Zahraniční dluh

Zahraniční dluh jednotlivých zemí světa v amerických dolarech.
Zdroj: publikace The World Factbook americké CIA z roku 2005

Kolik procent hrubého domácího produktu činí zahraniční dluh jednotlivých zemí světa.
Zdroj: publikace The World Factbook americké CIA z roku 2011

Související informace naleznete také v článku Seznam zemí podle zahraničního dluhu.

Zahraniční dluh (angl. external debt) nějakého státu je součet všech dluhů, které různé subjekty dluží věřitelům v zahraničí. Mezi dlužníky, kteří se na něm podílejí, patří jak veřejná správa (dluh státu, samosprávných částí a dalších orgánů státu), tak právnické osoby (firmy) a fyzické osoby (domácnosti). Mezi věřiteli mohou být soukromé banky, jiné vlády a mezinárodní finanční instituce jako je Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Nejchudší země téměř nejsou schopny splácet své dluhy.

První Československá republika

Údaje v této kapitole zahrnují pouze zahraniční část státního dluhu. Informace o zahraničním zadlužení ostatních subjektů nejsou v citovaných zdrojích uvedeny.

Nově vzniklé Československo bylo od svého vzniku zatíženo zahraničním dluhem, na jehož vzniku nemělo vždy přímý vliv. Stejně jako ostatní nástupnické země z rozpadlého Rakouska-Uherska mělo na základě Dohody ze Saint Germain uzavřené současně s mírovou Smlouvou ze Saint Germain platit spojencům příspěvek na náklady spojené s osvobozením (contribution aux dépenses de libération, poněkud nepřesně označovaný jako "poplatek za osvobození"), jehož výše byla ve smlouvě navržena na maximálně 750 milionů zlatých franků, ale postupně byla redukována, až na konferenci v Haagu v roce 1930 byly s definitivní platností určeny splátky příspěvku v roční výši 10 milionů zlatých marek (asi 80 milionů tehdejších korun) po dobu 37 let (tj. do roku 1966). Zároveň byly zrušeny veškeré další pohledávky vůči Československu. Ve státním dluhu byla vedena samostatná položka zahraničního dluhu v důsledku mírových smluv ve výši 4,4 miliardy korun, která byla v roce 1930 snížena na 1,12 miliardy v důsledku poválečného vypořádání.

Zahraniční dluh vlády kromě toho zahrnoval zahraniční půjčky na financování a repatriaci legií a část předválečného dluhu Rakouska-Uherska.

V roce 1926 dosahoval zahraniční dluh téměř 10 miliard korun, z toho 4,4 miliardy byl dluh vzniklý na základě mírových smluv, konkrétně šlo o podíl na předválečném dluhu Rakouska-Uherska (dluh byl veden v rozpočtu, byly z něj placeny úroky, ale splácen nikdy nebyl). Celkový státní dluh byl v roce 1926 téměř 35 miliard. Další položky vyplývající z mírových dohod (platba za majetek Rakouska-Uherska, který republika získala v rámci osamostatnění, jehož hodnota byla odhadována na 7,6 miliardy korun, a tzv. poplatek za osvobození) dosud nebyly vyměřeny (kromě toho existovala naděje, že nebudou uplatňovány).

K roku 1930 se zahraniční dluh snížil na 6,6 miliardy, z toho 1,12 miliardy byl dluh v důsledku poválečného vypořádání, který byl definitivně odsouhlasený až v rámci dohody z Haagu z ledna 1930 (namísto 4,4 miliardy uváděných v předchozích rozpočtech). Celkový státní dluh v tomto roce přesáhl 36 miliard. V září 1938, těsně před obsazením pohraničí na základě [Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] činil státní dluh 51,7 miliardy korun, z toho na zahraniční dluh připadalo 15,6 %.

Protektorát

Za Protektorátu byl v březnu 1940 zaveden matrikulární příspěvek odváděný do rozpočtu Říše, který byl interpretován jako „poplatek za ochranu“, šlo však de facto o válečnou daň. Matrikulační příspěvek byl hlavní příčinou schodkových státních rozpočtů a v důsledku vedl k prohlubování státního dluhu v době Protektorátu.

Celkový státní dluh se v období Protektorátu zvýšil z 38 miliard korun v roce 1939 na 98 miliard v roce 1945. Zahraniční podíl státního dluhu se ve stejném období zvýšil z  8,5 miliardy na téměř 19 miliard korun.

Studená válka

Země Východní Evropy dlužily soukromým bankám Západní Evropy značné prostředky a postupně zadlužení rostlo.

Česká republika

Zahraniční dluh Česka od roku 1993 většinu času vytrvale stoupal. Výjimkou byla poměrně krátká období mezi lety (1997) 1999 a 2003 a poslední období od roku 2017, kdy se hodnota zahraničního dluhu zvyšovala pomaleji, nebo i mírně klesala.

Po prudkém růstu v předchozím období dosáhl v polovině roku 2017 zahraniční dluh Česka 4,48 biliónu korun, neboli 92 % HDP. Podle údajů Českého statistického úřadu a České národní banky byl ke stejnému roku zahraniční dluh 4,37 bilionu korun, což odpovídalo 85,5 % HDP. Prudký růst zahraniční zadluženosti byl důsledkem aktivit ČNB, která se snažila bránit posílení koruny pod úroveň 27 Kč/€. ČNB však zároveň investovala nakoupené devizy v zahraničí. Díky tomu čistá mezinárodní investiční pozice (NIIP) ČR, tj. rozdíl zahraničního dluhu a zahraničních pohledávek českých rezidentů, byla v roce 2017 výrazně nižší -24,9 % HDP (tj. Česko stále bylo dlužnická země, ale situace nebyla tak dramatická, jak by se mohlo zdát na základě vývoje zahraničního dluhu).

K roku 2023 vzrostl zahraniční dluh na 4,62 bilionu korun. V poměru k HDP se jeho velikost od roku 2017 snižovala až na necelých 63 % v roce 2023. Ukazatel NIIP se zlepšil na -13,2 HDP.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku External debt na anglické Wikipedii.

Autoritní data	NKC: ph127520 LCCN: sh85036140 LNB: 000075778 NLI: 987007543229405171