Veronika Kuděrmetovová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veronika Kuděrmetovová
Вероника Кудерметова
Veronika Kuděrmetovová na French Open 2018
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození24. dubna 1997 (24 let)
Místo narozeníKazaň, Rusko[1]
BydlištěMoskva, Rusko[1]
Výška175 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek2 506 838 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů265–177
Tituly1 WTA, 1 WTA 125K, 4 ITF
Nejvyšší umístění28. místo (26. dubna 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2021)
French Open3. kolo (2019)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open1. kolo (2019, 2020, 2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů243–122
Tituly2 WTA, 4 WTA 125K, 16 ITF
Nejvyšší umístění16. místo (12. července 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledonfinále (2021)
US Opensemifinále (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210715a15. července 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veronika Kuděrmetovová (rusky: Вероника Эдуардовна Кудерметова, Veronika Eduardovna Kuděrmetova; * 24. dubna 1997 Kazaň) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden ve dvouhře a dva ve čtyřhře. V sérii WTA 125K vybojovala jednu singlovou a čtyři deblové trofeje. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2021 na 28. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 16. místě. Trénuje ji Sergej Demechin.[1]

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 hobartským čtvrtfinále Světové skupiny proti Austrálii, v němž prohrála dvouhru se Samanthou Stosurovou. Australanky zvítězily 4:0 na zápasy. Do roku 2020 v soutěži nastoupila ke třem mezistátním utkáním s bilancí 0–3 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v srpnu 2011, když na turnaj v rodné Kazani s dotací 50 tisíc dolarů obdržela s Polinou Novosělovou divokou kartu do čtyřhry. V úvodním kole podlehly krajankám Jevgeniji Rodinové a Valeriji Solovjovové.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala v červnu 2013 na šymkentském turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry s Margaritou Lazarjevovou přehrály kazašsko-ruský pár Jekatěrina Gubanovová a Darja Lodikovová. První singlovou trofej si odvezla z Astany v březnu 2014, kde v závěrečném duelu zdolala krajanku Olgu Dorošinovou.[2]

Na okruhu WTA Tour debutovala únorovým čtvrtfinále Světové skupiny Fed Cup 2014 proti Austrálii, v němž prohrála se Stosurovou. První individuální turnaj si zahrála ve čtyřhře moskevského Kremlin Cupu 2014, kam získala divokou kartu s Jevgeniji Rodinovou. Ve čtvrtfinále je porazila ruská dvojice Margarita Gasparjanová a Alexandra Panovová. Do dvouhry na túře WTA premiérově nastoupila na travnatém Libéma Open 2018 v 's-Hertogenboschi, kde prošla kvalifikačním sítem. V úvodním kole přehrála čtvrtou nasazenou Estonku Anett Kontaveitovou a poté Švýcarku Belindu Bencicovou. Ve čtvrtfinále ji zastavila srbská turnajová sedmička a vítězka turnaje Aleksandra Krunićová. Průlom do elitní světové stovky žebříčku WTA dvouhry zaznamenala v jeho vydání ze 4. února 2019, když se posunula ze 108. na 98. místo.[2][1]

Do prvního finále na okruhu WTA Tour se probojovala v dubnové čtyřhře Volvo Car Open 2019 v Charlestonu. Na zelené antuce v něm však s krajankou Irinou Chromačevovou nenašly recept na německo-polský pár Anna-Lena Grönefeldová a Alicja Rosolská.[4] O týden později skončila opět jako poražená finalistka ve čtyřhře Ladies Open Lugano 2019, když v boji o titul s Galinou Voskobojevovou z Kazachstánu podlehly Rumunkám Soraně Cîrsteaové a Andreee Mituové.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2017. S krajankou Natelou Dzalamidzeovou vypadly v úvodním kole. Dvouhry na majoru se premiérově zúčastnila na Australian Open 2019 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, kde v závěrečném zápase porazila Češku Terezu Martincovou. V úvodním kole singlové soutěže však její cestu pavoukem ukončila Američanka Sofia Keninová.[1]

Premiérový titul na túře WTA si odvezla ze čtyřhry Wuhan Open 2019, kde vytvořila osmý nasazený pár s Číňankou Tuan Jing-jing. Ve finále přehrály belgicko-běloruské turnajové dvojky Elise Mertensovou s Arynou Sabalenkovou po dvousetovém průběhu, což pro ni znamenalo třetí kariérní trofej.[6]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2017 se provdala za svého trenéra Sergeje Děmechina.[7] Tenistkou je také mladší sestra Polina Kuděrmetovová (* 2003).

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2021 Wimbledon tráva Rusko Jelena Vesninová Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
Belgie Elise Mertensová
6–3, 5–7, 7–9

Utkání o olympijské medaile[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky výsledek
4. místo 2020 Tokio, Japonsko tvrdý Rusko Jelena Vesninová Brazílie Laura Pigossiová
Brazílie Luisa Stefaniová
6–4, 4–6, [9–11]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–0 Č)
Premier / WTA 500 (1–1 D; 0–1 Č)
International / WTA 250 (1–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka výsledek
Finalistka 1. 13. ledna 2021 Abú Zabí, SAE tvrdý Bělorusko Aryna Sabalenková 2–6, 2–6
Vítězka 1. 11. dubna 2021 Charleston, Spojené státy antuka (z) Černá Hora Danka Kovinićová 6–4, 6–2

Čtyřhra: 5 (2–3)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 7. dubna 2019 Charleston, Spojené státy antuka (z) Rusko Irina Chromačevová Německo Anna-Lena Grönefeldová
Polsko Alicja Rosolská
6–7(7–9), 2–6
Finalistka 2. 14. dubna 2019 Lugano, Švýcarsko antuka Kazachstán Galina Voskobojevová Rumunsko Sorana Cîrsteaová
Rumunsko Andreea Mituová
6–1, 2–6, [8–10]
Vítězka 1. 28. září 2019 Wu-chan, Čína tvrdý Čína Tuan Jing-jing Belgie Elise Mertensová
Bělorusko Aryna Sabalenková
7–6(7–3), 6–2
Vítězka 2. 25. dubna 2021 Istanbul, Turecko antuka Belgie Elise Mertensová Japonsko Nao Hibinová
Japonsko Makoto Ninomijová
6–1, 6–1
Finalistka 3. 10. července 2021 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Rusko Jelena Vesninová Čínská Tchaj-pej Sie Su-wej
Belgie Elise Mertensová
6–3, 5–7, 7–9

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (1–0 D; 4–0 Č)

Dvouhra: 1 (1–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. březen 2019 Guadalajara, Mexiko tvrdý Česko Marie Bouzková 6–2, 6–0

Čtyřhra: 4 (4–0)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2016 Tchaj-pej, Tchaj-wan koberec (h) Rusko Natela Dzalamidzeová Čínská Tchaj-pej Čang Kchaj-čen
Čínská Tchaj-pej Čuang Ťia-žung
4–6, 6–3, [10–5]
Vítězka 2. listopad 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan (2) koberec (h) Bělorusko Aryna Sabalenková Austrálie Monique Adamczaková
Spojené království Naomi Broadyová
2–6, 7–6(7–5), [10–6]
Vítězka 3. listopad 2018 Bombaj, Indie tvrdý Rusko Natela Dzalamidzeová Nizozemsko Bibiane Schoofsová
Česko Barbora Štefková
6–4, 7–6(7–4)
Vítězka 4. listopad 2018 Limoges, Francie tvrdý (h) Kazachstán Galina Voskobojevová Švýcarsko Timea Bacsinszká
Rusko Věra Zvonarevová
7–5, 6–4

Finále na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 8 (4–4)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. února 2014 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Rusko Olga Dorošinová 7–6(7–5), 4–6, 6–7(6–8)
Vítězka 1. 3. března 2014 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Rusko Olga Dorošinová 7–6(7–2), 7–6(7–3)
Finalistka 2. 1. června 2015 Andižan, Uzbekistán tvrdý Česko Barbora Štefková 5–7, 3–6
Finalistka 3. 23. května 2016 Andižan, Uzbekistán tvrdý Uzbekistán Sabina Šaripovová 5–7, 0–6
Vítězka 2. 11. července 2016 Imola, Itálie koberec Nizozemsko Michaëlla Krajiceková 6–4, 6–2
Finalistka 4. 25. července 2016 Astana, Kazachstán tvrdý Ukrajina Aljona Sotnikovová 2–6, 3–6
Vítězka 3. 5. září 2016 Telavi, Gruzie antuka Izrael Deniz Chazaňuková 7–5, 6–4
Vítězka 4. 11. března 2018 Jokohama, Japonsko tvrdý Spojené království Harriet Dartová 6–2, 6–4

Čtyřhra (16 titulů)[editovat | editovat zdroj]

č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 24. června 2013 Šymkent, Kazachstán antuka Rusko Margarita Lazarevová Kazachstán Jekatěrina Gubanovová
Rusko Darja Lodikovová
6–4, 6–2
2. 12. srpna 2013 Kazaň, Rusko tvrdý Rusko Jevgenija Rodinová Rusko Alexandra Artamonovová
Česko Martina Borecká
5–7, 6–0, [10–8]
3. 28. dubna 2014 Andižan, Uzbekistán tvrdý Uzbekistán Albina Chabibulinová Rusko Polina Monovová
Rusko Jana Sizikovová
6–4, 7–6(7–5)
4. 8. září 2014 Moskva, Rusko antuka Švýcarsko Xenia Knollová Rusko Alexandra Artamonovová
Rusko Polina Monovová
7–6(12–10), 7–5
5. 3. srpna 2015 Moskva, Rusko antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Ukrajina Oleksandra Korašviliová
Ukrajina Valerija Strachovová
6–3, 6–3
6. 9. listopadu 2015 Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Turecko Başak Eraydınová Rusko Anastasija Frolovová
Rusko Jekatěrina Jašinová
6–3, 6–1
7. 11. ledna 2016 Daytona Beach, Spojené státy antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Kanada Sharon Fichmanová
Kanada Carol Zhaová
6–4, 6–3
8. 4. dubna 2016 Karši, Uzbekistán tvrdý Rusko Natela Dzalamidzeová Rusko Xenia Lykinová
Rusko Polina Monova
4–6, 6–4, [10–7]
9. 20. června 2016 Moskva, Rusko antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Rusko Anna Morginová
Ukrajina Ganna Požnichirenková
6–1, 6–2
10. 25. července 2016 Astana, Kazachstán tvrdý Rusko Natela Dzalamidzeová Rusko Polina Monovová
Rusko Jana Sizikovová
6–2, 6–3
11. 5. září 2016 Telavi, Gruzie antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Gruzie Tatia Mikadzeová
Gruzie Sofia Šapatavová
6–4, 6–2
12. 24. října 2016 Liou-čou, Čína tvrdý Rusko Alexandra Pospělovová USA Jacqueline Cakoová
Uzbekistán Sabina Šaripovová
6–2, 6–4
13. 15. dubna 2017 Istanbul, Turecko tvrdý Turecko İpek Soyluová Rusko Xenia Lykinová
Rusko Polina Monovová
4–6, 7–5, [11–9]
14. 10. června 2017 Marseille, Francie antuka Rusko Natela Dzalamidzeová Maďarsko Dalma Gálfiová
Slovinsko Dalila Jakupovićová
7–6(7–5), 6–4
15. 17. července 2017 Astana, Kazachstán tvrdý Rusko Natela Dzalamidzeová Belgie Ysaline Bonaventureová
Spojené království Naomi Broadyová
6–2, 6–0
16. 23. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Rusko Anna Blinkovová Švýcarsko Belinda Bencicová
Slovensko Michaela Hončová
6–3, 6–1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veronika Kudermetova na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f Veronika Kuděrmetovová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210715a15. července 2021
  2. a b c d Veronika Kuděrmetovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210208a8. února 2021
  3. Veronika Kuděrmetovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210323a23. března 2021
  4. Adrian Rehling. WTA Charleston: Anna-Lena Grönefeld bejubelt 17. Titel [online]. My Tennis, 2019-04-08 [cit. 2019-04-13]. Dostupné online. (německy) 
  5. Radu Marina. Sorana Cîrstea și Andreea Mitu câștigă titlul în proba de dublu la Lugano! [online]. Treizeci Zero, 2019-04-14 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. (rumunsky) 
  6. Xinhua. China's Duan Yingying scoops 2019 Wuhan Open doubles glory [online]. XINHUANET.com, 2019-09-29 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. «Муж бьет по слабым местам». Интервью с российской победительницей Возняцки. Советский спорт [online]. 2019-05-27 [cit. 2020-09-11]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]