Amélie Mauresmová
Amélie Mauresmová | |
---|---|
Amélie Mauresmová v červnu 2014 | |
Stát | Francie |
Datum narození | 5. července 1979 (45 let) |
Místo narození | Saint-Germain-en-Laye, Francie |
Bydliště | Ženeva, Švýcarsko |
Výška | 175 cm |
Hmotnost | 69 kg |
Profesionálka od | 1993 |
Ukončení kariéry | 3. prosince 2009 |
Držení rakety | pravou rukou, jednoručný bekhend |
Výdělek | 15 022 476 USD |
Tenisová raketa | HEAD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 545–227 |
Tituly | 25 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (13. září 2004) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2006) |
French Open | čtvrtfinále (2003, 2004) |
Wimbledon | vítězka (2006) |
US Open | semifinále (2002, 2006) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2005) |
Olympijské hry | stříbro (2004) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 92–62 |
Tituly | 3 WTA, 2 ITF |
Nejvyšší umístění | 29. místo (26. června 2006) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | čtvrtfinále (1999) |
French Open | 2. kolo (1997, 1998) |
Wimbledon | finále (2005) |
US Open | 3. kolo (1999) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 3. prosince 2009 Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Amélie Mauresmová (2009) | ||
Tenis na LOH | ||
stříbro | 2004 Athény | dvouhra žen |
Amélie Simone Mauresmová, nepřechýleně Amélie Mauresmo (* 5. července 1979 Saint-Germain-en-Laye) je francouzská trenérka a bývalá profesionální tenistka. V roce 2006 vyhrála dva tituly Grand Slamu – na Australian Open a ve Wimbledonu. V letech 2004 a 2006 byla světovou jedničkou.
Poté, co Skot Andy Murray prohrál v semifinále French Open 2014, angažoval Mauresmovou jako svoji trenérku.[1] Učinil tak „historický krok“, když se Francouzka stala první ženou koučující mužského tenistu ze špičky žebříčku ATP.[2][3]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Tenis začala hrát ve čtyřech letech, inspirovaná zážitkem z finále French Open mezi Yannickem Noahem a Matsem Wilanderem.[4] Díky rychlému zvyšování výkonnosti dostala už v roce 1995, ve věku necelých 16 let, příležitost startovat v kvalifikaci French Open, v níž vyhrála tři zápasy proti papírově silnějším soupeřkám a dostala se do hlavní soutěže. O rok později zvítězila v juniorce na dvou Grand Slamech – na Australian Open a ve Wimbledonu a byla vyhlášena juniorskou mistryní světa.
V následujícím roce se ale trápila a rozhodla se najít řešení v najmutí svého prvního soukromého trenéra Warwicka Bashforda. Že byla na dobré cestě, naznačilo její první finále na turnaji WTA Tour v roce 1998 – v Berlíně sice musela ve kvalifikaci odvracet mečbol, ale pak vyřadila Janu Novotnou a Lindsay Davenportovou (její první vítězství nad soupeřkami z nejlepší světové desítky). Ve světovém žebříčku nahlédla do první světové stovky a hned o rok později byla sama v první desítce.
Pomohlo jí k tomu i její první grandslamové finále – na Australian Open 1999 v semifinále zdolala světovou jedničku Davenportovou a prohrála až v souboji o titul s Martinou Hingisovou. Svůj výsledek komentuje: „Dva týdny jsem měla pocit, že mě nikdo nezastaví. Od té chvíle jsem byla silou, se kterou se musí počítat.“[5] Zápas měl kontroverzní předehru, když Hingisová měla prohlásit o Mauresmové, že je „poloviční muž“ (Švýcarka to, že něco takového řekla, ale opakovaně odmítla), Davenportová se pro změnu vyjádřila, že v prohraném zápase s Mauresmovou měla několikrát pocit, že hraje s mužem. Francouzka pak oficiálně přiznala svou homosexuální orientaci.[6] V Bratislavě vyhrála Mauresmová svůj první titul na WTA Tour. Francouzský tenis, díky ní i jejím krajankám, tehdy patřil na světový vrchol, od listopadu toho roku do ledna roku 2000 byly v první desítce čtyři Francouzky – vedle Mauresmové ještě Pierceová, Halardová-Decugisová a Tauziatová. Jedním z mála zklamání konce století bylo pro Mauresmovou zranění kotníku z French Open, kvůli kterému zmeškala Wimbledon.
Když na začátku roku 2000 vyhrála další turnaj v Sydney, dokázala zdolat jinak déle než půl roku neporaženou Davenportovou. Přišla ale další zranění, která ji na dlouhé týdny vyřadila z tenisu, a zklamání ve Wimbledonu i jinde. Na olympijských hrách v Sydney, kde se jí na začátku roku tak dařilo, vypadla hned v prvním kole. Návrat o rok později byl ale triumfální, Mauresmová vyhrála čtyři tituly – a tři z nich (v pařížské hale Bercy, Nice a na Amelia Islandu) v řadě. Byla považovaná za favoritku French Open, ale senzačně prohrála hned v úvodním zápase s Němkou Kandarrovou.
Přesto je jednoznačně hráčkou světové špičky a vítězí v řadě dalších turnajů. Drží se v první světové desítce a nakukuje do první pětky. V roce 2003 byla jedinou hráčkou, která dokázala porazit obě sestry Serenu i Venus Williamsovy, vyhrála všech osm utkání na cestě Francie za výhrou ve Fed Cupu. Na WTA Tour Championships prohrála až ve finále s Kim Clijstersovou.
Světová jednička
[editovat | editovat zdroj]Na vrchol světového žebříčku se dostala v roce 2004. Na všech turnajích Grand Slamu byla aspoň ve čtvrtfinále (ve Wimbledonu v semifinále), vyhrála tři turnaje nejvyšší skupiny WTA Tour (Berlín, Řím a Montreal) a 13. září se stala světovou jedničkou,[7] což se do té doby žádné tenistce ani tenistovi z Francie nepodařilo. Za celý rok vyhrála 63 zápasů.
V dalším roce stále hájila postavení v první čtyřce na světě, ale útok na post světové jedničky ve finále turnaje v Dauhá proti Australance Molikové nezvládla. Sezónu zakončila úspěchem v dramatickém finále WTA Tour Championships. Zápas s Pierceovou trval tři hodiny a šest minut a skončil 5:7, 7:6 a 6:4. Ve finále Fed Cupu Francie prohrála s Ruskem.
2006
[editovat | editovat zdroj]Jedenáct let po svém debutu na grandslamovém turnaji se dočkala konečně v roce 2006 svého prvního titulu, z něhož ale měla smíšené pocity. V semifinále jí vzdala kvůli zranění kotníku Kim Clijstersová a finále se nedohrálo, když odstoupila Justine Heninová kvůli trávicím potížím. Bylo to tehdy druhé nejdelší čekání na vítězství v Grand Slamu – na 32. pokus. Další čekání nebylo tak dlouhé – po relativním neúspěchu na French Open porazila ve finále Wimbledonu tentokrát v řádném boji Heninovou. Po většinu roku (od března do listopadu) byla světovou jedničkou a až na jeho konci se Heninové podařila velká odveta ve finále Tour Championships.
2007
[editovat | editovat zdroj]V roce 2007 zaznamenala nejlepší výsledky v evropské halové sezóně po nevydařeném Australian Open a pak ji o síly obral akutní zánět slepého střeva. Na třech dosud odehraných Grand Slamech ji v tomto roce vždy vyřadily české tenistky – na Australian Open a na French Open Lucie Šafářová a ve Wimbledonu Nicole Vaidišová.
2008
[editovat | editovat zdroj]V roce 2008 se jí příliš nedařilo. Zahrála si čtvrtfinále v Gold Coast, Dubaji, v Amelia Island a v Cincinnati. Na Australian Open skončila ve 3. kole. Ve Fed Cupových zápasech s Japonskem ale vyhrála oba zápasy. Na French Open se jí tradičně nedařilo a ve druhém kole ji porazila Španělka Suarez-Navarro. Na Wimbledonském turnaji se potýkala se zraněním a prohrála ve třetím kole se Serenou Williamsovou. Na podzim tohoto roku se jejím novým trenérem stal Hugo Lecoq.
2009
[editovat | editovat zdroj]Do roku 2009 vstoupila ve znatelně lepší formě. V Brisbane porazila Anu Ivanovićovou a dostala se až do semifinále, kde musela odstoupit kvůli problémům se zády. Na Australian Open skončila ve třetím kole. V pařížské hale dokázala aktuální formu, když porazila Jelenu Jankovićovou a ve finále Jelenu Dementěvovou. Po dvou letech tak vyhrála další turnaj.
V říjnu 2009 oznámila, že pro ztrátu motivace ruší účast na turnajích do konce roku a zvažuje konec kariéry.[8]
3. prosince 2009 oznámila definitivní ukončení profesionální kariéry.[9]
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Ve své kariéře vyhrála 25 titulů ve dvouhře a 3 tituly ve čtyřhře.
Mezi největší úspěchy patří vítězství na grandslamových turnajích Australian Open a Wimbledonu v roce 2006. Mezi dalšími to bylo finále Australian Open 1999, dvě semifinále Wimbledonu a dvě semifinále US Open, na kterém byla alespoň ve čtvrtfinále pokaždé od roku 2001. Má stříbrnou medaili z Letních olympijských her v Aténách a s francouzským družstvem vyhrála Fed Cup v roce 2003.
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Patří mezi profesionální tenistky, které se oficiálně přihlásily k homosexuální orientaci (před ní byly nejznámějšími příklady Martina Navrátilová či Billie Jean Kingová). Při Australian Open 1999 představila svou tehdy jednatřicetiletou přítelkyni Sylvii Bourdonovou.[6] Později se rozešly a Mauresmová podrobnosti o svých dalších vztazích nezveřejňovala. Na rozdíl od Navrátilové či Kingové ji otevřené vyjádření o sexuální orientaci nepřipravilo o sponzorské kontrakty.[10]
V dubnu 2015 prostřednictvím Twitteru sdělila, že je těhotná a v srpnu očekává narození dítěte.[11] Dne 16. srpna 2015 přivedla na svět syna.[12][13]
Byla vyznamenána francouzským Řádem čestné legie.
Žije ve švýcarské Ženevě. V roce 2008 hrála v malé roli ve filmu Asterix a Olympijské hry.
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra: 3 (2–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1999 | Australian Open | tvrdý | Martina Hingisová | 2–6, 3–6 |
Vítězka | 2006 | Australian Open | tvrdý | Justine Heninová | 6–1, 2–0 skreč |
Vítězka | 2006 | Wimbledon | tráva | Justine Heninová | 2–6, 6–3, 6–4 |
Čtyřhra: 1 (0–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2005 | Wimbledon | tráva | Světlana Kuzněcovová | Cara Blacková Liezel Huberová |
2–6, 1–6 |
Finálové účasti na turnajích WTA (52)
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra – výhry (25)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
Grand Slam (2) |
WTA Championships (1) |
Kategorie Tier I (6) |
Kategorie Tier II (14) |
Kategorie Tier III (0) |
Kategorie Tier IV & V (1) |
Kategorie Premier (1) |
Kategorie International (0) |
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Soupeřka ve finále | Výsledek |
1. | 24. říjen 1999 | Bratislava, Slovensko | tvrdý | Kim Clijstersová | 6-3, 6-3 |
2. | 16. leden 2000 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Lindsay Davenportová | 7-62, 6-4 |
3. | 11. únor 2001 | Paříž, Francie | koberec | Anke Huberová | 7-62, 6-1 |
4. | 18. únor 2001 | Nice, Francie | koberec | Magdalena Malejevová | 6-2, 6-0 |
5. | 15. duben 2001 | Amelia Island, Spojené státy | antuka | Amanda Coetzerová | 6-4, 7-5 |
6. | 13. květen 2001 | Berlín, Německo | antuka | Jennifer Capriatiová | 6-4, 2-6, 6-3 |
7. | 23. únor 2002 | Dubaj, SAE | tvrdý | Sandrine Testudová | 6-4, 7-63 |
8. | 18. srpen 2002 | Montreal, Kanada | tvrdý | Jennifer Capriatiová | 6-4, 6-1 |
9. | 4. květen 2003 | Varšava, Polsko | antuka | Venus Williamsová | 6-76, 6-0, 3-0 skreč |
10. | 2. listopad 2003 | Philadelphia, Spojené státy | tvrdý | Anastasija Myskinová | 5-7, 6-0, 6-2 |
11. | 9. květen 2004 | Berlín, Německo | antuka | Venus Williamsová | bez boje |
12. | 16. květen 2004 | Řím, Itálie | antuka | Jennifer Capriatiová | 3-6, 6-3, 7-66 |
13. | 8. srpen 2004 | Montreal, Kanada | tvrdý | Jelena Lichovcevová | 6-1, 6-0 |
14. | 31. říjen 2004 | Linz, Rakousko | tvrdý | Jelena Bovinová | 6-2, 6-0 |
15. | 7. listopad 2004 | Philadelphia, Spojené státy | tvrdý | Věra Zvonarevová | 3-6, 6-2, 6-2 |
16. | 20. únor 2005 | Antverpy, Belgie | koberec | Venus Williamsová | 4-6, 7-5, 6-4 |
17. | 15. květen 2005 | Řím, Itálie | antuka | Patty Schnyderová | 2-6, 6-3, 6-4 |
18. | 6. listopad 2005 | Philadelphia, Spojené státy | tvrdý | Jelena Dementěvová | 7-5, 2-6, 7-5 |
19. | 13. listopad 2005 | WTA Tour Championships, Spojené státy | tvrdý | Mary Pierceová | 5-7, 7-63, 6-4 |
20. | 28. leden 2006 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Justine Heninová | 6-1, 2-0 skreč |
21. | 12. únor 2006 | Paříž, Francie | koberec | Mary Pierceová | 6-1, 7-62 |
22. | 19. únor 2006 | Antverpy, Belgie | koberec | Kim Clijstersová | 3-6, 6-3, 6-3 |
23. | 8. červenec 2006 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Justine Heninová | 2-6, 6-3, 6-4 |
24. | 18. únor 2007 | Antverpy, Belgie | koberec | Kim Clijstersová | 6-4, 7-64 |
25. | 15. únor 2009 | Paříž, Francie | tvrdý | Jelena Dementěvová | 7-67, 2-6, 6-4 |
Dvouhra – prohry (23)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
Grand Slam (1) |
WTA Championships (2) |
Olympijské stříbro (1) |
Kategorie Tier I (5) |
Kategorie Tier II (12) |
Kategorie Tier III (2) |
Kategorie Premier (0) |
Kategorie International (0) |
Čtyřhra – výhry (3)
[editovat | editovat zdroj]Legenda |
Kategorie Tier II (2) |
Kategorie Premier Mandatory (1) |
Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Partnerka | Soupeřky ve finále | Výsledek |
1. | 22. říjen 2000 | Linz, Rakousko | koberec | Chanda Rubinová | Nathalie Tauziatová Ai Sugijamová |
6-4, 6-4 |
2. | 24. červen 2006 | Eastbourne, Velká Británie | tráva | Světlana Kuzněcovová | Martina Navrátilová Liezel Huberová |
6-2, 6-4 |
3. | 5. duben 2009 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Světlana Kuzněcovová | Květa Peschkeová Lisa Raymondová |
4-6, 6-3, 10-3 |
Čtyřhra – prohry (1)
[editovat | editovat zdroj]Č. | Datum | Turnaj | Povrch | Partner | Vítězky | Výsledek |
1. | 3. červenec 2005 | Wimbledon, Londýn, Velká Británie | tráva | Světlana Kuzněcovová | Liezel Huberová Cara Blacková |
6-2, 6-1 |
Fed Cup
[editovat | editovat zdroj]Amélie Mauresmová se zúčastnila 21 zápasů týmového Fed Cupu za tým Francie s bilancí 30-9 ve dvouhře a 2-2 ve čtyřhře.
Postavení na žebříčku WTA na konci sezóny
[editovat | editovat zdroj]Dvouhra
[editovat | editovat zdroj]Rok | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
Pořadí | 827. | ▲ 290. | ▲ 159. | ▲ 109. | ▲ 29. | ▲ 10. | ▼ 16. | ▲ 9. | ▲ 6. | ▲ 4. | ▲ 2. | ▼ 3. | ▬ 3. | ▼ 18. | ▼ 24. | ▲ 21. |
Čtyřhra
[editovat | editovat zdroj]Rok | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
Pořadí | 195. | ▲ 182. | ▼x. | ▲ 138. | ▲ 64. | ▲ 57. | ▼ 302. | ▲ 144. | ▲ 56. |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Russell Fuller. BBC Sport - Andy Murray appoints Amelie Mauresmo as coach [online]. Bbc.co.uk [cit. 2014-06-08]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.shape.com [online]. [cit. 2014-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-13.
- ↑ 'Andy Murray appoints Amélie Mauresmo as his new coach', The Guardian, June 8th 2014.
- ↑ Vlastní biografie Archivováno 29. 6. 2007 na Wayback Machine. na osobním webu
- ↑ 3. část vlastní biografie Archivováno 1. 7. 2007 na Wayback Machine., orig.: „For two weeks, I felt as if I was unstoppable. From then on, I was a force to be reckoned with.“
- ↑ a b Mauresmo speaks of lesbian relationship as coach rips Hingis[nedostupný zdroj], zpráva Associated Press na Canoe.ca, 30. 1. 1999
- ↑ Home | WTA Tennis English Archivováno 20. 4. 2007 na Wayback Machine. Web WTA Tour
- ↑ Francouzka Mauresmová zvažuje konec tenisové kariéry, Sport.cz, 8.10.2009
- ↑ Tenistka Mauresmová pověsila raketu na hřebík, Sport.cz, 3.12.2009
- ↑ Amelie Mauresmo: Lesbian Tennis Star Archivováno 18. 8. 2007 na Wayback Machine., článek v rubrice Lesbian Life na webu About.com
- ↑ CRAWFORD, Harriet. Andy Murray's coach Amelie Mauresmo announces pregnancy on Twitter: 'Baby will be here in August'. Daily Mail. 9 April 2015. Dostupné online [cit. 30 June 2015].
- ↑ Andy Murray: Scot dedicates win to new Mum Amelie Mauresmo [online]. CNN, 17 August 2015 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
- ↑ Mauresmo gives birth to first child, a boy [online]. Tennis.com, 17 August 2015 [cit. 2015-08-17]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Amélie Mauresmová v databázi Olympedia (anglicky)
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Amélie Mauresmová na Wikimedia Commons
- Amélie Mauresmová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Amélie Mauresmová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Amélie Mauresmová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- (francouzsky) Oficiální web
- Francouzské tenistky
- Vítězky Turnaje mistryň ve dvouhře
- Francouzští stříbrní olympijští medailisté
- Vítězové Australian Open
- Vítězové Wimbledonu
- Držitelé světové sportovní ceny Laureus
- Tenisoví trenéři
- Lesby
- Narození v roce 1979
- LGBT sportovci
- LGBT Francouzi
- Vítězové Billie Jean King Cupu
- Narození 5. července
- Narození v Saint-Germain-en-Laye
- Členové Tenisové síně slávy
- Sportovci ze Ženevy