Ivan Dodig

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ivan Dodig
Ivan Dodig během kvalifikace Wimbledonu 2015
Stát ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko[1]
Datum narození 2. ledna 1985 (33 let)[1]
Místo narození Međugorje, SFRJ[1]
Bydliště Međugorje, Bosna a Hercegovina[1]
Výška 183 cm[1]
Váha 83 kg[1]
Profesionál od 2004[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 6 492 015 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 118–140
Tituly 1 ATP, 5 challengerů, 3 Futures
Nejvyšší umístění 29. místo (7. října 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2013)
French Open 2. kolo (2016)
Wimbledon 4. kolo (2013)
US Open 3. kolo (2013)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry 1. kolo (2012)
Čtyřhra
Poměr zápasů 247–173
Tituly 10 ATP, 6 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění 4. místo (8. června 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open semifinále (2015)
French Open vítěz (2015)
Wimbledon finále (2013)
US Open semifinále (2013, 2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů finále (2014)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open finále (2017)
French Open vítěz (2018)
Wimbledon 2. kolo (2015)
US Open 2. kolo (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup finále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201806099. června 2018

Ivan Dodig (* 2. ledna 1985 Međugorje, Socialistická federativní republika Jugoslávie, dnes Bosna a Hercegovina) je chorvatský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden singlový a deset deblových turnajů ve čtyřhře, včetně French Open 2015, na němž triumfoval s Brazilcem Marcelem Melem. Druhou grandslamovou trofej přidal v mixu French Open 2018 společně s Tchajwankou Latishou Chanovou.[2] Na challengerech ATPokruhu Futures získal osm titulů ve dvouhře a patnáct ve dvouhře.[3]

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v říjnu 2013 na 29. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2015 na 4. místě. Trénuje ho Mladen Dodig. Dříve, od září 2010 tuto roli plnil Čech Martin Štěpánek.[4][1]

Tenisová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Týmové soutěže[editovat | editovat zdroj]

V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2002 jako 17letý utkáním základní skupiny zóny Evropy a Afriky proti Andoře, v němž vyhrál s Igorem Racicem čtyřhru proti dvojici Joan Jimenez-Guerra a Jean-Baptiste Poux-Gautier. Bosna a Hercegovina prohrála v sérii 1:2 na zápasy. V chorvatském daviscupovém týmu debutoval poprvé v roce 2010 utkáním 1. kola světová skupiny proti Ekvádoru, když už za rozhodnutého stavu vyhrál dvouhru proti Ivánu Endarovi. Chorvati postoupili po vítězství 5:0 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil k třiceti mezistátním utkáním s bilancí 5–13 ve dvouhře a 13–13 ve čtyřhře.[5]

Chorvatsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012Londýně, kde v mužské dvouhře nestačil v 1. kole ve dvou setech na pozdějšího bronzového medailistu Juana Martína del Potra z Argentiny.[6] Lépe se mu dařilo ve čtyřhře, kde společně s Marinem Čilićem postoupil až do čtvrtfinále, v němž nestačili na španělský pár David Ferrer a Feliciano López.[6]

Individuální kariéra[editovat | editovat zdroj]

Na nejvyšší grandslamové úrovni ve dvouhře došel do osmifinále Wimbledonu 2013, kde však podlehl ve čtyřech setech Davidu Ferrerovi ze Španělska.

V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Brazilcem Marcelem Melem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili BobMike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam. Grandslamovou trofej vybojoval s Melem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým, když zápas dovedli do vítězného konce.[7]

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Međugorje, v městě ležícím v západní Hercegovině, otci Tomislavovi a matce Davorce. Má dva bratry Zeljka a Mladena, kteří jsou oba tenisovými trenéry. Tenis začal hrát v osmi letech. Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu a servis má za svůj oblíbený úder. Mezi jeho koníčky patří například hudba, filmy, stolní tenis nebo videohry. Když vyrůstal, byl jeho idolem krajan Goran Ivanišević. Dne 16. listopadu 2013 se oženil s Majou Ćubelovou. Jeho velkým kamarádem je chorvatský tenista Marin Čilić. Dne 16. června 2014 se mu narodil syn Peter. Mluví chorvatsky a anglicky.[1]

Finále na Grand Slamu[editovat | editovat zdroj]

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2013 Wimbledon tráva Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 2015 French Open antuka Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5

Smíšená čtyřhra: 3 (1–2)[editovat | editovat zdroj]

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Finalista 2016 French Open antuka Indie Sania Mirzaová Švýcarsko Martina Hingisová
Indie Leander Paes
6–4, 4–6, [8–10]
Finalista 2017 Australian Open tvrdý Indie Sania Mirzaová USA Abigail Spearsová
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
2–6, 4–6
Finalistka 2011 Australian Open tvrdý Austrálie Paul Hanley Slovinsko Katarina Srebotniková
Kanada Daniel Nestor
3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 2018 French Open antuka Čínská Tchaj-pej Latisha Chan Kanada Gabriela Dabrowská
Chorvatsko Mate Pavić
6–1, 6–7(5–7), [10–8]

Finále na okruhu ATP World Tour[editovat | editovat zdroj]

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Turnaj mistrů (0–1 Č)
ATP World Tour Masters 1000 (4–5 Č)
ATP World Tour 500 (4–3 Č)
ATP World Tour 250 (1–1 D; 1–4 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 6. února 2011 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Německo Michael Berrer 6–3, 6–4
Finalista 1. 18. června 2011 s-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva Rusko Dmitrij Tursunov 3–6, 2–6

Čtyřhra: 24 (10–14)[editovat | editovat zdroj]

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 5. února 2012 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h) Chorvatsko Mate Pavić Kypr Marcos Baghdatis
Rusko Michail Južnyj
2–6, 2–6
Finalista 2. 26. února 2012 Memphis, Spojené státy tvrdý (h) Brazílie Marcelo Melo Bělorusko Max Mirnyj
Kanada Daniel Nestor
6–4, 5–7, [7–10]
Finalista 3. 10. února 2013 Záhřeb, Chorvatsko (2) tvrdý (h) Chorvatsko Mate Pavić Rakousko Julian Knowle
Slovensko Filip Polášek
3–6, 3–6
Finalista 4. 6. července 2013 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–3, 3–6, 4–6, 4–6
Vítěz 1. 13. října 2013 Šanghaj, ČLR tvrdý Brazílie Marcelo Melo Španělsko David Marrero
Španělsko Fernando Verdasco
7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2]
Finalista 5. 20. dubna 2014 Monte Carlo, Monako antuka Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
3–6, 6–3, [8–10]
Finalista 6. 10. srpna 2014 Toronto, Kanada tvrdý Brazílie Marcelo Melo Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
4–6, 3–6
Finalista 7. 5. října 2014 Tokio, Japonsko tvrdý Brazílie Marcelo Melo Francie Pierre-Hugues Herbert
Polsko Michał Przysiężny
3–6, 7–6(7–3), [5–10]
Finalista 8. 16. listopadu 2014 Londýn, Spojené království tvrdý (h) Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
7–6(7–5), 2–6, [7–10]
Vítěz 2. 1. března 2015 Acapulco, Mexiko tvrdý Brazílie Marcelo Melo Polsko Mariusz Fyrstenberg
Mexiko Santiago González
7–6(7–2), 5–7, [10–3]
Vítěz 3. 6. června 2015 French Open, Paříž, Francie antuka Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5
Finalista 9. 8. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý Brazílie Marcelo Melo USA Bob Bryan
USA Mike Bryan
4–6, 2–6
Vítěz 4. 8. listopadu 2015 Paříž, Francie tvrdý (h) Brazílie Marcelo Melo Kanada Vasek Pospisil
USA Jack Sock
2–6, 6–3, [10–5]
Finalista 10. 25. června 2016 Nottingham, Spojené království tráva Brazílie Marcelo Melo Spojené království Dominic Inglot
Kanada Daniel Nestor
5–7, 6–7(4–7)
Vítěz 5. 31. července 2016 Toronto, Kanada tvrdý Brazílie Marcelo Melo Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–4, 6–4
Vítěz 6. 21. srpna 2016 Cincinnati, Spojené státy tvrdý Brazílie Marcelo Melo Nizozemsko Jean-Julien Rojer
Rumunsko Horia Tecău
7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–6]
Vítěz 7. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Španělsko Marcel Granollers Nizozemsko Wesley Koolhof
Nizozemsko Matwé Middelkoop
7–6(7–5), 6–3
Finalista 11. 21. května 2017 Řím, Itálie antuka Španělsko Marcel Granollers Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
6–4, 4–6, [3–10]
Vítěz 8. 30. července 2017 Hamburk, Německo antuka Chorvatsko Mate Pavić Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marc López
6–3, 6–4
Finalista 12. 13. srpna 2017 Mobtréal, Kanada (3) tvrdý Indie Rohan Bopanna Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Nicolas Mahut
4–6, 6–3, [6–10]
Vítěz 9. 29. října 2017 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h) Španělsko Marcel Granollers Francie Fabrice Martin
Francie Édouard Roger-Vasselin
7–5, 7–6(8–6)
Finalista 13. 5. listopadu 2017 Paříž, Francie tvrdý (h) Španělsko Marcel Granollers Polsko Łukasz Kubot
Brazílie Marcelo Melo
6–7(3–7), 6–3, [6–10]
Vítěz 10. 6. května 2018 Mnichov, Německo antuka USA Rajeev Ram Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
6–3, 7–5
Finalista 14. 26. května 2018 Ženeva, Švýcarsko antuka USA Rajeev Ram Rakousko Oliver Marach
Chorvatsko Mate Pavić
6–3, 6–7(3–7), [9–11]

Tituly na challengerech ATP a Futures[editovat | editovat zdroj]

Legenda (dvouhra)
ATP Challenger Tour (5)
ITF Futures (3)

Dvouhra (8)[editovat | editovat zdroj]

Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
1. 4. června 2006 Prijedor, Bosna a Hercegovina antuka Česko Adam Vejmělka 6–3, 6–2
2. 14. října 2006 Lagos, Nigérie tvrdý Ukrajina Illja Marčenko 6–3, 6–4
3. 5. října 2008 Mostar, Bosna a Hercegovina antuka Lotyšsko Deniss Pavlovs 6–3, 6–2
4. 29. března 2009 Sarajevo, Bosna a Hercegovina tvrdý (h) Německo Dominik Meffert 6–4, 6–3
5. 7. listopadu 2010 Astana, Kazachstán tvrdý (h) Rusko Igor Kunicyn 6–4, 6–3
6 13. září 2015 Saint-Rémy-de-Provence, Francie tvrdý Německo Nils Langer 6–3, 6–2
7. 25. října 2015 Brest, Francie tvrdý (h) Francie Benoît Paire 7–5, 6–1
8. 29. listopadu 2015 Andria, Itálie tvrdý (h) Německo Michael Berrer 6–2, 6–1

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Dodig na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i (anglicky) Ivan Dodig na stránkách ATP Tour, přístup: 9. června 2018
  2. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online. 
  3. (anglicky) Ivan Dodig na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 9. června 2018
  4. pva. Martin Štěpánek: Z dříče Dodiga dělá hvězdu. TenisPortal.cz [online]. 2011-07-27 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  5. (anglicky) Ivan Dodig na stránkách Davis Cupu, přístup: 8. června 2018
  6. a b Ivan Dodig Bio, Stats, and Results [online]. [cit. 2015-09-19]. Olympics at Sports-Reference.com. (anglicky) 
  7. POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]