Jelena Vesninová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jelena Vesninová
Елена Веснина

Jelena Vesninová na AEGON International 2014
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 1. srpna 1986 (28 let)[1]
Místo narození Lvov, USSR, Sovětský svaz[1]
Bydliště Soči, Rusko[1]
Výška 176 cm[1]
Váha 65 kg[1]
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 6 422 953 USD
Tenisová raketa Babolat (od 1999)
Dvouhra
Poměr zápasů 339–270
Tituly 2 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 21. místo (22. července 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2006, 2013)
French Open 3. kolo (2015)
Wimbledon 4. kolo (2009)
US Open 3. kolo (2009, 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů 314–181
Tituly 11 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 3. místo (8. června 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2014)
French Open finále (2013)
Wimbledon vítězka (2010)
US Open finále (2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň finále (2013)
Olympijské hry čtvrtfinále (2008, 2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2012)
French Open semifinále (2011)
Wimbledon finále (2011, 2012)
US Open finále (2012)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry 1. kolo (2012)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2007, 2008)
Poslední aktualizace: 2015-07-077. července 2015

Jelena Vesninová, rusky: Елена Сергеевна Веснина, Jelena Sergejevna Vesnina, (* 1. srpna 1986 Lvov) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a jedenáct deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2013 na 21. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2015 na 3. místě. Trénuje ji bývalý sovětský tenista Andrej Česnokov a otec Sergej Vesnin. Prvním koučem byl Jurij Judkin.[1]

Na grandslamu vyhrála se stabilní spoluhráčkou Jekatěrinou Makarovovou ženskou čtyřhru na French Open 2013 a US Open 2014, když v prvním finále zdolaly italskou dvojici Sara Erraniová a Roberta Vinciová, a ve druhém pak švýcarsko-italský pár Martina Hingisová a Flavia Pennettaová.

Celkem osmkrát odešla z grandslamového finále poražena – z ženského debla na French Open 2009 i 2011, a také z Wimbledonu 2010, 2015 a Australian Open 2014. Třikrát pak neuspěla s indickými partnery Bhupathim a Paesem ve smíšené soutěži. Finálové porážky přišly ve Wimbledonu 2011 a 2012, a také na Australian Open 2012.

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2006 umagskou baráží Světové skupiny proti Chorvatsku, v níž prohrála s Annou Čakvetadzeovou čtyřhru. Rusky přesto triumfovaly 3:2 na zápasy. V letech 20072008 byla součástí družstva, které celou soutěž vyhrálo. Ve finále 2007 proti Italkám přispěla k výsledku 4:0 bodem z dvouhry, když porazila Maru Santangelovou. V boji o titul roku 2008 proti Španělsku, jež Rusky zvládly 4:0 na zápasy, získala s Jekatěrinou Makarovovou bod ze čtyřhry. Do listopadu 2015 v soutěži nastoupila ke třinácti mezistátním utkáním s bilancí 2–2 ve dvouhře a 9–3 ve čtyřhře.[3]

Rusko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2008Pekingu, kde v ženské čtyřhře vytvořila sedmou nasazenou dvojici s Věrou Zvonarevovou. Soutěž opustily po čtvrtfinálové prohře 4–6, 0–6 od pozdějších olympijských vítězek Sereny a Venus Williamsových.

Zúčastnila se také londýnských Her XXX. olympiády, kde v ženském deblu startovala s Jekatěrinou Makarovovou. V roli turnajových šestek dohrály mezi poslední osmičkou párů, když podlehly nejvýše nasazeným Američankám Liezel HuberovéLisou Raymondovou po setech 3–6 a 3–6. Spolu s Michailem Južným nastoupila na divokou kartu i do smíšené soutěže. V úvodním kole je vyřadila argentinská dvojice Gisela Dulková a Juan Martín del Potro.

Na Letní univerziádě 2013 v Kazani vybojovala zlatou medaili z ženské čtyřhry, v páru s Anastasií Pavljučenkovovou, a také ze smíšené čtyřhry po boku Andreje Kuzněcova.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2002 – ve věku šestnácti let a dvou měsíců – poprvé startovala v kvalifikaci turnaje okruhu ITF, když obdržela divokou kartu na 10tisícovou událost v egyptské Gíze. Po zvládnutém kvalifikačním turnaji postoupila do hlavní soutěže.[1]

Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace říjnového Kremlin Cupu 2003, a o týden později kvalifikace Taškent Open 2003, z nichž do hlavní soutěže nepostoupila. Tu si zahrála až v listopadu 2004, když vypadla s Argentinkou Marianou Díazovou Olivovou v úvodním kole listopadového Challenge Bell v Québecu.[1] Na stejném kanadském turnaji získala v roce 2005 první titul na okruhu WTA, a to z deblové soutěže. Spolu s krajankou Anastasií Rodionovovou ve finále zdolaly lotyšsko-americký pár Līga Dekmeijereová a Ashley Harkleroadová.[1]

Debutový průlom do elitní stovky žebříčku WTA ve dvouhře přišel 16. ledna 2006, když se posunula ze 100. na 100. příčku. O šest měsíců později pronikla 24. července 2006 do první padesátky, a to z 51. na 50. místo. Mezi prvních deset deblistek světa se premiérově podívala 9. května 2011, kdy figurovala na 10. pozici světové klasifikace ve čtyřhře. Do elitní pětky pak vystoupala 12. srpna 2013 na 5. místo.[1]

Po sérii šesti prohraných finále dvouhry na okruhu WTA Tour – trvající od ASB Classic 2009Dementěvovou až do porážky s Erraniovou na Budapest Grand Prix 2012 –, vybojovala premiérový titul na lednovém Moorilla Hobart International 2013 po výhře nad Barthelovou. Druhou singlovou trofej přidala na travnatém AEGON International 2013 v Eastbourne, kde hladce přehrála Američanku Hamptonovou.[1]

V sezóně 2013 vyhrála s Jekatěrinou Makarovovou čtyhru na březnovém BNP Paribas Open, kde ve finále zdolaly Petrovovou se Srebotnikovou 6–0, 5–7 a [10–6].[4] Premiérový grandslamový triumf si připsaly na antukovém French Open[5] a také semifinálová účast na Australian Open jim zajistila start ve deblové soutěži istanbulského Tunraje mistryň 2013. Kvalifikovaly se do něj jako poslední čtvrtý pár. V semifinále přesto vyřadily světové jedničky Erraniovou s Vinciovou, aby je ve finále zastavila čínsko-tchajwanská dvojice Pcheng Šuaj a Sie Su-wej.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 7 (2–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka Soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2009 French Open antuka Bělorusko Viktoria Azarenková Španělsko Anabel Medinaová Garriguesová
Španělsko Virginia Ruanová Pascualová
1–6, 1–6
Finalistka 2010 Wimbledon tráva Rusko Věra Zvonarevová USA Vania Kingová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
6–7(6–8), 2–6
Finalistka 2011 French Open antuka Indie Sania Mirzaová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
4–6, 3–6
Vítězka 2013 French Open antuka Rusko Jekatěrina Makarovová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
7–5, 6–2
Finalistka 2014 Australian Open tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
4–6, 6–3, 5–7
Vítězka 2014 US Open tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Švýcarsko Martina Hingisová
Itálie Flavia Pennettaová
2–6, 6–3, 6–2
Finalistka 2015 Wimbledon tráva Rusko Jekatěrina Makarovová Indie Sania Mirzaová
Švýcarsko Martina Hingisová
7–5, 6–7(4–7), 5–7

Smíšená čtyřhra: 3 (0–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč Soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2011 Wimbledon tráva Indie Mahesh Bhupathi Rakousko Jürgen Melzer
Česko Iveta Benešová
3–6, 2–6
Finalistka 2012 Australian Open tvrdý Indie Leander Paes Rumunsko Horia Tecău
USA Bethanie Matteková-Sandsová
3–6, 7–5, [3–10]
Finalistka 2012 Wimbledon tráva Indie Leander Paes USA Mike Bryan
USA Lisa Raymondová
3–6, 7–5, 4–6
Jelena Vesninová, 2014

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (2–5 Č)
WTA Tour Championships (0–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 (4–6 Č)
Premier (1–2 D; 2–6 Č)
International (1–4 D; 3–1 Č)

Dvouhra: 8 (2–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 10. ledna 2009 Auckland, Nový Zéland tvrdý Rusko Jelena Dementěvová 4–6, 1–6
Finalistka 2. 29. srpna 2009 New Haven, Spojené státy tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 2–6, 4–6
Finalistka 3. 31. července 2010 Istanbul, Turecko tvrdý Rusko Anastasia Pavljučenkovová 7–5, 5–7, 4–6
Finalistka 4. 25. září 2010 Taškent, Uzbekistán tvrdý Rusko Alla Kudrjavcevová 4–6, 4–6
Finalistka 5. 10. dubna 2011 Charleston, Spojené státy antuka (zelená) Dánsko Caroline Wozniacká 2–6, 3–6
Finalistka 6. 5. května 2012 Budapešť, Maďarsko antuka Itálie Sara Erraniová 5–7, 4–6
Vítězka 1. 12. ledna 2013 Hobart, Austrálie tvrdý Německo Mona Barthelová 6–3, 6–4
Vítězka 2. 22. června 2013 Eastbourne, Spojené království tráva USA Jamie Hamptonová 6–2, 6–1

Čtyřhra: 30 (11–19)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 6. listopadu 2005 Quebec, Kanada tvrdý (h) Rusko Anastasia Rodionovová Lotyšsko Līga Dekmeijereová
USA Ashley Harkleroadová
6–7(4–7), 6–4, 6–2
Finalistka 1. 19. února 2006 Bengalúru, Indie tvrdý Rusko Anastasia Rodionovová Indie Sania Mirzaová
Jihoafrická republika Liezel Huberová
3–6, 3–6
Finalistka 2. 24. září 2006 Peking, ČLR tvrdý Rusko Anna Čakvetadzeová Španělsko Virginia Ruano Pascual
Argentina Paola Suárezová
2–6, 4–6
Vítězka 2. 13. ledna 2007 Hobart, Austrálie tvrdý Rusko Jelena Lichovcevová Španělsko Anabel Medina Garrigues
Španělsko Virginia Ruano Pascual
2–6, 6–1, 6–2
Finalistka 3. 18. února 2007 Antverpy, Belgie koberec Rusko Jelena Lichovcevová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
5–7, 6–4, 1–6
Finalistka 4. 6. května 2007 Varšava, Polsko antuka Rusko Jelena Lichovcevová Rusko Věra Duševinová
Ukrajina Tatiana Perebijnisová
5–7, 6–3, [2–10]
Vítězka 3. 22. března 2008 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Dinara Safinová Čína Jen C’
Čína Čeng Ťie
6–1, 1–6, [10–8]
Finalistka 5. 13. dubna 2008 Amelia Island, Spojené státy antuka Bělorusko Viktoria Azarenková USA Bethanie Matteková
Česko Vladimíra Uhlířová
3–6, 1–6
Finalistka 6. 20. července 2008 Stanford, Spojené státy tvrdý Rusko Věra Zvonarevová Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
4–6, 3–6
Finalistka 7. 24. května 2009 Paříž, Francie antuka Bělorusko Viktoria Azarenková Španělsko Anabel Medina Garrigues
Španělsko Virginia Ruano Pascual
1–6, 1–6
Finalistka 8. 5. července 2010 Wimbledon, Spojené království tráva Rusko Věra Zvonarevová USA Vania Kingová
Kazachstán Jaroslava Švedovová 
6–7(6–8), 2–6
Vítězka 4. 19. března 2011 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Indie Sania Mirzaová USA Bethanie Mattek-Sands
USA Meghann Shaughnessyová
6–0, 7–5
Vítězka 5. 10. dubna 2011 Charleston, Spojené státy antuka Indie Sania Mirzaová USA Bethanie Mattek-Sands
USA Meghann Shaughnessyová
6–4, 6–4
Finalistka 9. 4. června 2011 Paříž, Francie antuka Indie Sania Mirzaová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
3–6, 4–6
Vítězka 6. 16. října 2011 Linec, Rakousko tvrdý (h) Nový Zéland Marina Erakovicová Německo Julia Görgesová
Německo Anna-Lena Grönefeldová
7–5, 6–1
Finalistka 10. 25. února 2012 Dubaj, SAE tvrdý Indie Sania Mirzaová USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
2–6, 1–6
Finalistka 11. 17. března 2012 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Indie Sania Mirzaová USA Liezel Huberová
USA Lisa Raymondová
2–6, 3–6
Finalsitka 12. 13. května 2012 Madrid, Španělsko antuka (modrá) Rusko Jekatěrina Makarovová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
6–1, 3–6, [10–4]
Finalistka 13. 20. května 2012 Řím, Itálie antuka Rusko Jekatěrina Makarovová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
2–6, 5–7
Vítězka 7. 6. října 2012 Peking, ČLR tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Španělsko Nuria Llagostera Vives
Indie Sania Mirzaová
7–5, 7–5
Vítězka 8. 21. října 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Rusko Jekatěrina Makarovová Rusko Maria Kirilenková
Rusko Naděžda Petrovová
6–3, 1–6, [10–8]
Vítězka 9. 16. března 2013 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Rusko Naděžda Petrovová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–0, 5–7, [10–6]
Vítězka 10. 9. června 2013 Paříž, Francie antuka Rusko Jekatěrina Makarovová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
7–5, 6–2
Finalistka 14. 27. října 2013 Istanbul, Turecko tvrdý (h) Rusko Jekatěrina Makarovová Tchaj-wan Sie Su-wej
Čína Pcheng Šuaj
4–6, 5–7
Finalistka 15. 24. ledna 2014 Melbourne, Austrálie tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
4–6, 6–3, 5–7
Finalistka 16. 30. března 2014 Miami, Spojené státy tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Švýcarsko Martina Hingisová
Německo Sabine Lisická
6–4, 4–6, [5–10]
Vítězka 11. 6. září 2014 New York, Spojené státy tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Švýcarsko Martina Hingisová
Itálie Flavia Pennettaová
2–6, 6–3, 6–2
Finalistka 17. 22. března 2015 Indian Wells, Spojené státy tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
3–6, 4–6
Finalistka 18. 5. dubna 2015 Miami, Spojené státy tvrdý Rusko Jekatěrina Makarovová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
5–7, 1–6
Finalistka 19. 11. července 2015 Wimbledon tráva Rusko Jekatěrina Makarovová Indie Sania Mirzaová
Švýcarsko Martina Hingisová
7–5, 6–7(4–7), 5–7

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 278. 286. 111. 44. 55. 78. 24. 53. 57. 69. 25. 65.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 454. 201. 126. 46. 45. 18. 22. 23. 10. 9. 5. 7.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Elena Vesnina na anglické Wikipedii a Elena Vesnina career statistics na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l
  2. (anglicky) Jelena Vesninová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 7. července 2015
  3. (anglicky) Jelena Vesninová na stránkách Fed Cupu, přístup: 7. července 2015
  4. MAKAROVA/VESNINA CAPTURE CROWN [online]. 16 March 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Makarova, Vesnina win French Open women's doubles [online]. 9 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]