Mutišov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Mutišov
Pohled na Mutišov z návrší nad žel. zastávkou
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 59 (2011)
Domů 30
Lokalita
PSČ 378 81
Obec Slavonice
Okres Jindřichův Hradec
Historická země Morava
Katastrální území Mutišov (5,26 km²)
Zeměpisné souřadnice
Mutišov
Mutišov
Další údaje
Kód části obce 150355
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mutišov (německy Mutischen)[1] je malá vesnice asi 2 km severovýchodně od Slavonic, nyní místní část města Slavonic. Leží v nadmořské výšce 496 m. V roce 2011 zde trvale žilo 59 obyvatel.[2] V místě je železniční zastávka trati Slavonice – Kostelec u Jihlavy. V místě není a nikdy nebyla škola, není zde ani obchod. Vesnice je poprvé připomínána v písemných pramenech v.r. 1365. Elektrifikována byla obec v roce 1930 připojením na síť ZME Brno. Ve vesnici je v současné době obydleno 28 domů, převážně stále žijícími obyvateli. Má obecní vodovod a čistírnu odpadních vod. Od roku 2001 je obec plynofikována.

Historický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Poprvé se ves připomíná v písemných pramenech v roce 1365,[zdroj?] ale uvádí se také rok 1378.[3] Roku 1386 koupil tvrz a ves v Mutišově Konrád Krajíř z Krajku. Majitelé se až do roku 1610 často střídali, až v roce 1610 je při prodeji dačického panství Vilému Dubskému z Třebomyslic uváděn také Mutišov. Ves pak sdílela osudy dačického panství až do roku 1849. Podle Tereziánského katastru moravského bylo ve vsi 17 sedláků, kteří pracovali se 2 voly 5 dnů, 1 čtvrtláník se 2 voly 3 dny a 5 čtvrtláníků s pěší robotou 3 dny v týdnu. Sedlák měl navíc v létě pěší robotu 5 dní v týdnu. V roce 1843 v Mutišově žilo podle vceňovacího operátu 199 obyvatel, z toho 97 mužů a 102 žen ve 40 domech a 46 domácnostech. Z nich se 28 živilo zemědělstvím a 1 se živil živností (kovář). Mimo to bylo ve vsi 17 nádeníků. Chovalo se zde 100 volů, 48 krav a 141 obyčejných ovcí. Desátky se odváděly panství Dačice a faře v Cizkrajově. Na týdenní sobotní trhy se z Mutišova jezdilo do Dačic a na pondělní do Slavonic.


Správní začlenění obce od roku 1850[editovat | editovat zdroj]

Do roku 1849 byl Mutišov součástí panství Dačice v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 byl podřízen politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Dačicích. Když byly v roce 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správy politické a od roku 1928 okresního úřadu v Dačicích. Od roku 1911 do roku 1938 byl podřízen Okresnímu soudu ve Slavonicích. Po okupaci pohraničí nacistickým Německem byl od října 1938 do května 1945 podřízen Landratu ve Waidhofenu a. d. T., říšská župa Dolní Dunaj a v soudnictví Amtsgerichtu ve Slavonicích. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a v jeho rámci od roku 1949 pod nově zřízený Jihlavský kraj. Po územní reorganizaci v polovině roku 1960 byl Mutišov s moravským Slavonickem začleněn pod správní okres Jindřichův Hradec. V roce 1964 byl Mutišov v rámci integrace obcí sloučen se Slavonicemi. Po zrušení Okresního úřadu v Jindřichově Hradci spadá od roku 2003 pod pověřený Městský úřad v Dačicích.

Památky a pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • V těsné blízkosti obce, východním směrem, na návrší u železniční zastávky, byl lokalizován hrádek s opevněným areálem o průměru 45 m. Keramika zde nalezená svědčí o tom, že existoval od 13. do 15. století.
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi z roku 1904.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Zajímavosti okolí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 30. 
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 185. 
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 218. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 761–763. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]