Bednárec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bednárec
Kaple Panny Marie

Kaple Panny Marie

znak obce Bednárecvlajka obce Bednárecznakvlajka

status: obec
LAU 2 (obec): CZ0313 562548
kraj (NUTS 3): Jihočeský (CZ031)
okres (LAU 1): Jindřichův Hradec (CZ0313)
obec s rozšířenou působností: Jindřichův Hradec
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální území: Bednárec
katastrální výměra: 7,78 km²
počet obyvatel: 111 (1. 1. 2015[1])
nadmořská výška: 515 m n. m.
PSČ: 378 42
zákl. sídelní jednotky: 1
části obce: 1
katastrální území: 1
adresa obecního úřadu: Bednárec 27
37842 Nová Včelnice
starosta / starostka: Martin Závodský
Oficiální web: www.bednarec.cz

Bednárec
Red pog.svg
Bednárec
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Bednárec (něm. Groß Bernharz, hist. Velké Pernárce či Velký Bednárec) se nachází v okrese Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský. Na začátku roku 2015 (leden) zde žilo 111 obyvatel a nachází se 56 domů. Nejvyšší bod obce je vrch Myslivna (592 m n. m.), nejnižší bod je údolí říčky Žirovničky (480 m n. m.).

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377, kdy se připomíná jistý Konrád z Bednárce. Ves trvale náležela k jindřichohradeckému panství a byl sídlem panské rychty. Bednárec nebyl ušetřen mnoha pohrom. V roce 1585 to byla velká morová epidemie na kterou, zde zahynulo 50 obyvatel. Roku 1693 došlo k vypuknutí epidemie kobylek, což mělo za následek zničení úrody. Ve vsi ležela mnohá vojska (nejvíce Rus. a Fra.). V roce 1877 byla v Bednárci otevřena nová škola, která pro nedostatek žáků byla v roce 1974 zrušena. Bednárec protla v roce 1887 železnice Veselí nad Lužnicí- Jihlava. První vlak zde projel 29. 08. 1887. Roku 1894 byl založen Sbor dobrovolných hasičů Bednárec, který zde funguje dodnes (v nedávné době byla zrekonstruována místní hasičská zbrojnice) V roce 1975 byl Bednárec sloučen s nedalekým Jarošovem nad Nežárkou (v roce 1990 se opět osamostatnil). V roce 2011 obdržela obec od předsedkyně poslanecké sněmovny ČR svou vlajku a znak.

Valdénství[editovat | editovat zdroj]

Jedna z forem středověkého náboženského reformního hnutí označovaného za kacířství, formující se koncem 12. století v městském prostředí Burgundska, Provence a severní Itálie, následně exkomunikována a pronásledována inkvizicí proniká až do rakousko-českého příhraničí.

Konkrétně obec Velký Bednárec byla téměř celá valdénská. Již na počátku 14. století se valdénští dostavájí do střetu s inkvizicí. V jejich domech se pravidelně několikrát do roka konala shromáždění za účasti pravidelně přicházejících kazatelů. Na podzim roku 1335 pracovali inkvizitoři přímo v Jindřichově Hradci a povolávali poddané z Velkého Bednárce před inkviziční soud. O pět let později v roce 1340 byla proti jeho stoupencům vyhlášena první kžížová výprava na území střední Evropy. Do jejího čela byl postaven Oldřich III. z Hradce.

V roce 1377 se na Kozím Hrádku u Tábora objevili tři německy hovořící muži z Bednárce, zřejmě potomci valdénských, likvidovaných křížovou výpravou r. 1340.

Valdenství později významně ovlivnilo počátky husitství a spolupodílelo se i na zrodu jednoty bratrské.

V současné době Bednárcem prochází turistická cesta valdénské a české reformace.

Obecní správa a politika[editovat | editovat zdroj]

Po osamostanění Bednárce v roce 1990 se prvním starostou stává Bohumil Závodský, po něm úřad přebírá Jan Tyšer. V letech 2010–2014 byl starostou Petr Urban, od roku 2014 tuto funkci vykonává Martin Závodský.

Obecní vlajka a znak[editovat | editovat zdroj]

Bednárec v roce 2011 získal obecní vlajku a znak. Oběma dominuje sloučení modré a žluté barvy (barvy pánů z rúže, jindřichohradecké panství) a svíce stojící na knize, jež je odkazem valdénské historie obce. Slavnostní odhalení vlajky proběhlo 15. září 2012 při příležitosti I. srazu bednáreckých rodáků.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Kaple Panny Marie. V ní se v letech 17951965 nacházela tzv. pieta z Bednárce (nyní ve sbírkách zámku Hluboká nad Vltavou). Dřevěná socha vznikla na počátku 16. století. Autor je neznámý, patrně jihočeský řezbář. V tomto rozměrném díle (150 x 87 x 43 cm) se projevují vlivy soudobého švábského umění, byť s jistou dávkou zlidovění. Socha je vzadu vyhloubená, z lipového dřeva, malé zbytky polychromie a křídového podkladu (červená barva na plášti Panny Marie).
  • Křížový kamen Na Drahách. Smírčí kámen, který je údajně hrobem muže a ženy ze švédských válek
  • Pomník Dr. Antonína Švehly smírčí kámen Na Drahách. Nadace Via, která přispívá na opravy drobných místních památek přislíbila dotaci na rekonstrukci. V roce 2012 však byla část pomníku ukradena neznámým pachatelem. Rekonstruovaný pomník byl slavnostně znovuodhalen 5. října 2013. Doktor Antonín Švehla byl prvorepublikovým politikem za agrární stranu, třikrát se stal předsedou československých vlád a řadil se k tzv. mužům října. V Bednárci převažovali agrární, kteří svému předsedovi nechali v roce 1936 vztyčit pomník na okraji obce v nově vytvořeném lesoparku u silnice do Jarošova nad Nežárkou. Pomník přežil až do padesátých let dvacátého století, kdy jej strhli údajně přívrženci komunistické strany Československa. Pomník byl stržen a jeho ruiny zůstávali na svém místě ležet další desítky let. V roce 2012 zastupitelstvo obce rozhodlo okolí pomníku zrevitalizovat - zakonzervovat pomník, ošetřit Boží muka
  • Kaple sv. Anny. Na cestě do sousedního Kamenného Malíkova
  • Místo zvané Na Hradě. Údajné místo, kde stávala tvrz je připomínána i v Pamětné knize obce Bednárec: "U pole Vlachova patřícího k č.7 na severových. vsi říká se "na hradě", ale kromě kusu zdi a studně není stopy po hradě ani po vysoké žulové skále, která tam bývala."

Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]

  • František Tischer (21.5.1831–14.3.1910) – archivář u hraběte Černína, autor celé řady historických publikací (např. Dopisy konsistoře podobojí z let 1610-1619) a článků. Své rodné obci věnoval "Pamětnou knihu obce Bednárce", která však zůstala pouze v rukopisu. Písemnou pozůstalost archiváře Tischera nyní najdeme na dvou místech. Větší část (19 kartonů) se nacházív Archivu Národního muzea, menší (2 kartony) pak v jindřichohradeckém archivu. Z hradecké pozůstalosti stojí za zmínku především čtyřsvazkový rukopis Historie měšťanských domů v Jindřichově Hradci. Zajímavostí je, že příbuzní tohoto slavného rodáka (narozen v č.p.35) žijí v Bednárci dodnes (např. v č.p.46 či č.p.14). V roce 2015 vydalo Město Jindřichův Hradec publikaci Nezapomenutelné osobnosti v historii města Jindřichův Hradec, kde je jedna z kapitol věnována právě Františku Tischerovi.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Vesnicí prochází železniční trať Veselí nad LužnicíJihlava, na které se nachází zastávka Bednárec, a silnice druhé třídy č.134 Jarošov nad NežárkouBatelov. Do vesnice zajíždějí autobusy ČSAD Jindřichův Hradec.

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

Občané mohou v obci využívat místní obecní úřad, knihovnu, autobusovou či vlakovou zastávku a dětské hřiště, které bylo nedávno zrekonstruované. Obec po zrušení pošty v Jarošově nad Nežárkou využívá poštu v nedaleké Nové Včelnici.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

V Bednárci se koná řada kulturních akcí, jako kácení májky, posvícenská zábava, srazy Bednáreckých rodáků, zpívání koled na návsi, dětský den, loučení s létem či různé akce pro děti i dospělé s doprovodem hudby. Na pořádání těchto akcí se podílí mimojiné i SDH Bednárec, Honební společenstvo Bednárec či přímo OÚ Bednárec. Působí zde také ochotnický divadelní soubor Bednochot s dlouholetou tradicí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2015 [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-04-30, [cit. 2015-05-02]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]