Suchdol nad Lužnicí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Suchdol nad Lužnicí
Znak obce Suchdol nad LužnicíVlajka obce Suchdol nad Lužnicí
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0313 547280
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Obec s rozšířenou působností Třeboň
Pověřená obec Suchdol nad Lužnicí
Historická země Čechy (část území do roku 1920 též Dolní Rakousko)
Katastrální výměra 64,05 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 3 559 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 454 m n. m.
PSČ 378 05 až 378 06
Zákl. sídelní jednotky 11
Části obce 6
Katastrální území 5
Adresa městského úřadu Náměstí T. G. Masaryka 9
37806 Suchdol nad Lužnicí
Starosta Luboš Hešík
Oficiální web: www.suchdol.cz
Email: info@ou.suchdol.cz
Suchdol nad Lužnicí
Suchdol nad Lužnicí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Město Suchdol nad Lužnicí (německy Suchenthal, případně Suchental an der Lainsitz, historicky též Sukdol, lidově Sůdol) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde přibližně 3 600[1] obyvatel, katastrální výměra je 64 km2, nejvyšší nadmořská výška je 500 m. n. m. („Smolků vršek“).[1]

První písemnou zmínku o Suchdole obsahuje listina z 19. prosince 1362 (Kodex marientálský). Tehdy se ves stává součástí třeboňského panství, jehož majiteli byli Rožmberkové. Ti drželi panství do roku 1611, kdy smrtí Petra Voka vymřeli. Od 2. dubna 1660 je Suchdol spojen s rodem Schwarzenbergů.

Největší část katastrální rozlohy dnešního Suchdola nad Lužnicí historicky patřila k českým zemím. Část Tušť (s osadami Paříž a Nový York) patřila do r. 1920 k Dolnímu Rakousku.

Suchdol leží v Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Město je členem Dobrovolného svazku obcí Vitorazsko.

Znak města: Štít kobaltové modři je dělen stříbrnou vlnou se třemi hrotitými vrcholy. V horní části znaku je umístěn šikmo zlatý klíč.

Vlajka města: Vrchní a spodní pole vlajky je modré, prostřední část tvoří stříbrná vlnovka s pěti prohlubněmi. Ve vrchním poli u žerďové strany je zlatý klíč.

Rybníky

Největším rybníkem na katastrálním území Suchdola je Podřezaný neboli Nový lipnický (68 ha). Následuje rybník Velký Šustov (36 ha) u Hrdlořez. Zajímavá je soustava menších rybníků Tří Facek. Nejseverněji je rybník Kocínov, pod ním M. a V. Tichava, Rohlík a Pasečný. Na východ od nich se rozprostírá V. a M. Hadač, Mošna, Panoš a největší z nich, Růže. Podobně soustava rybníků pod osadou Benátky je vyhledávána k procházkám: M. a V. Hojek a V. Filiš, které se rozkládají těsně u samého konce Benátek, M. Praseta a V. Praseta tvoří střed soustavy, na jejímž druhém konci jsou Jan, Hospodář, Dobrý, Malý Filiš, Suchý a Jezárko.

Řeka Dračice

Horní tok říčky Dračice po Františkov tvoří balvanité koryto řeky s hojnými peřejemi v úzkém údolí, které v okolní krajině působí překvapivě (Přírodní rezervace Dračice). V minulosti byl tok využíván k pohonu hamrů. Od Františkova jde o klidný meandrující tok, který se vlévá do Lužnice.

Části města[editovat | editovat zdroj]

Město Suchdol nad Lužnicí se skládá ze šesti částí na pěti katastrálních územích.

  • Suchdol nad Lužnicí (i název k. ú.)
  • Bor (i název k. ú.)
  • Františkov (leží v k. ú. Klikov)
  • Hrdlořezy (k. ú. Hrdlořezy u Suchdola nad Lužnicí)
  • Klikov (i název k. ú.)
  • Tušť (i název k. ú.) – zahrnuje také osadu Nový York

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1362. Většina území města náležela vždy k Čechám, ale katastrální území Tušť bylo k někdejšímu Československu připojeno až 31. července 1920 jako součást tzv. Západního Vitorazska, a v rámci Čech začleněno do soudního okresu Třeboň stejnojmenného politického okresu.

14. prosince 2005 byla obec povýšena na město na základě splnění kritéria alespoň 3000 obyvatel.[2]

Starostové[editovat | editovat zdroj]

  • 2002–2006 Jan Paďourek[3] (ČSSD)
  • 2006–2010 Jan Kronika (ČSSD)
  • 2010–2014 Mgr. Pavel Mráček (ČSSD)
  • od 2014 Luboš Hešík (Za aktivní Suchdolsko)

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kostel svatého Mikuláše
  • Kaple svatého Jana Nepomuckého
  • Fara
  • Škola T. G. Masaryka[4]

Významní rodáci a obyvatelé[editovat | editovat zdroj]

  • Josef Hadač (1921–2007), učitel a regionální spisovatel
  • Jiří Kodym (1927–2009), akademický malíř
  • Matěj Kozka z Rynárce (+ 1566/1567), kněz, opat kláštera v Borovanech
  • Augustin Marek (+ 1785), opat třeboňského kláštera
  • Anežka Merhautová (1919–2015), historička umění
  • Johana Peřková (1703–1745), postava prosté ženy, zmapované v knize Jaroslav Čechury „Neklidný život obyčejné ženy“ (2015)
  • Jan Plzák (1914–1998), letec RAF v době druhé světové války
  • Carl Anton Stölzle (1802–1865), majitel sklárny v Suchdole a poslanec říšské rady
  • František Svejkovský (1923), literární vědec
  • Mirko Vosátka (1911–2004), skautský spisovatel

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Rakousko Brand-Nagelberg, Rakousko

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. Rozhodnutí č. 64 předsedy Poslanecké sněmovny, o určení obcí Újezd u Brna a Suchdol nad Lužnicí městy, Lubomír Zaorálek, 14. prosince 2005
  3. Zápis z volby straosty
  4. Sborník oceněných literárních prací a studentů III. a IV. ročníku soutěže TGM – život, dílo a odkaz pro současnost str. 138–144, vydalo nakladatelství Paris ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2014, ISBN 978-80-87173-28-2

Související články[editovat | editovat zdroj]

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]