Saint-Germain-en-Laye

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Saint-Germain-en-Laye

Náměstí Marché-Neuf
Saint-Germain-en-Laye – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 22-107 m n. m.
Stát Francie Francie
region Île-de-France
departement Yvelines
arrondissement Saint-Germain-en-Laye
kanton Saint-Germain-en-Laye-Sud
Saint-Germain-en-Laye-Nord
Saint-Germain-en-Laye
Red pog.svg
Saint-Germain-en-Laye
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 48,27 km²
Počet obyvatel 40 940 (2008)
Hustota zalidnění 848,1 obyv./km²
Správa
Starosta Emmanuel Lamy
Oficiální web www.saintgermainenlaye.fr
PSČ 78100
INSEE 78551
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Saint-Germain-en-Laye je francouzské město v západní části metropolitní oblasti Paříže. Leží v departementu Yvelines v regionu Île-de-France. Roku 2009 zde žilo 38 124 obyvatel, plocha území činila 48,27 km2.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Sousední obce: Maisons-Laffitte, Le Mesnil-le-Roi, Le Pecq, Mareil-Marly, Fourqueux, Chambourcy, Poissy a Achères.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Lokalita je doložena četnými archeologickými nálezy již od pravěku, k nejznámějším patří zdejší menhír. Za vlády franských králů merovejské dynastie mezi léty 996 až 1031 zde byl založen klášter benediktinů s kostelem sv. Vincenta, později zasvěcený svatému Germanovi z Paříže, podle něhož a podle přilehlého lesíka místo dostalo své jméno.

Královské město bylo založeno Robertem II. roku 1020, roku 1230 zde král Ludvík Svatý dal zbudovat hrad s kaplí, která byla shodná s jeho pařížskou Sainte Chapelle. Na jeho místě stojí renesanční zámek Saint-Germain-en-Laye, vystavěný pro krále Františka I. po roce 1511 s relikty starších staveb z let 1364-1367.[1]. Barokní úpravy zámku pocházejí ze 17. století. Mimo jiné se zde narodil a dvacet let sídlil Ludvík XIV., jemuž zámek upravil architekt Jules Hardouin Mansart (než si král dal postavit zámek ve Versailles);, narodil se tu i jeho bratr Filip I. Orléanský a během svého exilu zde pobýval anglický král Jakub II., který je pohřben ve zdejším kostele.

Francouzská revoluce město přejmenovala na Montagne-du-Bon-Air, později se však městu vrátil historický název. Roku 1867 zde Napoleon III. zřídil archeologické Musée des Antiquités Nationales, Muzeum národních starožitností. Roku 1919 zde byla uzavřena Saint-Germainská smlouva, která definitivně zpečetila osud Rakouska-Uherska. Za druhé světové války zde byl hlavní stan německé armády na západě.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • zámek Saint-Germain-en-Laye.
  • Kostel (Église) Saint-Germain, klasicistní trojlodní bazilika nahradila středověký chrám s klášterem. Ve stěně severní lodi je vsazen kamenný románský reliéf se scénou Snímání Krista z kříže.
  • budova radnice
  • Budova pošty a telegrafu

Muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Musée des Antiquités Nationales - významná sbírka francouzských archeologických památek od pravěku po raný středověk, mj. je vystavena nejstarší pravěká hlava ženy, zvaná Dáma z Brassempouyi a několik miniaturních sošek Venuší
  • Dům - muzeum hudebního skladatele Clauda Debussyho
  • Muzeum - zahrada malíře Maurice Denise


Galerie[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zámek na Structurae, stav 24. srpna 2007

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Le guide vert: Ile-de-France. Michelin Paris 2001, s. 331-336.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]