Kunžak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kunžak
Základní škola na náměstí v Kunžaku
Základní škola na náměstí v Kunžaku
Znak obce KunžakVlajka obce Kunžak
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0313 546615
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíJindřichův Hradec
Okres (LAU 1)Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy + Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 473 (2021)[1]
Rozloha49,56 km²
Nadmořská výška575 m n. m.
PSČ378 33, 378 53, 378 62
Počet částí obce7
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřadunáměstí Komenského 74
378 62 Kunžak
obec@kunzak.cz
StarostaIng. Vladimír Šamal
Oficiální web: www.kunzak.cz
Kunžak
Kunžak
Další údaje
Kód obce546615
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kunžak (německy Königseck) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji, po obou stranách historické zemské hranice Čech a Moravy. Vlastní ves Kunžak leží v Javořické vrchovině, v oblasti Česká Kanada, na soutoku potoků Struha a Chlum, v nadmořské výšce 575 m. Žije zde přibližně 1 500[1] obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi Kunžaku pochází z roku 1288. Původní částí dnešní obce Kunžak je Podolí, které je dnes součástí obce. Samotný Kunžak začali u české vsi Podolí budovat až němečtí osídlenci, kteří mu také dali název Königseck, což znamená Králův újezd. Německá část obce postupně převážila.[2] Stala se trhovou vsí, kterou získali do své držby páni z Hradce. Oldřich II. z Hradce povýšil trhovou ves na městečko,[3] jež se za Jindřicha IV. z Hradce stalo součástí jindřicho-hradeckého dominia. Na přímluvu Jindřicha IV. z Hradce udělil král Vladislav Jagellonský tržnímu městečku právo výročního trhu a právo várečné.[2] Panství se po smrti otce ujal Jáchym z Hradce. V roce 1550 uzavřel s mladším bratrem Zachariášem rodovou smlouvu, podle níž mu připadla moravská část dominia s českým Strmilovem a Kunžakem, hlavní rezidencí zámek v Telči. Za Zachariáše z Hradce byla v městečku zřízena rychta a obdrželo právo hrdelní. Posledním telčským majitelem, erbu zlaté pětilisté růže na modrém poli, byl Jáchym Oldřich z Hradce. Po něm držela panství Lucie Otýlie z Hradce se svým manželem Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka.[4] Na pány z Hradce upomíná také městský znak se zlatou pětilistou růží na modrém poli.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

  • Vysoký kámen (738 m n.m.) je nejvyšším bodem okolí a zároveň nejvyšším místem okresu Jindřichův Hradec. Bývá nazýván Velký kámen, Mezní kámen, Hraniční kámen, ale nejčastěji Markův kámen, což je odvozeno z německého Markstein - hraniční kámen. Ještě v 16. století zde vedla hranice tří diecézí: pražské, olomoucké a pasovské. Roku 1842 zde byl zřízen triangulační bod.
  • Západně od vesnice leží přírodní památka Jalovce u Kunžaku.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Kunžak se skládá ze sedmi částí na pěti katastrálních územích.

Vyjma Valtínova, který patří na Moravu, leží všechny části obce Kunžak v Čechách. Oblast okolo Kunžaku byla v minulosti (s ohledem na správní význam obce) označována jako Kunžacko nebo také Kunžatecko.[2] Později význam Kunžaku upadl, nadále si však Kunžacko udržuje svůj význam zajímavé turistické lokality.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunžaku.
  • Kostel svatého Bartoloměje
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u kostela
  • Kašna na náměstí
  • Fara čp. 1
  • Vodní mlýn čp. 113
  • Usedlost čp. 63
  • Silniční most Velké podolí, při čp. 103
  • Ústřední kříž na hřbitově
  • Boží muka Pod bučky
  • Boží muka směr Kaproun
  • Boží muka při silnici na Suchdol
  • Boží muka při kostele svatého Bartoloměje, sm. Leština

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. a b c http://www.neradova.com/dovolena-pobyt-turistika-vylety-ceska-kanada-slavonicko/ceska-kanada-ubytovani-kunzak-kunzacko-kunzatecko.htm
  3. Königreich Böhmen: Band 2 von Königreich Böhmen, K.k. Hof- u. Staatsdr., 1864, Seite 61.
  4. BŮŽEK Václav: Poslední páni z Hradce, In: Opera historica, Svazek 6 (1998), Historický ústav Filozofické fakulty JU České Budějovice.
  5. Königreich Böhmen: Band 2 von Königreich Böhmen, K.k. Hof- u. Staatsdr., 1864, Seite 61.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Česká Kanada, Slavonice a Slavonicko. Praha: NZB, 2014. 223 s. ISBN 978-80-904272-9-7. S. 32–35. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]