Ivan Dodig
Ivan Dodig | |
---|---|
Ivan Dodig na Monte-Carlo Masters 2023 | |
Stát | Bosna a Hercegovina (2004–2008) Chorvatsko (2008–) |
Datum narození | 2. ledna 1985 (39 let)[1] |
Místo narození | Međugorje, SFRJ[1] |
Bydliště | Međugorje, Bosna a Hercegovina[1] |
Výška | 183 cm[1] |
Hmotnost | 81 kg[1] |
Profesionál od | 2004[1] |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 9 442 215 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 118–140 |
Tituly | 1 ATP, 5 challengerů, 3 Futures |
Nejvyšší umístění | 29. místo (7. října 2013) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2013) |
French Open | 2. kolo (2016) |
Wimbledon | 4. kolo (2013) |
US Open | 3. kolo (2013) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2012) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 465–310 |
Tituly | 24 ATP, 6 challengerů, 9 Futures |
Nejvyšší umístění | 2. místo (11. září 2023) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2021) |
French Open | vítěz (2015, 2023) |
Wimbledon | finále (2013) |
US Open | semifinále (2013, 2014, 2023) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | finále (2014) |
Olympijské hry | stříbro (2020) |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2022) |
French Open | vítěz (2018, 2019) |
Wimbledon | vítěz (2019) |
US Open | semifinále (2019) |
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Týmové soutěže | |
Davis Cup | vítěz (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 4. října 2023
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Tenis na LOH | ||
stříbro | 2020 Tokio | čtyřhra mužů |
Ivan Dodig (* 2. ledna 1985 Međugorje, Jugoslávie) je chorvatský profesionální tenista, který v letech 2004–2008 reprezentoval rodnou Bosnu a Hercegovinu. Na grandslamu zvítězil ve třech mužských a čtyřech smíšených čtyřhrách. French Open 2015 ovládl s Marcelem Melem, Australian Open 2021 po boku Filipa Poláška a French Open 2023 v páru s Austinem Krajickem. V mixu přidal triumfy s Latishou Chanovou na French Open 2018 i 2019[2] a ve Wimbledonu 2019. Australian Open 2022 vyhrál s Kristinou Mladenovicovou.
Ve čtyřhře Letních olympijských her 2020 v Tokiu vybojoval stříbrnou medaili s Marinem Čilićem. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a dvacet čtyři deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal osm titulů ve dvouhře a patnáct ve dvouhře.[3]
Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v říjnu 2013 na 29. místě a ve čtyřhře v září 2023 na 2. místě. Trénuje ho Mladen Dodig. Dříve tuto roli plnil Čech Martin Štěpánek, který jej vedl od září 2010.[4][1]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Týmové soutěže
[editovat | editovat zdroj]V daviscupovém týmu Bosny a Hercegoviny debutoval v roce 2002 jako 17letý utkáním základní skupiny zóny Evropy a Afriky proti Andoře, v němž vyhrál s Igorem Racicem čtyřhru proti dvojici Joan Jimenez-Guerra a Jean-Baptiste Poux-Gautier. Bosna a Hercegovina prohrála v sérii 1:2 na zápasy.[5]
V chorvatském daviscupovém týmu debutoval poprvé v roce 2010 utkáním 1. kola světová skupiny proti Ekvádoru, když už za rozhodnutého stavu vyhrál dvouhru proti Ivánu Endarovi. Chorvati postoupili po vítězství 5:0 na zápasy. V roce 2016 byl součástí výběru, který prohrál finále s Argentinou 2:3 na zápasy. V Davis Cup 2018 získal trofej po rozhodující výhře Chorvatů nad Francií. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupil k třiceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 5–13 ve dvouhře a 14–19 ve čtyřhře.[5]
Chorvatsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2012 v Londýně, kde v mužské dvouhře nestačil v 1. kole ve dvou setech na pozdějšího bronzového medailistu Juana Martína del Potra z Argentiny.[6] Lépe se mu dařilo ve čtyřhře, kde společně s Marinem Čilićem postoupil až do čtvrtfinále, v němž nestačili na španělský pár David Ferrer a Feliciano López.[6] Zúčastnil se také odložených Her XXXII. olympiády v Tokiu hraných během léta 2021. Opět s Čilićem zasáhl do deblové soutěže, v níž získali stříbrné medaile. Ve finále podlehli nejvýše nasazeným krajanům Nikolovi Mektićovi s Matem Pavićem. Ze smíšené soutěže odešel po boku Dariji Jurakové poražen v úvodním kole od pozdějších olympijských vítězů Pavljučenkovové s Rubljovem, až ztraceným supertiebreakem v poměru míčů 9–11.
Individuální kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na nejvyšší grandslamové úrovni ve dvouhře došel do osmifinále Wimbledonu 2013, kde však podlehl ve čtyřech setech Davidu Ferrerovi ze Španělska.
V mužském deblu Wimbledonu 2013 pak postoupil s Brazilcem Marcelem Melem do finále, kde je po čtyřsetovém průběhu zastavili Bob a Mike Bryanovi, kteří tak zkompletovali nekalendářní Grand Slam. Grandslamovou trofej vybojoval s Melem na French Open 2015, do něhož nastoupili jako třetí nasazení. Ve vyrovnaném duelu oplatili porážku světovým jedničkám, bratrům Bryanovým, když zápas dovedli do vítězného konce.[7]
V létě 2019 se jeho stabilním spoluhráčem stal Slovák Filip Polášek. Na červnovém Antalya Open 2019 skončili jako poražení finalisté.[8] Navazující Wimbledon 2019 znamenal postup do semifinále, v němž podlehli Francouzům Mahutovi s Rogerem-Vasselinem. Pátý deblový masters si pak po boku slovenského partnera odvezl ze cincinnatského Western & Southern Open 2019 po výhře nad kolumbijskými světovými jedničkami Cabalem a Farahem.[9] V říjnu triumfovali na pekingském China Open 2019, když v boji o titul zdolali polsko-brazilské turnajové dvojky obhajující trofej Łukasze Kubota s Marcelem Melem po dvousetovém průběhu. Jako pár odehráli sedmý turnaj a po skončení jejich celková zápasová bilance činila 18–5.[10] Semifinále na Rolex Paris Masters 2019 v Paříží jej pak na počátku listopadu vrátilo do první světové desítky ve čtyřhře.[1]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Međugorje, v městě ležícím v západní Hercegovině, otci Tomislavovi a matce Davorce. Má dva bratry Zeljka a Mladena, kteří jsou oba tenisovými trenéry. Tenis začal hrát v osmi letech. Podle vlastního vyjádření preferuje tvrdý povrch a z úderů servis. Dne 16. listopadu 2013 se oženil s Majou Ćubelovou a v červnu 2014 se páru narodil syn Peter Dodig. Hovoří chorvatsky a anglicky.[1]
Finále na Grand Slamu
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 5 (3–2)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2013 | Wimbledon | tráva | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
6–3, 3–6, 4–6, 4–6 |
Vítěz | 2015 | French Open | antuka | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5 |
Vítěz | 2021 | Australian Open | tvrdý | Filip Polášek | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–3, 6–4 |
Finalista | 2022 | French Open | antuka | Austin Krajicek | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6 |
Vítěz | 2023 | French Open (2) | antuka | Austin Krajicek | Sander Gillé Joran Vliegen |
6–3, 6–1 |
Smíšená čtyřhra: 6 (4–2)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2016 | French Open | antuka | Sania Mirzaová | Martina Hingisová Leander Paes |
6–4, 4–6, [8–10] |
Finalista | 2017 | Australian Open | tvrdý | Sania Mirzaová | Abigail Spearsová Juan Sebastián Cabal |
2–6, 4–6 |
Finalista | 2011 | Australian Open | tvrdý | Paul Hanley | Katarina Srebotniková Daniel Nestor |
3–6, 6–3, [7–10] |
Vítěz | 2018 | French Open | antuka | Latisha Chan | Gabriela Dabrowská Mate Pavić |
6–1, 6–7(5–7), [10–8] |
Vítěz | 2019 | French Open | antuka | Latisha Chan | Gabriela Dabrowská Mate Pavić |
6–1, 7–6(7–5) |
Vítěz | 2019 | Wimbledon | tráva | Latisha Chan | Jeļena Ostapenková Robert Lindstedt |
6–2, 6–3 |
Vítěz | 2022 | Australian Open | tvrdý | Kristina Mladenovicová | Jaimee Fourlisová Jason Kubler |
6–3, 6–4 |
Utkání o olympijské medaile
[editovat | editovat zdroj]Mužská čtyřhra: 1 (1 stříbro)
[editovat | editovat zdroj]Stav | rok | místo konání | povrch | spoluhráč | soupeři | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Stříbro | 2020 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Marin Čilić | Nikola Mektić Mate Pavić |
4–6, 6–3, [7–10] |
Finále na okruhu ATP Tour
[editovat | editovat zdroj]
|
Dvouhra: 2 (1–1)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 6. února 2011 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Michael Berrer | 6–3, 6–4 |
Finalista | 1. | 18. června 2011 | s-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Dmitrij Tursunov | 3–6, 2–6 |
Čtyřhra: 53 (24–29)
[editovat | editovat zdroj]Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 1. | 5. února 2012 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Mate Pavić | Marcos Baghdatis Michail Južnyj |
2–6, 2–6 |
Finalista | 2. | 26. února 2012 | Memphis, Spojené státy | tvrdý (h) | Marcelo Melo | Max Mirnyj Daniel Nestor |
6–4, 5–7, [7–10] |
Finalista | 3. | 10. února 2013 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Mate Pavić | Julian Knowle Filip Polášek |
3–6, 3–6 |
Finalista | 4. | 6. července 2013 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
6–3, 3–6, 4–6, 4–6 |
Vítěz | 1. | 13. října 2013 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | Marcelo Melo | David Marrero Fernando Verdasco |
7–6(7–2), 6–7(6–8), [10–2] |
Finalista | 5. | 20. dubna 2014 | Monte Carlo, Monako | antuka | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
3–6, 6–3, [8–10] |
Finalista | 6. | 10. srpna 2014 | Toronto, Kanada | tvrdý | Marcelo Melo | Alexander Peya Bruno Soares |
4–6, 3–6 |
Finalista | 7. | 5. října 2014 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Marcelo Melo | Pierre-Hugues Herbert Michał Przysiężny |
3–6, 7–6(7–3), [5–10] |
Finalista | 8. | 16. listopadu 2014 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království | tvrdý (h) | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
7–6(7–5), 2–6, [7–10] |
Vítěz | 2. | 1. března 2015 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Marcelo Melo | Mariusz Fyrstenberg Santiago González |
7–6(7–2), 5–7, [10–3] |
Vítěz | 3. | 6. června 2015 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5 |
Finalista | 9. | 8. srpna 2015 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo | Bob Bryan Mike Bryan |
4–6, 2–6 |
Vítěz | 4. | 8. listopadu 2015 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Marcelo Melo | Vasek Pospisil Jack Sock |
2–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 10. | 25. června 2016 | Nottingham, Spojené království | tráva | Marcelo Melo | Dominic Inglot Daniel Nestor |
5–7, 6–7(4–7) |
Vítěz | 5. | 31. července 2016 | Toronto, Kanada | tvrdý | Marcelo Melo | Jamie Murray Bruno Soares |
6–4, 6–4 |
Vítěz | 6. | 21. srpna 2016 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Marcelo Melo | Jean-Julien Rojer Horia Tecău |
7–6(7–5), 6–7(5–7), [10–6] |
Vítěz | 7. | 19. února 2017 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Marcel Granollers | Wesley Koolhof Matwé Middelkoop |
7–6(7–5), 6–3 |
Finalista | 11. | 21. května 2017 | Řím, Itálie | antuka | Marcel Granollers | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 4–6, [3–10] |
Vítěz | 8. | 30. července 2017 | Hamburk, Německo | antuka | Mate Pavić | Pablo Cuevas Marc López |
6–3, 6–4 |
Finalista | 12. | 13. srpna 2017 | Montréal, Kanada | tvrdý | Rohan Bopanna | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
4–6, 6–3, [6–10] |
Vítěz | 9. | 29. října 2017 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Marcel Granollers | Fabrice Martin Édouard Roger-Vasselin |
7–5, 7–6(8–6) |
Finalista | 13. | 5. listopadu 2017 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Marcel Granollers | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
6–7(3–7), 6–3, [6–10] |
Vítěz | 10. | 6. května 2018 | Mnichov, Německo | antuka | Rajeev Ram | Nikola Mektić Alexander Peya |
6–3, 7–5 |
Finalista | 14. | 26. května 2018 | Ženeva, Švýcarsko | antuka | Rajeev Ram | Oliver Marach Mate Pavić |
6–3, 6–7(3–7), [9–11] |
Vítěz | 11. | 30. září 2018 | Čcheng-tu, ČLR | tvrdý | Mate Pavić | Austin Krajicek Džívan Nedunčežijan |
6–2, 6–4 |
Vítěz | 12. | 10. února 2019 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Benjamin Bonzi Antoine Hoang |
6–4, 6–3 |
Vítěz | 13. | 25. května 2019 | Lyon, Francie | antuka | Édouard Roger-Vasselin | Ken Skupski Neal Skupski |
6–4, 6–3 |
Finalista | 15. | 26. května 2018 | Antalya, Turecko | tráva | Filip Polášek | Jonatan Erlich Artem Sitak |
3–6, 4–6 |
Vítěz | 14. | 18. srpna 2019 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Filip Polášek | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
4–6, 6–4, [10–6] |
Vítěz | 15. | 6. října 2019 | Peking, Čína | tvrdý | Filip Polášek | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
6–3, 7–6(7−4) |
Finalista | 16. | leden 2020 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Filip Polášek | Máximo González Fabrice Martin |
6–7(12–14), 3–6 |
Finalista | 17. | 27. září 2019 | Hamburk, Německo | antuka | Mate Pavić | John Peers Michael Venus |
3–6, 4–6 |
Finalista | 18. | 12. ledna 2021 | Antalya, Turecko | tvrdý | Filip Polášek | Nikola Mektić Mate Pavić |
2–6, 4–6 |
Vítěz | 16. | 21. února 2021 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Filip Polášek | Rajeev Ram Joe Salisbury |
6–3, 6–4 |
Finalista | 19. | 30. července 2021 | LOH – Tokio, Japonsko | tvrdý | Marin Čilić | Nikola Mektić Mate Pavić |
4–6, 6–3, [7–10] |
Finalista | 20. | srpen 2021 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Austin Krajicek | Marcelo Arévalo Matwé Middelkoop |
7–6(7–5), 5–7, [6–10] |
Finalista | 21. | leden 2022 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Marcelo Melo | Rohan Bopanna Ramkumar Ramanathan |
6–7(6–8), 1–6 |
Vítěz | 17. | květen 2022 | Lyon, Francie (2) | antuka | Austin Krajicek | Máximo González Marcelo Melo |
6–3, 6–4 |
Finalista | 22. | 4. června 2022 | French Open, Paříž, Francie | antuka | Austin Krajicek | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6 |
Finalista | 23. | 7. srpna 2022 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Austin Krajicek | Nick Kyrgios Jack Sock |
5–7, 4–6 |
Finalista | 24. | říjen 2022 | Florencie, Itálie | tvrdý (h) | Austin Krajicek | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
6–7(4–7), 3–6 |
Vítěz | 18. | říjen 2022 | Neapol, Itálie | tvrdý | Austin Krajicek | Matthew Ebden John Peers |
6–3, 1–6, [10–8] |
Vítěz | 19. | říjen 2022 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Austin Krajicek | Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin |
6–4, 7–6(7–5) |
Finalista | 25. | listopad 2022 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Austin Krajicek | Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(5–7), 4–6 |
Finalista | 26. | leden 2023 | Adelaide, Austrálie | tvrdý | Austin Krajicek | Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer |
bez boje |
Vítěz | 20. | únor 2023 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Austin Krajicek | Rohan Bopanna Matthew Ebden |
7–6(7–5), 2–6, [12–10] |
Vítěz | 21. | duben 2023 | Monte-Carlo, Monako | antuka | Austin Krajicek | Romain Arneodo Sam Weissborn |
6–0, 4–6, [14–12] |
Vítěz | 22. | 11. června 2023 | French Open, Paříž, Francie (2) | antuka | Austin Krajicek | Sander Gillé Joran Vliegen |
6–3, 6–1 |
Vítěz | 23. | 25. června 2023 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | Austin Krajicek | Taylor Fritz Jiří Lehečka |
6–4, 6–7(5–7), [10–3] |
Finalista | 27. | 30. června 2023 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Austin Krajicek | Nikola Mektić Mate Pavić |
4–6, 2–6 |
Vítěz | 24. | 4. října 2023 | Peking, Čína (2) | tvrdý | Austin Krajicek | Wesley Koolhof Neal Skupski |
6–7(12–14), 6–3, [10–5] |
Finalista | 28. | 2. března 2024 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Austin Krajicek | Tallon Griekspoor Jan-Lennard Struff |
4–6, 6–4, [6–10] |
Finalista | 29. | 30. března 2024 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Austin Krajicek | Rohan Bopanna Matthew Ebden |
7–6(7–3), 3–6, [6–10] |
Tituly na challengerech ATP a Futures
[editovat | editovat zdroj]Legenda (dvouhra) |
---|
ATP Challenger Tour (5) |
ITF Futures (3) |
Dvouhra (8)
[editovat | editovat zdroj]č. | datum | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 4. června 2006 | Prijedor, Bosna a Hercegovina | antuka | Adam Vejmělka | 6–3, 6–2 |
2. | 14. října 2006 | Lagos, Nigérie | tvrdý | Illja Marčenko | 6–3, 6–4 |
3. | 5. října 2008 | Mostar, Bosna a Hercegovina | antuka | Deniss Pavlovs | 6–3, 6–2 |
4. | 29. března 2009 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | tvrdý (h) | Dominik Meffert | 6–4, 6–3 |
5. | 7. listopadu 2010 | Astana, Kazachstán | tvrdý (h) | Igor Kunicyn | 6–4, 6–3 |
6 | 13. září 2015 | Saint-Rémy-de-Provence, Francie | tvrdý | Nils Langer | 6–3, 6–2 |
7. | 25. října 2015 | Brest, Francie | tvrdý (h) | Benoît Paire | 7–5, 6–1 |
8. | 29. listopadu 2015 | Andria, Itálie | tvrdý (h) | Michael Berrer | 6–2, 6–1 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ivan Dodig na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h i Ivan Dodig na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 21. září 2023
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mix na French Open vyhráli Ivan Dodig a Latisha Chan [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-07 [cit. 2018-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Ivan Dodig na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 4. října 2023
- ↑ pva. Martin Štěpánek: Z dříče Dodiga dělá hvězdu. TenisPortal.cz [online]. 2011-07-27 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ivan Dodig na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. září 2023
- ↑ a b Ivan Dodig Bio, Stats, and Results [online]. [cit. 2015-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-01.
- ↑ POKORNÝ, Petr. Dodig s Melem zdolali v Paříži Bryanovy a vyhráli první grandslam. TenisPortal.cz [online]. 2015-06-06 [cit. 2015-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Erlich/Sitak Lift Antalya Doubles Trophy [online]. ATP Tour, Inc., 2019-06-29 [cit. 2019-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Slovák Polášek slaví nejcennější titul. S Dodigem vyhráli Masters v Cincinnati [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-18 [cit. 2019-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Polasek/Dodig Capture Beijing Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2019-10-06 [cit. 2019-10-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ivan Dodig na Wikimedia Commons
- Ivan Dodig na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Ivan Dodig na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Ivan Dodig na stránkách Davis Cupu (anglicky)
- Ivan Dodig v databázi Olympedia (anglicky)