Rapšach

Rapšach
Kostel svatého Zikmunda
znakvlajka
status:	obec
LAU 2 (obec):	CZ0313 547069
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1):	Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností:	Třeboň
pověřená obec:	Suchdol nad Lužnicí
historická země:	Čechy, ale část území obce náležela do roku 1920 k Dolním Rakousům
katastrální výměra:	28,38 km²
počet obyvatel:	558 (2016) (e)
zeměpisné souřadnice:	48°52′45″ s. š., 14°55′58″ v. d.
nadmořská výška:	472 m n. m.
PSČ:	378 07
zákl. sídelní jednotky:	4
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Rapšach 7 37806 Suchdol nad Lužnicí
starosta / starostka:	JUDr. Lenka Cvrčková
Oficiální web: www.rapsach.cz Ofic. web OÚ: www.obec-rapsach.cz E-mail: ourapsach@j-hradec.cz
Rapšach
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Rapšach (něm. Rapischach nebo Rottenschachen) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. K 1.lednu 2014 zde žilo 592 obyvatel. Zatímco Nová Ves u Klikova náležela vždy k Čechám, bylo katastrální území Rapšach k Československu připojeno až 31. července 1920 jako součást tzv. Západního Vitorazska.

Části obce

Obec Rapšach se skládá ze dvou částí na dvou stejnojmenných katastrálnch územích.

• Rapšach - součástí jsou i osady Spáleniště, Malý Londýn a Velký Londýn. Součástí katastrálního území je i zrušené katastrální území zaniklé obce Kunšachu.
• Nová Ves u Klikova – zaniklé sídlo

Historie

Vesnice městského typu Rapšach (Rottenschachen) byla založena ve 12. století, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1338. Nejdříve patřila k panství Litschau, od 15. století, kdy zde bylo 15 usedlíků, patřila k panství Heidenreichstein, v roce 1868, po zřízení okresu Schrems v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousko, byla do něho začleněna. Od roku 1920 patřil Rapšach do českého okresu Třeboň. Následovalo české osidlování. Jako výraz díku západním mocnostem byly po hlavním britském městě pojmenovány dvě nedaleké osady Malý a Velký Londýn. Před rokem 1938 v Rapšachu žilo 2.200 obyvatel, převážně českých. Po Mnichovské dohodě sice Rapšach zůstal na území Čech, ale zřízení Protektorátu urychlilo odchod českého obyvatelstva, začali převažovat Němci. Ti museli však odejít po válce, z Rapšachu bylo vyhnáno na 800 lidí německé národnosti. Návrat původního obyvatelstva a další osidlování českým a slovenským obyvatelstvem bylo jen pozvolné. Po vzniku Pohraniční stráže v roce 1951 bylo okolí Rapšachu v hraničním pásmu, oddělené ploty s ostnatým drátem, což komplikovalo život jak domácímu obyvatelstvu, tak především příchozím návštěvníkům. V roce 1952 byla z příkazu ministerstva vnitra přesídlena do vnitrozemí z důvodů ostrahy státní hranice téměř celá obec, s výjimkou šesti rodin. Přicházeli noví osídlenci, nejprve z Pacovska a Pelhřimovska, později z jižní Moravy a ze Slovenska. Obec se však postupně téměř vylidnila.

Hospodářství

Přestože Rapšach býval hustě obydlen (20 lidí v jednom bytě nebylo vzácností), nikdy zde nebylo mnoho pracovních příležitostí. Větší zemědělci, kteří zde kdysi byli, málo úrodné písčité pozemky rozdělili mezi své početné potomstvo, které je dělilo dále, takže na počátku 20. století zde nebyli žádní větší vlastníci půdy. Lidé proto za prací odjížděli do měst, hlavně do Vídně. Rapšach také daleko široko proslul jako obec košíkářů, opálkářů a hrnčířů. Po roce 1920 bylo zřízeno pastvinářské družstvo. Koncem 50. let rozhodly politické orgány, že neúrodná půda u Rapšachu bude zúrodněna a z Rapšachu se stane "vzorová pohraniční obec" s centrem zemědělské velkovýroby. Miliony korun byly utopeny v meliorovaných pozemcích, které dnes opět slouží pouze jako pastviny, po socialistické velkovýrobě zůstaly vesnické panelové domy a chátrající objekty. Mimo keramické dílny v současnosti v Rapšachu mají význam aktivity v cestovním ruchu, hotel, penziony, sportoviště, rovinné cyklistické trasy.

Pamětihodnosti

• Kostel svatého Zikmunda
• Budova základní školy z roku 1925

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rapšach ve Wikimedia Commons