Madrid Open

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Madrid Open
Mutua Madrid Open
Centrální dvorec Caja Mágica

Založeno 2002 (muži) / 2009 (ženy)
Odehráno Mutua Madrid Open 2018
Místo Madrid, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Dějiště Madrid Arena (2002–2008)
Park Manzanares (od 2009)
Souřadnice
Povrch tvrdý / hala (2002–2008)
antuka / venku (od 2009)
Období květen
Ředitel Manuel Santana
ATP World Tour
2002–2009 Masters Series
2009– ATP World Tour Masters 1000

Soutěže 56 dvouhra (28 kval.) / 24 čtyřhra
Dotace 7 190 930 EUR
WTA Tour
2009– Premier Mandatory

Soutěže 64 dvouhra (32 kval.) / 28 čtyřhra
Dotace 6 685 828 EUR
www.madrid-open.com/en/
Rafael Nadal, držitel rekordních pěti titulů v mužské dvouhře

Madrid Open, oficiálně se jménem sponzora Mutua Madrid Open, je společný profesionální tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný ve španělském hlavním městě Madridu. Od sezóny 2009 probíhá v areálu parku Manzanares na otevřených antukových dvorcích. Původním dějištěm byla v letech 2002–2008 Madrid Arena, s položeným tvrdým povrchem na krytých kurtech.

Vlastníkem turnaje se v roce 2009 stal bývalý profesionální tenista a rumunský podnikatel Ion Ţiriac.[1] Generálním sponzorem je španělský pojišťovací dům Mutua Madrileña.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Mužská polovina Madrid Open byla založena v roce 2002, když licenci na pořádání turnaje v kategorii Tennis Masters Series odkoupila od stuttgartského Eurocard Open. Ve Stuttgartu a Essenu událost probíhala mezi roky 1995–2001 a vůbec nejdříve začínala pod názvem Stockholm Open v období 1990–1994. V důsledku reformy kategorií se turnaj od sezóny 2009 začal hrát v kategorii ATP World Tour Masters 1000, když v novém květnovém termínu získal místo po hamburském International German Open, degradovaném do kategorie ATP 500.

Ženská polovina Madrid Open vznikla roku 2009. Zařazena byla do kategorie WTA Premier Mandatory. Obě části se tak po grandslamu a Turnajích mistrů a mistryň řadí do třetí nejvyšší úrovně profesionálních okruhů ATP World Tour a WTA Tour. Do soutěží dvouher nastupuje padesát šest mužů a šedesát čtyři žen. Čtyřher se účastní dvacet čtyři mužských a dvacet osm ženských párů.

Vlastníkem turnaje se roku 2009 stal bývalý rumunský profesionální tenista a podnikatel Ion Ţiriac, [1] který v sezóně 2015 odhadl každoroční čistý zisk na více než 35 milionů eur a celkový příjem pro Madrid na částku okolo 200 milionů eur.[2]

Mužský turnaj v letech 2002–2008 nejdříve probíhal v říjnovém termínu na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Madrid Areny. S rozšířením o ženskou část v roce 2009 se v kalendáři přesunul do května, jako druhý antukový Masters evropské antukové sezóny po Monte-Carlu. Po madridské aréně se místem konání stal park Manzaranes s otevřenými antukovými dvorci a nově postavenou hlavní arénou Caja Magica pro 12,5 tisíc diváků, jež byla opatřena zatahovací střechou.

Petra Kvitová, držitelka rekordních tří titulů v ženské dvouhře

Na dvorce pro Madrid Open 2012 byla položena modrá antuka, čímž se turnaj stal první takovou událostí v historii tenisu.[3][4] Modrou antuku, rychlejší než červenou a zelenou, kritizovali světová jednička a dvojka Novak Djoković s Rafael Nadalem po vyřazení ve čtvrtfinále. Srb povrch charakterizoval slovy: „Tohle pro mě není tenis. Buď sem příště přijdu v kopačkách nebo pozvu Chucka Norrise, aby mi řekl, jak mám na tomhle hrát.“[5] Nadal, přezdívaný jako „antukový král“, přitom v osmi předchozích sezónách nevypadl na antukovém turnaji ani jednou již ve čtvrtfinále a pohrozil bojkotem následujícího ročníku.[6] Organizátoři však návrat k oranžovému povrchu neplánovali a měli v úmyslu zavést nové fluorescenční zářivé míčky v zelené či oranžové barvě, které by zvýraznily kontrast vůči modrému povrchu.[7] Přesto mužská řídící organizace ATP rozhodla, že se další ročník v sezóně 2013 odehraje opět na červené antuce.

Na Den práce, 1. května 2016, vytvořil madridský turnaj nový rekord zapsaný do Guinnessovy knihy rekordů, když si na dvorci Manola Santany 1 474 lidí — včetně diváků, organizárorů (vlastníka Iona Ţiriaca i ředitele Manuela Santany) a hráčů (Wawrinky, Berdycha, Nišikoriho s dalšími) — současně pinkalo raketami s míčky po dobu deseti sekund. Překonali tak zápis 767 osob z říjnového China Open 2015.[8]

Nejvyšší počet pěti singlových trofejí mezi muži vybojoval Španěl Rafael Nadal[9] a ženskou část třikrát ovládla Češka Petra Kvitová.[10]

Dřívějšími názvy turnaje byly Mutua Madrileña Madrid Open a Madrid Masters.

Přehled finále[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítěz finalista výsledek
2002 USA Andre Agassi Česko Jiří Novák bez boje
2003 Španělsko Juan Carlos Ferrero Chile Nicolás Massú 6–3, 6–4, 6–3
2004 Rusko Marat Safin Argentina David Nalbandian 6–2, 6–4, 6–3
2005 Španělsko Rafael Nadal Chorvatsko Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
2006 Švýcarsko Roger Federer Chile Fernando González 7–5, 6–1, 6–0
2007 Argentina David Nalbandian Švýcarsko Roger Federer 1–6, 6–3, 6–3
2008 Spojené království Andy Murray Francie Gilles Simon 6–4, 7–6(8–6)
2009 Švýcarsko Roger Federer (2) Španělsko Rafael Nadal 6–4, 6–4
2010 Španělsko Rafael Nadal (2) Švýcarsko Roger Federer 6–4, 7–6(7–5)
2011 Srbsko Novak Djoković Španělsko Rafael Nadal 7–5, 6–4
2012 Švýcarsko Roger Federer (3) Česko Tomáš Berdych 3–6, 7–5, 7–5
2013 Španělsko Rafael Nadal (3) Švýcarsko Stanislas Wawrinka 6–2, 6–4
2014 Španělsko Rafael Nadal (4) Japonsko Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0skreč
2015 Spojené království Andy Murray (2) Španělsko Rafael Nadal 6–3, 6–2
2016 Srbsko Novak Djoković (2) Spojené království Andy Murray 6–2, 3–6, 6–3
2017 Španělsko Rafael Nadal (5) Rakousko Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
2018 Německo Alexander Zverev Rakousko Dominic Thiem 6–4, 6–4

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězka finalistka výsledek
2009 Rusko Dinara Safinová Dánsko Caroline Wozniacká 6–2, 6–4
2010 Francie Aravane Rezaïová USA Venus Williamsová 6–2, 7–5
2011 Česko Petra Kvitová Bělorusko Viktoria Azarenková 7–6(7–3), 6–4
2012 USA Serena Williamsová Bělorusko Viktoria Azarenková 6–1, 6–3
2013 USA Serena Williamsová (2) Rusko Maria Šarapovová 6–1, 6–4
2014 Rusko Maria Šarapovová Rumunsko Simona Halepová 1–6, 6–2, 6–3
2015 Česko Petra Kvitová (2) Rusko Světlana Kuzněcovová 6–1, 6–2
2016 Rumunsko Simona Halepová Slovensko Dominika Cibulková 6–2, 6–4
2017 Rumunsko Simona Halepová (2) Francie Kristina Mladenovicová 7–5, 6–7(5–7), 6–2
2018 Česko Petra Kvitová (3) Nizozemsko Kiki Bertensová 7–6(8–6), 4–6, 6–3

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězové finalisté výsledek
2002 Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
Indie Mahesh Bhupathi
Bělorusko Max Mirnyj
6–3, 7–5, 6-0
2003 Indie Mahesh Bhupathi
Bělorusko Max Mirnyj
Zimbabwe Wayne Black
Zimbabwe Kevin Ullyett
6–2, 2–6, 6–3
2004 Bahamy Mark Knowles (2)
Kanada Daniel Nestor (2)
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 6–4
2005 Bahamy Mark Knowles (3)
Kanada Daniel Nestor (3)
Indie Leander Paes
Srbsko a Černá Hora Nenad Zimonjić
3–6, 6–3, 6–2
2006 USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
Bahamy Mark Knowles
Kanada Daniel Nestor
7–5, 6–4
2007 USA Bob Bryan (2)
USA Mike Bryan (2)
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–3, 7–6(7–4)
2008 Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
Indie Mahesh Bhupathi
Bahamy Mark Knowles
6–4, 6–2
2009 Kanada Daniel Nestor (4)
Srbsko Nenad Zimonjić
Švédsko Simon Aspelin
Jihoafrická republika Wesley Moodie
6–4, 6–4
2010 USA Bob Bryan (3)
USA Mike Bryan (3)
Kanada Daniel Nestor
Srbsko Nenad Zimonjić
6–3, 6–4
2011 USA Bob Bryan (4)
USA Mike Bryan (4)
Francie Michaël Llodra
Srbsko Nenad Zimonjić
6–3, 6–3
2012 Polsko Mariusz Fyrstenberg (2)
Polsko Marcin Matkowski (2)
Švédsko Robert Lindstedt
Rumunsko Horia Tecău
6–3, 6–4
2013 USA Bob Bryan (5)
USA Mike Bryan (5)
Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
6–2, 6–3
2014 Kanada Daniel Nestor (5)
Srbsko Nenad Zimonjić (2)
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–4, 6–2
2015 Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
Polsko Marcin Matkowski
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–7(5–7), [11–9]
2016 Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
Indie Rohan Bopanna
Rumunsko Florin Mergea
6–4, 7–6(7–5)
2017 Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Francie Nicolas Mahut
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 6–3
2018 Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
5–3skreč

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok vítězky finalistky výsledek
2009 Zimbabwe Cara Blacková
USA Liezel Huberová
Česko Květa Peschkeová
USA Lisa Raymondová
4–6, 6–3, [10–6]
2010 USA Serena Williamsová
USA Venus Williamsová
Argentina Gisela Dulková
Itálie Flavia Pennettaová
6–2, 7–5
2011 Bělorusko Viktoria Azarenková
Rusko Maria Kirilenková
Česko Květa Peschkeová
Slovinsko Katarina Srebotniková
6–4, 6–3
2012 Itálie Sara Erraniová
Itálie Roberta Vinciová
Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
6–1, 3–6, [10–4]
2013 Rusko Anastasija Pavljučenkovová
Česko Lucie Šafářová
Zimbabwe Cara Blacková
Nový Zéland Marina Erakovicová
6–2, 6–4
2014 Itálie Sara Erraniová (2)
Itálie Roberta Vinciová (2)
Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárez Navarrová
6–4, 6–3
2015 Austrálie Casey Dellacquová
Kazachstán Jaroslava Švedovová
Španělsko Garbiñe Muguruzaová
Španělsko Carla Suárez Navarrová
6–3, 6–7(4–7), [10–5]
2016 Francie Caroline Garciaová
Francie Kristina Mladenovicová
Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Sania Mirzaová
6–4, 6–4
2017 Čínská Tchaj-pej Čan Jung-žan
Švýcarsko Martina Hingisová
Maďarsko Tímea Babosová
Česko Andrea Hlaváčková
6–4, 6–3
2018 Rusko Jekatěrina Makarovová
Rusko Jelena Vesninová
Maďarsko Tímea Babosová
Francie Kristina Mladenovicová
2–6, 6–4, [10–8]

Přehled rekordů[editovat | editovat zdroj]

Mužská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Roger Federer se v roce 2012 stal prvním vítězem turnaje odehrávajícím se na modré antuce
  • nejvíce titulů: 5
  • nejvíce finále: 8
    • Španělsko Rafael Nadal (2005, 2009–11, 2013–2015, 2017)
  • nejvíce titulů v řadě: 2
    • Německo Boris Becker (1990–1991)
    • Španělsko Rafael Nadal (2013–2014)
  • nejvíce finále v řadě: 3

Mužská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Ženská dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Ženská čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madrid Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b "Madrid Masters goes bling", tennisworldusa, 8-4-2011. 
  2. VIDEO Ion Țiriac e foarte mândru de turneul pe care-l patronează: "Madridul nu avea nimic în afară de Real!" [online]. Digi Sport, 8-05-2015. Dostupné online. (rumunsky) 
  3. Is blue the new red? Madrid's clay court revolution [online]. [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. AS, Diario. El Mutua Madrid Open se jugará en una pista azul [online]. 29-11-2011 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. Djokovič stejně jako Nadal kritizoval modrou antuku, Aktuálně.cz, 9.5.2012
  6. Novak Djokovic and Rafael Nadal threaten to boycott Madrid Open if they don't change blue clay-court [online]. 2012-05-11. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Nadále modrý Madrid? Asi budu mít příští rok volno, hrozí Nadal, iDNES.cz, 11.5.2012
  8. World Record Broken In Madrid [online]. ATP World Tour, 01-05-2016. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters! [online]. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  10. Petr Pokorný, TenisPortal.cz, wtatennis.com. Báječná Kvitová zvládla finálovou bitvu s Bertensovou a vybojovala čtvrtý letošní a celkově již 24. titul [online]. MADRID: TenisPortal.cz, 2018-05-12 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]