Édouard Roger-Vasselin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Édouard Roger-Vasselin
Přezdívka Doudou
Stát FrancieFrancie Francie
Datum narození 28. listopadu 1983 (33 let)
Místo narození Gennevilliers, Francie
Bydliště Boulogne-Billancourt, Francie
Výška 188 cm
Váha 75 kg
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 4 282 260 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 84–125
Tituly 0 ATP, 4 challengery, 7 Futures
Nejvyšší umístění 35. místo (10. února 2014)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2014)
French Open 3. kolo (2007)
Wimbledon 3. kolo (2007)
US Open 2. kolo (2013)
Čtyřhra
Poměr zápasů 176–116
Tituly 14 ATP, 13 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění 6. místo (3. listopadu 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2015)
French Open vítěz (2014)
Wimbledon finále (2016)
US Open 3. kolo (2013, 2015)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů semifinále (2014)
Poslední aktualizace: 2016-07-077. července 2016

Édouard Roger-Vasselin (* 28. listopadu 1983 Gennevilliers, Hauts-de-Seine) je francouzský profesionální tenista a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2014 s krajanem Julienem Benneteauem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál čtrnáct deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu Futures získal do srpna 2015 sedm titulů ve dvouhře a šestnáct ve čtyřhře.[1]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2014 na 35. místě a ve čtyřhře pak v listopadu téhož roku na 6. místě. Trénuje ho Antoine Quinquis.[2]

Jeho otcem je bývalý francouzský tenista Christophe Roger-Vasselin, semifinalista dvouhry na French Open 1983.

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2001 se stal francouzským šampionem ve dvouhře dorostenců do 18 let.

Do premiérového finále dvouhry se na okruhu ATP Tour probojoval během březnového Delray Beach International Tennis Championships 2013, kde nestačil na favorizovaného Lotyše Ernestsa Gulbise po setech 6–7 a 3–6. Také z lednového Aircel Chennai Open 2014, konaného v indické Čennaíi, odešel jako poražený finalista. Nad jeho síly byl Švýcar Stanislas Wawrinka, který o tři týdny později získal trofej na Australian Open.

Na nejvyšší grandslamové úrovni vyhrál s krajanem Julienem Benneteauem mužskou čtyřhru na French Open 2014, když ve finále porazili španělský pár Marcel Granollers a Marc López. V závěru sezóny se pak oba probojovali do semifinále debla na Turnaje mistrů 2014.

Ve francouzském daviscupovém týmu neodehrál k září 2015 žádné utkání.[3]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav Rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2014 French Open antuka Francie Julien Benneteau Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 7–6(7–1)
Finalista 2016 Wimbledon tráva Francie Julien Benneteau Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–7(1–7), 3–6

Finálové účasti na turnajích ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
ATP World Tour Finals (0–0)
ATP World Tour Masters 1000 (1–3 Č)
ATP World Tour 500 (2–2 Č)
ATP World Tour 250 (0–2 D; 10–1 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 3. března 2013 Delray Beach, Spojené státy americké tvrdý Lotyšsko Ernests Gulbis 6–7(3–7), 3–6
Finalista 2. 5. ledna 2014 Čennaj, Indie tvrdý Švýcarsko Stanislas Wawrinka 5–7, 2–6

Čtyřhra: 21 (14–7)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 5. února 2012 Montpellier, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jamie Murray
6–4, 7–6(7–4)
Vítěz 2. 20. února 2012 Marseille, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Německo Dustin Brown
Francie Jo-Wilfried Tsonga
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz 3. 17. září 2012 Méty, Francie tvrdý (h) Francie Nicolas Mahut Švédsko Johan Brunström
Dánsko Frederik Nielsen
7–6(7–3), 6–4
Vítěz 4. 15. července 2013 Newport, Spojené státy americké tráva Francie Nicolas Mahut USA Tim Smyczek
USA Rhyne Williams
6–7(4–7), 6–2, [10-5]
Finalista 1. 20. července 2013 Bogotá, Kolumbie tvrdý Nizozemsko Igor Sijsling Indie Purav Raja
Indie Divij Sharan
6–7(4–7), 6–7(3–7)
Vítěz 5. 29. července 2013 Atlanta, Spojené státy americké tvrdý Nizozemsko Igor Sijsling Spojené království Colin Fleming
Spojené království Jonathan Marray
7–6(8–6), 6–3
Vítěz 6. 6. října 2013 Tokio, Japonsko tvrdý Indie Rohan Bopanna Spojené království Jamie Murray
Austrálie John Peers
7–6(7–5), 6–4
Vítěz 7. 23. února 2014 Marseille, Francie (2) tvrdý (h) Francie Julien Benneteau Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
Vítěz 7. 23. února 2014 Marseille, Francie (3) tvrdý (h) Francie Julien Benneteau Austrálie Paul Hanley
Spojené království Jonathan Marray
4–6, 7–6(8–6), [13–11]
Vítěz 8. 7. června 2014 French Open, Paříž, Francie antuka Francie Julien Benneteau Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Marc López
6–3, 7–6(7–1)
Finalista 2. 12. října 2014 Šanghaj, ČLR tvrdý Francie Julien Benneteau USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–7(3–7)
Vítěz 8. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý Česko Radek Štěpánek Chorvatsko Mate Pavić
Nový Zéland Michael Venus
7–5, 6–3
Finalista 3. 16. srpna 2015 Montréal, Kanada tvrdý Kanada Daniel Nestor USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 6–3, [6–10]
Vítěz 10. 23. srpna 2015 Cincinnati, Spojené státy americké tvrdý Kanada Daniel Nestor Polsko Marcin Matkowski
Srbsko Nenad Zimonjić
6–2, 6–2
Vítěz 11. 27. září 2015 Méty, Francie (2) tvrdý (h) Polsko Łukasz Kubot Francie Nicolas Mahut
Francie Pierre-Hugues Herbert
2-6, 6-3, [10-7]
Finalista 4. 11. října 2015 Peking, ČLR tvrdý Kanada Daniel Nestor Kanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
6–3, 3–6, [6–10]
Finalista 5. 9. července 2016 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Francie Julien Benneteau Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–7(1–7), 3–6
Vítěz 12. 24. července 2016 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Kanada Daniel Nestor Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Alexander Peya
7–6(7–3), 7–6(7–4)
Vítěz 13. 23. října 2016 Antverpy, Belgie tvrdý Kanada Daniel Nestor Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 6–4
Finalista 6. 14. května 2017 Madrid, Španělsko antuka Francie Nicolas Mahut Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
5–7, 3–6
Finalista 7. 25. června 2017 Londýn, Spojené království tráva Francie Julien Benneteau Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
2–6, 3–6
Vítěz 14. 24. září 2017 Mety, Francie (3) tvrdý (h) Francie Julien Benneteau Nizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak
7–5, 6–3

Významné výhry[editovat | editovat zdroj]

Postavení na konečném žebříčku ATP[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 1383 421. 300. 197. 189. 252. 96. 166. 153. 124. 106. 102. 52. 87. 123.

Čtyřhra[editovat | editovat zdroj]

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
Pořadí 871. 323. 307. 197. 292. 289. 219. 170. 98. 133. 43. 17. 7. 17.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Édouard Roger-Vasselin na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Édouard Roger-Vasselin na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 27. července 2015
  2. (anglicky) Édouard Roger-Vasselin na stránkách ATP Tour, přístup: 27. července 2015
  3. (anglicky) Édouard Roger-Vasselin na stránkách Davis Cupu, přístup: 27. července 2015

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]