], 2020. 359 s. ISBN 978-80-85033-94-6, ISBN 80-85033-94-1. OCLC 1249757546 S. 30.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Sál předků na zámku ve Vranově nad Dyjí. Příprava vydání Bohumil Samek. Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, 2003. 143 s. ISBN 80-85032-89-9.
- Kacetl, Jiří - Lazárek, Petr - Molík, David: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí slovem / Burgen und Schlösser des österreichisch-mährischen Thayatals in Wort. Vyd. 1. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě ve spolupráci s Městským muzeem v Recu, 2013. ISBN 978-80-86974-12-5. Online zde: Hrady a zámky moravsko-rakouského Podyjí
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Vranov nad Dyjí na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
