Klára Koukalová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Klára Koukalová
Stát ČeskoČesko Česko
Datum narození 24. února 1982 (38 let)
Místo narození Praha, Československo
Bydliště Praha, Česko
Výška 166 cm
Váha 55 kg
Profesionál od 1999
Ukončení kariéry 26. září 2016
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 4 084 344 USD
Tenisová raketa Wilson Racquet KPRO
Dvouhra
Poměr zápasů 510–434
Tituly 3 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění 20. místo (15. dubna 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2003)
French Open 4. kolo (2012)
Wimbledon 4. kolo (2010)
US Open 1. kolo (2003–2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2004, 2008, 2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 105–147
Tituly 4 WTA
Nejvyšší umístění 31. místo (19. května 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2008, 2011, 2014)
French Open 3. kolo (2012)
Wimbledon 2. kolo (2010, 2011, 2014)
US Open 3. kolo (2014)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 29. září 2014
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klára Koukalová, v letech 2006–2014 hrající pod příjmením Zakopalová, (* 24. února 1982 Praha) je bývalá česká profesionální tenistka a televizní komentátorka. Ve své kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři turnaje ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala sedm singlových titulů. Domovským oddílem byl Tenisový klub Sparta Praha.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2013 na 20. místě a ve čtyřhře pak v květnu 2014 na 31. místě. Trénoval ji Igor Brukner.

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2002 prvním kolem Světové skupiny proti Chorvatsku, v němž vyhrála třetí dvouhru s Ivou Majoliovou. Češky však odešly poraženy 2:3 na zápasy. Ve Fed Cupu 2014 byla členkou vítězného týmu. V semifinále Světové skupiny 2014 proti Itálii odehrála poslední zápas, když s Hlaváčkovou vyhrály závěrečného debla nad Knappovou a Giorgiovou až poměrem gemů 11–9 v rozhodující sadě. V soutěži celkem nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 8–5 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[1]

Česko reprezentovala na athénských Letních olympijských hrách 2004, pekingských Hrách XXIX. olympiády a Letní olympiádě 2012 v Londýně. V soutěžích dvouhry nikdy nepřešla úvodní kolo. Poprvé nestačila na Bulharku Magdalenu Malejevovou, podruhé na Španělku Nurii Llagostera Vivesovou a potřetí na Italku Francescu Schiavoneovou.

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Za plzeňského fotbalového obránce Jana Zakopala se vdala 6. června 2006 na pražském Petříně.[2] Rozvod následoval v lednu 2014.[3] Mezi červnem 2006 a březnem 2014 užívala jméno Klára Zakopalová. Druhý sňatek uzavřela v roce 2018 s televizním moderátorem Petrem Suchoněm.

Profesionální tenisovou kariéru ukončila 26. září 2016. Ve zdůvodnění uvedla, že jí tenis už nepřinášel radost.[4] Následně začala v televizi komentovat tenisové turnaje.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Raná fáze[editovat | editovat zdroj]

Trénink na China Open 2014

Debutové finále ve čtyřhře přišlo na okruhu WTA Tour během roku 2001, a to na québeckém Bell Challenge, kde společně s krajankou Alenou Vaškovou prohrály rozhodující zápas o titul s americko-italským párem Samantha Reevesová a Adriana Serraová Zanettiová. Na deblovou výhru pak čekala dalších osm let, než v červenci 2009 zvítězila na portorožském Banka Koper Slovenia Open, kde nastoupila spolu s Francouzkou Camillou Pinovou.

Premiérové finále na okruhu WTA odehrála v květnu 2001 na antverpském turnaji, kde nestačila na Němku Barbaru Rittnerovou. Ve dvouhře pak následovaly další čtyři finálové nezdary, než uspěla na šestý pokus a připsala si první výhru.

2005–2006[editovat | editovat zdroj]

První dva singlové tituly na okruhu WTA Tour získala v sezóně 2005. Nejdříve vyhrála červnový turnaj Ordina Open na trávě v nizozemském Rosmalenu, když ve finále porazila krajanku Lucii Šafářovou ve třech setech. Jednalo se o druhé finále na této události v řadě. V předchozím roce zde nestačila na Francouzku Mary Pierceovou. V září 2005 pak přidala druhý triumf z premiérového ročníku slovinského turnaje Banka Koper Slovenia Open konaného v Portoroži na tvrdém povrchu. V boji o titul přehrála domácí Katarinu Srebotnikovou ve třech sadách.

V lednu 2006 vypadla na australském turnaji v Gold Coast ve druhém kole, po porážce od bývalé světové jedničky Martiny Hingisové, která se vrátila k profesionálnímu tenisu. Do úvodního grandslamu Australian Open vstupovala jako 29. nasazená hráčka, ale předpoklady lépe postavené tenistky nepotvrdila, když v úvodní fázi podlehla Rusce Jekatěrině Byčkovové. Danou sezónu na turnajích WTA zaznamenala deset proher již v úvodním kole.

2008–2009[editovat | editovat zdroj]

Do finále se probojovala v únoru 2008 na jediném ročníku chilského turnaje ve Viña del Mar, kde odešla poražena od nejvýše nasazené Italky Flavie Pennettaové. Za stavu 6–4 a 5–4 na gamy pro Italku, utkání skrečovala pro natažené vazy v kotníku. Následně se odhlásila z bogotské události Copa Colsanitas, kde předchozí rok 2007 dosáhla na čtvrtfinálovou účast.

Na španělském turnaji Andalucia Tennis Experience 2009 v Marbelle si připsala největší výhru dosavadní kariéry, když v úvodním klání porazila světovou jedničku a vítězku deseti grandslamů Serenu Williamsovou ve třech setech. Ve čtvrtfinále však skončila na raketě Španělky Suárezové Navarrové, na kterou uhrála pouhé tři gamy. Williamsová ji porážku oplatila v úvodním kole na antukovém French Open 2009.

2010[editovat | editovat zdroj]

Triumfu nad hráčkou první pětky žebříčku WTA dosáhla v úvodním kole Mutua Madrileña Madrid Open, kde zvládla tiebreakové koncovky obou sad proti Rusce Dinaře Safinové. V první fázi turnaje Polsat Warsaw Open zaznamenala obrat v utkání. Po prohrané úvodní sad s nasazenou čtyřkou a světovou čtrnáctkou Francouzkou Marion Bartoliovou, dokázala zápas otočit a další dva sety hladce vyhrát. Poté však podlehla Maďarce Grétě Arnové, jíž patřilo až 205. místo na žebříčku.

Ve Wimbledonu postoupila poprvé v kariéře do čtvrtého kola na grandslamu. Na cestě do osmifinále porazila turnajovou osmnáctku Francouzku Aravane Rezaïovou a nasazenou desítku Flavii Pennettaovou. V něm pak skončila na raketě kvalifikantce Kaie Kanepiové z Estonska.

Na premiérovém ročníku e-Boks Danish Open podlehla až ve finále třetí hráčce světa Dánce Caroline Wozniacké. Předtím postupně porazila de los Ríosovou, Malekovou, Cîrsteaovou a Li Na. Na dalších čtyřech turnajích sezóny ji zastihl pokles formy, když se do druhého kola probojovala pouze na rakouském Generali Ladies Linz, kde ji stopku vystavila Švýcarka Patty Schnyderová poté, co získala jen dva gemy.

2011[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila na australském kontinentu účastí na Moorilla Hobart International poté, co se předtím odhlásila z události Brisbane International. V Hobartu zdolala mezi posledními osmi nejvýše nasazenou Francouzku Marion Bartoliovou, aby v semifinále vypadla se svou deblovou spoluhráčkou Jarmilou Grothovou.

Na úvodním grandslamu Australian Open přehrála v první fázi Američanku Melanie Oudinovou ve třech setech, ale ve druhém dějství zůstala na raketě krajanky Šafářové. Výhra v úvodním kole pro ni představovala první vyhraný zápas v Melbourne Parku první od roku 2003.

Do pařížského French Open vstupovala jako 31. hráčka. Byla tak na grandslamu poprvé nasazená od sezóny 2006. Nepřešla však úvodní kolo, když vypadla z tchajwanskou kvalifikantkou Čan Jung-žan. Poté odcestovala do Kodaně obhajovat finálovou účast na e-Boks Danish Open, kde jako turnajová dvojka opět vypadla v prvním kole. Její přemožitelkou se stala Němka Kathrin Wörleová.

V přípravě na třetí grandslam sezóny si připsala premiérový titul kariéry ve čtyřhře, když na nizozemském UNICEF Open hraném na trávě spolu s Barborou Záhlavovou-Strýcovou vyhrály finále až v supertiebreaku 10–7 nad slovensko-italským párem Dominika Cibulková a Flavia Pennettaová.

Ve Wimbledonu přehrála jako nenasazená nejdříve Britku Emily Webley-Smithovou startující na divokou kartu, a poté oplatila porážku turnajové jednatřicítce Šafářové. Ve třetí fázi ji zastavila pozdější finalistka turnaje Maria Šarapovová.

Na budapešťském Poli-Farbe Grand Prix se probojovala do semifinále, v němž ji zdolala vítězka turnaje Roberta Vinciová a následně zaznamenala ještě čtvrtfinálovou účast na Internazionali Femminili di Tennis Palermo, kde se její přemožitelkou stala Slovinka Polona Hercogová.

2012[editovat | editovat zdroj]

Tradičně úvodní australskou část sezóny zahájila třemi prohrami v prvních kolech. Nejdříve podlehla na Brisbane International až 154. hráčce světa Nině Bratčikovové, poté na Hobart International Rumunce Simoně Halepové a nakonec na melbournském grandslamu Australian Open patnácté nasazené Anastasii Pavljučenkovové.

Po návratu do Evropy zaznamenala vzestup formy, když se probojovala do semifinále turnaje kategorie Premier, a to pařížském Open GDF Suez, kde si připsala 200 bodů a 30 500 dolarů. V osmifinále zdolala Bulharku Pironkovovou a ve čtvrtfinále šestou nasazenou Görgesovou. Mezi posledními čtyřmi nestačila na francouzskou dvojku turnaje Bartoliovou.

Na americké části sezóny vyhrála tři kola v Indian Wells, kde přešla přes devatenáctku Hantuchovou a devítku Zvonarevovou, než skončila v osmifinále na raketě Li Na. Následovala vyřazení v úvodních či druhých kolech, až na květnovém turnaji ITF Sparta Prague Open v rodné Praze dosáhla na finálovou účast. V boji o titul jako druhá nasazená podlehla turnajové jedničce Lucii Šafářové ve dvou sadách.

Na antukovém French Open se podruhé v kariéře probojovala do osmifinále dvouhry, když ve druhé fázi vyřadila turnajovou šestnáctku Kirilenkovou a ve třetí pak dvacet dvojku Pavljučenkovovou, jíž oplatila prohru z lednového Austraian Open. Ve čtvrtém kole nestačila po třísetové bitvě na další Rusku, světovou dvojku a pozdější vítězku Marii Šarapovovou.

2013[editovat | editovat zdroj]

Sezónu zahájila jako nasazená pětka na premiérovém ročníku turnaje Shenzhen Open hraném v čínském Šen-čenu, kde ve finále podlehla čínské turnajové jedničce a světové sedmičce Li Na po třísetovém průběhu.

Finále na okruhu WTA Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–0)
Turnaj mistryň (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–0)
Tier II / Premier (0–2 Č)
Tier III, IV & V / International (3–12 D; 4–4 Č)

Dvouhra: 15 (3–12)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 14. května 2001 Antverpy, Belgie antuka Německo Barbara Rittnerová 3–6, 2–6
Finalistka 2. 8. července 2002 Casablanca, Maroko antuka Rakousko Patricia Wartuschová 7–5, 3–6, 3–6
Finalistka 3. 28. července 2003 Sopoty, Polsko antuka Izrael Anna Smašnovová 2–6, 0–6
Finalistka 4. 14. června 2004 ‘s-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Francie Mary Pierceová 6–7(6–8), 2–6
Finalistka 5. 9. srpna 2004 Sopoty, Polsko antuka Itálie Flavia Pennettaová 5–7, 6–3, 3–6
Vítězka 1. 13. června 2005 ‘s-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Česko Lucie Šafářová 3–6, 6–2, 6–2
Finalistka 6. 18. července 2005 Palermo, Itálie antuka Španělsko Anabel Medina Garriguesová 4–6, 0–6
Vítězka 2. 19. září 2005 Portorož, Slovinsko antuka Slovinsko Katarina Srebotniková 6–2, 4–6, 6–3
Finalistka 7. 11. února 2008 Viña del Mar, Chile antuka Itálie Flavia Pennettaová 4–6, 4–5skreč
Finalistka 8. 8. srpna 2010 Kodaň, Dánsko tvrdý Dánsko Caroline Wozniacká 2–6, (5–7)
Finalistka 9. 26. září 2010 Soul, Jižní Korea tvrdý Rusko Alisa Klejbanovová 1–6, 3–6
Finalistka 10. 5. ledna 2013 Šen-čen, Čína tvrdý Čína Li Na 3–6, 6–1, 5–7
Finalistka 11. 11. ledna 2014 Hobart, Austrálie tvrdý Španělsko Garbiñe Muguruzaová 4–6, 0–6
Finalistka 12. 23. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Japonsko Kurumi Naraová 1–6, 6–4, 1-6
Vítězka 3. 1. března 2014 Florianopolis, Brazílie tvrdý Španělsko Garbiñe Muguruzaová 4–6, 7–5, 6-0

Čtyřhra: 10 (4–6)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 17. září 2001 Québec, Kanada hala Česko Alena Vašková USA Samantha Reevesová
Itálie Adriana Serra Zanettiová
5–7, 6–4, 3–6
Finalistka 2. 25. července 2009 Portorož, Slovinsko tvrdý Francie Camille Pinová Německo Julia Görgesová
Česko Vladimíra Uhlířová
4–6, 2–6
Finalistka 3. 24. října 2009 Moskva, Rusko tvrdý Rusko Maria Kondratěvová Rusko Maria Kirilenková
Rusko Naděžda Petrovová
2–6, 2–6
Vítězka 1. 18. června 2011 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Česko Barbora Záhlavová-Strýcová Slovensko Dominika Cibulková
Itálie Flavia Pennettaová
1–6, 6–4, [10–7]
Finalistka 4. 16. července 2011 Palermo, Itálie antuka Česko Andrea Hlaváčková Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
5–7, 1–6
Finalistka 5. 22. června 2013 Eastbourne, Velká Británie tráva Rumunsko Monica Niculescuová Rusko Naděžda Petrovová
Slovinsko Katarina Srebotniková
3–6, 3–6
Vítězka 2. 21. července 2013 Bastad, Švédsko antuka Španělsko Anabel Medina Garriguesová Itálie Flavia Pennettaová
Rumunsko Alexandra Dulgheruová
6–1, 6–4
Vítězka 3. 4. ledna 2014 Šen-čen, Čína tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová Ukrajina Ljudmila Kičenoková
Ukrajina Nadija Kičenoková
6–3, 6–4
Vítězka 4. 11. ledna 2014 Hobart, Austrálie tvrdý Rumunsko Monica Niculescuová USA Lisa Raymondová
Čína Čang Šuaj
6–2, 6–7(5–7), [10–8]
Finalistka 6. 13. dubna 2014 Katovice, Polsko tvrdý (h) Rumunsko Monica Niculescuová Ukrajina Julia Bejgelzimerová
Ukrajina Olga Savčuková
4–6, 7–5, [7–10]

Chronologie výsledků na velkých turnajích[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 V–L
Grand Slam
Australian Open Q1 Q2 3. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 6–14
French Open Q2 Q1 1. kolo 2. kolo 2. kolo 1. kolo A 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 4. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo Q3 7–12
Wimbledon Q2 Q1 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo A 1. kolo 1. kolo 4. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo 2. kolo 1. kolo Q1 11–12
US Open Q1 Q1 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo Q3 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo A 0–12
výhry–prohry 0–0 0–0 3–4 2–4 2–4 0–4 0–2 1–4 0–3 4–4 3–4 5–4 3–4 1–4 1–4 0–1 24–50
Olympijské hry
Letní olympiáda nekonala se 1. kolo nekonala se 1. kolo nekonala se 1. kolo nekonala se A 0–3
WTA Premier Mandatory
Indian Wells A A A 1. kolo A 2. kolo A 2. kolo 1. kolo A 1. kolo 4. kolo1) 4. kolo 2. kolo 2. kolo A 6–9
Miami A A 1. kolo 2. kolo 2. kolo 3. kolo A 1. kolo 1. kolo A 3. kolo 1. kolo 4. kolo 2. kolo 1. kolo A2) 5–11
Madrid nekonal se A 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo3) 1. kolo A A 2–5
Peking ne v Premier Mandatory A 1. kolo 2. kolo A 1. kolo 1. kolo A A 1–4
výhry–prohry 0–0 0–0 0–1 1–2 0–1 1–2 0–0 1–2 0–2 1–2 2–4 3–3 4–4 0–4 1–2 0–0 14–29
Tituly 0 0 0 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 3
Konečný žebříček 138. 120. 62. 46. 36. 125. 62. 75. 95. 41. 41. 28. 35. 41. 106. 292.
Poznámky

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Turnaj 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 V–P
Australian Open A 1. kolo A 2. kolo 1. kolo A 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3–8
French Open 1. kolo 1. kolo A 1. kolo A 1. kolo 2. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 4–9
Wimbledon 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo A 2. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3–10
US Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo A 2. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 4–10
výhry–prohry 0–3 0–4 0–2 1–4 0–1 2–3 3–4 3–4 0–4 5–4 0–4 14–37


Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTA[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 708. 479. 183. 138. 120. 62. 46. 36. 125. 62. 75. 95. 41. 41. 28. 35. 41.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
Pořadí 202. 812. 836. 813. 675. 223. 113. 114. 52. 76. 76. 37.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klára Zakopalová na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Klára Koukalová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20200102a2. ledna 2020
  2. top. Tenistka Zakopalová a explzeňský fotbalista: Rozvod!. iSport.cz [online]. 20214-02-12 [cit. 2020-01-02]. Dostupné online. 
  3. Zakopalova heißt nach Scheidung jetzt wieder Koukalova [online]. tennisnet.com, 6-4-2014 [cit. 2014-04-07]. Dostupné online. (německy) 
  4. ČTK. Tenis už nebyl radostí. A tak Koukalová ukončila kariéru. iDNES.cz [online]. 2016-09-26 [cit. 2016-09-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]