Právní stát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Právní stát (německy Rechtsstaat) je právní doktrína, podle které je státní moc omezena a podřízena právu.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Koncept právního státu vznikl v Anglii 18. a 19. století. Ústavní teoretik Albert V. Dicey,[2] formuloval tři principy:

  1. Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
  2. Každý je subjektem práva.
  3. Vláda lidu (demokracie)[zdroj?] musí být založena na vládě práva. Z tohoto principu vychází myšlenka, že stát je garantem rovnosti před zákonem a sám je právu podřízen.[zdroj?]

Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu.[3]

Za právní je označován takový stát, v němž

  • výkon státní moci je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, t. j. orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
  • občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).

Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například Ústava České republiky, když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.[4]

Právní stát je chápán jako protiklad absolutismu, diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích, zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě. Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná dělba moci do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.

Principy právního státu (Rechtsstaat)[editovat | editovat zdroj]

Základními principy právního státu patří:[5]

  • Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
  • Občanská společnost je rovným partnerem státu.
  • Dělba moci
  • Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rechtsstaat na anglické Wikipedii.

  1. Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy
  2. Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).
  3. HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha : C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. Heslo Právní jistota.  
  4. Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
  5. Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]