Ústava Slovenské republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Ústava Slovenské republiky (č. 460/1992 Zb.), slovensky Ústava Slovenskej republiky, je hierarchicky nejvýše postavený právní předpis platný ve Slovenské republice. Přijata byla 1. září 1992 v 22:26 hod. počtem 114 hlasů poslanců Slovenské národní rady. Podepsaná byla 3. září 1992 v Rytířské síni na Bratislavském hradě a účinnost byla stanovena od 1. října 1992 (s výjimkou vybraných ustanovení). Její výklad a kontrolu, zda je dodržovaná, má na starosti Ústavní soud Slovenské republiky. Novelizovaná byla už osmkrát a to ústavními zákony č. 244/1998 Z.z., 9/1999 Z.z., 90/2001 Z.z., 140/2004 Z.z. a 323/2004 Z.z., 463/2005 Z.z., 92/2006 Z.z. a 210/2006 Z.z.

Charakteristika ústavy[editovat | editovat zdroj]

Ústava Slovenské republiky může být charakterizovaná jako psaná, rigidní, právní, unitaristická, republikánská a demokratická.

  • Je ústavou psanou, protože se skládá z vícero ústavních zákonů, které na sebe věcně a časově navazují.
  • Rigidní je proto, že na její přijetí či změnu je potřebný souhlas třípětinové většiny všech poslanců NR SR (na rozdíl od nadpoloviční většiny přítomných poslanců potřebných na přijetí obyčejného zákona).
  • Právní ústavou je proto, že se v Slovenské republice i skutečně uplatňuje a skutečný právní stav odpovídá ústavě.
  • Unitaristický charakter je vyjádřený v čl. 3 ods. 1, který ustanovuje, že území Slovenské republiky je jednotné a nedělitelné.
  • Demokratický charakter je upravený zejména v čl. 1 a čl. 2 (Státní moc pochází od občanů, kteří jí vykonávají prostřednictvím svých volených zástupců anebo přímo.).
  • Republikánský charakter je vyjádřený zejména tím, že v čl. 101 ustanovuje, že hlavou Slovenské republiky je prezident.

Další charakteristiky jsou vyjádřené v čl. 1 ods. 1, který charakterizuje Slovenskou republiku jako svrchovaný, demokratický a právní stát, který se neváže na žádnou ideologii ani náboženství. Svrchovanost či suverenita státu v podstatě znamená, že státní moc je nezávislá od jakékoli jiné moci, jak z vnitřku státu tak i mimo něho. Pojem právního státu obsahuje zejména chápaní ústavy jako právního základu státu, kterým jsou vázáni všichni (státní moc). Zdůrazněné to je zejména v čl. 2 ods. 2: Státní orgány můžou konat jen na základě ústavy, v jejích mezích a v rozsahu a způsobem, který ustanoví zákon. Dalším principem právního státu je dělba moci, která je v ústave formálně vyjádřená rozdělením zákonodárné, výkonné a soudní moci do páté, šesté a sedmé hlavy.

Členění ústavy[editovat | editovat zdroj]

Text Ústavy Slovenské republiky je členěný na hlavy, oddíly, články, odstavce a písmena. Skládá se z preambule a devíti hlav. Některé hlavy jsou dále rozdělené do oddílů. Ty se člení na články (1 až 156), přičemž každý článek se ještě může (ale nemusí) členit na odstavce a\anebo písmena.

  • Preambule
  • První hlava
    • První oddíl - Základní ustanovení (čl. 1 až čl. 7a)
    • Druhý oddíl - Státní symboly (čl. 8 a čl. 9)
    • Třetí oddíl - Hlavní město Slovenské republiky (čl. 10)
  • Druhá hlava - Základní práva a svobody
    • První oddíl - všeobecné ustanovení (čl. 11 až čl. 13)
    • Druhý oddíl - Základní lidská práva a svobody (čl. 14 až čl. 25)
    • Třetí oddíl - Politické práva (čl. 26 - čl. 32)
    • Čtvrtý oddíl - Práva národnostních menšin a etnických skupin (čl. 33 a čl. 34)
    • Pátý oddíl - Hospodářské, sociální a kulturní práva (čl. 35 až čl. 43)
    • Šestý oddíl - Právo na ochranu životného prostředí a kulturního dědictví (čl. 44 a čl. 45)
    • Sedmý oddíl - Právo na soudní a jinou právní ochranu (čl. 46 až čl. 50)
    • Osmý oddíl - Společné ustanovení k první a druhé hlavě (čl. 51 až čl. 53)
  • Třetí hlava - Hospodářství Slovenské republiky
    • První oddíl - Hospodářství Slovenské republiky (čl. 55 až čl. 59)
    • Druhý oddíl - Nejvyšší kontrolní úřad Slovenské republiky (čl. 60 až čl. 63)
  • Čtvrtá hlava - Územní samospráva (čl. 64 až čl. 71)
  • Pátá hlava - Zákonodárná moc
    • První oddíl - Národní rada Slovenské republiky (čl. 72 až čl. 92)
    • Druhý oddíl - Referendum (čl. 93 až čl. 100)
  • Šestá hlava - Výkonná moc
    • První oddíl - Prezident Slovenské republiky (čl. 101 až čl. 107)
    • Druhý oddíl - Vláda Slovenské republiky (čl. 108 až čl. 123)
  • Sedmá hlava - Soudní moc
    • První oddíl - Ústavní soud Slovenské republiky (čl. 124 až čl. 140)
    • Druhý oddíl - Soudy Slovenské republiky (čl. 141 až čl. 148)
  • Osmá hlava - Prokuratura Slovenské republiky a veřejný ochránce práv
    • První oddíl - Prokuratura Slovenské republiky (čl. 149 až čl. 151)
    • Druhý oddíl - Veřejný ochránce práv (čl. 151a)
  • Devátá hlava - Přechodné a závěrečné ustanovení (čl. 152 až čl. 156)

Preambule[editovat | editovat zdroj]

My národ slovenský,

pamätajúc na politické a kultúrne dedičstvo svojich predkov a na stáročné skúsenosti zo zápasov o národné bytie a vlastnú štátnosť, v zmysle cyrilo-metodského duchovného dedičstva a historického odkazu Veľkej Moravy, vychádzajúc z prirodzeného práva národov na sebaurčenie, spoločne s príslušníkmi národnostných menšín a etnických skupín žijúcich na území Slovenskej republiky, v záujme trvalej mierovej spolupráce s ostatnými demokratickými štátmi, usilujúc sa o uplatňovanie demokratickej formy vlády, záruk slobodného života, rozvoja duchovnej kultúry a hospodárskej prosperity, teda my občania Slovenskej republiky uznášame sa prostredníctvom svojich zástupcov na tejto ústave:

První hlava[editovat | editovat zdroj]

V prvním oddílu první hlavy je vymezen základní charakter státu (Slovenská republika je svrchovaný, demokratický a právní stát. Neváže se na žádnou ideologii ani náboženství.) a též vztah mezi občany a státní mocí. Jsou tu též vymezené základní principy týkající se státního území, státního občanství, státního jazyka, či mezinárodních závazků Slovenské republiky. Druhý oddíl upravuje státní symboly, kterými jsou státní znak, státní vlajka, státní pečeť a státní hymna. Třetí oddíl stanovuje, že hlavním městem Slovenské republiky je Bratislava.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ústava Slovenskej republiky na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Marián Posluch, Ľubor Cibulka: Štátne právo Slovenskej republiky, 2003, ISBN 80-89122-07-8
  • Ján Svák a kolektív: Ústavné právo Slovenskej republiky, Bratislava, 2001, ISBN 80-8054-159-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]