Deklarace práv člověka a občana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Deklarace práv člověka a občana

Deklarace práv člověka a občana (francouzsky: La Déclaration des droits de l’homme et du citoyen) byla vydána 26. srpna 1789 francouzským Ústavodárným národním shromážděním a představovala první krok k vytvoření první francouzské ústavy. Deklarace obsahovala sedmnáct bodů, které výrazně ovlivnily pojetí evropského nahlížení na tato práva.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

V první fázi Velké francouzské revoluce poté, co bylo vyhlášeno tzv. Ústavodárné národní shromáždění (9. července 1789) a dobyta Bastilla (14. července 1789), vydalo Ústavodárné shromáždění tzv. srpnové dekrety, v nichž byl zrušen dosavadní sociální systém. Dne 26. srpna 1789 byla vydána i Deklarace práv člověka a občana, do jisté míry ovlivněná americkou deklarací nezávislosti – která sama přejímala myšlenky předrevolučních francouzských osvícenců.

Na vzniku i obsahu ústavy (i samotného Ústavodárného shromáždění) se z velké části podílel i francouzský šlechtic La Fayette, který se vrátil z Ameriky, kde pomáhal při boji o nezávislost a tvorbě americké deklarace nezávislosti, jejíž opis přivezl s sebou do Francie. Prohlášení práv člověka a občana se pod pozdějším názvem Deklarace lidských práv stala stěžejním dílem pro pozdější určení základních práv člověka a pro vytvoření demokracie, jakou v Evropě známe dnes. Poprvé v ní byly prohlášeny zásady, které dnes považujeme za nesporné.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]