Právní stát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Právní stát (anglicky rule of law, německy Rechtsstaat, francouzsky état de droit) je takový stát, kdy výkon státní moci je omezen a podřízen zákonu. Vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva. Podle ideje právního státu by stát měl sloužit občanovi, nikoli naopak.[1]

Právní stát je spojován s respektem k liberálním hodnotám – svoboda a rovnost občanů.

Zásady našeho právního státu jsou v Ústavě České republiky.[2]

Právní stát je chápán jako protiklad absolutismu, diktatury a totality, protože zamezuje zvůli vládnoucích, zneužití jejich politické moci proti občanům a jejich svobodě.[3] Rozhodujícím principem právního státu tedy musí být důsledná dělba moci do nezávislých složek (zákonodárná, výkonná a soudní moc), které se vzájemně kontrolují.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Koncepce právního státu se zrodila již ve starověku v době Platóna a Aristotela. Aristoteles ve své Etice Nikomachova psal, že člověk, který vládne to dělá pouze ve svůj prospěch a proto je lepší nechat vládnout zákon.[4]

Mezi další patří německá liberální teorie právního státu od Immanuela Kanta v 18. století, která předchází hnutí Rechtsstaat. Jeho přístup je založen na nadřazenosti psané ústavy. Stát popisuje jako morální společenství a státní moc se musí řídit ideály právního státu.

Koncept právního státu z Anglie z 18. a 19. století popsal Ústavní teoretik Albert V. Dicey (1835–1922), který formuloval tři principy, o které se právní stát musí opírat:[5][6]

  1. Nikdo nesmí být trestán ani omezován, pokud neporušil zákon. Důraz byl kladen i na poznatek, že ani majetková práva jednotlivce nesmí být bez porušení zákona narušena.
  2. Každý je subjektem práva, tedy nikdo nestojí nad zákonem.
  3. Vláda lidu (demokracie) musí být založena na vládě práva.[7]

Předpokladem fungování právního státu je právní jistota, tedy zejména jednoznačnost a vymahatelnost práva a nezměnitelnost právního řádu.[8]

Za právní je označován takový stát, v němž:

  • výkon státní moci (výkonná moc) je omezen zákonem (princip omezenosti a zákonnosti výkonu veřejné moci, t. j. orgány veřejné moci smějí činit a také činí jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, stát je svému vlastnímu právnímu systému podřízen)
  • občan smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (nikdo nesmí být trestán a omezován, pokud neporušil zákon).

Tato rozšiřující kritéria zahrnuje například Ústava České republiky, když deklaruje, že Česká republika je demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.[9]

Principy právního státu (Rechtsstaat)[editovat | editovat zdroj]

Základními principy právního státu patří:[10]

  • Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.
  • Občanská společnost je rovným partnerem státu.
  • Dělba moci
    • Teorie dělby moci (J. J. Rousseau) – oddělenost, samostatnost a nezávislost státních mocí založená na základě rovnováhy a vzájemných brzd
    • Moc ve státě je rozdělena na zákonodárnou, výkonnou a soudní.
  • Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rechtsstaat na anglické Wikipedii.

  1. Carl Schmitt, The Concept of the Political, ch. 7; Crisis of Parliamentary Democracy
  2. Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
  3. BOGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří. Teorie práva. Praha, Codex Bohemia, 1997. 257 s. ISBN 80-85963-38-8.
  4. ARISTOTELÉS. Etika Nikomachova. Přeložil Antonín KŘÍŽ. V Praze: Jan Laichter, 1937. Laichterova filosofická knihovna.
  5. Bingham, Thomas. The Rule of Law, page 3 (Penguin 2010).
  6. Appendix 5: Paper by professor Paul Craig: The rule of law [online]. publications.parliament.uk: House of Lords; UK Parliament, 2006-07 [cit. 2022-01-13]. (Constitution - Sixth Report). Dostupné online.
  7. DICEY, Albert Venn. Introduction to the study of the law of the constitution. 8. vyd. London: Macmillan, 1915. Dostupné online. ISBN 0-86597-002-5. 
  8. HENDRYCH, Dušan, a kol. Právnický slovník. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-059-1. Heslo Právní jistota.
  9. Čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky
  10. Klaus Stern, Das Staatsrecht der Bundesrepublik Deutschland, I 2nd edition, § 20, Munich 1984, ISBN 3-406-09372-8; Reinhold Zippelius, Allgemeine Staatslehre/Politikwissenschaft, 16th edition, §§ 8 II, 30-34, Munich 2010, ISBN 978-3-406-60342-6

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]