Saint-germainská smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Saint-Germainská smlouva)
Skočit na: Navigace, Hledání
Územní rozdělení Rakousko-Uherska po 1. světové válce
Tento článek pojednává o Velké Saint-germainské smlouvě. Další významy jsou uvedeny v článku Saint-germainská smlouva (rozcestník).

Saint-germainská smlouva byla jednou z mírových smluv podepsaných po skončení první světové války. Jejím cílem bylo formálně ukončit válečný stav a právně zakotvit rozpuštění rakouské části dřívějšího Rakousko-Uherska a stanovit podmínky vzniku nového rakouského státu. Smlouvu podepsalo 10. září 1919 v zámku v Saint-Germain-en-Laye poblíž Paříže Rakousko a 27 spojenců a zástupců přidružených stran.

V květnu roku 1919 přicestovala do St. Germain-en-Laye delegace rakouských vyjednavačů, přímá účast na rozhovorech jí však byla odepřena; na vyjednávání se mohla podílet pouze prostřednictvím písemně podávaných návrhů. Veškerá vina za rozpoutání válečného konfliktu byla uvalena na Rakousko-Uhersko a Německé císařství.

Pozadí[editovat | editovat zdroj]

21. října 1918 se sešlo 208 německy mluvících delegátů rakousko-uherské říšské rady a prohlásilo se za "Provizorní národní shromáždění Německého Rakouska". 30. října byl zvolen Karl Renner za kancléře Německého rakouska. O den později byla vyhlášená Maďarská demokratická republika, čímž se de facto rozpadlo Rakousko-Uhersko. 11. listopadu 1918 císař Karel I. podal abdikaci a ještě téhož dne opustil svou rezidenci v Schönbrunnském zámku ve Vídni.

Den poté bylo Německé Rakousko prohlášeno za demokratickou republiku a mělo se stát součástí Německé říše. Mezitím, na území Předlitavska bylo vyhlášeno několik nástupnických států, tedy Československo, Polsko a Jugoslávie. Ve stejné době došlo i k italské okupaci Jižního Tyrolska a Trentina.

První rakouské volby byly pořádány 16. února 1919 a vyhrál je opět Karl Renner. Volby potvrdily i platnost tzv. Habsburského zákona. V květnu 1919 Karl Renner přicestoval i se svou vyjednávací delegací do Saint-Germain, kde však zjistil, že nejsou připuštěni k vyjednávání, ale jen k vlastnímu podpisu mírové smlouvy, ke kterému došlo 10. září.

Obsah smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Smlouva ze St. Germain obsahuje celkem 381 článků. K nejdůležitějším z nich patří tyto body:

Po oddělení těchto území zbyla z bývalého Rakousko-Uherska část čítající přibližně 6,5 milionů obyvatel. Na Maďarsko byla, stejně jako na Rakousko, uvalena povinnost platit reparace. Obdobou smlouvy ze St. Germain byla Versailleská smlouva.

Smlouva ze St. Germain vstoupila v platnost formálně 16. července 1920 a právně tak potvrdila zánik Rakousko-Uherska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vertrag von Saint-Germain na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEJMEK, Jindřich, a kol. Zrod nové Evropy : Versailles, St.-Germain, Trianon a dotváření poválečného mírového systému. Praha : Historický ústav AV ČR, 2011. 518 s. ISBN 978-80-7286-188-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]