Fedcupový tým České republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Česká republika
Flag of the Czech Republic.svg
Kapitán Petr Pála
Žebříček ITF 1.
Barvy červená a modrá
Debut v soutěži 1963
Odehraných ročníků 46
Zápasů celkově 138 (102–36)
Roky ve Světové skupině 41 (86–33)
Tituly 10 (1975, 1983, 1984, 1985, 1988, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016)
Finalistky 1 (1986)
Nejvíce výher, celkem Helena Suková (57–16)
Nejvíce výher, dvouhra Helena Suková (45–11)
Nejvíce výher, čtyřhra Hana Mandlíková (15–6)
Nejlepší pár Hana Mandlíková /
Helena Suková (7–3)
Nejvíce zápasů Helena Suková (54)
Nejvíce odehraných let Helena Suková (13)

Poslední aktualizace infoboxu po listopadovém finále 2016.

Fedcupový tým České republiky reprezentuje Českou republiku ve Fed Cupu od roku 1994, respektive jako nástupnické družstvo Československa od roku 1963, a to pod vedením národního tenisového svazu.

S desíti tituly je na celkovém druhém místě soutěže za sedmnácti trofejemi Spojených států. V české anketě Sportovec roku se družstvo stalo nejlepším kolektivem v letech 2011, 2014 a 2015.[1][2] Absolutním vítězem ankety Zlatý kanár pak bylo poprvé vyhlášeno v roce 2015.[3]

Petra Kvitová se ziskem páté trofeje v roce 2016 stala nejúspěšnější českou reprezentantkou, když překonala čtyři vavříny Heleny Sukové z osmdesátých let 20. století. Petr Pála dosáhl v témže ročníku jako první nehrající kapitán v historii Fed Cupu na pět titulů.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Česká republika se Fed Cupu účastní od roku 1994 jako nástupnický stát České a Slovenské Federativní Republiky, která zanikla 31. prosince 1992. Druhým státem vzniklým rozdělením ČSFR jehož tým hraje tuto týmovou soutěž je Slovensko.

V roce 1993 hrálo soutěž společné družstvo pod názvem Česká republika a Slovenská republika (angl. Czech & Slovak Republics). Mezinárodní tenisová federace pojímá Českou republiku jako nástupnický stát po ČSFR, respektive Československu a do statistik jí započítává výsledky československého družstva z let 1963–1993.

2011–2016: Pět titulů v šesti letech – tým kolem Kvitové, Šafářové a Plíškové[editovat | editovat zdroj]

2011[editovat | editovat zdroj]

Petra Kvitová s pohárem pro vítězky Fed Cupu, 2011

V roce 2011 české tenistky postupně porazily v Bratislavě Slovensko a v Charleroi Belgii a poprvé se tak tým v rámci samostatné České republiky probojoval do finále. V něm na půdě Ruska zvítězil 3:2 a získal tak první titul od roku 1988, především díky singlové neporazitelnosti tehdejší světové dvojky Petry Kvitové. Belgii i Rusku však chyběly jejich týmové jedničky, Kim Clijstersová z Belgie a Věra Zvonarevová z Ruska. V anketě Sportovec roku 2011 se český fedcupový tým stal vítězem v kategorii kolektivů.[5]

2012–2013[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 český tým v prvním kole Světové skupiny porazil ve Stuttgartu Německo 4–1, opět bez týmové jedničky, zraněné Petkovicové. V dubnovém semifinále pak v ostravské ČEZ Aréně na tvrdém povrchu zvítězil nad Itálií 4–1. Po této výhře se český tým poprvé v historii vyhoupl do čela světového žebříčku fedcupových týmů[6]. Ve finále pak v pražské O2 Areně zdolal Srbsko 3:1, přestože Petra Kvitová poprvé za poslední dva roky prohrála, když rozhodující třetí bod přidala Lucie Šafářová. Úspěšnou obhajobou se tým posunul na celkové druhé místo za Spojené státy, když vyrovnal sedm trofejí Australanek.

Ve čtvrtfinále Světové skupiny 2013 porazil v Ostravě Austrálii 4:0, když Petra Kvitová opět vybojovala dvě výhry nad Gajdošovou a nad světovou devítkou Stosurovou, přestože musela odvracet mečbol. Třetí bod přidala opět výhrou nad Stosurovou Lucie Šafářová. V palermském semifinále Češky podlehly Itálii 1:3 na zápasy. Čtvrtý zápas se kvůli nedělní nepřízni počasí dohrával až v pondělí.

2014[editovat | editovat zdroj]

Petra Kvitová v moskevském finálovém zápase Fed Cupu 2011 proti Světlaně Kuzněcovové, v němž otočila ztrátu gamů 0–3 v rozhodující sadě, aby zvítězila 4–6, 6–2, 6–3
Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2014.

V úvodním kole Světové skupiny 2014 družstvo 8.–9. února nastoupilo na antuce sevillského Centro de Tenis Blas Infante proti Španělsku. Kvůli nemoci za Česko nehrála Kvitová a Lucie Šafářová ve studeném počasí nastydla, takže úvodní dvouhry odehrály Barbora Záhlavová-Strýcová a Klára Koukalová. V sobotu se ale kvůli dešti stihl odehrát pouze jeden zápas. Utkání skončilo až v pondělí večer, díky vítězné čtyřhře. Po těsné výhře 3:2 na zápasy tak přivítaly české tenistky v dubnovém semifinále Itálii, s níž se ve stejné fázi potkala i v předcházejícím ročníku. České tenistky povolily Italkám pouze jeden set a postoupily do finále. To se uskutečnilo v pražské O2 Areně, kde je vyzvalo Německo v čele se světovou desítkou Kerberovou. Německé reprezentantky se do závěrečného boje probojovaly poprvé po 22 letech. Celkově osmou trofej vyhrálo české kvarteto 3:1 na zápasy, když dva body zajistila Kvitová a jeden Šafářová. Čtyřhra se odehrála za rozhodnutého stavu a vyzněla ve prospěch německého páru Lisická a Görgesová.

2015[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2015.

V prvním kole světové skupiny vyzvala obhájkyně titulu v únorovém čtvrtfinále Kanada. Hrálo se bude na tvrdém povrchu québecké haly PEPS. Všech pět předchozích vzájemných střetnutí Češky vyhrály.[7] Ze zápasu se omluvilo několik hráček, když duel navazoval přímo na Australian Open. V českém týmu tak nebyly k dispozici Petra Kvitová, Lucie Šafářová, Barbora Strýcová, Klára Koukalová a Kateřina Siniaková.[8] V kanadské sestavě chyběla Eugenie Bouchardová. Na dvorec nenastoupila ani indisponovaná Sharon Fichmanová. Premiéru v soutěži zvládly singlistky Karolína Plíšková a Tereza Smitková i deblistka Denisa Allertová. Po vítězství 4:0 na zápasy přivítaly Češky v ostravském semifinále Francii. Úvodní bod získala Šafářová a další dvě dvouhry opanovala Kvitová. Výhra 3:1 na zápasy znamenala postup do finále.

V pražském finále proti Ruské federaci zvítězily Češky 3:2 na zápasy, když po jednom bodu zaznamenala Kvitová a Plíšková, která pak s Barborou Strýcovou získala také bod v rozhodující čtyřhře.[9] Ruskám nepomohly ani dva výhrané singly světové čtyřky Marie Šarapovové. Česká republika tak dosáhla na čtvrtou trofej v pěti letech. Otočit nepříznivý vývoj 1:2 na zápasy se jim v rámci samostatného státu podařilo potřetí.[10] Dvojka Šafářová do průběhu nezasáhla pro zánět šlach levého zápěstí.[11]

V prosinci se družstvo stalo potřetí nejlepším českým kolektivem roku v rámci ankety Sportovec roku a obhájilo tak vítězství.[2]

2016[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Finále Fed Cupu 2016.

V únorovém čtvrtfinále Češky porazily Rumunsko těsným rozdílem 3:2 na zápasy, když o postupujících rozhodnla až závěrečná čtyřhra. Obě dvouhry poprvé v soutěži prohrála jednička týmu Petra Kvitová, nejdříve s Monicou Niculescuovou a v sobotu i se světovou trojkou Simonou Halepovou. Dva singlové body získala Karolína Plíšková, která po boku Barbory Strýcové zvládla i čtyřhru proti páru Andreea Mituová a Ioana Raluca Olaruová. Plíšková se tak stala první českou tenistkou od Nicole Vaidišové a jejího výkonu ve Fed Cupu 2008 proti Slovensku, která dokázala vyhrát všechna tři utkání jednoho mezistátního zápasu.[12]

V dubnovém semifinále proti Švýcarsku se v lucernské nominaci neobjevily Kvitová ani Šafářová.[13] Švýcarky postrádaly jedničku Belindu Bencicovou pro nedolečné zranění kostrče.[14] Překvapením se stala 129. hráčka žebříčku Viktorija Golubicová,[15] která zdolala favorizovanou Karolínu Plíškovou i Barboru Strýcovou. Naopak týmová jednička Timea Bacsinszká obě dvouhry ztratila. V rozhodující čtyřhře Karolína Plíšková s Lucií Hradeckou dovolily Golubicové, v páru s deblovou světovou jedničkou Martinou Hingisovou, uhrát jen čtyři gamy. České reprezentantky tak opět zvítězily 3:2 na zápasy.[16]

Ve finále pak přehrály ve štrasburské hale Francii 3:2, když ve čtvrtém utkání za sebou musela rozhodnout až závěrečná čtyřhra, v níž Strýcová s Karolínou Plíškovou porazily nejlepší světový pár Caroline Garciaová a Kristina Mladenovicová. Dvě singlové výhry Garciaové nad Kvitovou i Plíškovou, tak domácím nestačily. Rozhodující sada prvn dvouhry trvající 2.24 hodin, kterou vyhrála Plíšková nad Mladenovicovou 16:14, byla nejdelším setem dosavadní historie finále Fed Cupu a druhým nejdelším rozhodujícím setem v soutěži od roku 1963. Utkání skončilo po 3.48 hodinách, což znamenalo nejdelší zápas české i francouzské reprezentace.[17][18][19]

České reprezentantky se staly prvním týmem se třemi trofejemi v řadě od let 1993–1995, kdy soutěž vyhrálo Španělsko.[20] Petra Kvitová získala pátou trofej a Petr Pála se stal prvním nehrajícím kapitánem v historii Fed Cupu s pěti tituly.[4]

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

2007–2016: 25 (20–4)[editovat | editovat zdroj]

Rok Soutěž Datum Místo Povrch Soupeř Skóre Výsledek
2007 Světová skupina II 21.- 22. dubna Slovensko Bratislava antuka Slovensko Slovensko 5:0 výhra
baráž Světové skupiny 14.- 15. července Španělsko Girona antuka Španělsko Španělsko 1:4 prohra
2008 Světová skupina II 2.- 3. února Česká republika Brno koberec (hala) Slovensko Slovensko 3:2 výhra
baráž Světové skupiny 26.- 27. dubna Izrael Ramat ha-Šaron   tvrdý Izrael Izrael 3:2 výhra
2009 Světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Česká republika Brno koberec (hala)   Španělsko Španělsko 4:1 výhra
Světová skupina, semifinále 25.–26. dubna Česká republika Brno tvrdý (hala) USA Spojené státy   2:3 prohra
2010 Světová skupina, 1. kolo 6.–7. února Česká republika Brno tvrdý (hala) Německo Německo 3:2 výhra
Světová skupina, semifinále 24.–25. dubna Itálie Řím antuka Itálie Itálie 0:5 prohra
2011 Světová skupina, 1. kolo 5.–6. února Slovensko Bratislava tvrdý (hala) Slovensko Slovensko 3:2 výhra
Světová skupina, semifinále   16.–17. dubna Belgie Charleroi tvrdý (hala) Belgie Belgie 3:2 výhra
Světová skupina, finále 5.–6. listopadu Rusko Moskva tvrdý (hala) Rusko Rusko 3:2 vítězství
2012 Světová skupina, 1. kolo 4.–5. února Německo Stuttgart tvrdý (hala) Německo Německo 4:1 výhra
Světová skupina, semifinále 21.–22. dubna Česká republika Ostrava tvrdý (hala) Itálie Itálie 4:1 výhra
Světová skupina, finále 3.–4. listopadu Česká republika Praha tvrdý (hala) Srbsko Srbsko 3:2 vítězství
2013 Světová skupina, 1. kolo 9.–10. února Česká republika Ostrava tvrdý (hala) Austrálie Austrálie 4:0 výhra
Světová skupina, semifinále 20.–21. dubna Itálie Palermo antuka Itálie Itálie 1:3 prohra
2014 Světová skupina, 1. kolo 8.–9. února Španělsko Sevilla antuka Španělsko Španělsko 3:2 výhra
Světová skupina, semifinále 19.–20. dubna Česká republika Ostrava tvrdý (hala) Itálie Itálie 4:0 výhra
Světová skupina, finále 8.–9. listopadu Česká republika Praha[21] tvrdý (hala) Německo Německo 3:1 vítězství
2015 Světová skupina, 1. kolo 7.–8. února Kanada Québec tvrdý (hala) Kanada Kanada 4:0 výhra
Světová skupina, semifinále 20.–21. dubna Česká republika Ostrava tvrdý (hala) Francie Francie 3:1 výhra
Světová skupina, finále 14.–15. listopadu Česká republika Praha tvrdý (hala) Rusko Rusko 3:2 vítězství
2016 Světová skupina, 1. kolo 6.–7. února Rumunsko Kluž tvrdý (hala) Rumunsko Rumunsko 3:2 výhra
Světová skupina, semifinále 16.–17. dubna Švýcarsko Lucern tvrdý (hala) Švýcarsko Švýcarsko 3:2 výhra
Světová skupina, finále 12.–13. listopadu Francie Štrasburk tvrdý (hala) Francie Francie 3:2 vítězství
2017 Světová skupina, 1. kolo 11.–12. února Česko Ostrava tvrdý (hala) Španělsko Španělsko neodehráno

Složení týmu[editovat | editovat zdroj]

Rok Členky týmu
1963 Věra Suková Markéta Prochová N/A
1964 Jitka Volavková Vlasta Vopičková
1966 Vlasta Vopičková Jitka Volavková
1968 Vlasta Vopičková Jitka Volavková
1969 Alena Palmeová Vlasta Vopičková
1970 Alena Palmeová Vlasta Vopičková
1975 Renáta Tomanová Martina Navrátilová Miroslava Bendlová N/A
1978 Regina Maršíková Hana Mandlíková Renáta Tomanová Hana Strachoňová
1979 Regina Maršíková Hana Mandlíková Renáta Tomanová N/A
1980 Hana Mandlíková Renáta Tomanová Iva Budařová Yvona Brzáková
1981 Hana Mandlíková Renáta Tomanová Helena Suková Kateřina Skronská
1982 Hana Mandlíková Helena Suková Iva Budařová N/A
1983 Hana Mandlíková Helena Suková Iva Budařová Marcela Skuherská
1984 Hana Mandlíková Helena Suková Iva Budařová Marcela Skuherská
1985 Regina Maršíková Hana Mandlíková Helena Suková Andrea Holíková
1986 Regina Maršíková Hana Mandlíková Helena Suková Andrea Holíková
1987 Jana Novotná Hana Mandlíková Helena Suková Regina Rajchrtová
1988 Jana Novotná Jana Pospíšilová Radka Zrubáková Helena Suková
1989 Jana Novotná Jana Pospíšilová Regina Rajchrtová Helena Suková
1990 Jana Novotná Regina Rajchrtová Eva Švíglerová N/A
1991 Jana Novotná Regina Rajchrtová Radka Zrubáková Eva Švíglerová
1992 Jana Novotná Radka Zrubáková Andrea Strnadová Helena Suková
1993 Radka Zrubáková Helena Suková Jana Novotná Andrea Strnadová
1994 Petra Langrová Ludmila Richterová Radka Bobková Eva Martincová
1995 Petra Langrová Radka Bobková Helena Suková Jana Novotná
1996 Ludmila Richterová Helena Suková Jana Novotná N/A
1997 Ludmila Richterová Eva Martincová Jana Novotná Adriana Gerši
Sandra Kleinová N/A
1998 Ludmila Richterová Jana Novotná Adriana Gerši Denisa Chládková
Radka Bobková Květa Hrdličková Lenka Němečková Michaela Paštiková
1999 Květa Hrdličková Helena Vildová Denisa Chládková Dája Bedáňová
2000 Dája Bedáňová Květa Hrdličková Denisa Chládková N/A
2001 Denisa Chládková Květa Hrdličková Petra Cetkovská Alena Vašková
2002 Sandra Kleinová Iveta Benešová Eva Birnerová Klára Koukalová
Petra Cetkovská Barbora Strýcová N/A
2003 Dája Bedáňová Klára Koukalová Iveta Benešová Eva Birnerová
Barbora Strýcová N/A
2004 Libuše Průšová Lucie Šafářová Klára Koukalová Nicole Vaidišová
Michaela Paštiková Barbora Strýcová N/A
2005 Klára Koukalová Nicole Vaidišová Iveta Benešová Květa Peschkeová
2006 Nicole Vaidišová Klára Koukalová Lucie Šafářová Květa Peschkeová
Iveta Benešová Barbora Strýcová N/A
2007 Nicole Vaidišová Lucie Šafářová Iveta Benešová Barbora Strýcová
Petra Kvitová N/A
2008 Nicole Vaidišová Petra Cetkovská Lucie Šafářová Petra Kvitová
Květa Peschkeová Iveta Benešová N/A
2009 Iveta Benešová Petra Kvitová Lucie Šafářová Květa Peschkeová
2010 Lucie Hradecká Petra Kvitová Lucie Šafářová Květa Peschkeová
2011 Petra Kvitová Lucie Šafářová Iveta Benešová Barbora Strýcová
Lucie Hradecká Květa Peschkeová N/A
2012 Petra Kvitová Iveta Benešová Lucie Šafářová Barbora Strýcová
Lucie Hradecká Andrea Hlaváčková N/A
2013 Petra Kvitová Lucie Šafářová Lucie Hradecká Andrea Hlaváčková
2014 Petra Kvitová Lucie Šafářová Klára Koukalová Barbora Strýcová
Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká N/A
2015 Petra Kvitová Karolína Plíšková Tereza Smitková Denisa Allertová
Lucie Hradecká Lucie Šafářová Barbora Strýcová N/A
2016 Petra Kvitová Karolína Plíšková Barbora Strýcová Denisa Allertová
Lucie Hradecká N/A

Přehled finále: 11 (10–1)[editovat | editovat zdroj]

Výsledek Č. Datum a místo konání Češky[p. 1] Soupeřky Skóre Zdroj
Vítěz 1. Pohár federace 1975
11. května 1975
Aix-en-Provence, Francie
antuka, Aixoise C.C.
Renáta Tomanová
Martina Navrátilová
Miroslava Bendlová
Austrálie Austrálie 3–0 [22]
Dianne Fromholtzová
Evonne Goolagongová
Helen Gourlayová
Vítěz 2. Pohár federace 1983
24. července 1983
Curych, Švýcarsko
antuka, Albisguetli TC
Helena Suková
Iva Budařová
Marcela Skuherská
Hana Mandlíková
Německo Západní Německo 2–1 [23]
Claudia Kohde-Kilschová
Eva Pfaffová
Bettina Bungeová
Vítěz 3. Pohár federace 1984
22. července 1984
São Paulo, Brazílie
antuka, Pinheiros Sports Club
Hana Mandlíková
Helena Suková
Marcela Skuherská
Iva Budařová
Austrálie Austrálie 2–1 [24]
Anne Minterová
Elizabeth Smylieová
Wendy Turnbullová
Vítěz 4. Pohár federace 1985
14. října 1985
Nagoja, Japonsko
tvrdý, Green TC
Hana Mandlíková
Helena Suková
Regina Maršíková
Andrea Holíková
USA Spojené státy 2–1 [25]
Elise Burginová
Kathy Jordanová
Sharon Walshová
Finalista 1. Pohár federace 1986
27. července 1986
Praha, Československo
antuka, Štvanice
Helena Suková
Hana Mandlíková
USA Spojené státy 0–3 [26]
Chris Evertová
Martina Navrátilová
Pam Shriverová
Zina Garrisonová
Vítěz 5. Pohár federace 1988
11. prosince 1988
Melbourne, Austrálie
tvrdý, Flinders Park
Helena Suková
Jana Novotná
Jana Pospíšilová
Radka Zrubáková
Sovětský svaz Sovětský svaz 2–1 [27]
Larisa Savčenková
Nataša Zverevová
Vítěz 6. Fed Cup 2011
5.–6. listopadu 2011
Moskva, Rusko
tvrdý, Olympijský stadion
Petra Kvitová
Lucie Šafářová
Lucie Hradecká
Květa Peschkeová
Rusko Rusko 3–2 [28]
Světlana Kuzněcovová
Maria Kirilenková
Anastasija Pavljučenkovová
Jelena Vesninová
Vítěz 7. Fed Cup 2012
3.–4. listopadu 2012
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
Petra Kvitová
Lucie Šafářová
Lucie Hradecká
Andrea Hlaváčková
Srbsko Srbsko 3–1 [29]
Ana Ivanovićová
Jelena Jankovićová
Bojana Jovanovská
Aleksandra Krunićová
Vítěz 8. Fed Cup 2014
8.–9. listopadu 2014
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
Petra Kvitová
Lucie Šafářová
Lucie Hradecká
Andrea Hlaváčková
Německo Německo 3–1 [30]
Angelique Kerberová
Andrea Petkovicová
Sabine Lisická
Julia Görgesová
Vítěz 9. Fed Cup 2015
15.–16. listopadu 2015
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
Petra Kvitová
Lucie Šafářová
Karolína Plíšková
Barbora Strýcová
Rusko Rusko 3–2 [31]
Maria Šarapovová
Jekatěrina Makarovová
Anastasija Pavljučenkovová
Jelena Vesninová
Vítěz 10. Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Francie Francie 3–2 [32]
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Alizé Cornetová
Pauline Parmentierová

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. V letech 1963–1992 reprezentovaly české tenistky Československo. Součástí nominace týmu pro finále se nikdy nestala slovenská hráčka, proto je použit nadpis „Češky“.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Czech Republic Fed Cup team na anglické Wikipedii.

  1. Česku kralují ženy. Kvitová je Sportovcem roku, zastínila zlaté OH. Deník.cz [online]. 2014-12-22 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online.  
  2. a b BERÁNEK, Jaroslav. Deset let ženské nadvlády. Anketu Sportovec roku vyhrála Hejnová. iDNES.cz [online]. 2015-12-21 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online.  (česky) 
  3. Zlatý kanár pro hrdinky z Fed Cupu, ceny brali Kvitová i Berdych. Deník.cz [online]. 2015-12-24 [cit. 2015-12-22]. Dostupné online.  
  4. a b TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek. Splněný fedcupový sen: Češky slaví hattrick! [online]. Tenisportal.cz, 2016-11-13, [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.  
  5. BERÁNEK, Jaroslav. Česku vládnou tenistky: Sportovce roku vyhrála Kvitová a fedcupový tým [online]. Idnes.cz, 2011-12-21, [cit. 2011-12-21]. Dostupné online.  
  6. http://www.rozhlas.cz/zpravy/tenis/_zprava/ceske-tenistky-jsou-nejlepsi-rika-fedcupovy-zebricek--1049985
  7. Češky znají soupeřky. V prvním kole Fed Cupu poletí do Kanady. Týden.cz [online]. 2014-06-04 [cit. 2014-11-10]. Dostupné online.  
  8. Tenistky poletí do Kanady bez Kvitové i Šafářové. Jedničkou je debutantka Plíšková. Sport.cz [online]. 2015-01-27 [cit. 2015-01-27]. Dostupné online.  
  9. Czech Republic v Russia [online]. . [1]. (anglicky) 
  10. Češky kralují dál! Zvládly drama ve čtyřhře, obhájily Fed Cup. iSport.Blesk.cz [online]. 2015-11-15 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online.  
  11. Šafářová nemohla hrát finále Fed Cupu kvůli zánětu šlach. denik.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2015-11-16]. Dostupné online.  
  12. Nedělejte ze mě hrdinku, příště třeba prohraju oba singly, odháněla slávu Plíšková. Sport.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-02-08]. Dostupné online.  
  13. Bez Kvitové a Šafářové! Po dohodě s Pálou budou obě chybět v pokračování Fed Cupu [online]. Sport.cz, 2016-03-31, [cit. 2016-03-31]. Dostupné online.  
  14. Zraněná Bencicová nenastoupí proti Češkám v semifinále Fed Cupu [online]. Sport.cz, 2016-04-10, [cit. 2016-04-11]. Dostupné online.  
  15. Czechs, French Into Fed Cup Final [online]. WTA Tour, Inc., 2016-04-17, [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Znovu ve finále! Drama ve Švýcarsku rozhodly Plíšková s Hradeckou [online]. iDNES.cz, 2016-04-17, [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (cz) 
  17. France vs Czech Republic [online]. Fed Cup, 2016-11-12, [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. BRAVO! Karolína Plíšková vyhrála maratonský zápas. Bylo to šílené, píšou tenistky na Twitter [online]. Fed Cup, 2016-11-12, [cit. 2016-11-13]. Dostupné online.  
  19. Richard Pagliaro. Pliskova Edges Mladenovic in Fed Cup Final Thriller [online]. Tennis Now, 2016-11-12, [cit. 2016-11-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Fed Cup Final #Trivia [online]. Twitter /Fed Cup account/, 2016-11-01, [cit. 2016-11-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Fedcupová finálová bitva s Němkami se odehraje v O2 areně. Sport.cz [online]. 2014-06-04 [cit. 2014-06-04]. Dostupné online.  
  22. Final World Group 1975 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  23. Final World Group 1983 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  24. Final World Group 1984 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  25. Final World Group 1985 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  26. Final World Group 1986 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  27. Final World Group 1988 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  28. Final World Group 2011 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  29. Final World Group 2012 [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-20]. Dostupné online.  
  30. Kerberová: Byl to můj nejlepší zápas. Petra ale byla lepší. Aktuálně.cz [online]. 2014-11-09 [cit. 2014-11-12]. Dostupné online.  
  31. ZABLOUDIL, Luboš, pva, ČTK Česko opět slaví! Tenistky zdolaly Rusky a počtvrté během pěti let ovládly Fed Cup. TenisPortal.cz [online]. 2015-11-15 [cit. 2015-11-15]. Dostupné online.  
  32. World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup, [cit. 2016-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]