Západní Vitorazsko
Západní Vitorazsko | |
![]() | |
Geografie | |
---|---|
Hlavní město | České Velenice |
Status | region |
Souřadnice | 48°49′ s. š., 14°55′ v. d. |
Rozloha | 113 km² |
Obyvatelstvo | |
Jazyk | čeština |
Národnostní složení | Češi |
Náboženství | křesťanství |
Správa regionu | |
Nadřazený celek | Česko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Západní Vitorazsko, dnes známé spíše pod názvem Vitorazsko, je region v jihovýchodní části Jihočeského kraje v Česku, při hranici s Rakouskem. Toto území v okolí Českých Velenic bylo připojeno k Československu od Rakouska na základě Saint-germainské mírové smlouvy k 31. červenci 1920. Jednalo se o jedno ze tří území přičleněných z Rakouska k Československu.
Oblast Západního Vitorazska o rozloze 113 km² představuje malou část původního Vitorazska, které původně patřilo k Čechám, ale od konce 13. století celé náleželo k Dolním Rakousům, proto katastrální mapy z jeho území používají stejnou zobrazovací soustavu, kterou používají i katastrální mapy z Moravy a Českého Slezska - soustavu Svatoštěpánskou, zatímco zbytek Čech používá soustavu Gusterberskou.
Z hlediska katolické církevní správy spadalo Západní Vitorazsko nejprve pod pasovskou diecézi a od roku 1785 pod diecézi St. Pölten. Po připojení k Československu se stal apoštolským administrátorem Západního Vitorazska českobudějovický biskup Šimon Bárta. V roce 1937 se území, členěné do čtyř farností, stalo součástí českobudějovické diecéze.
Zřejmě pro jejich jazykovou nevyhraněnost volili c.k. úředníci pojmenování některých nových osad podle názvů velkoměst. U obce Rapšach (dříve Rottenschachen) např.: Nový York, Paris, London či Bosna.
Původní správní a katastrální členění do roku 1920[editovat | editovat zdroj]
V následujícím přehledu jsou uvedeny i ty obce (a katastrální území), které sem zasahovaly třeba jen nepatrnou částí svého tehdejšího území:
- část území obce Česká Cejle (celé k. ú. Josefsko, část k. ú. Česká Cejle)
- část území obce Velenice (části k. ú. Dolní Velenice, Horní Velenice, zanedbatelná část k. ú. Ehrendorf)
- zanedbatelná část území města Gmünd (zanedbatelná část k. ú. Gmünd)
- část obce Brand (část k. ú. Nagelberg)
- celá obec Halámky (k. ú. Halámky)
- část území obce Höhenberg (část k. ú. Höhenberg, část k. ú. Reinpolz)
- část území obce Krabonoš (část k. ú. Krabonoš)
- celá obec Kunšach (k. ú. Kunšach)
- celá obec Nakolice (k. ú. Nakolice)
- celá obec Německé (k. ú. Německé)
- téměř celé území obce Nová Ves nad Lužnicí (téměř celé k. ú. Nová Ves nad Lužnicí)
- část obce Rapšach (část k. ú. Rapšach)
- celá obec Trpnouze (k. ú. Obora, k. ú. Trpnouze)
- celá obec Tušť (k. ú. Tušť)
- celá obec Vyšné (k. ú. Vyšné)
Části první tří výše zmíněných obcí se po připojení k Československu spojily do obce České Velenice.
Správní a soudní začlenění Západního Vitorazska se v době, kdy bylo součástí Dolních Rakous, opakovaně měnilo. Od 31. srpna 1868[1] do 30. září 1899 bylo toto území rozděleno mezi okresy Waidhofen an der Thaya a Zwettl, přičemž k okresu Zwettl patřily v té době ze západovitorazských obcí ty, které byly začleněné do soudního okresu Weitra (Höhenberg, Nakolice, Trpnouze a Vyšné), zatímco do okresu Waidhofen an der Thaya patřily obce začleněné do soudního okresu Schrems (Brand, Česká Cejle, Gmünd, Halámky, Krabonoš, Kunšach, Německé, Nová Ves nad Lužnicí, Rapšach, Tušť, Velenice). K 1. říjnu 1899 pak na základě vyhlášky ministerstva vnitra č. 123/1899 ř. z.[2][3] vzniká okres Gmünd, jehož součástí bylo celé území až do roku 1920. Na dva soudní okresy se celá oblast členila až do 30. září 1908. K 1. říjnu 1908 vzniká na základě vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 203/1908 ř. z. ze dne 25. září 1908[4][5] z části území soudních okresů Schrems a Weitra nový soudní okres Gmünd, jehož součástí se podle nařízení ministerstva spravedlnosti ze dne 22. února 1907, č. 40/1907 ř. z.[6][7], z výše uvedených obcí staly obce České Velenice, Halámky, Krabonoš, Nakolice, Německé, Nová Ves nad Lužnicí, Trpnouze, Tušť a Vyšné.
Období po připojení k Československu[editovat | editovat zdroj]
Po svém připojení k Československu území Západního Vitorazska tvořilo v rámci Čech nejprve zvláštní správní území Vitorazsko, poté bylo k 5. prosinci 1925 podle vládní vyhlášky ze dne 14. listopadu 1925 č. 243/1925 Sb. z. a n., "kterou upravují se obvody zastupitelských, soudních a politických okresů, obvody finančních a školských okresů na Vitorazsku" [8] rozděleno, přičemž menší jihozápadní část (dnes náležející do okresu České Budějovice) připadla k soudnímu okresu Nové Hrady v politickém okrese Kaplice; zatímco většina území (dnes náležející k okresu Jindřichův Hradec) připadla k soudnímu okresu Třeboň ve stejnojmenném politickém okrese. Z hlediska soudnictví však takto bylo Západní Vitorazsko rozděleno fakticky už od roku 1920.
Členění na obce v dobách první republiky[editovat | editovat zdroj]
Po vzniku obce České Velenice se území Západního Vitorazska členilo na následující obce a katastrální území:
- město České Velenice (z počátku k. ú. Česká Cejle, Dolní Velenice, Horní Velenice, Josefsko; později sloučeno do jednotného k. ú. České Velenice)
- obec Halámky (k. ú. Halámky)
- obec Krabonoš (k. ú. Krabonoš)
- obec Kunšach (z počátku k. ú. Kunšach 1 a Kunšach 2, později sloučeno do jednotného k. ú. Kunšach)
- obec Nakolice (k. ú. Nakolice)
- obec Německé (k. ú. Německé)
- obec Nová Ves nad Lužnicí (k. ú. Nová Ves nad Lužnicí)
- obec Rapšach (k. ú. Rapšach)
- obec Trpnouze (k. ú. Obora, Trpnouze)
- obec Tušť (k. ú. Tušť)
- obec Vyšné (k. ú. Vyšné; bohužel nejsou k dispozici informace o pozemcích připojených k obci od obce Höhenberg)
Od roku 1938 do konce druhé světové války[editovat | editovat zdroj]
Po podpisu Mnichovské dohody zabralo nacistické Německo téměř všechny obce Západního Vitorazska. Zábor byl uskutečněn ve dnech 7. října-10. října 1938. Dodatečně, a to 24. listopadu 1938, byly k nacistickému Německu připojeny také obce Halámky a Rapšach, takže nakonec zůstaly součástí Československa jen části katastrů obcí Tušť a Německé (dnes Dvory nad Lužnicí). V případě Tuště se jednalo o větší část katastru včetně intravilánu; naopak jižní část katastru obce, s místní částí Na Primárně, skončila v záboru. V případě obce Německé nebyla zabrána jen menší severní část katastru, zahrnující několik osaměle stojících domů. Zabraná část Západního Vitorazska byla z počátku součástí Sudetoněmeckých území, k 15. dubnu 1939 pak byla připojena k Zemskému hejtmanství Dolní Podunají, které bylo později přeměněno v Říšskou župu Dolní Podunají, přičemž západní hranice této župy zde probíhala po linii, která do roku 1920 tvořila hranici mezi Čechami a Dolními Rakousy[9].
Od konce druhé světové války[editovat | editovat zdroj]
V roce 1945 byli občané, kteří byli proti své vůli v roce 1920 připojeni k Československu a Češi, kteří se po roce 1938 přihlásili k německé národnosti, vyháněni do Rakouska. (Za "národní zradu" a přihlášení se k Němcům v roce 1938, bylo v květnu 1945 divoce popraveno 12 sedláků z Tuště a dvě místní ženy.)
Po zásahu mocností československé úřady povolily tři měsíce po odsunu Vitorazanům vrátit se domů, jejich selské usedlosti však už zabrali pro sebe revoluční gardisté, partyzáni a novoosídlenci. [10]
Na území Západního Vitorazska dnes existují následující celá katastrální území:
- České Velenice
- Dvory nad Lužnicí
- Halámky
- Krabonoš (součást obce Nová Ves nad Lužnicí)
- Nová Ves nad Lužnicí (součást obce Nová Ves nad Lužnicí)
- Nakolice (součást města Nové Hrady)
- Obora u Vyšného (součást města Nové Hrady)
- Rapšach (součást obce Rapšach)
- Vyšné (součást města Nové Hrady)
a části katastrálních území:
- Tušť (součást města Suchdol nad Lužnicí) - téměř celý katastr, jelikož původní západní hranici katastru tvořily zasypané meandry původního neregulovaného koryta řeky Lužnice
- východní část katastrálního území Hranice u Nových Hradů - jedná se o bývalé k. ú. Trpnouze.
- Suchdol nad Lužnicí - zanedbatelná část katastru, jelikož původní východní hranici katastru tvořily zasypané meandry původního neregulovaného koryta řeky Lužnice
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ moravské vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, vydané v češtině, ročník 1868, částka XI, str. 276
- ↑ německé vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1899, částka XLIX, str. 321
- ↑ moravské vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, vydané v češtině, ročník 1899, částka XLIX, str. 271
- ↑ německé vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1908, částka XCIV, str. 733
- ↑ moravské vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, vydané v češtině, ročník 1908, částka XCIV, str. 733
- ↑ německé vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, ročník 1907, částka XXI, str. 280
- ↑ moravské vydání říšského zákoníku pro království a země v říšské radě zastoupené, vydané v češtině, ročník 1907, částka XXI, str. 280
- ↑ Sbírka zákonů a nařízení státu československého, ročník 1925, částka 104, str. 1183
- ↑ Mapa třetího vojenského mapováni 1:75 000, list Gmünd
- ↑ http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/282321-vitorazsko-oblast-kterou-semlely-komplikovane-dejiny-20-stoleti/