Rovnost (právo)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Jako pojem se rovnost ve smyslu rovnosti občanů pře zákonem vyskytl v období Velké francouzské revoluce jako součást Deklarace práv člověka a občana ve druhé polovině 18. Století a dnes je jedním ze základních principů demokratického státu.

Princip rovnosti práv nebo-li rovnost před zákonem se jako právní pojem vyskytuje v mnoha formách. V tomto případě se rovností rozumí aplikace stejných možností, práv a povinností na všechny a rovnost člověka a státu před zákonem takovým způsobem, aby bylo uplatňováno právo bez jakéhokoliv popírání práv a diskriminace a nebylo rozlišováno mezi lidmi skrze jejich ekonomický či společenský status, věk, pohlaví, etnickou příslušnost a další diskriminační měřítka.

Tento princip je ukotven v Listině základních práv a svobody, kde se klade důraz právě na rovnost každé lidské bytosti v právech, povinnostech, její důstojnosti a je jedním z jejích podstatných součástí a vychází z něj v mnoha svých ustanoveních.

Důležitým vyjádřením požadavku rovnosti je princip rovnosti stran v řízení před orgány veřejné moci.

Obecná ustanovení Listiny základních práv a svobod[editovat | editovat zdroj]

Obecné zásady a ustanovení, které jsou součástí Listiny základních práv a svobod dále rozšiřují a upřesňují formy rovnosti. Jako jedna z obecně uplatňovaných forem rovnosti je již zmíněná rovnost v právech a dále to jsou následující:

  • rovnost v právech a důstojnosti

Formální a relativní rovnost[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]