Fedcupový tým Belgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Belgie
Flag of Belgium.svg
Kapitán Ivo Van Aken
Žebříček ITF 6.
Barvy      červená
     černá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 54
Zápasů celkově 151 (80–71)
Roky ve Světové skupině 34 (21–29)
Tituly 1 (2001)
Finalistky 1 (2006)
Nejvíce výher, celkem Sabine Appelmansová (32–22)
Nejvíce výher, dvouhra Sabine Appelmansová (25–13)
Nejvíce výher, čtyřhra Els Callensová (17–6)
Nejlepší pár Monique van Haverová /
Michele Gurdalová (11–9)
Nejvíce zápasů Sabine Appelmansová (33)
Nejvíce odehraných let Sabine Appelmansová (12)

Údaje v infoboxu aktuální k prosinci 2018

Fedcupový tým Belgie reprezentuje Belgii ve Fed Cupu od roku 1963 pod vedením národního svazu Královské belgické tenisové federace.[1]

Belgie vyhrála jediný titul v roce 2001,[2] když body v závěrečném střetnutí proti Rusku získaly Kim Clijstersová a Justine Heninová. Jako poražené finalistky skončily Belgičanky v ročníku 2006.[1]

Tým od založení soutěže v roce 1963 absentoval pouze ve dvou ročnících 19651971. Mezi lety 19631989 vyhrál ve Světové skupině jen sedm mezistátních zápasů a nikdy více než jedno utkání na ročník. Opakovaně tak nastupoval do turnaje útěchy pro poražené z úvodního kola, kde se jeho maximem stalo semifinále. Do premiérového světového čtvrtfinále i semifinále se probojoval v roce 1997 a s jednou výjimkou zahájil éru desetileté účasti ve Světové skupině, která skončila v sezóně 2007. Semifinále se pak Belgie opět zúčastnila roku 2011 a po čtvrtfinálové prohře v sezóně 2012 následoval propad až do kontinentální evropsko-africké zóny. Do elitní světové úrovně se Belgičanky vrátily v roce 2018.[1]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Hráčským týmovým statistikám vévodí bývalá světová šestnáctka Sabine Appelmansová, která vyhrála celkově 32 zápasů, včetně 25 dvouher, a nastoupila do rekordního počtu 35 mezistátních utkání, v rozmezí dvanácti ročníků 19881999, což také představuje rekordní zápis. Nejvyšší počet 17 vítězných čtyřher dosáhla Els Callensová.[1]

Justine Heninová vyhrála všechny dvouhry a s poměrem 7–0 drží 100% úspěšnost. Jedinou další takovou hráčkou byla po sezóně 2018 Ysaline Bonaventureová se singlovým poměrem poměrem 4–0.[1]

Jako nejmladší členka týmu do Fed Cupu ve 14 letech a 252 dnech zasáhla Tamaryn Hendlerová, když nastoupila do závěrečné čtyřhry čtvrtfinále světové skupiny 2007 proti Spojeným státům. Naopak jako nejstarší do utkání zasáhla Christiane Mercelisová v 37 letech a 231 dnech během semifinále turnaje útěchy Poháru federace 1969 proti Jihoafrické republice.[1]

Nejdelší belgický zápas trval 3.35 hodin a Els Callensová v něm během čtvrtfinále světové skupiny 2004 porazila Španělku Virginii Ruanovou Pascualovou poměrem gamů 11–9 v rozhodující sadě.[1]

Obrat z nepříznivého zápasového stavu 0:2 či 1:2 se Belgičankám k lednu 2019 nikdy nepodařil.[1]

Nejdelší série neporazitelnosti: 9 výher[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší vítězná série Belgie činí 9 mezistátních výher, od utkání základního bloku 1. skupiny euroafrické zóny 1995 až do čtvrtfinále světové skupiny 1997.[1]

Rok úroveň datum dějiště soupeř skóre výsledek
1995 1. skupina euroafrické zóny, základní blok 17. dubna Murcia (ESP) Chorvatsko Chorvatsko 2–1 výhra
18. dubna Rumunsko Rumunsko 2–1 výhra
19. dubna Izrael Izrael 3–0 výhra
1. skupina euroafrické zóny, semifinále 20. dubna Rumunsko Rumunsko 3–0 výhra
1. skupina euroafrické zóny, finále 21. dubna Maďarsko Maďarsko 3–0 výhra
2. světová skupina, baráž 21–22. července Ostende (BEL) Jižní Korea Jižní Korea 3–2 výhra
1996 2. světová skupina, čtvrtfinále 27–28. dubna Jakarta (IDN) Indonésie Indonésie 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 13–14. července Bloemfontein (JAR) Jihoafrická republika Jihoafrická republika 4–1 výhra
1997 Světová skupina, čtvrtfinále 1–2. března Sprimont (BEL) Španělsko Španělsko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 12–13. července Nice (FRA) Francie Francie 2–3 prohra

Nehrající kapitáni[editovat | editovat zdroj]

Kapitán nástup odchod
Steven Martens 1994 1998
Ivo Van Aken 1999 2004
Carl Maes 2005 2007
Sabine Appelmansová 2007 2011
Ann Devriesová 2011 2016
Dominique Monamiová 2017 2018
Ivo Van Aken 2017 úřadující

Přehled ročníků[editovat | editovat zdroj]

Ročník 1963 1964 1965 1966 1967 1968 1969 1970 1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1988 1989 1990
Pohár federace
Světová skupina 1. kolo 2. kolo A 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo A 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo
Turnaj útěchy nehrán SF SF A SF 2. kolo SF SF A SF NH A QF QF QF 2. kolo A 2R QF 2. kolo QF 2. kolo A
Ročník 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pohár federace Fed Cup
Světová skupina 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo A A SF QF A SF vítěz QF SF QF QF F QF A A A SF QF A A A A A
Světová baráž vítěz prohra prohra NH A vítěz A prohra NH NH A A A A vítěz A prohra A A vítěz A prohra A A A A vítěz
2. světová skupina nehrána A vítěz A A vítěz A A A A A A A A prohra prohra vítěz A A prohra A A A vítěz
2. světová baráž vítěz A A A A A A A A A A A A vítěz vítěz A A A prohra A A vítěz A
baráž 1. skupiny
euroafrické zóny
A A vítěz vítěz vítěz A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A vítěz A
1. skupina
euroafrické zóny
A A vítěz vítěz vítěz A A A A A A A A A A A A A A A A A A 2. 2. 1. A
Ročník 2018 2019 V–P
Fed Cup
Světová skupina QF QF 21–29
Světová baráž vítěz 6–5
2. světová skupina A A 4–3
2. světová baráž A A 4–1
baráž 1. skupiny
euroafrické zóny
A A
1. skupina
euroafrické zóny
A A
Poměr zápasů N/A 81–70
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Přehled finále: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek Č. Datum a místo konání Belgičanky Soupeřky Skóre Zdroj
Vítěz 1. Fed Cup 2001
11. listopadu 2001
Madrid, Španělsko
antuka, Parque Ferial Juan Carlos I
Justine Heninová
Kim Clijstersová
Els Callensová
Laurence Courtoisová
Rusko Rusko 2–1 [3]
Naděžda Petrovová
Jelena Dementěvová
Jelena Lichovcevová
Jelena Bovinová
Finalista 1. Fed Cup 2006
16.–17. září 2006
Charleroi, Belgie
tvrdý, Spiroudome
Justine Heninová
Kirsten Flipkensová
Caroline Maesová
Leslie Butkiewiczová
Itálie Itálie 2–3 [4]
Francesca Schiavoneová
Flavia Pennettaová
Roberta Vinciová
Mara Santangelová

Chronologie zápasů[editovat | editovat zdroj]

2000–2009[editovat | editovat zdroj]

Rok úroveň[1] datum místo soupeř skóre výsledek
2000 Světová skupina, základní skupina C 27. dubna Moskva (RUS) Austrálie Austrálie 2–1 výhra
Světová skupina, základní skupina C 29. dubna Francie Francie 2–1 výhra
Světová skupina, základní skupina C 30. dubna Rusko Rusko 2–1 výhra
Světová skupina, semifinále 21. listopadu Las Vegas (USA) USA Spojené státy 1–2 prohra
2001 Světová skupina, základní skupina B 7. listopadu Madrid (ESP) Německo Německo 3–0 výhra
Světová skupina, základní skupina B 9. listopadu Austrálie Austrálie 3–0 výhra
Světová skupina, základní skupina B 10. listopadu Španělsko Španělsko 3–0 výhra
Světová skupina, finále 11. listopadu Rusko Rusko 2–1 vítěz
2002 Světová skupina, 1. kolo 27.–28. dubna Brusel (BEL) Austrálie Austrálie 3–1 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 20.–21. července Bologna (ITA) Itálie Itálie 1–4 prohra
2003 Světová skupina, 1. kolo 26.–27. dubna Bree (BEL) Rakousko Rakousko 5–0 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 19.–20. července Charleroi (BEL) Slovensko Slovensko 5–0 výhra
Světová skupina, semifinále 19.–20. listopadu Moskva (RUS) USA Spojené státy 1–4 prohra
2004 Světová skupina, 1. kolo 24.–25. dubna Bree (BEL) Chorvatsko Chorvatsko 3–2 výhra
Světová skupina, čtvrtfinále 10.–11. července Jerez (ESP) Španělsko Španělsko 2–3 prohra
2005 Světová skupina, 1. kolo 23.–24. dubna Delray Beach (USA) USA Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 9.–10. července Bree (BEL) Argentina Argentina 3–2 výhra
2006 Světová skupina, 1. kolo 22.–23. dubna Lutych (BEL) Rusko Rusko 3–2 výhra
Světová skupina, semifinále 15.–16. července Ostende (BEL) USA Spojené státy 4–1 výhra
Světová skupina, finále 16.–17. září Charleroi (BEL) Itálie Itálie 2–3 prohra
2007 Světová skupina, 1. kolo 21.–22. dubna Delray Beach (USA) USA Spojené státy 0–5 prohra
Světová skupina, baráž 14.–15. července Knokke-Heist (BEL) Čína Čína 1–4 prohra
2008 Světová skupina II, 1. kolo 2.–3. února Charkov (UKR) Ukrajina Ukrajina 2–3 prohra
Světová skupina II, baráž 26.–27. dubna Mons (BEL) Kolumbie Kolumbie 5–0 výhra
2009 Světová skupina II, 1. kolo 7.–8. února Bratislava (SVK) Slovensko Slovensko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 25.–26. dubna Hasselt (BEL) Kanada Kanada 3–2 výhra

2010–2019[editovat | editovat zdroj]

Rok úroveň[1] datum místo soupeř skóre výsledek
2010 Světová skupina II, 1. kolo 6.–7. února Bydhošť (POL) Polsko Polsko 3–2 výhra
Světová skupina, baráž 24.–25. dubna Hasselt (BEL) Estonsko Estonsko 3–2 výhra
2011 Světová skupina, 1. kolo 5.–6. února Antverpy (BEL) USA Spojené státy 4–1 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Charleroi (BEL) Česko Česká republika 2–3 prohra
2012 Světová skupina, 1. kolo 4.–5. února Charleroi (BEL) Srbsko Srbsko 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Tokio (JPN) Japonsko Japonsko 1–4 prohra
2013 Světová skupina II, 1. kolo 9.–10. února Bern (SUI) Švýcarsko Švýcarsko 1–4 prohra
Světová skupina II, baráž 20.–21. dubna Koksijde (BEL) Polsko Polsko 1–4 prohra
2014 1. skupina euroafrické zóny (blok A) 4. února Budapešť (HUN) Lucembursko Lucembursko 3–0 výhra
5. února Nizozemsko Nizozemsko 0–3 prohra
7. února Chorvatsko Chorvatsko 3–0 výhra
o konečné 5.–8. místo 9. února Portugalsko Portugalsko 2–1 výhra
2015 1. skupina euroafrické zóny (blok D) 4. února Budapešť (HUN) Lotyšsko Lotyšsko 3–0 výhra
5. února Izrael Izrael 3–0 výhra
6. února Chorvatsko Chorvatsko 1–2 prohra
o konečné 5.–8. místo 7. února Maďarsko Maďarsko 0–3 prohra
2016 1. skupina euroafrické zóny (blok D) 3. února Ejlat (ISR) Lotyšsko Lotyšsko 3–0 výhra
4. února Maďarsko Maďarsko 3–0 výhra
5. února Bulharsko Bulharsko 3–0 výhra
baráž o postup 6. února Spojené království Velká Británie 2–0 výhra
Světová skupina II, baráž 16.–17. dubna Bělehrad (SRB) Srbsko Srbsko 3–2 výhra
2017 Světová skupina II, 1. kolo 11–12. února Bukurešť (ROM) Rumunsko Rumunsko 3–1 výhra
Světová skupina, baráž 22.–23. dubna Moskva (RUS) Rusko Rusko 3–2 výhra
2018 Světová skupina, 1. kolo 10.–11. února La Roche-sur-Yon (FRA) Francie Francie 2–3 prohra
Světová skupina, baráž 21.–22. dubna Janov (ITA) Itálie Itálie 4–0 výhra
2019 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února bude oznámeno bude oznámeno

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Belgium Fed Cup team na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k Belgium Fed Cup team [online]. International Tennis Federation, 2018 [cit. 2018-04-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Fed Cup Champions [online]. International Tennis Federation [cit. 2018-04-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Final World Group 2001 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 
  4. Final World Group 2006 [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-04-27]. Dostupné online. 

Související článek[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]