Cizkrajov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cizkrajov
Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Znak obce CizkrajovVlajka obce Cizkrajov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0313 546054
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíDačice
Okres (LAU 1)Jindřichův Hradec (CZ0313)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel523 (2021)[1]
Rozloha25,87 km²
Nadmořská výška477 m n. m.
PSČ378 81
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ4
Kontakt
Adresa obecního úřaduCizkrajov 55
378 81 Slavonice
oucizkrajov@dac.cz
StarostaDavid Rosenkranz
Oficiální web: www.cizkrajov.cz
Cizkrajov
Cizkrajov
Další údaje
Kód obce546054
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Cizkrajov (německy Sitzgras[2]) se nachází na jihozápadní Moravě v okrese Jindřichův Hradec, přibližně 4 km severovýchodně od Slavonic. Včetně místních částí Dolní Bolíkov, Holešice a Mutná v ní žije 523[1] obyvatel. Obcí protéká Bolíkovský potok, který se na hranicích území obce z pravé strany vlévá do Moravské Dyje. V místní části Dolní Bolíkov je zastávka na železniční trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. V obci žilo do nuceného vysídlení po roce 1945 převážně německé obyvatelstvo s českou menšinou. V lese nad vesnicí Mutná se nachází v minulosti zdejším německým obyvatelstvem hojně navštěvované poutní místo Montserrat.

Název[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší podoba jména vesnice byla Cuzkraj, což bylo odvozeno od osobního jména Cuzkraj. Dnešní podobu má jméno vsi od konce 14. století. Německé jméno se vyvinulo z českého.[3]

Historie a vývoj do současnosti[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1301. Cizkrajov býval samostatným vladyckým statkem s tvrzí. v době před třicetiletou válkou bylo v obci 33 usedlostí, což dokládá lánový rejstřik z té doby. Na území obce byly podle vceňovacího operátu dva mlýny, a také vrchnostenský dvůr. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Cizkrajově. Připojením na síť ZME Brno byla obec elektrifikována v roce 1936. Po roce 1945 byly v obci postaveny hospodářské objekty JZD, kulturní dům, prodejna potravin Jednoty, hasičská zbrojnice, bytové domy a řada nových rodinných domů.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Škola je zmiňována poprvé již v generální vizitaci z r. 1622. Školu vydržoval farář pouze pro několik žáků, vyučovalo se po soukromých domech. Budova pro jednotřídní školu byla postavena v roce 1840, později přibyla druhá třída a r. 1891 třetí. V r. 1893 byla přikoupena další budova naproti stávající škole a dvě třídy byly umístěny do této budovy. Od r. 1868 byla při škole zřízena hospodářská škola pro žáky od 14 do 20 let. Do Cizkrajova byly přiškoleny obce Dolní Bolíkov, Holešice, Mutná a Mutišov. Po vzniku Československé republiky byla v obci zřízena r. 1919 jednotřídní česká menšinová škola, pro kterou byla v r. 1929 postavena nová budova. Okupace pohraničí nacistickým Německem znamenala konec českého školství v r. 1938. Po osvobození v květnu 1945 byla v obci už jen česká základní škola. V roce 1979 však byla škola v obci zcela zrušena a žáci byli převedeni do Slavonic. Otevření se pro 1. až 5. ročník opět dočkala v r. 1993, ale v roce 2007 byla opět, tentokrát z ekonomických důvodů, uzavřena (následkem mediálně sledovaného případu náhrady škody žákovi, který při školní činnosti utrpěl zdravotní újmu a po deseti letech zemřel[4]) a žactvo bylo převedeno do okolních škol v Dačicích a ve Slavonicích.[5]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Cizkrajově.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Cizkrajov se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 28. 
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 146.
  4. Po deseti letech v bezvědomí zemřel Filip Němec mamince v náručí [online]. idnes.cz [cit. 2013-10-19]. Dostupné online. 
  5. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. 2005. vyd. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642–646. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 718 - 721

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]