ATP Tour 500

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mužský tenis

ATP Tour 500, dříve známá pod názvy Grand Prix Super Series,[1] ATP International Series Gold, Championship Series a ATP World Tour 500, je čtvrtá nejvyšší kategorie mužského profesionálního okruhu ATP World Tour – za Grand Slamem, ATP Finals a sérii Masters 1000 v systému existujícím od sezóny 2009.

Série hraná od roku 2019 pod názvem ATP Tour 500 zahrnuje třináct turnajů, ve kterých hráč za vítězství získává 500 bodů do žebříčku ATP, což je obsaženo v názvu série. Turnaje mají různé počty startujících hráčů v hlavní soutěži – 32 nebo 48 ve dvouhře a 16 párů ve čtyřhře. Nejvýše postavení tenisté na žebříčku mají účast povinnou. V sezóně musí odehrát minimálně čtyři turnaje ATP 500, včetně alespoň jedné události po US Open. Pokud tato kritéria nesplní, nepřipíší si do bodového hodnocení žebříčku z kategorie žádný bod.

Celkový rekordní počet 24 singlových titulů v této kategorii do dubna 2021 získal Švýcar Roger Federer, včetně trofejí před rokem 2009. Argentinec Juan Martín del Potro (2013), Němec Boris Becker (1990) a Švéd Stefan Edberg (1991) vybojovali nejvíce titulů během jedné sezóny, každý z nich čtyři. Nadal jako jediný triumfoval nejméně na jednom turnaji v každé sezóně mezi lety 2005–2018, což představuje 14 roků bez přerušení. Rekordmanem s nejvyšším počtem 20 turnajových vítězství ve čtyřhře je Kanaďan Daniel Nestor. Osmnáctiletý Kanaďan Félix Auger-Aliassime se na Rio Open 2019 stal historicky nejmladším finalistou dvouhry kategorie.[2]

Turnaje[editovat | editovat zdroj]

Turnaje kategorie ATP 500
Turnaj komerční název místo stát povrch hráčů založen zařazen
Rotterdam ABN AMRO World Tennis Tournament Rotterdam NizozemskoNizozemsko Nizozemsko tvrdý (h) 32/16 1972 1999
Rio de Janeiro Rio Open presented by Claro hdtv Rio de Janeiro BrazílieBrazílie Brazílie antuka 32/16 2014 2014
Acapulco Abierto Mexicano Telcel Acapulco MexikoMexiko Mexiko antuka 32/16 1993 2001
Dubaj Dubai Duty Free Tennis Championships Dubaj Spojené arabské emirátySpojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty tvrdý 32/16 1993 2001
Barcelona Barcelona Open Banco Sabadell Barcelona ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko antuka 48/16 1953 1990
Halle Noventi Open Halle NěmeckoNěmecko Německo tráva 32/16 1993 2015
Londýn Fever-Tree Championships Londýn Spojené královstvíSpojené království Spojené království tráva 32/16 1890 2015
Hamburk Hamburg European Open Hamburk NěmeckoNěmecko Německo antuka 32/16 1892 2009
Washington, D.C. Citi Open Washington, D.C. Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý 48/16 1969 1990
Peking China Open Peking ČínaČína Čína tvrdý 32/16 1993 2009
Tokio Rakuten Japan Open
Tennis Championships
Tokio JaponskoJaponsko Japonsko tvrdý 32/16 1972 1990
Vídeň Erste Bank Open 500 Vídeň RakouskoRakousko Rakousko tvrdý (h) 32/16 1974 2015
Basilej Swiss Indoors Basel Basilej ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko tvrdý (h) 32/16 1970 2009
Vyřazené turnaje ATP 500 období
Memphis U.S. National Indoor
Tennis Championships
Memphis Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké tvrdý (h) 32/16 1898 1971–2013
Valencie Open de Tenis Comunidad Valenciana Valencie ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko tvrdý (h) 32/16 2003 2003–2015
Petrohrad St. Petersburg Open Petrohrad RuskoRusko Rusko tvrdý (h) 32/16 1995 2020

Historické názvy[editovat | editovat zdroj]

1990–1999
ATP Championship Series

2000–2008
ATP International Series Gold

2009–2018
ATP World Tour 500

od 2019
ATP Tour 500

Bodový zisk[editovat | editovat zdroj]

Singlista či deblista získává za dosažení příslušné fáze turnaje odpovídající bodový zisk.

Soutěž vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole Q Q2 Q1
dvouhra (32) 500 300 180 90 45 0 0 20 10 0
dvouhra (48) 20 0 10 4 0
čtyřhra 0

Výsledky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam vítězů turnajů ATP Tour 500.

2020[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2020.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Rotterdam Francie Gaël Monfils Kanada Félix Auger-Aliassime 6–2, 6–4
Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
Finsko Henri Kontinen
Německo Jan-Lennard Struff
7–6(7–5), 4–6, [10–7]
Rio de Janeiro Chile Cristian Garín Itálie Gianluca Mager 7–6(7–3), 7–5
Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
Itálie Salvatore Caruso
Itálie Federico Gaio
6–4, 5–7, [10–7]
Dubaj Srbsko Novak Djoković Řecko Stefanos Tsitsipas 6–3, 6–4
Austrálie John Peers
Nový Zéland Michael Venus
Jihoafrická republika Raven Klaasen
Rakousko Oliver Marach
6–3, 6–2
Acapulco Španělsko Rafael Nadal USA Taylor Fritz 6–3, 6–2
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
7–6(8–6), 6–7(4–7), [11–9]
Barcelona zrušeno pro pandemii koronaviru
Halle
Londýn
Hamburk
Washington, D.C.
Peking
Tokio
Petrohrad Rusko Andrej Rubljov Chorvatsko Borna Ćorić 7–6(7–5), 6–4
Rakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
Brazílie Marcelo Demoliner
Nizozemsko Matwé Middelkoop
6–2, 7–6(7–4)
Vídeň Rusko Andrej Rubljov Itálie Lorenzo Sonego 6–4, 6–4
Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
Spojené království Jamie Murray
Spojené království Neal Skupski
7–6(7–5), 7–5
Basilej zrušeno pro pandemii koronaviru


2021[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2021.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Rotterdam Rusko Andrej Rubljov Maďarsko Márton Fucsovics 7–6(7–4), 6–4
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
7–6(9–7), 6–2
Rio de Janeiro zrušeno pro pandemii koronaviru[3]
Dubaj Rusko Aslan Karacev Jihoafrická republika Lloyd Harris 6–3, 6–2
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
7–6(7–0), 7–6(7–4)
Acapulco Německo Alexander Zverev Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 7–6(7–3)
Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos
7–6(7–3), 6–4
Barcelona Španělsko Rafael Nadal Řecko Stefanos Tsitsipas 6–4, 6–7(6–8), 7–5
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Německo Kevin Krawietz
Rumunsko Horia Tecău
6–4, 6–2

Přehled titulů od 1990[editovat | editovat zdroj]

Nejvíce titulů ve dvouhře
Pořadí hráč titulů
1. Švýcarsko Roger Federer 24
2. Španělsko Rafael Nadal 22
3. Srbsko Novak Djoković 14
4. USA Pete Sampras 12
5. Španělsko David Ferrer 10
6. Německo Boris Becker 9
Argentina Juan Martín del Potro
Spojené království Andy Murray
9. Švédsko Stefan Edberg 8
10. Chorvatsko Goran Ivanišević 7
tučně – aktivní tenisté
Nejvíce titulů ve čtyřhře
Pořadí hráč titulů
1. Kanada Daniel Nestor 20
2. Srbsko Nenad Zimonjić 17
3. Bahamy Mark Knowles 15
4. USA Bob Bryan 14
USA Mike Bryan
6. Brazílie Bruno Soares 9
7. Rumunsko Horia Tecău 8
8. Polsko Łukasz Kubot 7
Brazílie Marcelo Melo
Bělorusko Max Mirnyj
Spojené království Jamie Murray
Nizozemsko Jean-Julien Rojer
11. Finsko Henri Kontinen 6
Francie Michaël Llodra
Rakousko Alexander Peya
tučně – aktivní tenisté

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku ATP World Tour 500 series na anglické Wikipedii.

  1. Grand Prix Super Series [online]. Mohave Daily Miner, March 1oth 1989 [cit. 2011-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Auger-Aliassime v Riu porazil Cuevase a je nejmladším finalistou turnaje ATP 500 [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-24 [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. 
  3. Rio Open canceled due to Brazil COVID-19 spike [online]. ESPN, 2021-04-01 [cit. 2021-04-10]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]