Dobrohošť
| Dobrohošť | |
|---|---|
 Hlavní silnice se zastávkou | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| LAU 2 (obec) | CZ0313 562416 |
| Pověřená obec | Dačice |
| Obec s rozšířenou působností | Dačice (správní obvod) |
| Okres (LAU 1) | Jindřichův Hradec (CZ0313) |
| Kraj (NUTS 3) | Jihočeský (CZ031) |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°4′42″ s. š., 15°29′19″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 48 (2022)[1] |
| Rozloha | 3,38 km² |
| Katastrální území | Dobrohošť |
| Nadmořská výška | 515 m n. m. |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 17 (2021)[2] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Dobrohošť 18 380 01 Dobrohošť obec.dobrohost@tiscali.cz |
| Starostka | Petra Javůrková |
| Oficiální web: www | |
  Dobrohošť | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 562416 |
| Kód části obce | 4383 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Dobrohošť (německy Dobrohost, Doberholtz) se nachází v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Leží 4 km východně od Dačic. Žije zde 48[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Budíškovice a Dačice.
Ves je schovaná v údolí Dobrohošťského potoka, který se v sousedním Bílkově vlévá do Vápovky. Ve 14. století ležela ves v těsné blízkosti mezi hrady Bílkov a Krumvald. Západně od vsi je z kopce Stařeček, 542 m n. m., rozsáhlý výhled na Dačickou kotlinu s městem Dačice. Na severu Na Čihadle je nejvyšší místo katastrálního území Dobrohošť, 587 m n. m. a na jihovýchod největší rybník zvaný Zádušák. Z celkové výměry 338 ha tvoří polovinu les. Obec má 16 čísel popisných (1-18, mimo 2 a 6).[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Ves Dobrohošť je poprvé zmiňována v pramenech k roku 1399, kdy ji Heřman z Hradce prodal s bílkovským zbožím Janovi z Kravař. Od počátků své historické existence tak Dobrohošť těsné souvisela s vedlejším Bílkovem, jako součást bílkovského statku. S tím se také měnili majitelé, kterými byli od roku 1404 páni z Hradce až do zničení bílkovského hradu v roce 1444, v roce 1459 se ves dostala spolu s celým bílkovským zbožím do vlastnictví Krajířů z Krajku, kde setrvala celé 16. století. Od roku 1610 pak již sdílela osudy dačického panství až do zrušení patrimoniální správy v roce 1849. Východně 2 km od Dobrohoště stával v lese hrad Krumvald.
Podle vceňovacího operátu žilo v roce 1843 v Dobrohošti 82 obyvatel, z toho 39 mužů a 43 žen ve 14 domech a 15 domácnostech. Z nich se živilo 7 obyvatel zemědělstvím a 8 bylo nádeníků. Desátky byly odváděny panství Dačice. Z Dobrohošté se jezdilo na týdenní sobotní trhy do Dačic.[3]
Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]
Do roku 1849 byla Dobrohošť součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byla podřízena pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Po zřízení smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byla v letech 1855 až 1868 podřízena Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátila se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž až do roku 1945.
Po osvobození v květnu 1945 náležela pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově vzniklý jihlavský kraj. Toto začlenění trvalo až do poloviny roku 1960, kdy byla Dobrohošť po územní reorganizaci s moravským Dačickem začleněna pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj, což trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1960 byla Dobrohošť v rámci integrace obcí sloučena s obcí Bílkovem a v roce 1980 byla s Bílkovem sloučena s Dačicemi. V roce 1990 se opět osamostatnila. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Dačicích v samosprávném Jihočeském kraji.[3]
Statistika počtu domů a obyvatel[editovat | editovat zdroj]
V roce 1850 měla 67 obyvatel. V roce 1880 měla obec 14 domů a 79 obyvatel, roku 1900 14 domů a 81 obyvatel, roku 1921 14 domů a 83 obyvatel, v roce. 1930 14 domů a 88 obyvatel, roku 1947 15 domů a 50 obyvatel, roku 1950 15 domů a 44 obyvatel, roku 1970 12 domů a 53 obyvatel, v roce 1982 13 domů a 40 obyvatel.[3] Katastr obce měl v roce 1900 výměru 336 ha.
Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]
Ve 2. polovině 19. a v 1. polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy 327 ha. Dobrohošť byla od roku 1911 osadou obce Bílkov. K roku 1924 se uvádí 8 hospodařících rolníků, správa revíru velkostatku Dalbergů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1932.
JZD vzniklo roku 1956, v roce 1960 bylo sloučeno s JZD Bílkov a v roce 1974 do JZD Československo sovětského přátelství Hříšice. Po roce 1945 postavena budova radnice (2004).[3]
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Nejbližší železniční stanice je v Dačicích.
Spádovost[editovat | editovat zdroj]
Spádovou obcí jsou Dačice, kde se nachází pošta, zdravotní a matriční obvod, a římskokatolická farnost.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
V roce 1767 si obec nechala vybudovat kapli sv. Anny, dříve zasvěcenou sv. Prokopu, jehož malá kaplička stojí na silnici za obcí směrem k Budíškovicím. V roce 2004 byla při rekonstrukci vnitřní části kaple objevena pod omítkou nástěnná malba. U kaple se nachází kamenný kříž z roku 1861.
Na vrchu Stařeček se nachází Boží muka.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Václav Svatkovský z Dobrohoště, šlechtic[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple sv. Anny
-
Rybník ve středu vesnice
-
Východní část obce
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b c d e NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 611–613.
- ↑ ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Exulantská útočiště v Lužici a Sasku. 1.. vyd. Praha: Kalich, 2004. 549 s. ISBN 80-7017-008-5. S. 191, 257, 232.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dobrohošť na Wikimedia Commons - Dobrohošť v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
