Aryna Sabalenková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Aryna Sabalenková
Арына Сабаленка
Aryna Sabalenková na French Open 2019
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
Datum narození5. května 1998 (24 let)
Místo narozeníMinsk, Bělorusko[1]
BydlištěMinsk, Bělorusko[1]
Výška182 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek12 174 910 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů305–160
Tituly10 WTA, 1 WTA 125K, 5 ITF
Nejvyšší umístění2. místo (23. srpna 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2021, 2022)
French Open3. kolo (2020, 2021, 2022)
Wimbledonsemifinále (2021)
US Opensemifinále (2021, 2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňfinále (2022)
Olympijské hry2. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů87–66
Tituly6 WTA, 1 WTA 125K, 1 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (22. února 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2021)
French Opensemifinále (2019)
Wimbledončtvrtfinále (2019)
US Openvítězka (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2019)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2019)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221109a9. listopadu 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aryna Sabalenková (bělorusky Арына Сяргееўна Сабаленка, Aryna Sjarhejevna Sabalenka; * 5. května 1998 Minsk) je běloruská profesionální tenistka a vítězka grandslamových čtyřher na US Open 2019 a Australian Open 2021 v páru s Elise Mertensovou. Od února do dubna 2021 byla světovou jedničkou ve čtyřhře, kterou se stala jako čtyřicátá čtvrtá od zavedení klasifikace v roce 1984 a druhá Běloruska po Nataše Zverevové.[2] Ve finále Turnaje mistryň 2022 podlehla Caroline Garciaové.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála deset turnajů ve dvouhře včetně triumfů na Wuhan Open 20182019. K nim přidala šest trofejí ze čtyřhry včetně Sunshine double 2019. Po jedné singlové i deblové trofeji vybojovala na turnajích série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2021 na 2. místě a ve čtyřhře v únoru téhož roku na 1. místě. Trénuje ji Anton Dubrov, před ním ji trénovali Dmitrij Tursunov a Didi Kindlmann.[1]

V běloruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2016 baráží světové skupiny proti Rusku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála s Olgou Govorcovou závěrečnou čtyřhru proti páru Darja Kasatkinová a Jelena Vesninová. Bělorusky přesto zvítězily 3:2 na zápasy. Ve světovém finále 2017 plnila roli jedničky týmu proti Spojeným státům. Američanky si z Minsku odvezly trofej po výhře 3:2 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 10–6 ve dvouhře a 1–4 ve čtyřhře.[4]

Během kariéry třikrát porazila úřadující světovou jedničku. První dvě výhry získala proti Ashleigh Bartyové na Wuhan Open 2019 a Madrid Open 2021. Třetí zaznamenala nad Igou Świątekovou na Turnaji mistryň 2022, kde se po sestrách Williamsových stala třetí hráčkou ve 21. století, která na jediném turnaji zdolala všechny členky první světové trojky.[5]

V sezóně 2018 ji Ženská tenisová asociace vyhlásila nováčkem roku.[6]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží dvouhry událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaj v rodném Minsku s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla krajance Palině Dubavecové.[3] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala v září 2015 na antalyjském turnaji s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rumunku Daianu Negreanuovou po dvousetovém průběhu. O týden později přidala na témže místě druhou trofej, když v závěrečném duelu přehrála další Rumunku Nicoletu Dascăluovou.[3]

Průlom do elitní stovky žebříčku WTA učinila ve vydání ze 16. října 2017, když se posunula ze 102. na 76. místo.[1]

V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na dubnovém Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2016 v marockém Rabatu. Na úvod kvalifikační soutěže zdolala Francouzku Mathilde Johanssonovou, aby ji poté cestu do dvouhry uzavřela porážka od Nizozemky Richèl Hogenkampové.[1] Již o týden dříve nastoupila do čtyřhry baráže světové skupiny Fed Cupu 2016 proti Rusku, z níž odešla po boku Govorcovové poražena. Jednalo se o její první zápas počítaný do okruhu WTA Tour. Premiérové utkání v hlavní soutěži této profesionální túry si pak zahrála na únorovém Dubai Tennis Championships 2017 z kategorie Premier 5 po zvládnuté kvalifikaci. Ve třech setech však na úvod nestačila na Ukrajinku Katerynu Bondarenkovou.[3]

Do semifinále poprvé nahlédla na uzbeckém Tashkent Open 2017, kde ji zastavila druhá nasazená Maďarka Tímea Babosová. Do debutového finále se pak probojovala během říjnového Tianjin Open 2017 v Tchien-ťinu, když zvládla duel s Italkou Sarou Erraniovou vracející se po dvouměsíčním dopingovém trestu.[7] Ve finále ji porazila bývalá světová jednička z Ruska Maria Šarapovová po dvousetovém průběhu. Devatenáctiletá Sabalenková přitom nezužitkovala vedení 4–1 na gamy v prvním a 5–1 na gamy ve druhém setu.[8][1]

Na washingtonském Citi Open 2017 dohrála ve druhém kole s Němkou Lisickou

Do kvalifikace grandslamu poprvé nahlédla během US Open 2016. Ve druhé fázi podlehla Lucemburčance Mandy Minellaové. Debut v hlavní soutěži pak zaznamenala po překonání kvalifikačního sítaženském singlu Wimbledonu 2017. První vítězný zápas dosáhla v duelu s Ruskou Irinou Chromačovovou. Následně ji přehrála německá tenistka Carina Witthöftová po třísetovém průběhu.[1]

V minském finále Fed Cupu 2017 proti Spojeným státům byla běloruskou jedničkou. Z pozice 78. hráčky žebříčku v sobotním singlu překvapivě zdolala úřadující vítězku US Open a světovou třináctku Sloane Stephensovou. Za vyrovnaného stavu 1–1 na zápasy otevřela nedělní program porážkou od desáté ženy klasifikace Coco Vandewegheové. Po výhře Bělorusky Sasnovičové rozhodla o vítězkách soutěže až závěrečná čtyřhřa, do níž nastoupila s Aljaksandrou Sasnovičovou. Běloruská dvojice však nenašla recept na Američanky Shelby Rogersovou s Vandewegheovou.[9][10]

Na letních severoamerických betonech v roce 2018 porazila během montréalského Rogers Cupu světovou dvojku Caroline Wozniackou. Ve třetím kole ji však zastavila Belgičanka Elise Mertensová. Navazující týden se objevila na Western & Southern Open v Cincinnati, na němž vyřadila Johannu Kontaovou, turnajovou devítku Karolínu Plíškovou, světovou pětku Caroline Garciaovou i čtrnáctou nasazenou Madison Keysovou. Až v semifinále nestačila na první ženu klasifikace Simonu Halepovou. Premiérovou trofej z túry WTA vybojovala jako dvacetiletá na srpnovém Connecticut Open 2018 v New Havenu, kde do finále prošla po výhře nad světovou devítkou Julií Görgesovou. V boji o titul zdolala španělskou tenistku Carlu Suárezovou Navarrovou po dvousetovém průběhu. Zisk 470 bodů ji poprvé posunul do elitní světové dvacítky žebříčku WTA, jenž uzavírala 20. místem.[11] Ve finále Wuhan Open 2018 z kategorie Premier 5 přehrála estonskou tenistku Anett Kontaveitovou po dvousetovém průběhu, když nečelila žádné brejkové hrozbě.[12] Týden po zisku druhé kariérní trofeje vypadla ve čtvrtfinále China Open 2018 s Wang Čchiang a body jí zajistily průnik na 11. příčku klasifikace.

S Belgičankou Elise Mertensovou vyhrály čtyřhru na BNP Paribas Open 2019 a Miami Open 2019. Staly se tak historicky pátou dvojicí, která zvítězila na obou březnových amerických turnajích v jedné sezóně, označovaných za „Sunshine double“. Jako pár odehrály teprve druhý a třetí turnaj.[13] Premiérové grandslamové finále si zahrála v ženské čtyřhře US Open 2019, do níž nastoupila s Mertensovou. Ve finále přehrály bělorusko-australské turnajové osmičky Viktoriji Azarenkovou s Ashleigh Bartyovou po zvládnutých koncovkách obou setů. Třetí deblový titul na okruhu WTA Tour znamenal posun na 6. místo žebříčku WTA ve čtyřhře.[14][15] V sezóně 2019 přidala dvě trofeje z dvouhry, když v obou finále porazila Američanku Alison Riskeovou. Nejdříve na lednovém Shenzhen Open a poté na zářijovém Wuhan Open, kde i druhý start proměnila v titul..[16]

2021: Světová jednička ve čtyřhře a dvojka ve dvouhře[editovat | editovat zdroj]

Sezónu otevřela na premiérově zařazeném turnaji v Abú Zabí, kde navázala na sérii výher z podzimu předchozího roku. Cestou turnajem ztratila jedinou sadu, kterou jí odebrala ve čtvrtfinále Jelena Rybakinová. Ve finále povolila jenom dvě hry Rusce Veronice Kuděrmetovovou a díky patnácté výhře v řadě získala devátý kariérní titul. Bodový zisk také znamenal premiérový posun na 7. místo žebříčku WTA.[17] Šňůru neporazitelnosti jí ukončika ve druhém kole meblournského Gippsland Trophy Estonka Kaia Kanepiová.

Na Australian Open zaznamenala podruhé v kariéře postup do druhého týdne grandslamu, když navázala na osmifinále z US Open 2018. V boji o čtvrtfinále však nestačila na turnajovou desítku Serenu Williamsovou. Lépe si vedla ve ženské čtyřhře, kde po boku Elise Mertensové získaly finálovou výhrou nad Češkami Krejčíkovou a Siniakovou druhý společný grandslamový triumf,[18] díky čemuž se v následném vydání deblové klasifikace posunula jako 44. hráčka v historii a druhá Běloruska po Nataše Zverevové na 1. místo.[19] Přesto však po turnaji uvedla, že neplánuje ve spolupráci dlouhodobě pokračovat, jelikož se chce soustředit primárně na dvouhru.

Na French Open 2021 dohrála ve třetím kole

Mírný pokles formy představovaly turnaje na Arabském poloostrově. Jako obhájkyně titulu prohrála již v prvním zápase na Qatar Total Open, když nestačila na Garbiñe Muguruzaovou, a na stejnou soupeřku nestačila ve čtvrtfinále o týden později Dubaji. Španělka na obou turnajích dokázala dojít do finále, a dubajský podnik dokonce celý ovládla.

Na květnovém Mutua Madrid Open postoupila přes Elise Mertensovou a Anastasiji Pavljučenkovovou do finále. V něm zdolala australskou světovou jedničku Ashleigh Bartyovou po třísetovém průběhu. V prvním setu, který trval 26 minut, jí nadělila „kanára“. Výhrou jí oplatila dva týdny starou porážku z boje o titul na Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu a finále na březnovém Miami Open, čímž získala první antukový titul. Bodový zisk ji premiérově posunul do elitní světové pětky na čtvrté místo.[20][21] Na French Open nepotvrdila roli favoritky, když dohrála již ve třetím kole po prohře od Pavljučenkovové.

Grandslamový průlom přišel v Londýně ve Wimbledonu, kde při absenci Ósakaové a Halepové plnila roli turnajoví dvojky. Postupně přehrála Niculescuovou, domácí divokou kartu Boulterovou, kvalifikantku Osoriovou Serranovpu, 18. nasazenou Rybakinovou, když od stavu her 3–3 v rozhodující sadě vyhrála 12 posledních míčů. aby poprvé postoupila do čtvrtfinále grandslamu. V něm na její raketě dohrála i Ons Džabúrová. Postupem do semifinále se stala po Zverevové a Azarenkové třetí Běloruskou v této fázi turnaje.[22] V boji o finále proti Karolíně Plíškové získala sice úvodní set díky prvnímu využitému brejkbolu v zápase po dvojchybě Češky, v dalších setech si už žádnou takovou další šanci nevypracovala a sama jednou v každém setu o podání přišla, což znamenalo první prohru proti Plíškové.[23] Obě hráčky dohromady v zápase zahrály celkem 32 es, což znamenalo nový wimbledonský rekord.[24] Bodový zisk znamenal posun na kariérní maximum 3. místo.

Bělorusko reprezentovala v přeložené tokijské olympiádě, kam zasáhla do ženské dvouhry. Ve druhém kole prohrála s Chorvatkou Donnou Vekićovou, když nezvládla zkrácenou hru rozhodující setu.[25]

Jako nejvýše nasazená zasáhla do National Bank Open hraném v Montreálu. Cestou do semifinále jí jediný set odebrala v druhém kole Sloane Stephensová. V semifinále znovu po měsíci nestačila na Plíškovou, tentokrát ve dvou setech.[26] I přes prohru v úvodní zápase na navazujícím Western & Southern Open od Pauly Badosové v tiebreaku třetího setu se posunula po turnaji na druhou příčku světové klasifikace.

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 2 (2–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2019 US Open tvrdý Belgie Elise Mertensová Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová
7–5, 7–5
Vítězka 2021 Australian Open tvrdý Belgie Elise Mertensová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–2, 6–3

Finále Turnaje mistryň[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2022 Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h) Francie Caroline Garciaová 6–7(4–7), 4–6

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–0 Č)
Turnaj mistryň (0–1 D)
WTA Elite Trophy (1–0 D)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (4–0 D; 2–1 Č)
Premier / WTA 500 (3–4 D; 2–0 Č)
International / WTA 250 (2–3 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 18 (10–8)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. října 2017 Tchien-ťin, Čína tvrdý Rusko Maria Šarapovová 5–7, 6–7(8–10)
Finalistka 2. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Belgie Elise Mertensová 5–7, 2–6
Finalistka 3. 30. června 2018 Eastbourne, Spojené království tráva Dánsko Caroline Wozniacká 5–7, 6–7(5–7)
Vítězka 1. 26. srpna 2018 New Haven, Spojené státy tvrdý Španělsko Carla Suárez Navarrová 6–1, 6–4
Vítězka 2. 29. září 2018 Wu-chan, Čína tvrdý Estonsko Anett Kontaveitová 6–3, 6–3
Vítězka 3. 5. ledna 2019 Šen-čen, Čína tvrdý USA Alison Riskeová 4–6, 7–6(7–2), 6–3
Finalistka 4. 4. srpna 2019 San José, Spojené státy tvrdý Čína Čeng Saj-saj 3–6, 6–7(3–7)
Vítězka 4. 28. září 2019 Wu-chan, Čína (2) tvrdý USA Alison Riskeová 6–3, 3–6, 6–1
Vítězka 5. 27. října 2019 Ču-chaj, Čína tvrdý (h) Nizozemsko Kiki Bertensová 6–4, 6–2
Vítězka 6. 29. února 2020 Dauhá, Katar tvrdý Česko Petra Kvitová 6–3, 6–3
Vítězka 7. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Bělorusko Viktoria Azarenková 6–2, 6–2
Vítězka 8. 15. listopadu 2020 Linec, Rakousko tvrdý (h) Belgie Elise Mertensová 7–5, 6–2
Vítězka 9. 13. ledna 2021 Abú Zabí, SAE tvrdý Rusko Veronika Kuděrmetovová 6–2, 6–2
Finalistka 5. 25. dubna 2021 Stuttgart, Německo antuka (h) Austrálie Ashleigh Bartyová 6–3, 0–6, 3–6
Vítězka 10. 8. května 2021 Madrid, Španělsko antuka Austrálie Ashleigh Bartyová 6–0, 3–6, 6–4
Finalistka 6. 24. dubna 2022 Stuttgart, Německo antuka (h) Polsko Iga Świąteková 2–6, 2–6
Finalistka 7. 12. června 2022 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Jekatěrina Alexandrovová 5–7, 0–6
Finalistka 8. 7. listopadu 2022 Turnaj mistryň, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h) Francie Caroline Garciaová 6–7(4–7), 4–6

Čtyřhra: 8 (6–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. dubna 2018 Lugano, Švýcarsko antuka Bělorusko Věra Lapková Belgie Kirsten Flipkensová
Belgie Elise Mertensová
1–6, 3–6
Vítězka 1. 17. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Belgie Elise Mertensová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–3, 6–2
Vítězka 2. 31. března 2019 Miami, Spojené státy tvrdý Belgie Elise Mertensová Austrálie Samantha Stosurová
Čína Čang Šuaj
7–6(7–5), 6–2
Vítězka 3. 8. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý Belgie Elise Mertensová Bělorusko Viktoria Azarenková
Austrálie Ashleigh Bartyová
7–5, 7–5
Finalistka 2. 28. září 2019 Wu-chan, Čína tvrdý Belgie Elise Mertensová Čína Tuan Jing-jing
Rusko Veronika Kuděrmetovová
6–7(3–7), 2–6
Vítězka 4. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h) Belgie Elise Mertensová Kanada Gabriela Dabrowská
Brazílie Luisa Stefaniová
6–1, 6–3
Vítězka 5. 19. února 2021 Australian Open, Melborune, Austrálie tvrdý Belgie Elise Mertensová Česko Barbora Krejčíková
Česko Kateřina Siniaková
6–2, 6–3
Vítězka 6. 20. června 2021 Berlín, Německo tráva Bělorusko Viktoria Azarenková USA Nicole Melicharová
Nizozemsko Demi Schuursová
4–6, 7–5, [10–4]

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 26. listopadu 2017 Bombaj, Indie tvrdý Slovinsko Dalila Jakupovićová 6–2, 6–3

Čtyřhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 19. listopadu 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Rusko Veronika Kuděrmetovová Austrálie Monique Adamczaková
Spojené království Naomi Broadyová
2–6, 7–6 (7–5), [10–6]

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 8 (5–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 28. září 2015 Antalya, Turecko tvrdý Rumunsko Daiana Negreanuová 6–3 7–5
Vítězka 2. 5. října 2015 Antalya, Turecko tvrdý Rumunsko Nicoleta Dascăluová 6–4 6–7(4–7) 7–5
Finalistka 1. 14. prosince 2015 Nová Bombaj, Indie tvrdý Rakousko Barbara Haasová 6–7(2–7), 6–7(6–8)
Vítězka 3. 21. prosince 2015 Puné, India tvrdý Rusko Viktorija Kamenská 6–3 6–4
Finalistka 2. 21. února 2016 Perth, Austrálie tvrdý Austrálie Arina Rodionovová 1–6 1–6
Vítězka 4. 29. května 2016 Tchien-ťin, Čína tvrdý Srbsko Nina Stojanovićová 5–7, 6–3, 6–1
Vítězka 5. 20. listopadu 2016 Tojota, Japonsko koberec (h) Austrálie Lizette Cabrerová 6–2, 6–4
Finalistka 3. 19. března 2017 Šen-čen, Čína tvrdý Rusko Jekatěrina Alexandrovová 2–6, 5–7

Čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 13. dubna 2015 Heráklion, Řecko tvrdý Srbsko Tamara Čurovićová Indie Šarrmadaa Baluuová
Čínská Tchaj-pej Lee Pei-chi
6–4, 3–6, [2-10]
Vítězka 1. 3. října 2015 Antalya, Turecko tvrdý Slovensko Vivien Juhászová Turecko Ayla Aksuová
Bosna a Hercegovina Anita Husarićová
6–1, 6–3

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. datum soutěž povrch spoluhráčky finalistky výsledek
Finalistka 1. 11.–12. listopadu 2017 Fed Cup[27]
MinskBělorusko
tvrdý (h) Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová
Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Lidzija Marozavová
USA Coco Vandewegheová
USA Sloane Stephensová
USA Shelby Rogersová
USA Alison Riskeová
2–3

Chronologie výsledků na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 SR V–P
Australian Open A 2Q 1. kolo 3. kolo 1. kolo 4. kolo 4. kolo 0 / 5 8–5
French Open A 1Q 1. kolo 2. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo 0 / 5 7–5
Wimbledon A 2. kolo 1. kolo 1. kolo NH SF A 0 / 4 6–4
US Open Q2 Q1 4. kolo 2. kolo 2. kolo SF SF 0 / 5 15–5
výhry–prohry 0–0 1–1 3–4 4–4 3–3 15–4 10–3 0 / 19 36–19

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2018 2019 2020 2021 2022 SR V–P
Australian Open 1. kolo 3. kolo ČF Vítěz A 1 / 4 10–3
French Open A SF 2. kolo A A 0 / 2 5–2
Wimbledon 2. kolo ČF NH A A 0 / 2 4–2
US Open 3. kolo Vítěz ČF A A 1 / 3 10–2
výhry–prohry 3–3 15–3 6–3 5–0 0–0 2 / 11 29–9
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aryna Sabalenka na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Aryna Sabalenková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221109a9. listopadu 2022
  2. Sabalenka captures WTA World No.1 doubles ranking [online]. WTA Tennis, 2021-02-21 [cit. 2021-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Aryna Sabalenková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221109a9. listopadu 2022
  4. Aryna Sabalenková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20221109a9. listopadu 2022
  5. Sabalenka upsets Swiatek to reach WTA Finals championship match,. Women's Tennis Association [online]. 2022-, kde se stala 11-07 [cit. 2022-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Krejčíková a Siniaková jsou tenisový pár roku, Halepová nejlepší hráčka. iDNES.cz [online]. 2018-10-19 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  7. ČTK, iDNES.cz. Erraniová dostala za doping nižší trest. Mám čisté svědomí, vzkázala [online]. iDNES.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  8. ZABLOUDIL, Luboš. Šarapovová poprvé od dopingové aféry slaví, vyhrála turnaj v Tianjinu [online]. Tenisportal.cz, 2017-10-15 [cit. 2017-10-17]. Dostupné online. 
  9. Američanky vyhrály rozhodující čtyřhru a slaví 18. fedcupový titul [online]. ČT sport, 2017-11-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  10. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Američanky mají 18. fedcupový titul. Hrdinkou byla Vandewegheová [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-12 [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  11. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Běloruska Sabalenková si v New Havenu došla pro první titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-26, rev. 2018-08-26 [cit. 2018-08-27]. Dostupné online. 
  12. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Dvacetiletá Sabalenková ve Wuhanu nedala šanci Kontaveitové a slaví nejcennější titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-09-29 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. 
  13. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online. 
  14. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová se Sabalenkovou své premiérové grandslamové finále přetavily v triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. 
  15. Mertens, Sabalenka capture first Grand Slam title in women's doubles at US Open [online]. WTA Tour, Inc., 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sabalenková zdolala Riskeovou a ve Wuhanu obhájila loňský triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. 
  17. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Třetí triumf v řadě, série 15 výher! Sabalenková ovládla i Abú Zabí [online]. TenisPortal.cz, 2021-01-13 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. 
  18. Mertens, Sabalenka leap to second doubles Slam at Australian Open [online]. WTA Tennis, 2021-02-19 [cit. 2021-05-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Sabalenka captures WTA World No.1 doubles ranking [online]. WTA Tennis, 2021-02-21 [cit. 2021-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ZABLOUDIL, Luboš. Sabalenkové se povedla finálová odveta proti Bartyové i s kanárem. V Madridu získala 10. titul. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  21. Sabalenka captures Madrid title in thriller over Barty. Women's Tennis Association [online]. 2021-05-08 [cit. 2021-05-08]. Dostupné online. 
  22. Sabalenka passes Jabeur test; Pliskova sails past Golubic in Wimbledon semis [online]. WTA Tennis, 2021-07-06 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Plíšková postoupila do finále Wimbledonu! O první grandslamový titul si zahraje s Bartyovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  24. VIDEO: Plíšková a Sabalenková nastřílely 32 es a vytvořily rekord Wimbledonu. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-08 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  25. MCLEAN, Ross. Upsets galore as Sabalenka, Swiatek and Kvitova all fall in Tokyo [online]. ITF, 2021-07-26 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ZABLOUDIL, Luboš. Plíšková v Montréalu vyřadila Sabalenkovou a zahraje si o první letošní titul!. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-14 [cit. 2021-09-07]. Dostupné online. 
  27. Belarus v United States [online]. ITF [cit. 2017-06-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce Aryna Sabalenková Nástupce

Sie Su-wej
(Tchaj-wan)
Světová jednička ve čtyřhře
22. 2. 2021 – 4. 4. 2021

Sie Su-wej
(Tchaj-wan)

Catherine Bellisová
WTA – nováček roku
2018

Bianca Andreescuová
                                Žebříček ATP                                                                       Žebříček WTA                                
Mužská dvouhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenista body posun
1. Španělsko Carlos Alcaraz (ESP) 6 820
2. Španělsko Rafael Nadal (ESP) 6 020
3. Norsko Casper Ruud (NOR) 5 820
4. Řecko Stefanos Tsitsipas (GRE) 5 550
5. Srbsko Novak Djoković (SRB) 4 820
6. Kanada Félix Auger-Aliassime (CAN) 4 195
7.  Daniil Medveděv 4 065
8.  Andrej Rubljov 3 930
9. USA Taylor Fritz (USA) 3 355
10. Polsko Hubert Hurkacz (POL) 2 905
Ženská dvouhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenistka body posun
1. Polsko Iga Świąteková (POL) 11 085
2. Tunisko Ons Džabúrová (TUN) 5 055
3. USA Jessica Pegulaová (USA) 4 691
4. Francie Caroline Garciaová (FRA) 4 375
5.  Aryna Sabalenková 3 925
6. Řecko Maria Sakkariová (GRE) 3 871
7. USA Coco Gauffová (USA) 3.646
8.  Darja Kasatkinová 3 435
9.  Veronika Kuděrmetovová 2 795
10. Rumunsko Simona Halepová (ROU) 2 661
Mužská čtyřhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenista body posun
1. Nizozemsko Wesley Koolhof (NED) 7 850
Spojené království Neal Skupski (GBR) 7 850
3. USA Rajeev Ram (USA) 7 480
4. Spojené království Joe Salisbury (GBR) 7 390
5. Chorvatsko Mate Pavić (CRO) 5 325
6. Salvador Marcelo Arévalo (ESA) 5 230
Nizozemsko Jean-Julien Rojer (NED) 5 230
8. Chorvatsko Nikola Mektić (CRO) 5 120
9. Chorvatsko Ivan Dodig (CRO) 4 210
10. USA Austin Krajicek (USA) 4 205
Ženská čtyřhra20221128a28. listopadu 2022
Poř. tenistka body posun
1. Česko Kateřina Siniaková (CZE) 6 890
2.   Veronika Kuděrmetovová 6 035
3. Česko Barbora Krejčíková (CZE) 5 937
4. USA Coco Gauffová (USA) 5 360
5. Belgie Elise Mertensová (BEL) 5 310
6. USA Jessica Pegulaová (USA) 5 160
7. Kanada Gabriela Dabrowská (CAN) 4 740
8. Mexiko Giuliana Olmosová (MEX) 4 650
9. Ukrajina Ljudmila Kičenoková (UKR) 4 300
10. Austrálie Storm Sandersová (AUS) 4 265