Fedcupový tým Itálie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Itálie
Flag of Italy.svg
Kapitán Tathiana Garbinová
Žebříček ITF 17.
Nejvýše v žebříčku 1. (9. listopadu 2009)
Barvy       modrá
      bílá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 59
Zápasů celkově 143 (81–62)
Roky ve Světové skupině 39 (43–32)
Tituly 4 (2006, 2009, 2010, 2013)
Finalistky 1 (2007)
Nejvíce výher, celkem Francesca Schiavoneová (27–22)
Nejvíce výher, dvouhra Francesca Schiavoneová (23–21)
Nejvíce výher, čtyřhra Roberta Vinciová (18–1)
Nejlepší pár Sara Erraniová /
Roberta Vinciová (6–1)
Nejvíce zápasů Sandra Cecchiniová (25)
Nejvíce odehraných let Roberta Vinciová (15)

Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2021

Fedcupový tým Itálie reprezentuje ItáliiBillie Jean King Cupu od roku 1963 pod vedením národního tenisového svazu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Itálie je jedním ze čtyř družstev, které od roku 1963 v soutěži odehrály všechny ročníky. K roku 2014 získala čtyři tituly 2006, 2009, 2010 a 2013, a stala se po Rusku druhým nejúspěšnějším týmem prvního desetiletí třetího milénia. V roce 2006 se stala prvním družstvem, které vyhrálo soutěž jako host od zavedení systému finálových utkání domácí–hosté v roce 1995.

Roberta Vinciová držela spolu s Indonésankou Angelique Widžažaovou k roku 2011 rekord v celé soutěži jako hráčka s nejvíce vítězstvími ve čtyřhře (16) bez jediné porážky. V roce 2012 se po deblové výhře v úvodním kole Světové skupiny od Widžažaové odpoutala se 17 neprohranými zápasy.

V roce 2012 Italky v prvním kole Světové skupiny porazily v Bielle Ukrajinu 3–2. V dubnovém semifinále pak v ostravské ČEZ Aréně nestačily na Českou republiku vedenou Petrou Kvitovou 1–4. Ve čtvrtfinále Světové skupiny 2013 zdolaly na domácí půdě Spojené státy 3:2, poté na palermské antuce oplatily porážku Češkám 3:1 a v cagliarském finále si poradily s Ruskem 4:0, když za hosty nenastoupily nejlepší hráčky pro zranění nebo únavu.

Tituly[editovat | editovat zdroj]

Tituly
Finále
  • 2007; finále Itálie–Rusko 0:4

Chronologie výsledků[editovat | editovat zdroj]

2000–2009[editovat | editovat zdroj]

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2009 Světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Francie Orléans tvrdý (h) Francie Francie 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 25.–26. dubna Itálie Castellaneta antuka Rusko Rusko 4–1 výhra
Světová skupina, finále 7.–8. listopadu Itálie Reggio di Calabria antuka USA Spojené státy 4–0 vítězství

2010–2019[editovat | editovat zdroj]

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina, 1. kolo 6.–7. února Ukrajina Charkov tvrdý (h) Ukrajina Ukrajina 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 24.–25. dubna Itálie Řím antuka Česko Česko 5–0 výhra
Světová skupina, finále 6.–7. listopadu USA San Diego tvrdý (h) USA Spojené státy 3–1 vítězství
2011 Světová skupina, 1. kolo 5.–6. února Austrálie Hobart tvrdý Austrálie Austrálie 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Rusko Moskva tvrdý (h) Rusko Rusko 0–5 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 4.–5. února Itálie Biella antuka (h) Ukrajina Ukrajina 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 21.–22. dubna Česko Ostrava tvrdý (h) Česko Česko 1–4 prohra
2013 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Itálie Rimini antuka (h) USA Spojené státy 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 20.–21. dubna Itálie Palermo antuka Česko Česko 3–1 výhra
Světová skupina, finále 2.–3. listopadu Itálie Cagliari antuka Rusko Rusko 4–0 vítězství
2014 Světová skupina, 1. kolo 8.–9. února USA Cleveland tvrdý (h) USA Spojené státy 3–1 výhra
Světová skupina, semifinále 19.–20. dubna Česko Ostrava tvrdý (h) Česko Česko 0–4 prohra
2015 Světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Itálie Itálie antuka (h) Francie Francie 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 18.–19. dubna Itálie Brindisi antuka USA Spojené státy 3–2 výhra
2016 Světová skupina, 1. kolo 6.–7. února Francie Marseille tvrdý (h) Francie Francie 1–4 prohra
Světová skupina, baráž 16.–17. dubna Španělsko Lleida antuka Španělsko Španělsko 0–4 prohra
2017 2. světová skupina, 1. kolo 11.–12. února Itálie Forlì antuka Slovensko Slovensko 2–3 prohra
2. světová skupina, baráž 22.–23. dubna Itálie Barletta antuka Chinese Taipei Football Flag.svg Tchaj-wan 3–1 výhra
2018 2. světová skupina, 1. kolo 10.–11. února Itálie Chieti antuka (h) Španělsko Španělsko 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Itálie Janov antuka Belgie Belgie 0–4 prohra
2019 2. světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Švýcarsko Biel/Bienne tvrdý (h) Švýcarsko Švýcarsko 1–3 prohra
2. světová skupina, baráž 20.–21. dubna Rusko Moskva antuka (h) Rusko Rusko 0–4 prohra

2020–2029[editovat | editovat zdroj]

Rok soutěž datum místo povrch soupeř skóre výsledek
2021 Zóna Evropy a Afriky, základní skupina 5. února 2020 Tallinn, Estonsko tvrdý Rakousko Rakousko 3–0 výhra
6. února 2020 Estonsko Estonsko 2–1 výhra
7. února 2020 Řecko Řecko 3–0 výhra
Zóna Evropy a Afriky, souboj o postup 8. února 2020 Chorvatsko Chorvatsko 2–0 výhra
Světová skupina, baráž 16.–17. dubna 2021 Kluž, Rumunsko tvrdý Rumunsko Rumunsko 3–1 výhra
2022 Kvalifikační kolo 15.–16. dubna Alghero, Itálie tvrdý Francie Francie 3–0 výhra
Finálový turnaj, základní skupina 8.–13. listopadu Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Švýcarsko Švýcarsko
Kanada Kanada

Složení týmu[editovat | editovat zdroj]

k listopadu 2016

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Squadra italiana di Fed Cup na italské Wikipedii.


Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]