Cizkrajov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Cizkrajov

Pohled na Cizkrajov od Montserratu
Znak obce CizkrajovVlajka obce Cizkrajov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0313 546054
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Dačice
Historická země Morava
Katastrální výměra 25,87 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 547 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 477 m n. m.
PSČ 378 81
Zákl. sídelní jednotky 4
Části obce 4
Katastrální území 4
Adresa obecního úřadu Cizkrajov 55
378 81 Slavonice
Starosta Vít Krušina
Oficiální web: www.cizkrajov.cz
Email: oucizkrajov@dac.cz
Cizkrajov
Cizkrajov
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Cizkrajov (německy Sitzgras[2]) leží 8 km severně od Slavonic v okrese Jindřichův Hradec, v Jihočeském kraji v nadmořské výšce 477 m. Nejbližší železniční zastávka je v katastru místní části Dolní Bolíkov asi 1,5 km vzdálená. Bolíkovský potok, který obcí protéká, se po 3,7 km vlévá z pravé strany do Moravské Dyje. V obci dříve žilo převážně německé obyvatelstvo s českou menšinou, po roce 1945, kdy bylo německé obyvatelstvo odsunuto, české obyvatelstvo. Na celém území obce, včetně místních částí Dolní Bolíkov, Holešice a Mutná, žije 547[1] obyvatel. V samotné části Cizkrajov je 111 obytných domů v naprosté většině obydlených trvale žijícími obyvateli.

Historie a vývoj do současnosti[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1301. Cizkrajov býval samostatným vladyckým statkem s tvrzí. v době před třicetiletou válkou bylo v obci 33 usedlostí, což dokládá lánový rejstřik z té doby. Na území obce byly podle vceňovacího operátu dva mlýny, a také vrchnostenský dvůr. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Cizkrajově. Připojením na síť ZME Brno byla obec elektrifikována v roce 1936. Po roce 1945 byly v obci postaveny hospodářské objekty JZD, kulturní dům, prodejna potravin Jednoty, hasičská zbrojnice, bytové domy a řada nových rodinných domů.

Škola[editovat | editovat zdroj]

Škola je zmiňována poprvé již v generální vizitaci z r. 1622. Školu vydržoval farář pouze pro několik žáků, vyučovalo se po soukromých domech. Budova pro jednotřídní školu byla postavena v roce 1840, později přibyla druhá třída a r. 1891 třetí. V r. 1893 byla přikoupena další budova naproti stávající škole a dvě třídy byly umístěny do této budovy. Od r. 1868 byla při škole zřízena hospodářská škola pro žáky od 14 do 20 let. Do Cizkrajova byly přiškoleny obce Dolní Bolíkov, Holešice, Mutná a Mutišov. Po vzniku Československé republiky byla v obci zřízena r. 1919 jednotřídní česká menšinová škola, pro kterou byla v r. 1929 postavena nová budova. Okupace pohraničí nacistickým Německem znamenala konec českého školství v r. 1938. Po osvobození v květnu 1945 byla v obci už jen česká základní škola. V roce 1979 však byla škola v obci zcela zrušena a žáci byli převedeni do Slavonic. Otevření se pro 1. až 5. ročník opět dočkala v r. 1993, ale v roce 2007 byla opět, tentokrát z ekonomických důvodů, uzavřena (následkem mediálně sledovaného případu náhrady škody žákovi, který při školní činnosti utrpěl zdravotní újmu a po deseti letech zemřel[3]) a žactvo bylo převedeno do okolních škol v Dačicích a ve Slavonicích.[4]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Cizkrajově.

Části obce[editovat | editovat zdroj]

Obec Cizkrajov se skládá ze čtyř částí na čtyřech katastrálních územích.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 28. 
  3. Po deseti letech v bezvědomí zemřel Filip Němec mamince v náručí [online]. idnes.cz [cit. 2013-10-19]. Dostupné online. 
  4. NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 642 - 646. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3.  str. 718 - 721

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]