Roberta Vinciová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Roberta Vinciová
Roberta Vinciová ve Wimbledonu 2014
Stát Itálie Itálie
Datum narození 18. února 1983 (35 let)
Místo narození Taranto, Itálie
Bydliště Palermo, Itálie
Výška 163 cm
Váha 60 kg
Profesionál od 1999
Ukončení kariéry 14. května 2018
Držení rakety pravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 11 808 215 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 565–412
Tituly 10 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění 7. místo (9. května 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2006, 2010, 2013, 2016)
French Open 4. kolo (2013)
Wimbledon 4. kolo (2012, 2013)
US Open finále (2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 415–205
Tituly 25 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (15. října 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2013, 2014)
French Open vítězka (2012)
Wimbledon vítězka (2014)
US Open vítězka (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň semifinále (2012, 2013)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2006, 2009, 2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201605099. května 2016
Vinciová na budapešťském turnaji, 2011

Roberta Vinciová, vlastním jménem Roberta Vinci (* 18. února 1983 Taranto) je bývalá italská profesionální tenistkasvětová jednička ve čtyřhře, když na této pozici od zavedení světové klasifikace strávila 110 týdnů, což představuje 7. nejdelší období. Na okruhu WTA vyhrála deset turnajů ve dvouhře a dvacet pět ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a deset ve čtyřhře.

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrála finále ženské dvouhry US Open 2015, v němž podlehla o rok starší krajance Flavii Pennettaové ve dvou setech.[1]

V roce 2012 se s krajankou Sarou Erraniovou probojovaly do finále ženské čtyřhry na Australian Open, v němž podlehly Kuzněcovové a Zvonarevové. Na pařížském French Open 2012 společně vyhrály první grandslam kariéry v soutěži ženské čtyřhry. Na US Open 2012 pak obě získaly druhý deblový titul, díky němuž se poprvé posunula na druhou příčku světové klasifikace ve čtyřhře. Na Turnaji mistryň 2012 a 2013 skončila v semifinále čtyřhry. V ženské čtyřhře Australian Open 2013 a 2014 přidala další dvě výhry. Kariérní grandslam v ženském deblu pak s Erraniovou zkompletovala triumfem ve Wimbledonu 2014.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2016 na 7. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2012 na 1. místě. Do první desítky dvouhry premiérově pronikla 22. února 2016, kdy figurovala na 10. příčce. Ve 33 letech a 4 dnech věku se tak stala nejstarší debutantkou v Top 10 od zavedení žebříčku v roce 1975, a celkově čtvrtou Italkou v této elitní skupině.[2] Trénuje ji Francesco Cina.

Itálii reprezentovala na athénských Letních olympijských hrách 2004 ve čtyřhře spolu s Garbinovou. Pár skončil ve druhém kole. Na dalších Hrách XXIX. olympiády 2008Pekingu startovala v ženské čtyřhře s krajankou Santangelovou. V úvodním kole je vyřadil první nasazený pár Safinová a Kuzněcovová. Na londýnských hrách 2012 podlehla v úvodní fázi singlu Clijstersové a ve čtyřhře skončily s Erraniovou ve čtvrtfinále.

italském fedcupovém týmu debutovala v roce 2001 dubnovou baráží o Světovou skupinu proti Chorvatsku, v níž po boku Pizzichiniové zaznamenala výhru ve čtyřhře. V soutěži nastoupila k 24 mezistátním utkáním s bilancí 5–7 ve dvouhře a 18–1 ve čtyřhře.[3] V letech 2006, 2009, 2010 a 2013 Fed Cup vyhrála.

Spolu s Erraniovou se v sezónách 2012 a 2013 se staly nejlepším deblovým párem roku a také mistryněmi světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Tenis začala hrát v sedmi letech.

S krajankou Flavií Pennettaovou získala deblový titul na juniorce French Open 1999.[4] Premiérovou účast v hlavní soutěži na Grand Slamu zaznamenala na newyorském US Open 2001, kde v úvodním kole prohrála s Martinou Suchou.

Debutová výhra na okruhu WTA přišla v únoru 2001, když s Francouzkou Sandrine Testudovou získaly deblový titul na Qatar Ladies Open. Se stejnou spoluhráčkou prošly do semifinále čtyřhry na French Open 2004.

V sezóně 2005 dokázala ve čtvrtfinále eastbournského turnaje Hastings Direct International Championships porazit bývalou světovou dvojku Anastasii Myskinovou. První singlový titul kariéry získala v únoru 2001 na bogotském turnaji, když ve finále zdolala nejvýše nasazenou krajanku Tathianu Garbinovou. V rozhodujícím dějství, kdy prohrávala 0–3 na gamy, zápas soupeřka skrečovala.[5]

Na antuce katalánského Barcelona Ladies Open vyhrála dvouhru v letech 2009 a 2011, V prvním případě v boji o titul porazila ruskou tenistku Marii Kirilenkovou a ve druhém pak Češku Lucii Hradeckouá, V roce 2010 na tomto turnaji ve finále podlehla Italce Francesce Schiavoneové. Mimoto si z této události v letech 2010 a 2012 se Sarou Erraniovou připsala dvě vítězství ve čtyřhře. V sezóně 2010 také triumfovala na BGL Luxembourg Open, když ve finále přehrála německou tenistku Julii Görgesovou poměrem 6–3, 6–4.

2012[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra se Sarou Erraniovou[editovat | editovat zdroj]

Roberta Vinciová nastupovala celou sezónu se stabilní partnerkou Sarou Erraniovou, s níž zaznamenala strmý vzestup, když vyhrály osm turnajů, včetně dvou grandslamů. Vyrovnané výkony v průběhu celého roku se odrazily v žebříčkovém postavení. Obě hráčky se v závěrečné fázi okruhu postupně staly světovými jedničkami ve čtyřhře, když Vinciová na této pozici vystřídala Erraniovou.

Premiérový titul sezóny si připsaly v únoru na mexickém Monterrey Open po finálové výhře nad zkušeným japonsko-čínským párem Kimiko Dateová a Čang Šuaj poměrem 6–2, 7–6(8–6).[6] Na druhou výhru dosáhly následující týden na acapulském Abierto Mexicano Telcel, když si v boji o titul poradily se španělskou dvojicí Lourdes Domínguezová Linová a Arantxa Parraová Santonjaová po hladkém průběhu 6–2 a 6–1.[7] V dubnu pak triumfovaly na evropslé antuce během Barcelona Ladies Open, kde si bez problémů poradily s krajankamiFlavií Pennettaovou a Francescou Schiavoneovou jednoznačným výsledkem 6–0 a 6–2.[8]

Poté zaznamenaly sérii čtyř turnajových výher v řadě a pokaždé se v boji o titul utkaly s ruskými soupeřkami. Šňůra začala v polovině května na modré antuce Mutua Madrid Open, kde zdolaly dvojici Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová 6–1, 3–6 a [10–4]. O týden později se všechny hráčky potkaly ve finále římského Internazionali BNL d'Italia, opět s vítězným koncem pro Italky, tentokrát poměrem 6–2 a 7–5.[9][10] Premiérovým grandslamovým vítězstvím se stalo pařížské Roland Garros, kde rozhodující bitvu s výsledkem 4–6, 6–4 a 6–2, sehrály proti páru Maria Kirilenková a Naděžda Petrovová.[11] Na vítězné vlně se udržely i v dalším turnaji UNICEF Open, kde na jejich raketách zůstaly ve finále znovu Kirilenková s Petrovovou po těsné bitvě 6–4, 3–6 a [11–9].[12] Druhou grandslamovou trofej si přivezly z newyorského US Open, na němž ve finále nedaly šanci Češkám Andree Hlaváčkové a Lucii Hradecké po setech 6–4 a 6–2.[13] V polovině října se stala po Pennettaové a Erraniové třetí Italkou v historii, která dosáhla na čelo světové klasifikace.

Dvakrát v sezóně odešly jako poražené finalistky, a pokaždé se jejich přemožitelkami staly ruské tenistky. Nejdříve nestačily na lednovém Australian Open na pár Světlana Kuzněcovová a Věra Zvonarevová ve třech sadách 7–5, 4–6 a 3–6.[14] Na březnovém Miami Masters je zdolaly také Kirilenková s Petrovovou, když po prvních dvou setech 6–7(0–7) a 6–4, o osudu utkání rozhodl až závěrečný supertiebreak [4–10].[15]

2013[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: Světovou jedničkou po všechny týdny roku[editovat | editovat zdroj]

Vinciová na Katowice Open 2013, kde slavila singlový titul

V celé deblové sezóně pokračovala ve spolupráci s krajankou Sarou Erraniovou.

Italky si první finále zahrály na lednovém Apia International Sydney, kde podlehly páru Petrovová a Srebotniková 3–6, 4–6.[16] Poté pokračovaly ve 20zápasové neporazitelnosti během níž získaly třetí grandslamový titul na Australian Open, když ve finále zdolaly mladou australskou dvojici Bartyová a Dellacquová 6–2, 3–6 a 6–2.[17] Vítězná šňůra pokračovala únorovými trofejemi z pařížského Open GDF Suez, kde v boji o titul přehrály česko-americký pár Hlaváčková a Huberová poměrem 6–1, 6–1, a poté výhrou na Qatar Total Open po výhře nad Petrovovou se Srebotnikovou 2–6, 6–3, [10–6].[18][19]

Probojovaly se také do dvou finále navazujících antukových událostí, z nichž odešly poraženy. Na římském Internazionali BNL d'Italia nestačily na tchajwansko-čínskou dvojici Sie Su-wej a Pcheng Šuaj po setech 6–4, 3–6, [8–10], a poté nezvládly poslední utkání čtyřhry na majoru French Open, kde je zastavily ruské hráčky Makarovová s Vesninovou 5–7 a 2–6.[20][21]

Druhý rok za sebou plnily roli světových jedniček na Turnaji mistryň 2013 a podruhé nepřešly semifinálovou fázi, když je vyřadil ruský pár Jelena Vesninová a Jekatěrina Makarovová.

2018[editovat | editovat zdroj]

Po oznámení úmyslu ukončit na Italian Open profesionální kariéru se Vinciová objevovala na kurtech zřídkakdy. Poslední zápas sehrála v úvodním kole Italian Open, kde prohrála s Aleksandrou Krunićovou ve třech setech. Ke skončení kariéry řekla: „Teď brečím, ale jsem šťastná, šťastná z toho, co jsem dosáhla“.[22]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 2015 US Open tvrdý Itálie Flavia Pennettaová 6–7(4–7), 2–6

Ženská čtyřhra: 8 (5–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 2012 French Open Itálie Sara Erraniová Rusko Maria Kirilenková
Rusko Naděžda Petrovová
4–6, 6–4, 6–2
Finalistka 2012 Australian Open Itálie Sara Erraniová Rusko Světlana Kuzněcovová
Rusko Věra Zvonarevová
7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 2012 US Open Itálie Sara Erraniová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
6–4, 6–2
Vítězka 2013 Australian Open Itálie Sara Erraniová Austrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
6–2, 3–6, 6–2
Finalistka 2013 French Open Itálie Sara Erraniová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
5–7, 2–6
Vítězka 2014 Australian Open Itálie Sara Erraniová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–4, 3–6, 7–5
Finalistka 2014 French Open Itálie Sara Erraniová Čína Pcheng Šuaj
Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
4–6, 1–6
Vítězka 2014 Wimbledon Itálie Sara Erraniová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–1, 6–3

Finále na okruhu WTA[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 5–3 Č)
WTA Tour Championships (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (5–7 Č)
Tier II / Premier (1–0 D; 2–4 Č)
Tier III, IV & V / International (9–4 D; 13–4 Č)

Dvouhra: 15 (10–5)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 25. února 2007 Kolumbie Bogotá antuka Itálie Tathiana Garbinová 6–7(5), 6–4, 0–3skreč
Vítězka 2. 19. dubna 2009 Španělsko Barcelona antuka Rusko Maria Kirilenková 6–0, 6–4
Finalistka 1. 17. dubna 2010 Španělsko Barcelona antuka Itálie Francesca Schiavoneová 6–1, 6–1
Vítězka 3. 24. října 2010 Lucembursko Lucemburk tvrdý (h) Německo Julia Görgesová 6–3, 6–4
Vítězka 4. 30. dubna 2011 Španělsko Barcelona antuka Česko Lucie Hradecká 4–6, 6–2, 6–4
Vítězka 5. 18. června 2011 Nizozemsko 's-Hertogenbosch tráva Austrálie Jelena Dokićová 6–7(7), 6–3, 7–5
Vítězka 6. 10. července 2011 Maďarsko Budapešť antuka Rumunsko Irina-Camelia Beguová 6–4, 1–6, 6–4
Vítězka 7. 26. srpna 2012 USA Dallas tvrdý Srbsko Jelena Jankovićová 7–5, 6–3
Vítězka 8. 15. dubna 2013 Polsko Katovice antuka (h) Česko Petra Kvitová 7–6(7–2), 6–1
Vítězka 9. 14. července 2013 Itálie Palermo antuka Itálie Sara Erraniová 6–3, 3–6, 6–3
Finalistka 2. 13. července 2014 Rumunsko Bukurešť antuka Rumunsko Simona Halepová 1–6, 3–6
Finalistka 3. 20. července 2014 Turecko Istanbul tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 1–6, 1–6
Finalistka 4. 23. května 2015 Německo Nürnberger antuka Itálie Karin Knappová 6–7(5–7), 6–4, 1–6
Finalistka 5. 12. září 2015 USA US Open, New York tvrdý Itálie Flavia Pennettaová 6–7(4–7), 2–6
Vítězka 10. 14. února 2016 Rusko Petrohrad tvrdý (h) Švýcarsko Belinda Bencicová 6–4, 6–3

Čtyřhra: 43 (25–18)[editovat | editovat zdroj]

Vítězka[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Partnerka Soupeřky ve finále Výsledek
1. 18. únor 2001 Katar Dauhá tvrdý Francie Sandrine Testudová Nizozemsko Miriam Oremansová
Nizozemsko Kristie Boogertová
7–5, 7–6(4)
2. 25. září 2005 Slovinsko Portorož tvrdý Španělsko A. Medina Garrigues Slovinsko Katarina Srebotniková
Chorvatsko J. Kostanić Tošić
6–4, 5–7, 6–2
3. 13. leden 2006 Austrálie Canberra tvrdý Polsko M. Domachowská Lotyšsko Līga Dekmeijereová
Spojené království Claire Curranová
7–6(5), 6–3
4. 11. duben 2010 Španělsko Marbella antuka Itálie Sara Erraniová Rusko Maria Kondratěvová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
6–4, 6–2
5. 17. duben 2010 Španělsko Barcelona antuka Itálie Sara Erraniová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Itálie Tathiana Garbinová
6–1, 3–6, 10–2
6. 15. ledna 2011 Austrálie Hobart tvrdý Itálie Sara Erraniová Ukrajina Kateryna Bondarenková
Lotyšsko Līga Dekmeijereová
6–3, 7–5
7. 13. února 2011 Thajsko Pattaya City tvrdý Itálie Sara Erraniová Čína Sun Šeng-nan
Čína Čeng Ťie
3–6, 6–3, [10–5]
8. 17. července 2011 Itálie Palermo antuka Itálie Sara Erraniová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Klára Zakopalová
7–5, 6–1
9. 26. února 2012 Mexiko Monterrey tvrdý Itálie Sara Erraniová Japonsko Kimiko Date Krumm
Čína Čang Šuaj
6–2, 7–6(8–6)
10. 4. března 2012 Mexiko Acapulco antuka Itálie Sara Erraniová Španělsko L. Domínguez Lino
Španělsko Arantxa Parra Santonja
6–2, 6–1
11. 15. dubna 2012 Španělsko Barcelona (2) antuka Itálie Sara Erraniová Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Francesca Schiavone
6–0, 6–2
12. 13. května 2012 Španělsko Madrid modrá antuka Itálie Sara Erraniová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–1, 3–6, [10–4]
13. 20. května 2012 Itálie Řím antuka Itálie Sara Erraniová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–2, 7–5
14. 8. června 2012 Francie Paříž antuka Itálie Sara Erraniová Rusko Maria Kirilenková
Rusko Naděžda Petrovová
4–6, 6–4, 6–2
15. 23. června 2012 Nizozemsko 's-Hertogenbosch tráva Itálie Sara Erraniová Rusko Maria Kirilenková
Rusko Naděžda Petrovová
6–4, 3–6, [11–9]
16. 9. září 2012 USA New York tvrdý Itálie Sara Erraniová Česko Andrea Hlaváčková
Česko Lucie Hradecká
6–4, 6–2
17. 24. ledna 2013 Austrálie Melbourne tvrdý Itálie Sara Erraniová Austrálie Ashleigh Bartyová
Austrálie Casey Dellacquová
6–2, 3–6, 6–2
18. 3. února 2013 Francie Paříž tvrdý (h) Itálie Sara Erraniová Česko Andrea Hlaváčková
USA Liezel Huberová
6–1, 6–1
19. 17. února 2013 Katar Dauhá tvrdý Itálie Sara Erraniová Rusko Naděžda Petrovová
Slovinsko Katarina Srebotniková
2–6, 6–3, [10–6]
20. 24. února 2014 Austrálie Melbourne tvrdý Itálie Sara Erraniová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–4, 3–6, 7–5
21. 27. dubna 2014 Německo Stuttgart antuka Itálie Sara Erraniová Zimbabwe Cara Blacková
Indie Sania Mirzaová
6–2, 6–3
22. 10. května 2014 Španělsko Madrid antuka Itálie Sara Erraniová Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárezová Navarrová
6-4, 6-3
23. 9. července 2014 Spojené království Wimbledon tráva Itálie Sara Erraniová Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
6–1, 6–3
24. 10. srpna 2014 Kanada Montreal tvrdý Itálie Sara Erraniová Zimbabwe Cara Blacková
Indie Sania Mirzaová
7–6(7–4), 6–3
25. 10. ledna 2015 Nový Zéland Auckland tvrdý Itálie Sara Erraniová Japonsko Šúko Aojamová
Česko Renata Voráčová
6–2, 6–1

Finalistka[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Partnerka Vítězky Výsledek
1. 21. říjen 2001 Švýcarsko Curych tvrdý Francie Sandrine Testudová USA Lisa Raymondová
USA Lindsay Davenportová
6–3, 2–6, 6–2
2. 3. únor 2002 Japonsko Tokio koberec Belgie Els Callensová Austrálie Rennae Stubbsová
USA Lisa Raymondová
6–1, 6–1
3. 23. únor 2002 Spojené arabské emiráty Dubaj tvrdý Francie Sandrine Testudová Venezuela Maria Ventová
Německo Barbara Rittnerová
6–3, 6–2
4. 25. únor 2007 Kolumbie Bogotá antuka Itálie Flavia Pennettaová Argentina Paola Suárezová
Španělsko Lourdes Domínguezová
1–6, 6–3, 11–9
5. 13. květen 2007 Německo Berlín antuka Itálie Tathiana Garbinová Austrálie Samantha Stosurová
USA Lisa Raymondová
6–3, 6–4
6. 20. květen 2007 Itálie Řím antuka Itálie Tathiana Garbinová Itálie Mara Santangelová
Francie Nathalie Dechyová
6–4, 6–1
7. 27. únor 2010 Mexiko Acapulco antuka Itálie Sara Erraniová Slovinsko Polona Hercogová
Česko B. Záhlavová-Strýcová
2–6, 6–1, 10–2
8. 10. dubna 2011 Španělsko Marbella antuka Itálie Sara Erraniová Španělsko Nuria Llagostera Vives
Španělsko Arantxa Parra Santonja
3–6, 6–4, [10–5]
9. 12. června 2011 Spojené království Birmingham tráva Itálie Sara Erraniová Bělorusko Olga Govorcovová
Rusko Alla Kudrjavcevová
1–6, 6–1, [10–5]
10. 27. srpna 2011 USA New Haven tvrdý Itálie Sara Erraniová Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
Bělorusko Olga Govorcovová
7–5, 6–2
11. 26. ledna 2012 Austrálie Melbourne tvrdý Itálie Sara Erraniová Rusko Světlana Kuzněcovová
Rusko Věra Zvonarevová
5–7, 6–4, 6–3
12. 31. března 2012 USA Miami tvrdý Itálie Sara Erraniová Rusko Maria Kirilenková
Rusko Naděžda Petrovová
7–6(0), 4–6, 10–4
13. 11. ledna 2013 Austrálie Sydney tvrdý Itálie Sara Erraniová Rusko Naděžda Petrovová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 4–6
14. 19. května 2013 Itálie Řím antuka Itálie Sara Erraniová Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
Čína Pcheng Šuaj
6–4, 3–6, [8–10]
15. 9. června 2013 Francie Paříž antuka Itálie Sara Erraniová Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
5–7, 2–6
16. 10. ledna 2014 Austrálie Sydney tvrdý Itálie Sara Erraniová Maďarsko Tímea Babosová
Česko Lucie Šafářová
5–7, 6–3, [7–10]
17. 18. května 2014 Itálie Řím antuka Itálie Sara Erraniová Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
0–4skreč
18. 8. června 2013 Francie French Open antuka Itálie Sara Erraniová Čína Pcheng Šuaj
Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
4–6, 1–6

Finále soutěží družstev: 5 (4–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Finalistky Výsledek
Vítězka 1. 16.–17. září 2006 Fed Cup
CharleroiBelgie
tvrdý (h) Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Francesca Schiavoneová
Itálie Mara Santangelová
Belgie Justine Heninová
Belgie Kirsten Flipkensová
Belgie Caroline Maesová
Belgie Leslie Butkiewiczová
3–2
Finalistka 1. 15.–16. září 2007 Fed Cup
MoskvaRusko
tvrdý (h) Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Francesca Schiavoneová
Itálie Mara Santangelová
Rusko Světlana Kuzněcovová
Rusko Anna Čakvetadzeová
Rusko Naděžda Petrovová
Rusko Jelena Vesninová
0–4
Vítězka 2. 7.–8. listopadu 2009 Fed Cup
Reggio Calabria, Itálie
antuka Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Francesca Schiavoneová
Itálie Sara Erraniová
USA Melanie Oudinová
USA Alexa Glatchová
USA Liezel Huberová
USA Vania Kingová
4–0
Vítězka 3. 6.–7. listopadu 2010 Fed Cup
San DiegoUSA
tvrdý (h) Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Francesca Schiavoneová
Itálie Sara Erraniová
USA Melanie Oudinová
USA Coco Vandewegheová
USA Bethanie Mattek-Sands
USA Liezel Huberová
3–1
Vítězka 4. 2.–3. listopadu 2013 Fed Cup
Cagliari, Itálie
antuka Itálie Flavia Pennettaová
Itálie Sara Erraniová
Itálie Karin Knappová
Rusko Alexandra Panovová
Rusko Alisa Klejbanovová
Rusko Irina Chromačevová
Rusko Margarita Gasparjanová
4–0

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 639. 409. 324. 172. 182. 116. 115. 41. 102. 63. 83. 64. 38. 23. 16. 14. 49. 15. 18. 111.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 22. 33. 100. 25. 74. 72. 49. 220. 82. 40. 26. 1. 1. 1. 60. 187.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Roberta Vinci na anglické Wikipedii.

  1. POKORNÝ, Petr. Pennettaová vybojovala na US Open svůj první grandslamový titul. Po této sezoně končím, oznámila při vyhlášení. TenisPortal.cz [online]. 2015-09-12 [cit. 2015-09-13]. Dostupné online. 
  2. Vinci Clinches Top 10 Debut [online]. WTA Tour, Inc., 2016-02-18 [cit. 2016-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. (anglicky) Roberta Vinciová na stránkách Fed Cupu
  4. Flavia Pennetta at the WTA Tour's official website
  5. Vinci ends nine-year title wait
  6. ERRANI/VINCI OVERPOWER DATE-KRUMM/ZHANG TO LIFT THE TITLE – WHIRLPOOL MONTERREY OPEN 2012 [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-02. (anglicky) 
  7. Ferrer and Errani Win Acapulco Titles [online]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  8. Errani wins singles and doubles at the 2012 WTA Barcelona Open [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Errani & Vinci Conquer Madrid, Break Top 10 [online]. 2012-05-13 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. (anglicky) 
  10. Italians Conquer Rome, First Time Since 1985 [online]. 2012-05-20 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-25. (anglicky) 
  11. Errani & Vinci Capture French Open Doubles [online]. 2012-06-08 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-13. (anglicky) 
  12. Title for Vinci and Errani [online]. 2012-06-24 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-25. (anglicky) 
  13. Errani & Vinci Win Doubles Crown In NYC [online]. 2012-09-09 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-03. (anglicky) 
  14. Kuznetsova, Zvonareva take title [online]. 2012-01-27. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Kirilenko & Petrova Crowned In Doubles [online]. 2012-04-01 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-27. (anglicky) 
  16. Petrova/Srebotnik Win [online]. 11 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Petrova/Srebotnik Win [online]. 25 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Errani & Vinci Pick Up Title No.15 In Paris [online]. 4 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  19. WTA Doha - Sara Errani and Roberta Vinci triumphant again [online]. 17 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Peng Shuai, Hsieh Su-wei upset world No 1 for Rome title [online]. 20 May 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Makarova, Vesnina win French Open women's doubles [online]. 9 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Roberta Vinci sheds tears as she concludes career at Italian Open [online]. 14 May 2018 [cit. 2018-05-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]