Horní Meziříčko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Horní Meziříčko

Horní Meziříčko, obecní úřad a Velkomeziříčský rybník
Lokalita
Status obec
LAU (obec) CZ0313 598658
Kraj (NUTS 3) Jihočeský (CZ031)
Okres (LAU 1) Jindřichův Hradec (CZ0313)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Dačice
Historická země Morava
Katastrální území Horní Meziříčko
Katastrální výměra 4,39 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 113 (2017)[1] (e)
Nadmořská výška 555 m n. m.
PSČ 378 53
Zákl. sídelní jednotky 1
Části obce 1
Katastrální území 1
Adresa obecního úřadu Horní Meziříčko 41
37853 Strmilov
Starosta Karel Lehejček
Oficiální web: www.hornimeziricko.cz
Email: obecniurad.h.meziricko@seznam.cz
Horní Meziříčko
Horní Meziříčko
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Horní Meziříčko (německy Ober Meseritschko) se nachází v okrese Jindřichův HradecJihočeském kraji. Žije zde 113[1] obyvatel.

Historické území obce je původně na Moravě, na zemské hranici s Čechy. V katastru obce u hlavní silnice, je umístěn památný hraniční trojhranný sloupek, zemský kámen, který určuje historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Ves leží při Meziříčském rybníku, do kterého se vlévá potok Dvorecký od severu a potok Studenský, posílený potokem Jeníkovským, od východu. Z Meziříčského rybníka (cca 33 ha) vytékající Hamerský potok patří do povodí Vltavy.

Většina staveb ve vsi leží na západním a severním břehu rybníka. Na východním stojí samostatně Dvůr – bývalá tvrz. Mimo ves, pod rybníkem je Kočvarův mlýn. Ještě nad ním těsně pod hrází na místě bývalé valchy stojí, teď již také bývalá, textilní továrna s vysokým továrním komínem (komín byl zakreslen do katastrální mapy v roce 1941).

Dnes je Horní Meziříčko samostatnou obcí a je členem Mikroregionu Dačicko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Horní Meziříčko bývalo středem samostatného statku, poté součástí Hradeckého panství. První písemná zpráva, podle vlastivědy Moravské, kde mělo Horní Meziříčko již svoji tvrz a dvůr, se připomíná roku 1361, jako Meziříčko u Strmilova.[2]

V roce 1650 zde byli jména: Beneda, Nejezchleba, Blecha, Matoušek, Bohatec, Tupý, Popelínský, Doležal, Nydl, Vítků, Kočvara.

Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 bylo Horní Meziříčko součástí panství Studená v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhalo politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí bylo v letech 1855 až 1868 podřízeno Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátilo se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 Okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu tamtéž, v soudnictví pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náleželo pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči a pod správním okresem Dačice zůstalo i po územní reorganizaci roku 1949, v jehož rámci náleželo pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 bylo s moravskými obcemi přičleněno pod správní okres Jindřichův Hradec a Jihočeský kraj. To trvalo až do zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci koncem roku 2002. V roce 1980 bylo Horní Meziříčko připojeno k obci Studená, od roku 1990 je opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený Městský úřad v Dačicích[3]

Statistika počtu domů a obyvatel[editovat | editovat zdroj]

V roce 1880 měla obec 27 domů a 173 obyvatel, roku 1900 28 domů a 210 obyvatel, roku 1921 32 domů a 210 obyvatel, roku 1939 33 domů a 79 obyvatel, roku 1947 37 domů a 160 obyvatel, roku 1950 38 domů a 165 obyvatel, roku 1970 32 domů a 142 obyvatel, roku 1982 29 domů a 134 obyvatel.[3]

Vývoj obce do konce 20. století[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím a textilním průmyslem. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 389 ha. Živnosti roku 1911: 1 hostinský, 1 krupař. V obci byla od roku 1865 mechanická tkalcovna bavlněného zboží firmy Ludvík Lang a synové, založená původně jako ruční a roku 1875 přestavěna na mechanickou na místě bývalé soukenické valchy. Roku 1924: dvůr velkostatku Telč Podstatských-Lichtenštejnů, továrna na sukna firmy Tomáš Novotný a spol., cihelna J. Knížátka. Živnosti: 1 obchodník s máslem, vejci a drůbeží, 1 obchodník se střižním zbožím, 1 trafikant, 10 hospodařících rolníků.

Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1948.

Po roce 1948 byla textilní továrna znárodněna a připojena jako závod pod n. p. Partex Nová Včelnice, v polovině 90. let po privatizaci zde byla výroba zastavena. JZD vzniklo roku 1958, roku 1970 se sloučilo s JZD Jilem a v roce 1978 bylo sloučeno do JZD Svornost Studená.[3]

Škola[editovat | editovat zdroj]

Obec bývala přiškolena do Strmilova v Čechách, od josefínských reforem do Palupína. Od roku 1895 zde bylo zahájeno vyučování ve škole postavené pro Horní Meziříčko a Malý Jeníkov nákladem 5 700 zlatých. Jednotřídní škola byla pro malý počet žáků roku 1974 zrušena a žactvo převedeno do Studené.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2017. Praha. 28. dubna 2017. Dostupné online. [cit. 2017-05-04]
  2. TIRAY, Jan. Vlastivěda moravská, Telecký okres. Brno: Muzejní spolek, 1913. 456 s. S. 227. 
  3. a b c d NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko, Slavonicko, Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. 1070 s. ISBN 80-7275-059-3. S. 858 - 861. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]