Německé Rakousko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Německé Rakousko
Deutsch-Österreich, Deutschösterreich
 Rakousko-Uhersko 1918–1919
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
geografie
Mapa
Oblasti nárokované Německým Rakouskem
hlavní město:
rozloha:
118 311 km² oficiálně
nejdelší řeka:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
10 370 000 oficiálně
státní útvar
Parlamentní demokracie
Rakousko-uherská koruna (bankovky s přetlačí Deutschösterreich)
Státní útvary a území
Předcházející:
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Nástupnické:
První Rakouská republika První Rakouská republika
První republika První republika
Italské království Italské království
Království Srbů, Chorvatů a Slovinců Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Druhá polská republika Druhá polská republika
Dějiny Rakouska
Znak Rakouska
Prehistorie
Doba halštatská
Noricum
Markomani
Sámova říše
Karantánie
Rakouské markrabství
Babenberkové
Rakouské vévodství
Habsburská éra
Habsburkové
Svatá říše římská
Rakouské arcivévodství
Habsburská monarchie
Habsbursko-lotrinská dynastie
Rakouské císařství
Německý spolek
Rakousko-Uhersko
1. světová válka
Atentát na Františka d'Este
Rakousko po 1. světové válce
Německé Rakousko
První Rakouská republika
Rakouský stát
Anšlus
2. světová válka
Rakousko v nacistickém Německu
Rakousko po 2. světové válce
Okupační zóny Rakouska
Rakouská druhá republika

Německé Rakousko (německy Deutschösterreich či Deutsch-Österreich) byl krátkodobý, mezinárodně neuznaný, státní útvar, vyhlášený na konci první světové války v předlitavské části Rakousko-Uherska, jehož cílem bylo spojení s Německem.[1] Toto spojení však zakázala saint-germainská smlouva.[2] Nárokoval si též velké části Československa, kde dle posledního rakousko-uherského sčítání lidu tvořili většinu obyvatelé, jejichž obcovací řečí (Umgangssprache) byla němčina, mimo jiné i exklávy Brno, Olomouc a Jihlavu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na konci první světové války došlo ke kolapsu Rakousko-Uherska a na území Předlitavska se začaly formovat národní státy. Němečtí poslanci Říšské rady ustavili Prozatímní národní shromáždění Německého Rakouska ve Vídni a zvolili pro tuto nově vzniklou německou zemi 21. října 1918 název „Německé Rakousko“. Následujícího dne odmítli monarchistické zřízení prohlásili tento stát za republiku.

21. října 1918 též němečtí poslanci z českých zemí dopředu odmítli vznik samostatného Československa a oznámili úmysl české země rozdělit a takto vzniklou německou část připojit k Německému Rakousku.[3] 28. října 1918 Češi vyhlásili Československo.

Smlouvou ze Saint-Germain, podepsanou 10. září 1919 a 16. července 1920 vstoupivší v platnost, bylo lidovým hlasováním schváleno rozpuštění Rakousko-Uherska. Smlouva mimo jiné uzákonila název státu Österreich, včetně určení hranic státu.

Oblasti nárokované Německým Rakouskem[editovat | editovat zdroj]

Rozsah územních nároků Německého Rakouska

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Libri: Německé Rakousko
  2. Fronta: Německé Rakousko
  3. Houžvička (2005), str. 104.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HOUŽVIČKA, Václav. Návraty sudetské otázky. Praha : Karolinum, 2005. 546 s. ISBN 80-246-1007-8.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]