Právní osobnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Právní osobnost nebo také právní subjektivita je schopnost vystupovat jako subjekt a nikoli jako objekt práva, tedy schopnost být nositelem i vykonavatelem práv a povinností. V českém právu se proto od roku 1950 nazývala způsobilost k právům a povinnostem, od roku 2014 se ve smyslu § 15 odst. 1 občanského zákoníku její označení vrací k dřívějšímu termínu právní osobnost.

Právní osobnost u fyzických osob vzniká narozením a zaniká smrtí nebo prohlášením za mrtvého (§ 23 OZ). Jiným způsobem nemůže být nikdo své právní osobnosti zbaven, nelze se jí ani vzdát (§ 16 OZ). Má ji i počaté dítě, narodí-li se živé (tzv. nasciturus). Také právnické osoby mají právní subjektivitu, vzniká současně s jejich vznikem a zaniká s jejich zánikem podle práva (zejména v souvislosti s jejich zápisem či výmazem ve veřejném rejstříku – § 118, 126 a 185 OZ).

Související články[editovat | editovat zdroj]