Heřmaneč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o obci na Dačicku. O části města Počátky pojednává článek Heřmaneč (Počátky).
Heřmaneč
Heřmaneč, náves
Znak obce HeřmanečVlajka obce Heřmaneč
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0313 546305
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Dačice
Historická země Morava
Katastrální území Heřmaneč
Katastrální výměra 5,08 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 86 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 609 m n. m.
PSČ 378 59
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Heřmaneč 33
378 53 Heřmaneč
Starosta Zdeněk Mayer
Oficiální web: hermanec.cz
Email: Z.Mayer@seznam.cz
Heřmaneč
Heřmaneč
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Heřmaneč (německy Hermantsch) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji 12,5 km severovýchodně od Dačic. Leží v nadmořské výšce 609 m v severovýchodní části Novobystřické vrchoviny, v údolí krátkého přítoku Bolíkovského potoka. Žije zde 86[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1350, kdy jsou také uváděni její majitelé vladykové z Heřmanče. Po velmi častém střídání majitelů se ves v roce 1638 stala součástí dačického panství, kde setrvala až do roce 1849. V roce 1843 podle vceňovacího operátu žilo ve vsi 217 obyvatel v 32 domech a 49 domácnostech. Desátky byly odváděny panství Dačice a do Dačic se také jezdilo na týdenní sobotní trhy. Ve vsi byl jeden mlýn. Od roku 1990 je Heřmaneč samostatnou obcí. Elektrifikována byla obec až v roce 1947 připojením na síť ZME Brno.[2]

Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]

V letech 1850 až 1855 byla vesnice podřízena politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v rámci soudní správy Dačickému okresnímu soudu. V roce 1855 byly zřízeny smíšené okresní úřady s politickou a soudní pravomocí, a proto byla v letech 1855 až 1868 vesnice podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. V roce 1868, když byly veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se vesnice pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích. Po vzniku Československé republiky patřila od roku 1919 pod nově vzniklou Okresní správu politickou. Od roku 1928, po vzniku Okresního úřadu v Dačicích, náležela pod jeho správu až do roku 1945. Po osvobození Rudou armádou v květnu roku 1945 náležela vesnice pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý Jihlavský kraj. V polovině roku 1960 došlo k rozsáhlé územní reorganizaci a po ní byla vesnice spolu s celým moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. Toto začlenění trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 připadl k Heřmanči Maršov, v roce 1976 byly v rámci integrace obcí sloučeny pod Heřmaneč obce Olšany a Velký Jeníkov, v roce 1980 byla Heřmaneč sloučena se Studenou. Od roku 1990 se opět osamostatnila.Od roku 2003 spadá jako samostatná obec pod pověřený Městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[2]

Statistika počtu domů a obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1880 měla obec 39 domů a 237 obyvatel, roku 1900 39 domů a 231 obyvatel, roku 1921 40 domů a 222 obyvatel, roku 1930 41 domů a 202 obyvatel, roku 1947 44 domů a 165 obyvatel, roku 1950 43 domů a 154 obyvatel, roku 1970 28 domů a 118 obyvatel a v roce 1982 25 domů a 93 obyvatel.[2]

Škola[editovat | editovat zdroj]

V letech 17881910 byla obec přiškolena do Olšan. V roce 1907 byla v Heřmanči zřízena expozitura olšanské školy v nově postavené školní budově. Škola se osamostatnila v roce 1910. Po zabrání českého pohraničí v roce 1938 byla do Heřmanče přeložena česká měšťanka z Českého Rudolce. Od roku 1953 zde byla osmiletá střední škola, která byla pro úbytek žactva postupně redukována na 1. - 5. ročník. V roce 1977 byla místní škola zrušena a žactvo bylo převedeno do Studené.[2]

Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 617-619. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 617-620

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]