Soudnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Soudnictví je činnost státu, kterou vykonávají jako státní orgán nezávislé soudy. Základem soudnictví je závazné řešení konkrétních případů aplikací existujících právních norem dle předem stanovených pravidel – soudního řádu.

Soudnictví naplňuje výkon soudní moci státem a realizuje subjektivní právo na soudní ochranu. Vedle výkonu legislativy a exekutivy je zvláštní funkcí státu v oblasti práva.[1] V širším pojetí lze do jeho pojmu zahrnout také soustavu soudů.

Mezi veřejností je užíváno také výrazu justice, který však není oborným termínem a je pojmem širším. Zahrnuje mimo soustavy soudů také státní správu soudů, státní zastupitelství, advokacii, notářstvísoukromé exekutory.[2]

Pojmové znaky[editovat | editovat zdroj]

Soudnictví lze definovat několika pojmovými znaky[1]:

  • činnost státních orgánů
  • nezávislé státní orgány
  • řešení konkrétních případů
  • závazné řešení
  • postup dle předem stanovených pravidel
  • aplikace již existujících právních norem


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b WINTEROVÁ, Alena; MACKOVÁ, Alena; a kolektiv. Civilní právo procesní. 8. vyd. Praha: Leges, 2015. 624 s. ISBN 978-80-7502-076-5. Kapitola Pojem a druhy soudnictví, s. 19. 
  2. Civilní právo procesní. s. 20.

Související články[editovat | editovat zdroj]