Elisabetta Cocciarettová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Elisabetta Cocciarettová
Elisabetta Cocciarettová na French Open 2022
StátItálieItálie Itálie
Datum narození25. ledna 2001 (22 let)
Místo narozeníAncona, Itálie[1]
BydlištěFermo, Itálie[2]
Výška166 cm[1]
Profesionál od2017[2]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek773 018 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů135–73
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění48. místo (16. ledna 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2020, 2021)
French Open1. kolo (2021)
Wimbledon2. kolo (2022)
US Open1. kolo (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů21–34
Tituly0 WTA, 1 WTA 125K, 1 ITF
Nejvyšší umístění244. místo (10. srpna 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Wimbledon2. kolo (2022)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupzákladní skupina finále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230116a16. ledna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elisabetta Cocciarettová (nepřechýleně: Cocciaretto, * 25. ledna 2001 Ancona) je italská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. Jednu deblovou trofej vybojovala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.[3]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2023 na 48. místě a ve čtyřhře v srpnu 2020 na 244. místě. Trénuje ji Fausto Scolari. Dříve spolupracovala s Antoniem di Paolem.[2][1]

V italském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2018 chietským utkáním 2. světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála v páru s Jasmine Paoliniovou závěrečnou čtyřhru. Italky zvítězily 3:2 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V rámci událostí okruhu ITF debutovala v říjnu 2017, když na turnaj v italské Pule s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Ve druhém kole podlehla čtvrté nasazené Mexičance Renatě Zarazúové z třetí světové stovky.[3] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během listopadu 2018 na valencijském turnaji v Nules s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na cestě za triumfem přehrála pět Španělek v řadě. Ve finále zdolala nejvýše nasazenou Cristinu Bucșovou, jíž patřila 328. příčka žebříčku.[5][3]

Na okruhu WTA Tour debutovala v 18 letech jako členka osmé světové stovky římským Internazionali BNL d'Italia 2019, po udělení divoké karty. Na úvod podlehla ve formě hrající 17leté Američance Amandě Anisimovové z šesté desítky, která si o dva týdny později zahrála semifinále French Open. Na túře WTA podruhé startovala na Palermo Ladies Open 2019, kde ji v zahajovacím duelu vyřadila Slovenka Viktória Kužmová.[5]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu Australian Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Nizozemka Bibiane Schoofsová, Američanka Francesca Di Lorenzová a 132. hráčka žebříčku Tereza Martincová. V úvodním kole melbournské dvouhry však nenašla recept na německou světovou osmnáctku Angelique Kerberovou. První zápas na okruhu WTA Tour pak vyhrála po pětiměsíční koronavirové pauze na srpnovém Palermo Ladies Open 2020, kde si poradila s Polonou Hercogovou a dvacátou čtvrtou ženou klasifikace Donnou Vekićovou. Ve čtvrtfinále jí stopku vystavila estonská světová dvacítka Anett Kontaveitová. V palermské čtyřhře se po boku krajanky Martiny Trevisanové probojovala do premiérového finále na túře WTA. Po nezvládnutých koncovkách obou sad však Italky prohrály s nizozemsko-slovinským párem Arantxa Rusová a Tamara Zidanšeková.[6] O týden později se probojovala do finále TK Sparta Prague Open 2020 ze série WTA 125K, náhradního turnaje pro 128 tenistek za zrušenou kvalifikaci US Open. Ve čtvrtfinále zdolala Annu Karolínu Schmiedlovou a do finále prošla přes Argentinku Nadiu Podorskou. Z boje o titul odešla poražena od 30leté Slovenky Kristíny Kučové, figurující na 173. příčce.[7] Ve druhém kvalifikačním kole zářijového French Open 2020 pak hladce podlehla dánské teenagerce Klaře Tausonové.[5][3]

Na melbournské grandslamové generálce Yarra Valley Classic 2021 zvládla první utkání proti Ču Lin, ale poté ji vyřadila světová šestka Karolína Plíšková. Druhý rok v řadě prošla melbournským kvalifikačním sítem do hlavní soutěže Australian Open 2021, kde dohrála na raketě Němky z třetí světové stovky Mony Barthelové. První kariérní semifinále si zahrála na guadalajarském Abierto Zapopan 2021, v němž podlehla Kanaďance Eugenii Bouchardové.[5]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se roku 2001 v Anconě rodičům Jessice a Pierovi Cocciarettovým, kteří ji v šesti letech přivedli k tenisu. Školu absolvovala v Cecině na západním pobřeží Itálie. Bydlí ve Fermu, v němž trénuje. Má mladšího bratra Alessandra.[2]

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 9. srpna 2020 Palermo, Itálie antuka Itálie Martina Trevisanová Nizozemsko Arantxa Rusová
Slovinsko Tamara Zidanšeková
5–7, 5–7

Finále série WTA 125s[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 6. září 2020 Praha, Česko antuka Slovensko Kristína Kučová 4–6, 3–6
Finalistka 1. červen 2022 Makarska, Chorvatsko antuka Německo Jule Niemeierová 5–7, 1–6

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. září 2022 Bari, Itálie antuka Srbsko Olga Danilovićová Venezuela Andrea Gámizová
Nizozemsko Eva Vedderová
6–2, 6–3

Tituly na okruhu ITF[editovat | editovat zdroj]

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (6 titulů)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. listopad 2018 Nules, Španělsko antuka Španělsko Cristina Bucșová 6–2, 7–6(7–2)
2. září 2019 Terst, Itálie antuka Švýcarsko Susan Bandecchiová 6–3, 6–1
3. listopad 2019 Asunción, Paraguay antuka Itálie Sara Erraniová 6–1, 4–6, 6–0
4. listopad 2019 Colina, Chile antuka Argentina Victoria Bosiová 6–3, 6–4
5. duben 2022 Oeiras, Portugalsko antuka Bulharsko Viktorija Tomovová 7–6(7–5), 2–6, 7–5
6. květen 2022 Grado, Itálie antuka Švýcarsko Ylena In-Albonová 6–2, 6–2

Čtyřhra (1 titul)[editovat | editovat zdroj]

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. červen 2019 Řím, Itálie antuka Rumunsko Nicoleta Dascăluová Brazílie Carolina Meligeni Alvesová
Rumunsko Elena Bogdanová
6–1, 6–4

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Elisabetta Cocciarettová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20221013a13. října 2022
  2. a b c d Elisabetta Cocciaretto Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Elisabetta Cocciarettová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20221013a13. října 2022
  4. Elisabetta Cocciarettová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230113a13. ledna 2023
  5. a b c d Elisabetta Cocciaretto Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Tamara Zidanšek zmagovalka turnirja dvojic v Palermu [online]. 24ur.com, 2020-08-09 [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (chorvatsky) 
  7. ČTK, iDNES.cz. Tenisový turnaj WTA na pražské antuce ovládla Slovenka Kučová [online]. iDNES.cz, 2020-09-06 [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]